https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-jsme-v-jistebnici-vyseli-kvetnaty-pas.pomuze-motylum-a-usetri-penize-za-sekani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak jsme v Jistebnici vyseli květnatý pás. Pomůže motýlům a ušetří peníze za sekání

17.5.2019 13:34 | JISTEBNICE (Ekolist.cz)
Pro založení květnatých pásů jsme vybrali čtyři plochy. Začali jsme na dvou plochách u školy. Nápad si získal i místní učitelky, doufáme, že by mohl mít i edukativní rozměr.
Pro založení květnatých pásů jsme vybrali čtyři plochy. Začali jsme na dvou plochách u školy. Nápad si získal i místní učitelky, doufáme, že by mohl mít i edukativní rozměr.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Dlouhá
Už delší dobu se nedají přehlédnout články o rychlém úbytku hmyzu. Zásadní roli v něm hraje např. ničení životního prostředí hmyzu a rozšíření pesticidů. Nepoužívání pesticidů je u nás asi běh na dlouhou trať, co ale můžeme ovlivnit vlastně hned je vytvořit pro hmyz dostatek prostoru aspoň u sebe doma.
 

Dál pak můžeme zkusit apelovat na místní zastupitelstva anebo zkusit něco podniknout sami.

A tak jsem se nechala inspirovat už pár let fungujícími květnatými pásy v Českých Budějovicích a pokusila se prosadit vytvoření květnatého pásu u nás ve městě.

Kontaktovala jsem kamarádku Kamilu Vítovcovou, která se zabývá ekologií obnovy na Jihočeské univerzitě a zakládala květnaté pásy tam. S její pomocí jsem vytvořila prezentaci a oslovila radní v našem městě Romanu Švestkovou.
Pro založení květnatého pásu je potřeba odstranit travní drn.
Pro založení květnatého pásu je potřeba odstranit travní drn.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Dlouhá
Ta zkusila pásy zahrnout do návrhu pro zastupitelstvo na založení výboru pro životní prostředí, který v našem městě chybí. Nepodařilo se ale vytvořit ani výbor, ani květnaté pásy. A tak jsem s prezentací dorazila na schůzi místního okrašlovacího spolku. Ten se toho nebál a rozhodl se vše zaplatit a zrealizovat.

Co je vlastně květnatý pás? Je to trvalý porost regionálních kvetoucích bylin. Klíčové je slovo „regionální“. Nejedná se totiž o záhon letniček z různých konců světa, ale o naše původní druhy. Snažíme se navíc zohlednit i regionální původ semen.

Je to vlastně takový kousek naší louky, i když ve výsevní směsi zcela chybí trávy. Ty jsou totiž velmi konkurenceschopné a potlačovaly by to, co v pásu chceme – kvetoucí byliny.

Zakládáním takových pásů se snažíme navrátit do městské zeleně trochu té pestrosti a poskytnout hmyzu potravu a prostředí pro život. I na údržbu jsou pásy mnohem lepší, než krátce střižený trávník – první rok se seče kvůli potlačení plevelů více, ale následující roky už stačí pouze jednou či dvakrát za sezónu.

Obešli jsme tedy Jistebnici, vytipovali vhodná místa a nakonec z nich vybrali čtyři plochy. Podle půdní vlhkosti a oslunění budoucích pásů pak Kamila Vítovcová vybrala a objednala výsevní směs. Vycházela z již vyzkoušených směsí, které byly vysety a úspěšně kvetou v městském parku Stromovka a v kampusu univerzity v Českých Budějovicích.

Půjčili jsme si traktůrek a orali a vláčeli a pleli.
Půjčili jsme si traktůrek a orali a vláčeli a pleli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Dlouhá

Nejedná se o komerční směs, kterou zakoupíte v každém zahradnictví nebo specializovaných e-shopech. Obrátili jsme se na firmu Rieger-Hofmann, která má po celém Německu sít pěstebních farem a dokáží sestavit regionální směs, jakou chcete a ještě si můžete vybrat, z jaké části Německa budou semena pocházet. Volili jsme tedy farmy co nejblíže od hranic. Samozřejmě úplně nejlepší by bylo nasbírat si semínka po loukách v okolí, ale nebylo to úplně v našich silách.

Začali jsme na dvou plochách u školy. Nápad si získal i místní učitelky, doufáme, že by mohl mít i edukativní rozměr.

Na ploše, kam se nedostal traktůrek, jsme drn odstranili ručně. Svoali jsme tedy brigádu, na které se sešli hlavně lidé z okrašlovacího spolku, pár dalších dobrovolníků a městská pracovní skupina, která odvezla drny.
Na ploše, kam se nedostal traktůrek, jsme drn odstranili ručně. Svoali jsme tedy brigádu, na které se sešli hlavně lidé z okrašlovacího spolku, pár dalších dobrovolníků a městská pracovní skupina, která odvezla drny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Dlouhá

Pro založení květnatého pásu je potřeba odstranit travní drn. Svolali jsme tedy brigádu, na které se sešli hlavně lidé z okrašlovacího spolku, pár dalších dobrovolníků a městská pracovní skupina, která odvezla drny. Půjčili jsme si traktůrek a orali a vláčeli a pleli.

Ale nepřišlo osivo!

Doba čekání na zásilku semínek nebyla příjemná. Každý den jsem pozorovala, jak plocha znovu zarůstá, a semínka pořád nikde. V osivářské firmě měli napilno a dodávka se pozdržela.

Nakonec jsme se dočkali a počátkem května jsme plochy dočistili od znovunarostlých trav a vyseli jsme celkem 44 druhů rostlin. Osivo jsme míchali 1:9 s kukuřičným šrotem kvůli rovnoměrnějšímu setí.

Zdržení vlastně nakonec ke škodě nebylo – v dubnu bylo hodně sucho a semínka by nejspíš klíčila špatně nebo vůbec. Taky to bereme tak, že jsme dostali možnost doplít nežádoucí rostliny, které se nepodařilo odstranit napoprvé. A teď čekáme.

Podle půdní vlhkosti a oslunění budoucích pásů jsme si nechali namíchal osivo přímo pro konkrétní plochy.
Podle půdní vlhkosti a oslunění budoucích pásů jsme si nechali namíchal osivo přímo pro konkrétní plochy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Dlouhá

Co bude dál? V prvním roce dochází na ploše k zapojení porostu, rostou i různé jednoleté plevele. Ty už by ale v dalších letech neměly mít prostor. Budeme místo kontrolovat a podle potřeby potlačíme tyto plevele před jejich odkvětem sečí (10–15 cm nad zemí). V této době budou námi vyseté rostliny ve formě přízemních růžic, takže je sečení neohrozí.

První rok tedy pás v plné síle ještě nepokvete. Z tohoto důvodu byl do směsi přidán třeba mák vlčí a chrpa modrák, aby i ten první rok alespoň trochu lahodil oku kolemjdoucích školáků.

Takže teď čekáme a snad příští rok budeme odměněni záplavou barevných květů s poletujícími motýly. Už aby to bylo:) V plánu máme ještě dvě plochy, které přijdou na řadu na podzim.

Uvědomujeme si, že boj se suchem a úbytkem hmyzu nezachrání pár pásů v Jistebnici a méně časté sečení trávníků, ale je to něco, co může udělat každý z nás.

Velké díky všem, kteří se zapojili.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zuzana Dlouhá

Autorka iniciovala realizaci květnatého pásu v Jistebnici.

Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

17.5.2019 14:46
Paráda. Viděl jsem. S Marcelou jsme taky nad Bergrem letos vysadili 2 dříny a nějaké byliny. Zatím to vypadá, že se chytly.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist