Dva příklady, že i malý provázek může v přírodě způsobit velké neštěstí
Mládě poštolky uvízlo v koruně ořechu kvůli provázkům, které se mu namotaly na nohy už v hnízdě. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Mimo už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů a vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka.
Pražská zvířecí záchranka, kterou provozuje Český svaz ochránců přírody, pomáhá zpravidla divokým zvířatům, kterým ublížil člověk. Úplně zbytečné a o to smutnější jsou ovšem, kde jsou na vině odpadky. Pěvci, ale i dravci, si na vystlání hnízda nosí různý posbíraný materiál. Plastové provázky či roztrhaná síťovina nejsou výjimkou. Kdo má na zahradě budku pro ptáky, nejspíš při čištění na nějaký ten provázek v hnízdě také narazí. Pokud se do něj zamotá noha ptáčete, může to skončit tragicky. Ptáče většinou neuhyne hned, zůstává na místě, rodiče jej dále krmí, noha roste a o to více se zaškrcuje.
Takový byl i případ mladé poštolky v Ďáblicích. Nadprůměrná snůška a úspěšné vyvedení 5 mláďat poštolek obecných ve výklenku pod střechou rodinného domu vypadala na výbornou. Paní domácí poštolky bedlivě sledovala a z vývoje měla radost. Situace se zkomplikovala až s posledním mládětem. Opustilo úkryt krátkým letem a s sebou z hnízda vytáhlo na noze smotek provázků, za který se téměř hned zachytilo a zavěsilo hlavou dolu na konec větve košatého ořechu.
Paní ihned kontaktovala Pražskou zvířecí záchranku na čísle 774 155 185. Rychlý výjezd, na místě zhodnotit situaci, možnosti, bezpečnost. S dopomocí hasičů SDH Ďáblice se podařilo do koruny stromu bezpečně vylézt a speciálními prodlouženými nůžkami tenkou větev na dálku odštípnout. Poštolka i s větví měkce dopadla do keře, odkud byla již dobře v dosahu. Následná kontrola veterinářky ovšem potvrdila obavy, že zaškrcení končetiny, nekróza a několikanásobná zlomenina již nelze dát dohromady. Pták byl jinak dobře živený, ale bez nohy dravci kvalitně žít nemohou.
Poštolka v rukou záchranářů. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Podobný případ se odehrál na Proseku v Praze 8, kdy za nohu viselo mládě sojky a zoufalí rodiče jej ovšem takto i krmili. Při vyprošťování na záchranáře agresivně nalétávali a mládě si bránili, co jen mohli. I zde se ale potvrdila rozsáhlá nekróza a mládě i přes veškerou péči na následky sepse z dlouhodobého zaškrcení plastovým motouzem uhynulo.
„Jsou to naprosto zbytečné případy, za které je přímo zodpovědný člověk. Běžně se dospělosti dožívá cca 25 % ptačích mláďat, tak člověka mrzí, když musíte nechat uspat jinak perspektivního jedince. Pokud bychom ale nezasáhli, zvíře by umíralo dlouho a v bolestech,“ komentuje Katka Landová z Pražské zvířecí záchranky a nabádá: „Když na svých výjezdech potkáme podobné pasti, provázky, vlasce, pokusíme se je vždy zlikvidovat a odvézt tam, kam patří, a kvitujeme každou iniciativu k uklízení odpadků z přírody – osobní či akce typu Ukliďme svět. Snad teď někteří pochopí, že i malý provázek v přírodě může způsobit velké neštěstí“.
Pražská zvířecí záchranka pomáhá divokým zvířatům bezplatně již od roku 2009. Specializuje se na rychlé zásahy, odchyty, první pomoc a převoz do záchranné stanice či k veterináři a poradenství na pohotovostním telefonu 774 155 185. Příběhy zvířat můžete také sledovat na facebookové stránce Záchrana zvířat v Praze.
V roce 2021 zatím podporují činnost Pražské zvířecí záchranky Magistrát hl. m. Prahy a městské části Praha 4, Praha 7 a Praha 10. Tato podpora však pokrývá jen zlomek potřebných nákladů. Pro bezproblémový chod shánějí záchranáři podporu i u lidí formou darů na účet veřejné sbírky 33553322/0800 s variabilním symbolem 1111. Bližší informace dostanete na info@csop.cz a na telefonu 774 155 185.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Řím se otrávil olovem, my vyhyneme na plasty. Je neuvěřitelné proč lidstvo jako celek ignoruje šílenou lavinu plastů, která nás pohřbívá za živa. Plasty jsou všude, na skládkách, v mořích, řekách, ve volné přírodě a v živých organismech jako mikročástice. Statisíce let lidé plasty neznali a nepotřebovali, vraťme se zpět k přírodním materiálům. ČR má 170 spaloven a ani jedna nemá spalovací komoru na vzniklé bojové plyny z pálení plastů, které si čile vypouštíme do atmosféry. Není divu, že každý 3. člověk onemocní rakovinou (zdroj TV).
Odpovědět
Myslela jsem, že dioxiny jsou vyřešené vyšší spalovací teplotou. Pak jsou problém chlor a fluor. Co ještě? Jestli je řešení fakt nemožné, tak ano, některé druhy plastů nebo aspoň přísad do nich by se měly opustit.
Odpovědět
IMHO spoustu odpadu, třeba PVC, není třeba spalovat. Klidně se dá skládkovat a spalovat jen tu méně problematickou část, která beztak objemově převažuje. Mně to připadá jako ode zdi ke zdi. Nejdřív se jen skládkovalo, teď se zase nutně musí všechno spalovat, i to co nejde.
Odpovědět
Plast je všude a moc druhů. Termosety - bakelit, PVC, atp, co byly dělané jako náhrada přír. materiálů, mají přetrvávat věky. Mně nevadí. Spíš jde o termoplasty jako obaly, silon, pěny, a ty se dají jednoduše spálit, jenže dnes se dělá ze spalování problém. Myslím,že je to naopak, že před 30 lety se mluvilo o spalovnach jako správné likvidaci odpadů a skládkování mělo černého Petra. Dnes jsou teplárny likvidovane emisními odpustky. Preferuje se skládkování, přitom je náročné na místo i monitoring, hodi se jen pro odbouratelné plasty a těch zatím není moc. I ty se dají rychleji spálit bez třídění. Je to fakt ode zdi ke zdi. Např. Dánsko nebo město Mnichov má jen spalovny, žádné skládky komunálu. K tomu třídění. Kde se ten vytřídený odpad zpracuje, o tom třeba pomlčme.
Odpovědět
Máte pravdu, ono je to vlastně ještě divnější :-) Jen to skládkování bych nedoporučoval pro odbouratelné plasty, ale právě pro ty věčné jako je PVC nebo PTFE. Ty se nerozkládají, tudíž na skládce jsou zcela inertní a neškodí životnímu prostředí ani v nejmenším. Naopak ty spalovat je poněkud ošemetné, viz původní komentář výše.
Odpovědět
Plasty podporovali od začátku zelený, ovšem bez toho, aby byla řešena jejich likvidace/recyklace. Nyní to má minimálně 40let zpoždění.
Odpovědět
To by musela být hodně velká vysvětlovací kampaň, aby to lidi skousli :-) Možná, že by se dalo za stejné prachy lidem vysvětlit, aby přestali dělat bordel, nechávat v přírodě všelijaké špagátky a igelitky, házet odpadky do řek atp.
Odpovědět
U toho vysvětlování s přestáním dělat bordel to není tak jednoduché. Tedy - u 90 procent lidí to není potřeba vysvětlovat, dalších 9 procent si to vysvětlit nechá - a to zbývající procento dokáže udělat dost bordelu samo :-(. Je to jako když na vesnici jeden jouda topí odpadky a zbytek se chová slušně. Tím ale nechci říct, že by dnešní rozsah věcí, na které jsme zvyklí, bylo možné zařídit z přírodních materiálů.
Odpovědět
Jasně, to ano. Ale aspoň těch devět procent podchytit :-)
Odpovědět
Nechat uspat perspetivniho jedince. A až se vyspinka, tak co?
Plasty problém jsou, ale ještě větší problém jsou skleněné tabule a automobilová doprava.
Osobně si myslím, že by se měli nejzásadnější problémy řešit nejvíce.
Mě teda přijde, že se hlavně řeší marginalie, jako olověné broky a jestli chráněné druhy mají být zvěř.
Odpovědět
Spalovna je v pohodě. Ty bojové plyny se spíše tvoří u poměrně častých požárů hal z PUR panelů a fasád domků zateplených polystyrénem.
Odpovědět
|
|
Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku
Ochrana luňáků červených: Boj proti otravám, nebezpečným elektrickým sloupům a ilegálnímu lovu
V rekreačním areálu Kristýna v Hrádku nad Nisou bojují s přemnoženými ptáky
