https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-jsem-zjistoval-cim-se-strika-pole-za-moji-zahradou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak jsem zjišťoval, čím se stříká pole za mojí zahradou

13.6.2019 01:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čím pak to asi soused stříká?
Čím pak to asi soused stříká?
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Jen si to představte. Stojíte takhle ráno na své zahradě, nasáváte vůni rozkvetlých květů stromů krajových odrůd, radostně se podivujete bzukotu poletujících hmyzáků nad nekosenou loučkou a permakulturním záhonkem, přímo cítíte teplo rozkladu bioodpadu v kompostéru. To si jednou krásně zahnojíte! Prostě taková rurální idylka spokojeného hospodáře, ze které vás ale vyruší hukot a vrčení traktoru s rozprašovačem.
 

Ano, váš kousek ráje totiž přiléhá k velkému pozemku, na kterém hospodaří místní agropodnik. Traktorista zrovna na poli stříká nebo hnojí budoucí úrodu. Když jeho stroj oddrkotá pryč, nemůžete se zbavit intenzivního dojmu, že někdo průmyslovým postřikem znesvětil vaši celoroční snahu. Můžete teď o svých jahodách a malinách pořád ještě tvrdit, že jsou nehnojené a bio? Čím vlastně traktorista vylepšoval ten rozlehlý lán? Máte vůbec možnost se to dozvědět?

Starosta má jiné starosti

Ve městech žijí skoro tři čtvrtiny obyvatelstva České republiky, ale já pořád patřím k synům venkova. Což znamená, že v podobné situaci volám starostovi.

Jednak proto, že je to informovaný a šikovný člověk, ale taky proto, že je to mnou volený zástupce a rád si namlouvám, že na „obci“ sedí díky mému hlasu a tedy i pro mě a rád mi pomůže.

Nejvíc toho ví traktorista.
Nejvíc toho ví traktorista.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Jenže v tomhle případě jsem nepochodil. Jak se od něj dozvím, obec není hospodařícími velkozemědělci informovávána o tom, čím a kde se hnojí. Obec ví, kdy se očkují králíci proti myxomatóze, kdy se očkují včelstva, kdy se provádí postřik proti komárům nebo deratizace nebo kdy myslivci kladou návnady na lišky se vzteklinou. O agropostřicích ale neví vůbec nic.

Obec teoreticky může regulovat, v kolik hodin může a nesmí velký hlučící traktor na ulici, ale vůbec neví, čím traktor stříká lány na katastru obce. Pozemky totiž patří soukromým majitelům, dílem z řad občanů, kteří svou půdu propachtovávají zemědělskému podniku. A ten na ní za ně hospodaří.

Soused nic neví, agronom nepoví

Můžu zaklepat u souseda Franty přes ulici, protože vím, že kus svého pole pronajal agropodniku. A jednou ročně se na schůzi dozví, co s jeho půdou má agronom zemědělského podniku v plánu. Ale co si budeme povídat, Franta není zrovna dobrý zdroj informací. Je rád, že je rád.

Takže můžu zavolat přímo agropodniku a doptat se místního agronoma. Je to štěstí, že tenhle agronom je slušný a vzdělaný člověk a chce se se mnou bavit. Vysvětlí mi, že v „pachtu“ mají 1400 hektarů, na kolik z nich putuje kravský hnůj a kam se přidává dusíkaté hnojivo. Prozradí mi, jaké jsou normy dané tzv. nitrátovou směrnicí a jak moc při dávkování hnojiv záleží na agro-geografické zonaci půdy, vodním režimu, sklonu svahu, osevních postupech.

Mám štěstí, protože nic z toho by mi povídat nemusel. Přeci jen: nejsem vlastníkem ani nájemcem té půdy. Dozvím se také, že všechny zákroky na půdě se zanáší do tzv. agronomického deníku. Tuze chytrého on-line systému, který slouží jako nástroj evidence a kontroly. A mohl bych ho prosím vidět? Nemohl.

Životní prostředí? Tohle není pro ně

Když to tedy nejde na obci a v podniku, zkusím to o úroveň výš. Jsem prostě zvědavý, který chce vědět, co v konkrétním agronomickém deníku stojí psáno a čím dnes ráno traktorista stříkal velké pole za mojí zahrádkou.

Volám tedy do města řekněme úrovně okresního, na Oddělení zemědělství a ochrany přírody (konkrétně pak na ochranu zemědělského půdního fondu a rostlinolékařské péče). Jenže tady se se mnou moc bavit nechtějí. Na jejich bedrech by tkvěl případný dozor nad porušením a nápravou podmínek, třeba i těch uvedených v agronomickém deníku.

A tím se dostáváme k velkému finále, kterým je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Právě tady totiž sedí navýsost povolaní úředníci, technologové a znalci, kteří mimo jiné bdí nad tím, co stojí v agronomickém deníku, vypsaném agronomem v mé drahé vísce.

Tohle u své zahrádky vidět nechcete.
Tohle u své zahrádky vidět nechcete.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Dotaz na správné místo!

Nedá se ale říct, že bych tady zrovna pochodil. Tamní pracovníky totiž hlavně zajímá, zda nebyl porušen nějaký zákon nebo vyhláška. Třeba ta o používání hnojiv a postřiků. Pokud by někdo například hnojil na neroztátý sníh nebo rozprašoval postřik za příliš větrného počasí, s nevhodně nastaveným rozprašovačem (který by třeba místo hrachu na poli kropil moje meruňky), byl by to případ pro ně.

Pak by stačilo zavolat k nim a inspektoři z regionální pobočky by vyrazili do terénu. Přišli by samozřejmě až v době, kdy už traktorista jezdí někde úplně jinde. Z půdy a listí by pak ale odebrali „analyty“ a svěřili je své referenční laboratoři. A mohli by zjistit případné pochybení. Třeba když by někdo stříkal pole něčím jiným, než bylo uvedené v agronomickém deníku. Ale do něj se já jako nezainteresovaný zvědavec podívat nemůžu.

Jak se tedy můžu dozvědět, čím se hnojí a stříká na sousedním poli? Nemůžu. Vlastně můžu. Nejlepší je zeptat se přímo traktoristy. Pokud ho doženu, náhodou to bude vědět a bude ochotný mi to říct.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

13.6.2019 06:28
Musím říct, že s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně (ÚKZUZ) mám naprosto jiné zkušenosti. Jinak paralela starosta,agronom apod. "sedí".
Na dotaz ,jaké druhy pesticidů u nás používá místní zemědělská firma, poslal ÚKZUZ doslova vyčerpávající odpověď - druhy i jejich množství/rok.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.6.2019 09:21
Pane Radomíre Dohnale, jako agronom vám to objasním. Kdybyste se zeptal mě, také bych vám odpověděl, na slušný dotaz nemám problém odpovědět nikomu. Ale na druhou stranu si musíte uvědomit, že veřejnost pro mě není žádným partnerem k diskuzi, a je zcela v kompetenci agronoma či jiného kompetentního člověka, zda vám příslušnou informaci podá či nikoliv. Předložit podklady o provedených zásazích jsem povinen pouze orgánům ÚKZÚZ, SOR a celní správě. Hlášení o zásazích se týká pouze případu, kdy se na pozemcích bude ošetřovat přípravky včelám škodlivým, a ty jsou zcela taxativně vymezeny, tudíž v případě, že použijete přípravek s klasifikací pro včely s přijatelným rizikem, nemusíte hlásit nikomu nic a pouze musíte dodržet aplikační podmínky. Hnojení vůbec nespadá do nahlašovací povinnosti. Podnik je povinen vést záznam o hnojení do 48 h, u pesticidů do 24 h po provedené práci.
Problém je v tom, že dost často se najdou lidi, kteří svým věčným kverulantstvím , a bohužel PŘÍLIŠ ČASTO neoprávněným, ztrpčují zemědělským subjektům život. Kdybych měl tu moc, zavedl bych toto opatření: pokud nařknu zemědělský subjekt z nedovolené činnosti, je na tento podnět vyvoláno řízení. Ukáže-li se, že subjekt nepostupoval lege artis, nechť nese následky, ukáže-li se však, že bylo postupováno v rámci správné praxe a podnět byl dán pouze proto, "že si myslím, že to dělají špatně", v tom případě by veškeré finanční dopady, vzniklé šetřením a zainteresováním příslušných orgánů, nesl v plné výši podavatel stížnosti.
To je přece fér, ne?
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

14.6.2019 00:26 Reaguje na pavel peregrin
Pane Pavle Peregrine, Váš názor má jistě svou logiku a opodstatnění, nicméně autor článku se chtěl pouze dovědět, co soused použil za přípravek, na to by měl mít každý občas právo si danou informaci snadno zjistit!
Mě by to třeba také zajímalo, jaké přípravky sousední agropodnik používá.
Uvědomme si, že to není žádné placebo, jsou to vysoce nebezpečné látky, jak by jste se třeba Vy zajímal o to, kdyby vedle Vašeho plotu vzniklo uložiště radioaktivních odpadů? A to má teda úplně jinou úroveň bezpečnosti!
Řekněme si to na rovinu. Zemědělci patří mezi největší znečišťovatele našeho životního prostředí a dělají to naprosto legálně a ještě k tomu na to dostávají dotace! Tohle Vám přijde fér?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 08:16 Reaguje na Tomáš Steinberger
Pane Steinbergere, pokusím se vám to znovu vysvětlit. Do určité míry chápu obavy široké veřejnosti, v posledních letech zdatně přiživované sdělovacími prostředky, ale věci se mají jinak. Veškeré agrochemikálie používané v zemědělství podléhají přísnému schvalovacímu procesu a povolení ze strany UKZUZ, mají daná striktní pravidla použití. Na pole jsou aplikována postřikovači, které jsou testovány a tudíž kontrolovány .Jakýkoliv inspektor SOR má právo kontroly na poli a pokud postřikovač nemá vylepenu platnou známku, následují postihy.
Nikdo netvrdí, že agrochemie je zcela bezpečná, ale to není žádná chemie všeobecně, počínajíc kosmetikou a hormonální antikoncepcí konče. A tyto stojí mimo všeobecný zájem, přitom v lidském těle dokáží napáchat naprosto srovnatelné škody, když už bychom to chtěli posuzovat. Ale to málokomu dochází.
Úložiště radioaktivních odpadů by mě za plotem nevadilo, v tomto bych byl naprosto klidný, protože přirozená radioaktivita určitých částí naší krajiny je větší.
Nemohu souhlasit s tvrzením, že patříme mezi největší znečišťovatele krajiny- co tedy automobily, letecký provoz, továrny, a hlavně výše zmiňované produkty od obyvatelstva, které vesele kanalizací tečou do řek?
Ohledně těch dotací- dotace v současné době v trochu úrodnějších regionech nepokryjí ani nájem, který vlastníci půdy dostávají od nájemců. SAPS činí nějakých 5500,- Kč, tudíž z vlastní plodiny k tomu musíte přihodit ještě minimálně 2000,-, abyste vlastníkovi ten nájem včetně daně zaplatil. Takže potom zbývají nějaké marginality, jako dotace na vybrané bílkovinné pícniny, na biopásy apod., ale ubezpečuji vás, s byrokracií, která u toho vládne, mnoho hospodařících subjektů ani o ně nežádá, protože se vystavujete dalším nesmyslným kontrolám a za tu částku to nestojí.
Dotace navíc udržují sociální smír a vyplácí se plošně po celé Evropě, navíc mnohde v daleko hojnější míře-a teď mám na mysli země bývalé západní Evropy.Vidíte, že to není nějaký výmysl České republiky a přijde mi to naprosto férové- buď všichni, nebo nikdo.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

14.6.2019 08:57 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, jen na úvod, já úplně široká veřejnost nejsem, v rámci své pracovní činnosti zacházím s radioaktivními látkami, rentgenovými zdroji ionizujícího záření a i s nebezpečnými látkami chemickými, vč. léčivých přípravků - už asi tušíte tj. pracuji v nemocnici;)
Dobře vím, co znamená státní dozor, denní kontroly všeho ale na druhou stranu vždy je to o lidech a především o tom jak důsledně lpí na pravidlu "přínos převažuje rizika", zde přínos myšleno zdraví člověka. Takže pokud existuje alternativa, která využívá méně nebezpečné prostředky, tak má být k léčení použita ta.
A co se týče zemědělství, tak je to to samé, jak by se Vám asi líbilo, kdyby Vám lékaři udělali plastiku obličeje (protože se živíte jako televizní moderátor) ale přitom si nevšímli, že se Vám zastavilo srdce?
A to se předně stalo. V půdě nám zemřeli půdní mikroorganizmy, žížaly, hmyz, ptáci a zvěř atd.- nebo jste přesvědčen o opaku?
Pro agrochemické velkolánné zemědělství existují alternativy, zajeďte se podívat třeba do rakouska (náhodně vybráno 48.7250050N, 16.2462481E).
Na druhou stranu také neříkám, že se nesmí nikdy nic postříkat, ale v dnešní době se aplikuje pravidelně a plošně. Prostě vše s mírou a citem.
Opět zde argumentujete především vydělanými financemi, krajina má i mimoprodukční funkci, kterou jste do toho nezapočítal.
Jinak plošné nadužívání antikoncepce je problém, běžně k nám dochází pacientky s problémy, které způsobila jen a pouze antikoncepce..
Dnešní nadužívaná kosmetika je opět konzumní výmysl, ale existují alternativy.
Nadužívání letecké a automobilové dopravy souhlas.. Ikdyž auta už takový znečištovatelé snad nejsou
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

14.6.2019 09:46 Reaguje na Tomáš Steinberger
1) Prosím, neberte to pane Peregrine nějak osobně, za současný stav neseme odpovědnost všichni - jedni to vymysleli, druzí schválili, další prosadili, další na tom vydělávají, další to živí, jiní to kupují a je jim to jedno, dalším to jedno není, tak to nekupují ale nic s tím dál nedělají, další něco dělají ale stylem mlácení hlavou do zdi atd. je to celospolečenská záležitost. Proto je potřeba celospolečenská osvěta.
2) Zkusím to přes logiku - to, že se klima mění, se shodneme? Věřím, že ano.
A shodneme se na tom, že u nás v ČR se to projevuje především většími výkyvy počasí - tj. teplotou, suchem a přívalovými dešti?
A pokud odhlédneme od toho, čím je co způsobeno, teď je to to důležité - přispívají agrotechnické postupy a státem dotovaný systém k minimalizaci těchto změn klimatu? Věřím, že dobře víte, že není žádný argument, že by klima "zlepšovali"!
Pokud tomu tak je, tak je potřeba zvolit jiné metody produkce, které zohledňují i tyto funkce, a ty existují!
Tomu se říká "princip předběžné opatrnosti".
Jinak je nadnebe jasné, že naopak současná agropraxe klimatickou změnu ještě podporuje - vysušená pole, velkopole, systém orby, orientace na zisk, chemie + její výroba (ta také něco stojí - energie, znečištění) atd..
3) Matce Přírodě (a i mě;) je jedno, co jste dělal včera, ale rozhodující je, co pro ní uděláme dnes a zítra!
Zkuste to prosím alespoň zvážit, co kdyby to bylo opravdu tak..
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 10:20 Reaguje na Tomáš Steinberger
Tak jste mě předešel s dalším příspěvkem. Já samozřejmě osobně nic neberu, přece není žádný důvod.
Klima se mění- ale nemění se jen u nás, v ČR, ale dá se říci, po celé Evropě. V tom se určitě shodneme. V čem se asi neshodneme je to, do jaké míry má na tomto vliv člověk a kolik příroda. Ale to my dva nevyřešíme.
Myslím si, že pokud to někdo myslí s klimatem vážně, tak by měl začít nikoliv u zemědělců, ale u urbanistů, stavět jinak města, nezabírat další a další plochu na nesmyslné plechové krabice, veškeré zpevněné plochy projektovat na však vody, atd. Nic z toho se však neděje a všichni si vzali za svůj cíl zemědělství. Já samozřejmě netvrdím, že vše se dělá dobře, ale musíte si uvědomit, že volání po malých políčkách a malých hospodářstvích je značně naivní,protože realita je taková, že zemědělství u nás nebude za chvilku mít kdo dělat. Kdo se dnes hrne do prvovýroby? Každý chce vystudovat a nejlépe se upíchnout na úřadu, v oddělení životního prostředí, v různých poradenských firmách apod., ale hlavně ne do provozu! Ale co chtějí tito lidé radit, když nemají praktické zkušenosti?
A u malých soukromníků je to stejné, nástupce má málokdo, tudíž pořád v těch větších celcích je jakási záruka kontinuity.
Navíc odbornost soukromníků, pokud se tedy nejedná o hospodařící VŠ, je mnohdy tristní. Je to přesně naopak, než si lidé myslí.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 09:53 Reaguje na Tomáš Steinberger
Pane Steinbergere, kdyby to mu bylo tak jak říkáte-že nám v půdě zemřely mikroorganismy apod., nedocházelo by v ní např. k přirozené mineralizaci a uvolňování dusíku z organických vazeb půdního komplexu-ale mohu vás ujistit, že tomu tak není.
V ochraně polních plodin, snad kromě určitých vybraných druhů zeleniny, v současné době bezpečná alternativa neexistuje, na trhu jsou sice přípravky pro bio-zemědělce, ale s velmi diskutabilní účinností. Tu ekonomiku prostě počítat musím, a dělá to každý zemědělec, bio-nebio. Mimoprodukční funkci krajiny si musí lidé tvrdě zaplatit, to říkám zcela bez obalu, a zemědělci na to doplácet nebudou.Je to to samé, jako kdyby někdo trval na tom, že Škoda Auto musí započítávat škodlivé dopady automobilů na ovzduší- sice to dělá, ale na úkor motorů, emisí a v konečném důsledku si to VŽDY zaplatí koncový uživatel- a nikomu to nepřijde divné.
Mohu vás ujistit, že polní plodiny se s citem a mírou ošetřují, už jen z hlediska finanční náročnosti agrochemie. Chápu však, že bez znalosti vedení porostu a agrotechniky jednotlivých plodin se i toto může veřejnosti jevit jako zbytečně mnoho.
Rakousko je kapitola sama pro sebe, pro nás srovnatelné je Německo, Francie, země Beneluxu, dále Maďarsko,Polsko- a ve všech těchto zemích se hospodaří srovnatelně, ale ve spotřebě agrochemie tyto země v mnoha případech nás výrazně převyšují-a to se nikde neprezentuje, protože se to nehodí do krámu. Statistiky jsou ale volně dostupné.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

14.6.2019 10:34 Reaguje na pavel peregrin
Takže stav půdy se zlepšuje? Nebo alespoň se nezhoršuje? A co na to říkají na jižní moravě?
No pokud se budeme orientovat jen na styl "postřik" tak možná ale co menší půdní celky? Kombinování jednotlivých plodin? Atd..
To jste trefil na hlavičku - zaplatit za současné omyly budeme muset všichni a tvrdě!

Ještě Vás chci ujisti, že věřím, že pracujete dobře a dle stanovených postupů optimalizujete správnou praxi, nicméně je otázkou, za jakých podmínek byly dané postupy vypracovány - nedošlo již k odchýlení reálného stavu od výchozích podmínek?
Ano, existuje řada zemí se stejně špatnou praxí, ale to přeci neznamená, že bychom se měli následovat jejich příkladu a podřezávat si větev. A je dobře, jestli alespoň dle statistik máme nižší spotřebu. Je potřeba jinak je podstatně důležitější se přeci řídit příkladem zemí se správnou šetrnou praxí a tím se inspirovat..

Jinak je jasné, že nic není dokonalé, samospásné, a vše má své mouchy..;)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 11:34 Reaguje na Tomáš Steinberger
Je to oblast od oblasti, od subjektu k subjektu. Tam, kde se snaží alespoň trochu ctít určitý osevní postup, situace není nijak dramatická. Jižní Morava je smutným příkladem kořistnictví, to jste trefil, za vydatného přispění dřívějšího předsedy agrární komory- mimochodem, naši agrární komoru považuji za zbytečnou přítěž.
V principu agrotechnické postupy fungují stejně, pouze se můžou modifikovat- setí do mulče, vymrzající meziplodiny, systém strip-till, dvojřádky u kukuřice apod.- ale to nejsou žádné převratné vynálezy, pouze ta určitá modifikace.
Odpovědět
VK

Vl K

14.6.2019 11:00 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, pane Peregrine,
po dlouhé době jsem narazil na věcnou diskuzi. S dovolením bych se přidal. To, co jste napsal, máte jistě pravdu. Rozdíl mezi kosmetikou, HA a zemědělství vidím v tom, že pokud mám jinou (vyšší) opatrnost než státní úřady, mohu prostě přestat příslušnou kosmetiku či HA kupovat. Což u potravin nemohu, ty prostřednictvím dotací "podporuji" i tak.
Dále u kosmetiky i HA vidím víc informací než u potravin. Ten, kdo nevěří některé schválené látce má možnost se ji vyhnout. Jak se vyhnout konkrétnímu schválenému postřiku v obchodě, když nakupuji zeleninu a ovoce nevím - existuje možnost krom přeorientování se čistě na bio, kde by teoreticky nemělo být téměř nic?
A pak je tu samozřejmě ten rozdíl, že při výrobě kosmetiky až tak nehrozí, že kontaminuji výrobu kosmetiky na sousedním pozemku.

Jinak bez urážky, odvolávat se na to, že něco bylo schválené je dle mě alibismus. Schváleno a dle norem byl počet záchranných člunů na Titanicu (nikdo nepočítal s lodí tak velikou). Podobně u prvních mrakodrapů. Podobně dlouhá léta bylo kouření s neprokázanými škodlivými účinky. A u postřiků kor nemám důvěru v to, že se "neprokázali" škodlivé účiniky. Mám pocit, že se tak často obměnují, protože při pár letém používání se u většiny zjistí, že jsou škodlivé a výrobci je nahradí dřív než jsou oficiálně zakázané...

Pokud takto reaguje ZD na slušný dotaz souseda, opravdu neexistuje jiná cesta než zase dalším zákonem schválit povinnost tyto údaje zveřejnovat všem, např. formou povinné informace u prodeje?

Protože jinak já jako spotřebitel těžko mohu ekonomicky ovlivnit to, jestli se bude používat, já nevím plácnu roundup, dřív než je oficiálně zakázán tím, že prostě nebudu kupovat nic od firmy, používající roundup.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 11:47 Reaguje na Vl K
Děkuji za vaši reakci. Upřímně řečeno, jistotu nemá nikdo z nás v ničem, když už to budeme brát do důsledku. Máte pravdu v tom, že vyhnout se chemii v dnešní době nejde, ledaže byste chtěl umřít hlady. A i o tom bio mám své informace a mohu vás ujistit, že zdaleka není vše bio, co se za něj vydává. Musel byste si vše vypěstovat sám od a do z, což jistě uznáte, že není reálné.
Co se týká odvolání se na schválenost- to není alibismus, ale jediná možná odpověď. přípravky prochází vývojem, a jen tak pro zajímavost, vývoj účinné molekuly trvá i patnáct let. Ale protože i detekční postupy jdou mílovými kroky kupředu, není dnes v podstatě problém zjistit přítomnost čehokoli v čemkoli. Tak to prostě je, a samozřejmě, může se stát, že látky, považované za bezpečné, jsou zařazeny mezi třeba POTENCIONÁLNÍ karcinogeny. Píšu POTENCIONÁLNÍ, což je třeba i případ glyphosate. Ale i to stačí, aby semínko nedůvěry bylo zaseto.
Shrnu-li to, tak v podstatě pěstební technologie jsou dnes plus minus stejné na celém světě, s tím rozdílem, že v Evropě jsou kontrolní mechanismy nastaveny přísněji, a i z tohoto důvodu nechápu agrární politiku našeho státu, která umožňuje dovážet potraviny z oblastí, kde nad jejich přístupem by vám vstávaly vlasy hrůzou.
Odpovědět
VK

Vl K

14.6.2019 12:16 Reaguje na pavel peregrin
Opět souhlas včetně bio. Upřímně řečeno, jistotu nemá nikdo z nás v ničem, když už to budeme brát do důsledku.
Ano, proto pokládám za nejrozumější nechat to na lidech (se všemi výhodami i nevýhodami), když ty informace jsou protichůdné. Ať oni se rozhodnou sami, která rizika akceptují a která ne (samozřejmě také s ohledem na možnosti a cenu).
Jenže pokud i na přímý dotaz se nedostává odpovědí, protože se nemusí odpovídat, mám proti mému přesvědčení chuť nařídit, aby to bylo povinné a veřejné bez dotazu (ono by to pomohlo, i když s dalšími náklady). Je otázkou, jestli tohle je ta správná cesta...
Odpovědět
PN

Petr Novák

14.6.2019 11:01 Reaguje na pavel peregrin
Nechci zpochybňovat pečlivost a kvalitu UKZUZ, ale i zde je vývoj. Některé chemikálie se zakazují, jiné objevují, u některých se objeví nežádoucí účinky až při dlouhodobých expozicích či v rámci určitého mixu, na což není čas a ani prostor. To co uvádíte je hodně technicistní přístup, mám technologii je právě teď povolena a dovolena, tak ji pro dosažení maximálního zisku využiji na maximum. Sprostý lid ať do toho nemluví, byť se ho to třeba i v tom sousedském vztahu dotýká. Můj majetek mé právo si jej zasvinit co mi zákon dovolí. Bohužel všechen průmysl i zprůmyslěnné zemědělstív generuje externality a i věda zákon pracuje jen s riziky, nikoli s exaktní znalostí tolika tolik a v takové kombinaci je ok a nebo ne. Já se domnívám, že jen zájmem, a jak to u nás rádi lidé označují jako ekoterorismus či kverulanství, se společnost někam posouvá. Pokud se lidé nezajímají, tak se nic nezmění a klidně si budeme sypat na hlavu DDT či roundup :) To platí u politiků, továrny co máte za humny, dálnicí, kterých by technooptimisti stavěli nejlépe co nejvíc a s co nejvíce pruhy, a uslyšíme tam stejnou argumentaci, co se nám plete lid či nějaké zájmové skupiny do toho našeho ranku, tam jsme experti ... Jestli se dnes lidé zajímají a bude to ve finále znamenat právo vědět, co a jaké látky používá, znamenáto i právo spotřebitele ve svém důsledku si vybrat jaký produkt si koupím, pak si myslím, že je to jen dobře. Dnes máme technologie mít informace o celém produkčním řetězci a díky tomu si vybrat, možná kdyby lidé viděli rodný list pytlíku mouky s informacemi o tom jak byla pěstována a jak ošetřováno zrno, rozhodli by se koupit si jinou. Třeba je dobře, že se po 30 letech nezájmu zemědělstív a krajina zase vrací do mody a lidé se zajímají. U nás co místní agropodnik nekoupil, pronajímá a moc za to neplatí, pokud se nepletu tak cca 1500kč/ha/rok :) Možná někde v na těch superobřích lánech v polabí platí víc, ale... Svět je propojený a můj dvorek ovlivňuje sousedovic dvorek a proto bychom měli mít právo vědět.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 12:09 Reaguje na Petr Novák
Samozřejmě je zde vývoj a je to jen dobře, agrochemie díky moderním analytickým metodám je RELATIVNĚ bezpečnější. Současně ale díky tomu lze prakticky najít cokoli v čemkoli. Ale to je i u jiných činností.
Lidé mají právo vědět, to nemůže nikdo zpochybnit, ale obávám se, že na výběr moc není- a když už, tak v nějakých marginálních potravinách, nikoliv v potravinách základní masové spotřeby.
Co se týká použití momentálních povolených přípravků, já ani jinou volbu nemám, to není technicistní přístup, ale realita. A agrochemie není levná záležitost, tudíž většina zemědělců ji používá v nutné míře, v zájmu toho, aby jim po odečtení nákladů na plodinu něco zůstalo.
Odpovědět
PN

Petr Novák

14.6.2019 22:22 Reaguje na pavel peregrin
Já si myslím, že to jde i v potravinách masové spotřeby, min. se mohou podívat, kdy se uplatňuje nějaký postřik a prostě se pár dní vyvarovat návštěvám polí, zejména pokud mají strach. Používání některých látek se přisuzuje třeba i genetické poruchy u plodu, a to lidi při "ošetření" zejména technických dnes zajímá. Upřímně představa, že kamarád, který bydlí na vesnici a má nejstarší dcerku s genetickou vadou a bylo by to "sypáním" do polí řepky za humny, které sem tam foukne i k nim, mi přijde strašlivé (bohužel či bohudík se toto zpětně už nikdy nedohledá).
Vemte si, ale stávající nechuť k velkostatkářům přivádí lidi k zájmu o potraviny a ve finále to vede k změnám v dotacích. To že kvůli nastolené agendě i klimatickým změnám se přemýšlí o např. dotacím na agrolesnická opatření, atd. mně osobně přijde dobře.
Ono se to pomaličku sune k lepšímu i tím, že je v zemědělství víc peněz a leccos začíná od škol a těch pozitivních vzorů :) Zemědělství je v tom zprůmyslnění tak nějak za i před průmyslem, děje se tam spousta zajímavých věcí, ale zároveň tam je hodně reliktů minulosti se kterými se lidé potýkali u průmyslových podniků. Nemá smysl vinit stát, nebo nějaké jiné entity, nakonec jsme to my všichni kdo jsme každý maličko vini :)
Odpovědět
JP

Josef Pavlik

14.6.2019 11:36 Reaguje na pavel peregrin
Zvláštní že vy ačkoliv jste jen obyčejný agronom si dovolujete použít výraz široká veřejnost v takovém stylu, že je to podobné jako s tím arogantním a přihlouplým lepšočlověkem Drahošem, který kandidoval na prezidenta a o nás obyčejných tvrdil, že ničemu nerozumíme, že jen oni jsou ti správní. Podobně vy si dovolujte uzurpovat práva, že vy víte a my prý ne.

Sice máte pravdu v tom, že chemie je i v kosmetice a jinde, ale právě o to jde. A musí se tedy ta chemie používat? A v jakém množství tedy používat?

A vy jelikož o té chemii víte stejně tolik, co my obyčejní z té široké veřejnosti, protože jste jen obyčejný agronom a získané informace o používané chemii máte jen z příbalových letáků, které dodává nějaká firma, která tu chemii vyrábí a tudíž si tam může napsat v podstatě to co chce, byste ze sebe neměl dělat boha. Ono totiž ty firmy mají své chemiky a ti za peníze, které dostávají od zaměstnavatele napíší zcela to, co chtějí. Například že jejich výrobek je zcela jistě ekologický. Protože oni to ví. Oni to musí vědět.

Ale nějako všem těmto chytrolínům uniká, že každá chemie má pokaždé nějaké účinky na zdraví nejen člověka ale na vše živé. A jak to vypadá dnes? Hmyz na planetě ubývá až běda. Voda plná toxicity. Vzduch plný toxicity. My jsme, tedy naše těla plná toxicity. Nevěříte? Proč je tedy tolik rakoviny? Jo z těch ekologických potravin, že jo? Právě na takových jako jste vy, je vidět ta tupá arogance. Já to musím vědět, protože jsem agronom. Já naopak vím, že jen bůh to ví, co která ta chemikálie vlastně provede se vším tím živým. Hájíte se, že bez chemie nic neporoste, že nebudou výnosy, že umřeme hlady. Jenže je tu to jenže. Například proč se válčí tam, kde by se mohlo pěstovat tolik obilí, že by to mohlo stačit skoro pro celou Evropu? A zcela bez chemie? U ostatních potravin nápodobně.

Jenže zde jde jen o zisky, víme! Zisk je na prvním místě. Jde jen o zisk. Sice postavíme mantinel, aby náhodou se nějaký dravec nesnažil vyprodukovat opravdu vyloženě jedovaté plodiny. Takže určitý mantinel. A kdo jej stanovil? Víme určitě že je bezpečný? Vážně to vy víte? A co když už je pozdě a rodí se nám děcka, která jsou už tolik zmutovaná, že budou míti ještě více zmutovaná děcka a ty nebudou pak míti žádná děcka? Že by scifi? A nebo taky možná pravda? Kdo to může vědět? Odpovím vám. Jen bůh! Nikdo jiný nemůže vědět kam až jsme s tou chemií došli. Teprve čas nám to ukáže, ale to my už tady na tom světě nebudeme, až se to projeví. Ono se to začalo projevovat skoro okamžitě, ale tupý a hloupý člověk na to nedbá a přihlouple se otravuje nadále. Jen kvůli ziskům.

Víte ony jisté skupiny lidí na tomhle i vydělávají obrovské peníze a jsou za tu používanou chemii velmi nadšeni. Bodejť by ne, když se to denně projevuje nějakými nemocemi a alergiemi, na které pak musíme užívat nějaké ty farmaceutické prostředky. Sice oni rovněž sami pak jsou zasaženi, ale jelikož hamižnost má přednost, tak to nevadí. Ono se to stejně projevuje tak nějak potichu a nenápadně a třeba nás se to týkat nebude. Jenže nemoci se nevyhýbají nikomu.

Bohužel jen ta hamižnost celé lidstvo sklátí.

Vy si třeba budete omílat tu svou, že se nic neděje, jenže je zde tolik varování, že by se měl člověk vzpamatovat, dokud to ještě jde. Pokud to ovšem ještě jde. To nikdo z nás neví kam až jsme došli, či zašli. Opět jen bůh. Zda jsme už překročili tu pomyslnou hranici, za kterou je amen.

Takže nedělejte ze sebe boha. Ačkoliv jsem jen obyčejný člověk ze široké veřejnosti, tak ale vím, že se chemie používá nadbytečně, že by se v takové míře používat zcela určitě neměla a slova typu, oni to dělají i jinde, to nás zcela jistě nespasí. Jasně musíme to chtít všichni, aby se snížilo používání té chemie, ale vy nás chcete jen utvrdit v tom, že vy víte, a my naopak ne. Jenže víte stejně kulový jako my. To ví jen bůh.

Jo ještě dodám abychom si rozuměli - naše civilizace je velmi špatná a hodně světu nebezpečná. Už od samého počátku, kdy jeden vraždil druhého jen pro zisk a míti moc nad tím druhým. A toto je toho příčinou. Jsme hamižní, nenažraní, nemáme úctu před ničím. Chceme diktovat každému a dokonce i té přírodě. Má to pouze jeden háček, Ta příroda se nám za to odvděčí tak, že sami sebe zlikvidujeme. Ta příroda se zcela jistě z toho našeho působení, vzpamatuje, ale bohužel my už ne. Příroda tu zůstane opět nedotčena, ale my už tu nebudeme. To chcete? Zatím ale děláte vše pro to, aby to tak skončilo. Se slovy to dělají tak všichni. Ano, taky za to všichni zaplatíme.

Víte, já žádného potomka nemám. Takže je mi to zcela jedno, jestli vaše děcka budou moci žít, nebo jestli budou krutě umírat. Mě to může být jedno. Protože vám to je ještě více jedno. Těmi slovy co píšete to jen dokazujete. Já vás varuji, že to děláte špatně, protože jako člověk, který by mohl něco pro to udělat, se snažíte jen to okecat. A to je smutné. Nás obyčejné lidi z široké veřejnosti sice obalamutit můžete, sám sebe ale neobalamutíte a sami sobě tím jen uškodíte. Tedy vy to zcela jistě ještě možná ve zdraví, sice trochu již pošramoceném ještě přežijete, možná také ne a rakovina vás bude vyprovázet z tohoto světa, tak jak vyprovází čím dál tím více našich spoluobčanů, ale co vaši potomci?

Znovu píši, já žádné potomky nemám, tudíž je mi jedno co po nás zbude. Já nic já muzikant. Ale že vy ti, kteří máte děcka, stále nechápete ty dopady toho našeho divného konání, tomu nějako nerozumím. Asi to ani nechcete vědět a máte hlavu schovanou v písku, tudíž se nic neděje. No dobrá tak otravujte prostředí nadále, otravujte. Vaši potomci vám za to jednou poděkují.

Kupředu pravolevá, kupředu pravolevá, hlavně že máme zisky!!!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 12:01 Reaguje na Josef Pavlik
Vážený pane, nevím, jestli se mám po přečtení vaší odpovědi smát nebo brečet. Samozřejmě jsem obyčejný agronom, možná o té chemii vím trochu víc, než si myslíte, ale jen tolik vám řeknu, že o půdě a procesech v ní vím podstatně víc. A proto se kolikrát musím usmívat nad nápady, které zde zaznívají.
Už nevím pokolikáté zde opakuji, že NIKDO! netvrdí, že agrochemie je bezpečná, ale holým faktem zůstává, že v současné době hospodařit bez ní nejde. Ať se to komu líbí nebo ne.
Všechny tyto diskuze pramení z jednoho prostého faktu- Evropa se má dnes tak dobře, žijeme si v takovém nadbytku, že lidi neví, co by roupama dělali. Ono by to chtělo pár let silných neúrod, a nejen u nás, ale v celém světě, a hned by to byla jiná písnička. Čímž nechci říci, že honba za výnosy a zisky je nezbytná, ale to jsou již politická rozhodnutí.
Napsal jste toho tolik, že není v mých silách na vše odpovídat, to bychom to tu zahltili. Takže jen na shrnutí- v celém světě se v současné době hospodaří v podstatě stejnými postupy, proč to tak je, by vydalo na celou dlouhou diskuzi. Abyste byl vyjmut z tohoto kolotoče, musel byste se odstěhovat někam na pustý ostrov do Tichého oceánu a i tam si nejsem jistý, zda by na vás nevykoukla plechovka od Coca-Coly.
Odpovědět
JP

Josef Pavlik

14.6.2019 19:03 Reaguje na pavel peregrin
Nejspíš to co jsem napsal, nějako nechápete. Já totiž píšu o všech těch chytrolínech, že si o sobě myslí, že vše vědí, ale kdy je opak pravdou. Je mi jasné, že hájíte své postupy, prý to ani jinak nejde. A jako svoji obhajobu uvádíte aby na nás hlad přišel. Já právě proto podobně psal, že jelikož z toho co ta chemie provádí nejen s námi, ale s celým ekosystémem, víme strašně málo, a dozvídáme se to vlastně až po uplynutí dlouhé doby, co to přináší, tak se musím naopak smát této odpovědi typu - umři si tedy hlady. Já tam totiž psal něco o tom, že je jisté území, kde se dá vypěstovat hojnost potravin a to zcela bez použití jakékoliv chemie. Samozřejmě za použití těchto chemikálií je to daleko vyšší výnos. Ale potřebujeme ty vysoké výnosy? Kdo sebere zisky z prodeje? A proč je sebere?

Tvrdíte, že bez chemie umřeme hlady. Tvrdím naopak, že neumřeme. Co nám tvrdí sadaři? Že musí stříkat stromy, jinak nebude ovoce. Zvláštní, já chodím okolo starých sadů, kde skoro každoročně nádherné ovoce, aniž by je člověk nějako něčím ošetřil, či jinak se o ně postaral. Stromy si již roky rostou, jak chtějí, nikoho k tomu nepotřebují a výnosy mají opravdu nádherné. Ovoce chuťově asi zajímavější, nežli to kupované chemicky ošetřované. A zvláštní, že stromy opravdu hodně přestárlé, o kterých jistí odborníci tvrdí, že zcela jistě rodit nemohou, protože už jsou hodně přestárlé. Nevěříte? Přijeďte se podívat. Nebo třeba vedle dubů rostou třešně, které jsou stejně vysoké jako ty duby, kmeny silné jako ty duby, stáří asi neodhadnu, možná i více nežli sta let? A třešničky jako víno. Sice o něco menší než ty dovážené, přeci jenom je ten strom neudržovaný, možná by stromy potřebovaly občas trošku prořezat, ale jinak zcela zdrávy a třešní pokud je úroda a nic v okolí nezmrzlo, no prostě nádhera. Divím se že lidi platí v marketech ty nehorázné ceny,když kousek vedle je to zcela zadarmo. Asi lenost.

Takže když mi odborníci tvrdí, že bez chemie ovoce nebude a já na vlastní oči vidím, že je to naopak, co si o vás rádoby odbornících mám asi myslet? No že nejspíš plácáte nesmysly. Že se nás snažíte oblbnout. Jinak to nevidím. A nejsem sám.

Přeci nemusím mít takové výnosy. Stačí abychom neumřeli hlady. Jenže to je již politika, jak sám píšete. A právě o to jde. Co vlastně chceme? Žít na úkor přírody a tím pádem i na úkor sebe samých? Nebo se chceme vzpamatovat a opustit tyhle žvásty a tenhle paskvil, který vede někam do pekel? Záleží na každém z nás, jak se k tomu postavíme. To, že se v celém světě hospodaří, tak jak se hospodaří, právě znamená ten náš zánik. A právě proto je zde ten list, ve kterém to vše probíráme a chceme se někam dobráti, například k tomu, že by lidstvo mělo přestat poslouchat ty nadlidi, kteří si myslí, že oni jsou ti praví a skvělí světovládci, zatímco náš svět přitom vedou do naprosté záhuby. Právě proto vznikají tyhle diskuze, protože je nás hodně, co takhle žít a skončit nechceme a nesmíříme se s těmi argumenty, že jinak to nejde. Když víme, že to jde i jinak, Jen chtít. Jen nebýt líní a začít používat mozky. Já se obouvám právě do takových lidí, kteří o sobě tvrdí, že tomu onomu rozumí a kteří prý dobře vědí co dělají. Tudíž se je snažím vyburcovat z jejich sebeklamu, a to, že ono to může být i jinak.

Protože jak asi sám dobře víte, jsou vědci a je jich dost, kteří tvrdí, že už jsme za branou, kterou nelze překročit zpátky, a ta cesta kterou stále šlapeme je cestou do pekel. No možná, že ještě není pozdě. To nikdo nemůže vědět. Je jasné, že lidstvo je na konečném tažení, že opravdu hrozí to, že se nebudou rodit děcka a to nikde na planetě, což znamená naprostý konec. To se nebavím o jiných aspektech sebezničení, jako války o pitnou vodu o války o úrodnou půdu a další to války, které nás čekají v nedaleké budoucnosti, protože svět se řítí do katastrofy.

Tomu se sice můžete smát, ale to opravdu nejspíš k smíchu není. Proto jsem psal, že mi to může být vše jedno, že já potomky nemám, tudíž budu umírat v klídku v jakém stavu zde zanecháváme tu zem budoucím generacím.

Ale to je už na vás, zda i tomu se budete smát, že budou různé nemoci, protože vše bude kontaminováno a lidé už budou mít tak oslabená těla, která nedokáží odolávat těm chemikáliím, jako jsme jim odolávali my. Protože ještě relativně nemáme tolik prostředí zamořené a naše těla ještě nebyla tak dlouho v tolik zamořeném prostředí. Někdo tvrdí opak, že tohle už stačí a další generace si to budou vychutnávat v podobách různých to alergií a nových nemocích, kterých to je čím dál více. A bude se to dít i pokud okamžitě vše změníme a okamžitě přestaneme používat ty prostředky, tak stejně už je planeta tolik zamořena, že je to už i v embriích co se rodí, že nic už a ani nikdo nepomůže. Toť ve hvězdách, kam až jsme zašli, zda je či není pozdě a co se bude v nedaleké době, díky tomu dít.

No a jsem zvědav jak tohle chcete vysvětlovat těm svým potomkům. "Jen kvůli zisku jsme vás nechali, ať si to vše tady vychutnáte. My ještě žili v prostředí, kde se ještě žít jakž takž dalo, ale neuměli jsme si říci dost a tak si to vy moji milí, zcela vychutnejte až dosytosti. Jen proto, že my byli slabí a hloupí. Že jsme někomu naletěli. Těm, kteří toho pro sebe chtěli moc a byli schopni pro to udělat vše. A my jim v tom nebránili, spíš naopak je v tom ještě slepě podporovali". Třeba jako takoví Drahošové, či podobní, kteří se dali na scestí a pro mrzký peníz, své lidi zaprodali a ještě zcela nepokrytě učili mládež se této modle klaněti a jí sloužiti..

Odpovědět
DV

Drbohlav Vasiljevic

14.6.2019 21:56 Reaguje na pavel peregrin
Jsem vcelar a pokud vidim na poli postrikovac tak me zajima co tam vlastne ma. Zjistovat ze zemedelec strikal necim po cem mi zasly vcely je trochu pozde. Je pravda ze od nekterych zemedelcu mi chodi upozorneni ze bude provedena aplikace, ale zrovna od tech kteri jsou blizko mi nechodi nic, na dotaz cim strikaji do rozkvetle repky mi odpovi traktorista, ze to je jen cista voda. Agronom mi sdeli ze se se mnou nebude bavit protoze do toho mi nic neni.
V pripade ze mi uhyne 1 produkcni vcelstvo - 3500 Kc stoji ul, vcelstvo ve trech standartnich nastavkach ma hodnotu cca 7000 - 10000 Kc, medne zasoby cca 30-50kg po 150Kc prodejni ceny 4500 - 7500Kc takze skoda celkem 15 - 20 tisic na jedno vcelstvo a to nemluvim o psychicke ujme kdyz prijdete na vcelnici a vidite jen mrtve vcely. A ted si jeste predstavte ze na vcelnici je treba deset, dvacet ulu .....
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

13.6.2019 11:11
Perfektní, děkuji za reakci, pane Peregrine. Rozumím a chápu. Při tom svém „pátrání“ jsem sám neměl problém s nikým, nenarazil jsem ani na jednoho neochotného úředníka ani na rafinovaného a fakta schválně zatajujícího agronoma. Jak sám říkáte, je to o lidech. A je fajn vědět, že na slušný dotaz pořád ještě zvědavý člověk dostane slušnou odpověď. Váš návrh se mi v zásadě líbí, jen se obávám, že to neprojde… spousta lidí nepozná/neví, čím se hnojí a stříká, jaká jsou možná rizika, a co si budeme povídat, průmyslová hnojiva a postřiky nemají zrovna dobrou reputaci. Obavy lidí by mohla rozptýlit právě ta komunikace. A myslím si, že b bylo fajn, kdyby se lidi nebáli ptát se (slušně) a zajímat se o to, co se děje na sousedním pozemku. A kdyby se jim dostalo tak slušné odpovědi, jako od Vás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.6.2019 12:44 Reaguje na Radomír Dohnal
Děkuji za odpověď.Ten zásadní problém tkví v tom, že polovina lidí se jako vy normálně zeptá, ale druhá půlka ihned obvolává úřady a " jeďte se podívat, to je hrůza, zase stříkají" a neuvědomují si, že pouze v drtivé většině-výjimky potvrzují pravidlo- jenom přidělávají práci a otravují mezilidské vztahy. Právě pro takové by mělo být nastaveno to, o čem jsem psal.
Odpovědět
mr

michal rysavy

13.6.2019 13:53
Správný hospodář má za zahradou svoje polnosti, pak se nemusí bát zrůdností co může dělat jeho soused.? p. Dohnal, kdyby to bylo tak jednoduché. Můžete- jít studovat a pomoc vědeckým týmům. Můžete- si zjistit pozemky a vyjednat si pachtování od vlastníků. Můžete- si koupit větší pozemek se svojí ochranou zónou. Můžete- zkusit začít hospodařit i jako zemědělec (s dotacemi).. Jako nechápu, když se někdo divý, že má za plotem pole, že tam se něco děje (většinou to pole je tam déle něž on je vlastníkem. Kdyby se více podílel na řešení nebo zlepšení možných problémů, udělal by něco víc, než jenom o tom mluvil..
A právě jak mluvíte Vy, že jdete za starostou.? Když je v obci stavba, taky se scháníte po infrmací u starosty?. Prostě tak jako soused si stříká svoje meruňky postřikem, co si může koupit, tak zemědělec může stříkat jen to co mu trh nabizí. A proto UKZUZ může kontrolovat nastavená pravidla, a taktéž může řešit podněty. Ale co je to za podnět, "za zahradou mi projel traktor na poli a stříkal." Kdyby se jednalo o váš pozemek (pole), tak to je odůvodněný problém na sepsání článku. Ale tímhle nikdo ničemu nepomůže.
Ale zkusím, kdyby se vynaložilo usilí na Obce, aby vytvořili ochrané pásmo, z vlastních, nebo pronajatých pozemků. Které by nesloužily pro to "nešetrné hospodaření". Přece pokud i obce můžou být vlastníkem pozemků lesní kultury, proč by nemohly mít i ornou půdu. Na kterých by bylo možné aplikovat takové to šetrné chovnání se k té krajině. A asi ta nejblbější výmluva, že to vlastní ten zemědělec a on to nechce prodat, nebo pachtovat. Tak je možné sehnat jinou jeho sousední ornou půdu a tu pak chtít směnit. .
Prostě kdyby někdo chtěl něco víc dělat, musel by se tomu prostě věnovat. :( A proto jsme tam, kde jsme.
Jinak co se týče komunikace, tak si to přirovnejte asi k tomu, že s Vámi soused rozebírá a komunikuje Vaše včerejší noční radovánky s manželkou. A radil vám něco co kde četl. Když u toho nebyl, nebo to už nedělá, nemá se do toho co kecat. A že je to například slyšet, no tak už takový to někdy je no. Ještě aby po vás chtěl postupy, které za rohem vykecá. Znáte pak ty drby..
Odpovědět
JP

Josef Pavlik

14.6.2019 20:18 Reaguje na michal rysavy
Ach bože, tohle je ale komentář! Člověče a kolik lidí bydlí kousek od pole a nadává, že musí dýchat ty smrady a postřiky, které si někdo dovolí použít, prý je to povolené, ale nikdo neví, zda to není jedovaté a co to vlastně provede za deset, padesát, či sto let s naším ekosystémem. Jak by to mohl někdo vědět, když není jak to změřit, jak to zjistit, zda to je projev této látky, či té druhé, nebo jestli náhodou, když se spojí ta látka co se používala před deseti lety s touto nově používanou, co to vlastně provede, protože ty látky tam zůstávají po dlouhou dobu, mohou se změnit ještě v daleko horší substanci, mnohem jedovatější, než ty původní. Takže, když to nějaká norma povoluje, tak to použijeme, protože je to povoleno a ten kdo tu normu sepsal, zcela jistě ví, že dobře ví. Ačkoli člověk nikdy neví. Protože ani nemůže vědět. No a ty lidi, kteří tohle musí dýchat, protože bydlí kousek od pole, by se podle vás měl odstěhovat, když se jim to nelíbí. Jeden jediný hospodář co hospodaří na tom poli, vyžene stovku či více lidí, jen protože on chce mít vysoké zisky. A ostatní s tím nic nenadělají, protože to norma povoluje. A co když naopak ti lidé, kterým se to nelíbí donutí ty kteří stanovují ty normy vše přezkoumat a ti poté stanoví daleko tvrdší normu, a lidé se nebudou muset stěhovat, protože je nikdo už nebude otravovat? No a proč vlastně ti zemědělci ty postřiky provádějí? Prý nic bez nich nevyroste. No a kdo to říkal, že nevyroste? A co když vyroste. Sice ne tolik, ale vyroste. Sice třeba bude pár dní více smradu po použití hnoje, ale to lidé snesou, hlavně že to není jedovaté a je to stovky let probádané a ví se že to ekosystém neničí, spíš naopak. Provede se každoročně hluboká orba, voda, která při dešti spadne, poté krásně vsákne do zeminy a nebude okamžitě splachována jak se děje nyní, když se neprovádí hluboká orba a tudíž je zem upěchována až běda. Vody najednou nebude chybět, protože se vsákne a neteče okamžitě někam do potoků řek, beroucí sebou ještě tolik vzácnou ornici.

Takže když nechci hospodařit, ale zároveň nechci aby bylo okolo mne jedů, tak mám smůlu, protože směrnice jasně udává, že je to povoleno používat a tak všichni ti okolo toho pole či lánu, mají smůlu, měli si ten pozemek koupit a starat se o něj oni. Nyní musíme držet huby a krok?

No potěš koště. Tohle je ale ubohý úsudek. A já naivně myslel, že menšina se má podřizovat většině a ono je to prý jinak. To jsem ale hlupák naivní.

No já myslím, že jsme se dostali už tak daleko, kdy by bylo vhodné zakázat veškeré používání chemie na polích a v sadech. Protože to není ku prospěchu, ale jen ku škodě člověka. Když se zváží všechna ta pro a proti, určitě se dojde na to, že v dnešní době zcela jasně vede to, že chemizací si jen škodíme, že nám přináší takových ztrát až běda a že je jedinou možností aby lidstvo přežilo, tak okamžitě přestat s tou zcela zbytečnou chemií. Bohužel ale jisté skupiny lidí mající obrovský vliv na dění ve světě, kterým ta chemizace slouží ku prospěchu, protože díky ní pak mají vysoké zisky za prodej léčiv, potřebných pro snížení neblahých to účinků těchto chemických preparátů, se snaží všemi silami a pákami, aby se chemie používala co nejdéle. Je zcela jasné proč asi.

Odpovědět
mr

michal rysavy

21.6.2019 17:35 Reaguje na Josef Pavlik
vážený pane Pavlik, nevím proč si vymýšlíte, že říkám ať se lidé odstěhují? Jsem psal že pole asi bylo dřív než vlastník zastavěného území.? Nechápu proč se ke mě tak vyjadřujete.
Také nechápu, vaše rozepisování se o něčem, co jsem netvrdil. Vkládáte svoje názory do svého komentování mého názoru. Nevím proč? Jestli máte pocit nějakého celosvětového spiknutí, neobtěžujte mě s tím. Já to nenapravím i kdyby to byla pravda. Nicméně nechápu, jakou menšinu myslíte, tím že se ona nadřazuje nad většinou. Tohle taky říkají, že tu někdo vyhrál volby a tedy je to ona instituce, co je hlasem většiny. V které vy jste? A japato že s tím nic neděláte. Problém je, že zemědělství není politickým tématem, co by se dalo vyřešit a jednoduše tím nabrat body. Takže se to různě plácá, podle toho kde kdo co slyšel a nebo viděl a proto to samé chce tady. Přitom je vzácnost, poznat člověka, co to jinde dělá a tady ti s tím pomůže.
Chcete něco měnit, tak něco dělejte. Nebo můžete studovat a můžete pracovat na studii, která bude účinnější a vážnější než jen nějaké přečtené frky.
Doba v zemědělství se rapidně jenom za můj život změnila. Technologie strojů, chemie, zkušenosti, ale ohodnocení práce ne. Zajímalo by mě, když máte takovéto názory, do jaké doby by jste se chtěl vrátit? Do doby, kdy si tlupy sami obstarávali potraviny?
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

13.6.2019 18:40
Pěkný článek, díky. A je skvělé, že osvětluje nezemědělcům, jaký je vlastně systém kontroly zemědělství, že zemědělec JE kontrolován, a JE postihován, pokud nepracuje podle předpisů.
Hysteričtí křičící by si měli uvědomit, že cca je na světě 7-10 % těch opravdu bio zelených a těm ostatním spotřebitelům je to jedno, co jedí. Že to není jedovaté, to garantuje právě stát.
A tito by měli zkusit obdělávat půdu.
Pěstební technologie jsou co nejvíce optimalizované, protože je třeba i z tohoto podnikání dosáhnout zisku. Že je to někdy obtížné, to ví každý zemědělec. A i proto existují dotace, aby byl zachován sociální smír, i když vlastně by velmi drahé potraviny opravdu zabránily plýtvání a přejídání a lidé by o potravinách přemýšleli jinak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.6.2019 20:07 Reaguje na Katka Pazderů
Děkuji vám za tento příspěvek.Mohl bych se na to vykašlat, ale právě pro osvětu u nezemědělského lidu ze své pozice dlouholetého provozního agronoma jsem začal přispívat do Ekolistu, i když vím, že velice často půjdu s ostatními do střetu.Ale cením si toho, že diskuze je zde vedena kultivovaně, bez invektiv.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

14.6.2019 00:56 Reaguje na Katka Pazderů
S tím plýtváním potravinami naprosto souhlasím, opravdu musíme mít plné supermárkety všeho? Opravdu musíme mít tolik megaobchodů? Co se děje stím co neprodají? Kolik je to procent? A kolik toho lidé pak vyhodí doma..
Zajímavé také je se podívat, co jednotliví lidé kupují a jaká množství, příjde mi, že často nízkopříjmoví kupují nesmyslná množství všeho, protože je to levné, a podle toho taky vypadají.
No a další by mělo přijít zdražení pohonných hmot, auta jsou také nadužívána.
Celkově je potřeba, aby si společnost začala uvědomovat, že konzumní styl života je jen vodítko za nos..

K tomu ostatnímu, co jste napsala jen v krátkosti. Vystihuje to přesně ten důvod, proč jsme v té existenci ohrožující situaci - zemědělec totiž nemá být podnikatel ale hospodář! Hospodář, který se o půdu stará, tak aby plnila další funkce, aby vydržela dalším generacím, to že na ní něco sklidí, je jen jeden díl velké skládačky.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 01:17
Co zkusit žádost o info podle zákona č. 123/1998 Sb. jsou na základě § 2 písm. b)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

15.6.2019 09:32
O vlivu agrochemikálií ,v podání pana Peregrina, stručně -vše je v pořádku- lze úspěšně pochybovat- profesní deformace.¨
Mezinárodní včelařská organizace Apimondia má zase tento názor :
" Látky, které byly v minulosti zakázány, např. DDT , jsou 7000 x méně toxické než dnes používané neonikotinoidy ( !!! ).
Jejich nebezpečí spočívá v tom, že neuhyne hromada včel najednou, ale včely ztrácí orientaci a nevrátí se do úlu -subtoxické působení na hmyz. "
Milan Peroutka ,VŠZ ,vědecké práce o nemocích včel
Zdroj: Lidové noviny, 15.6. ,str.11

Jinými slovy,dnešní klasické zemědělství devastuje krajinu,poškozuje ekosystémy,likviduje půdní život, kontaminuje spodní vody a na zdraví populace nepřidává.

Jediným jeho přínosem je, že produkuje zisk podnikatelům.

Co z toho ČR má ?

Celková produkce zemědělství činila v r.2018 ve stálých cenách 73,6 mld. Kč, což je 69% roku 1990 a dokonce 91 % roku 1936. !!!
Rostlinná produkce je na úrovni 84% roku 1990 a 88% roku 1936.
Živočišná produkce je na 58% roku 1990 a 94% roku 1936.

SOBĚSTAČNOST ČR je alarmující :

vepřové maso .............38%
drůbeží maso..............62%
vejce.....................64%
mléko.....................87%

Jedině hovězí je na 110%, ale a pouze z jediného důvodu. Jeho spotřeba od r. 1990 klesla trojnásobně.

Věřím, že každý musí vidět, že něco je špatně a mělo by dojít k razantním změnám v zemědělském sektoru.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 13:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ageochemie je nutné zlo- kdy už to konečně pochopíte? Ta statistika je z pramenů Agrární komory a jen dokazuje, jací diletanti a neumětelové řídí náš agrární sektor. Ano, ke změnám by mělo dojít a v první řadě vykopat a hnát svinským krokem všechny ty, kdo naše zemědělství přivedli do tohoto stavu a ještě mají tu drzost plakat nad tím, že půdě chybí organická hmota z hnoje!!!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.6.2019 15:11 Reaguje na pavel peregrin
Tak mi vysvětlete, jak je možné, že produkce RV byla vyšší v roce 1936, než je při dnešních vymoženostech s nepřeberným množstvím preparátů na všechno možné, když v tu dobu byla agrochemie v plenkách, pokud vůbec nějaká se používala!?? Já tvrdím, a to pěkně drahnou dobu, než jsem se namontoval na tyto stránky, že se bez těch jedů mineme. Ty vyšší výnosy jsou totiž za takovou cenu, že obyčejný člověk si to nedovede ani představit (souhlas s předešlými odmítači, nevíme nic o kumulativním účinku - viz. binární zbraně). Současně jsem pro GMO, kdy tyto plodiny by měly mít zakódovánu odolnost vůči hlavním nemocem.
Ta data jsou z dnešního Práva, prezidenta AK si vážím, je to ale podle mě velký pohodář a optimista, proto pochybuji, že bude mít na to sílu něco s tím popisovaným nepořádkem v zemědělství udělat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 17:05 Reaguje na Karel Zvářal
Pan předseda je spoluvlastníkem Rabbitu a pánové v agrární komoře si hájí hlavně to svoje. Já netvrdím, že Jandejsek neříká pravdu,ale to nám, provozákům, opravdu říkat nemusí, to dávno víme. Jeho slova by měli číst všichni ti, kteří mají fantasmagorické představy o současném zemědělství a právě kvůli takovým lidem je zemědělství tam, kde je.Divím se, že zrovna vy se ptáte na produkci- Rusko, Ukrajina má také daleko vyšší produkci, ale výnosově je dole. Za první republiky se zemědělstvím živilo neskonale více lidí a také ploch od té doby podstatně ubylo. Tudíž x-plochy krát nízký výnos je vždy více než vysoký výnos, ale daleko méně plochy.Co se týká prasat a skotu, to je vám určitě jasné, proč tomu tak je.
A neustále tvrdím- nemusíme používat nic, ať to redy politici takto nastaví, nechť jsou základní potraviny několikanásobně dražší, ovoce a zelenina také-já s tím nemám problém a pak budou všichni spokojeni, vždyť přece budou mít potraviny ekologicky pěstované. Jste pro?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.6.2019 17:26 Reaguje na pavel peregrin
Pamatuji šedesátky, sedmdesátky, kdy to bylo téměř bio: koroptve, křepelky, zajíci, čejky, skřivani, všeho nepočítaně - podívejte se dnes! Přesto porosty krásně zapojené, úroda taková, že jsme mohli vyvážet. Tehdy byla soběstačnost. O mase nemluvě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 18:54 Reaguje na Karel Zvářal
No ano, ale byla také nějaká koncepce, na rozdíl od dneška.Ta zvířátka ale, o kterých píšete, mám za vrátky do pole také- včetně čejky. A zajíců je letos hodně.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.6.2019 21:35 Reaguje na Karel Zvářal
Já to znám jen z vyprávění pamětníků. Bylo to před nástupem průmyslového zemědělství a vším co s tím souvisí - masivním nasazením chemizace a likvidace krajinné zeleně, která přežila počátky zemědělské kolektivizace.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

17.6.2019 05:24 Reaguje na Karel Zvářal
Je to jednoduché, byl větší rozměr zemědělství! Dneska hospodaříme na 2/3 výměry, než jaká byla v roce 1936. My potřebujeme být soběstační. Jenže obchod je nastaven jinak, a hledá tu nejlevnější subvencovanou produkci. Víte co znamená levné z pohledu Poláka? Z Česka. Protože nákupčí stejného supermarketu jdou proti sobě s tlakem na cenu, jeden v ČR a jeden v Polsku. A oba se snaží o nejnižší cenu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

17.6.2019 07:00 Reaguje na Katka Pazderů
To už kritizoval náš první polistopadový prezident, jakým úděsným způsobem se chováme k půdě. Nesmyslné sklady, markety, fotovoltarika atp. Ano, v minulosti se na půdě hospodařilo, to na ní pracovalo 70% obyvatelstva. Dnes nám stačí cca 1%, obří John Deer dřívější pestrou mozaiku z mnoha desítek až set nudliček zredukuje na pár obřích honů s kuku a řepkou, kde eroze je patrná na každém kroku. Takže půdy je méně, a ještě ji buranským způsobem devastujeme.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

28.6.2019 08:48 Reaguje na Karel Zvářal
Fotovoltaika, na rozdíl od skladů, supermárketů a parkovišť má několik zásadních výhod:
1) snadno demontovatelná
2) prostor lze použít i na další účely - chov ovcí a pod.
3) půda není v ploše zabetonovaná a srážky se v ní mohou vsakovat..
4) a má alespoň nějaký (ikdyž poněkud diskutabilní) SMYSL.

Tak si říkám, že by majitelé SolEl mohli plochy osázet kvetoucími loukami.
A je fakt zarážející, proč nejsou ty SolEl nad plochami parkovišť, střechách skladišť a marketů..
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.6.2019 19:03
A co se týče poslední otázky, tak samozřejmě, že jsem PRO-bio, tj. zemědělství bez pesticidů. Jako jsem pro čistý sport, bez zakázaných podpůrných látek, tak v zemědělství bych vsadil na genetické inženýrství. Tam je podle mého velký potenciál, kdy by šlo na půdě vypěstovat rostliny s vysokým výnosem, nutričně na úrovni sóji, tj. rostlinné "maso". A cena některých komodit by mohla klidně jít nahoru, protože někteří lidé neskutečně plýtvají. Bohužel, tento sektor národního hospodářství je popelkou při tvorbě HDP, což vede neprávem k jeho celkovému upozaďování. To mi nesmírně vadí, protože v minulosti držela motyku většina dnešní nóbl bankovní honóry, včetně milovaného:-) Santy. Pro mě je Země živitelka, nikdy jsem neslyšel banka živitelka. (jsem to ale pako, co?-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.6.2019 08:52 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, také jsem přesvědčen o tom, že v genetickém inženýrství je budoucnost.Otázkou je,v jaké podobě-vize amarounů v Návštěvnících zase nebyla daleko od možné budoucí reality.
Odpovědět
SK

Stanislav Kolář

16.6.2019 14:19
jen se tu tak držím za hlavu při čtení diskuze nad příspěvky "tragédů" a tim i budu směřovat otázky : "vybíráte si snad v obchodě červivá jablka ? nebo ta strupatá ? salát plný mšic ? brokolici okousanou a s housenkami ? Nahnilé papriky a rajčata ? v regálech s obilninami sledujete závody potemníků, nebo hejnové prolety molů ? a doma mouku berete přes síto od jejich larev ? Ne !!! A stejně většina lidí přehrabe celý regál pro to opticky nej, a držkuje u toho o ceně, a to by bez chemie prostě nešlo. Jednak by všeho najednou bylo mnohem, mnohem méně, to v TOP stavu by skončilo jako VIP třeba na hradě, nebo v Hiltonu atp, a to co by zbylo by stálo 3x tolik....
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

17.6.2019 05:30 Reaguje na Stanislav Kolář
Ale jsou i tací, co vybírají právě ta červivá jablka. Jeďte se podívat na některé trhy do Německa.
Postřiky jsou ale příliš medializovaný strašák, zemědělci opravdu dělají, jen to, co je nutné, aby sklidili plodinu v požadované kvalitě. V organické produkci bývá srovnatelné a často i větší množství mykotoxinů, než v konvenci. V konvenci Fusarium vyřešíme postřikem, v ekologii nikoliv. Tam se to vyřešit nedá, leda vyhozením produkce do bioplynky.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

17.6.2019 07:05 Reaguje na Katka Pazderů
Mám prochozený náš kraj křížem krážem. Tolik odběhnutých sadů s kvalitním ovocem, že je to k pláči. Sice jablíčka jsou menší a tvrdší než ta z marketu, ale vůní a chutí jsou někde úplně jinde. Seno jen sklidí, ale balíky se pustí po svahu dolů. Potom tam straší leta na kraji lesa jako černé obludy a symbolizují dnešní vyprázdněnost slov. Turecké hospodářství je vedle toho slabý odvar.
Odpovědět
HS

Honza Slatdek

16.6.2019 17:17
Opravdu sáhodlouhé a obšírné komentáře.Jenže jsou mi na nic.Žiji na vesnice a ze dvou stran sousedím s velkostatkem.Co se dnes většinou pěstuje ví každý.Že mi nikdo nemusí postřik hlásit vím už řadu roků přímo od agronoma.Na telefonní dotaz mně slušně poslal dop. Takže při zaslechnutí traktoru zbystřím a když má nádrž ne postřikování manželka sklízí prádlo(když suší)Já zakrývám zeleninu,zavírám okna když jsou u nás vnoučata nakládám je do auta a odvážím.Okolo pozemku jsem se bezvýsledně pokusil vysadit živý plot a tak aspoň na plot pletivový zavěšuji plachtu.Ale tomu smradu z některých postřiků nelze zabránit.Vím že nemusí nic hlásit ale kolik by stálo námahy a času kdyby registrovaným zájemcům před začátkem práce poslali hromadný e-majl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2019 07:44 Reaguje na Honza Slatdek
Ono jde spíš o to, že je to obtížné prakticky realizovat. O ochraně rostlin se velice často rozhoduji ten samý den, je to striktně vázané na počasí- nesmí to zmoknout, nesmí moc foukat vítr, musí to být pokud možno v optimálním termínu vzhledem k rostlině a patogenu. Tohle se nedá plánovat moc s předstihem.
Zvláštní kapitolou je hlášení včelařům- představte si, že okolo včelaře je deset hospodařících subjektů a každý z nich mu pošle hlášení v rozmezí jednoho dne- to tedy nevím, co s tím ten včelař má dělat- to by včely nemohly deset dní ven, podle mě je to jen alibismus úředníků, ale prakticky to nic neřeší.Je nutné se hlavně vyvarovat použití přípravků včelám škodlivých, alespoň dle etikety.
Odpovědět
mr

michal rysavy

21.6.2019 18:39 Reaguje na Honza Slatdek
Ač si z toho nechci dělat srandu. Ale možnost by tu mohla být, v tom že by jste se zkusil dopracovat na pozici agronoma podniku a na vlastní podnět neošetřovat okolo svého domu. Nebo se dostat do pozice obsluhy postřikovače a potom si to okolo svého domku nestříkat.
Sám jste si vytvořil ochranu proti nežádoucím úletům. Ale toho smradu se nezbavíte, ale to nemusí znamenat že to jsou kapénky kapaliny z postřikovače.. I když se z hovna stoupá kouřící pára a přitom umí smrdět několik metrů okolo.
Ale chápu je to nepříjemné. Pokud by jste byl zkušený v provádění aplikací, našel by jste si nějaké zákonité okno neschvalující použití aplikací postřiků. Protože ten smrad bude cítit i o deset metrů dál od Vašeho zastavěného pozemku.
Odpovědět
SK

Stanislav Kolář

23.6.2019 01:22 Reaguje na Honza Slatdek
osobně si myslim že v zájmu omezení škůdců, ochranu včelstev i obyvatelstva by bylo nejlepší kdyby udávala termín postřiků komora, zkrátka určité termíny pro celou ČR (snad i EU ?) a vsichni by věděli kdy se to bude dít a škůdci by si jen nevandrali z jednoho pole na druhý. Díky tomu že mam na míle daleko okolo zahrady samou poděl...u řepku, už se ani nesnažim pěstovat brokolici, květák, kedluben, kapustu a pod. tisíce molic jdou uz i po ředkvičkach, máku .... a myslim si že tohle by byla cesta
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist