https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-na-prestavbu-stareho-rodinneho-domu-aby-lepe-odolal-horku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak na přestavbu starého rodinného domu, aby lépe odolal horku?

5.9.2019 00:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přestavba snížila teplotu během léta uvnitř domu až o 8 °C.
Přestavba snížila teplotu během léta uvnitř domu až o 8 °C.
I rodinný dům z roku 1927 lze přestavět tak, aby odolal horku a suchu posledních let. Ukazuje to dům v brněnských Židenicích. Je opravený tak, aby nejen reagoval na projevy klimatické změny, ale zároveň jim předcházel. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradili majitelé dlažbu na dvoře zelení a propustným povrchem.
 
„Dům byl starý a nevhodně řešený dispozičně i technologicky,“ vysvětluje důvody rekonstrukce majitel Vilém Řiháček. Rodinný dům byl nezateplený a energeticky náročný. Větší úpravy na něm proběhly v 70. letech. Voda ze střech stékala do jednotné kanalizace. Velkou část pozemku pokrývaly dlaždice. V létě bývala střecha rozpálená a přes stropy sálalo teplo dovnitř. Navíc měl dům tmavé stěny. Ve výsledku bývalo v interiérech v létě příliš teplo a i venkovní plochy byly nepříjemně rozpálené.

Rozdíl ve vnitřním prostředí je po přestavbě znatelný. „Tím, že je dům izolovaný, má světlou fasádu a zelené střechy, tak si udržuje příjemnou vnitřní teplotu i v horkých dnech. Dříve se vnitřek zejména odpoledne trochu přehříval,“ uvádí Vilém Řiháček.

Ochlazování okolí domu dosahují majitelé tím, že svádí vodu ze střechy do zásobních nádob a používají ji na zalévání zeleninové zahrady.
Ochlazování okolí domu dosahují majitelé tím, že svádí vodu ze střechy do zásobních nádob a používají ji na zalévání zeleninové zahrady.

Celkovou rekonstrukci nechali noví majitelé vypracovat v roce 2012. Kromě rekonstrukce chtěli zlepšit prostředí nejen uvnitř, ale i v okolí rodinného domu, na pozemku o ploše 280 metrů čtverečních. Součástí zadání byl požadavek jak na zvládání sucha a horka, tak i na opatření, která mají hrozbám změny klimatu předcházet.

Záměrem bylo najít chytrá, jednoduchá a přitom nepříliš nákladná řešení. Většinu úprav realizoval majitel sám s pomocí své ženy, otce a dalších pomocníků. Řemeslníci se postarali o odborné práce.

Ochlazování okolí domu dosahují majitelé tím, že svádí vodu ze střechy do zásobních nádob a používají ji na zalévání zeleninové zahrady. Přebytky vody plní malé jezírko, které díky podzemní vrstvě z drobných kamenů umožňuje pozvolné zasakování a samovolné rozvádění vody po zahradě.

Ploché střechy jsou osázené sukulenty, což snižuje odtok a zvyšuje výpar vody. Ten v létě ochlazuje jak budovu, tak okolní vzduch, a v zimě naopak slouží jako tepelná izolace. Zkušenosti se zelenou střechou si Vilém Řiháček chválí. „Je bezúdržbová, v létě chladí, v zimě izoluje a hezky vypadá.“

Hliněné omítky s velkou tloušťkou uvnitř domu navíc přispívají k vyrovnávání výkyvů teplot a vlhkosti. Ve venkovním prostoru majitelé odstranili dlažbu a umožnili tím vodě vsáknout se do půdy a zahradu ještě více ochladit.

Ploché střechy jsou osázené sukulenty, což snižuje odtok a zvyšuje výpar vody. Ten v létě ochlazuje jak budovu, tak okolní vzduch, a v zimě naopak slouží jako tepelná izolace.
Ploché střechy jsou osázené sukulenty, což snižuje odtok a zvyšuje výpar vody. Ten v létě ochlazuje jak budovu, tak okolní vzduch, a v zimě naopak slouží jako tepelná izolace.

Při přestavbě byly využity především přírodní, recyklované a odpadní stavební materiály, kastlová okna nebo dřevěné podlahy se dočkaly opravy.

Majitelé také přešli na inteligentní řízení teploty v místnostech. Na základě pozorování uvádějí, že přestavba snížila teplotu během léta uvnitř domu o 8 °C. Pro vytápění využívají majitelé kamna na dřevo s teplovodním výměníkem a zásobníkem na teplou vodu, která teplo rozvádí po domě.

To je asi jediná věc, kterou by Vilém Řiháček dnes udělal jinak. „Asi bych šel cestou ještě radikálnější jednoduchosti. Je moc fajn, že se nám teplo z jednoho zdroje rozvádí po celém domě a v případě přebytku se ukládá v akumulaci, ale dost tepla se v systému ztrácí, čerpadla jsou závislá na elektřině a navíc je to asi jediná věc, se kterou bych si v případě poruchy nevěděl rady.“

Nicméně přes veškeré provedené úpravy doporučuje Vilém Řiháček nemít ohledně přestavby domu nereálná očekávání: „Každý chce žít v příjemném prostředí a je dobré se o to přiměřeně snažit. Ale nedá se spoléhat na to, že v domě s hliněnými omítkami a kulatými rohy se bude žít nějak příjemněji a radostněji. Uvnitř domu najdeme jen tolik štěstí, kolik ho tam sami přineseme.“

Rodinný dům je zároveň sídlem skautského střediska. I skauti díky tomu vidí, že je možné skloubit bydlení ve městě s představou komfortu, zeleně a příjemných letních teplot bez klimatizace.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

5.9.2019 02:13
Pche! Úplně ideální je stavět hezky tak, jak se stavělo kdysi - a tím nemyslím komunismus. Tlusté stěny, kámen, cihla, vhodně situovaná okna a HLAVNĚ NEZATEPLOVAT. Dům musí dýchat. Jedině tak vydrží, jak je mnoho příkladů, stavby stovky let.
No, a právě proto máme i ve vedrech v chodbě kolem dvaceti stupňů, nikdy se nevyhřeje, a je kam si chodit v létě pro angínu. :D A v zimě, když je tak těch mínus pětadvacet, si bereme svetr. Lidi by měli přestat být rozmazlení. Energeticky náročný totiž nikdy není dům, ale jen člověk, a to jen když chce. Nebo někoho zabije spát v chladné ložnici, cca 15°C, a v obýváku mít devatenáct stupňů? Řekl bych že současní století pašáci nevyrůstali s průměrnou pokojovou teplotou 25°C+.
A ne, zateplit mě nedonutí nikdo ve Vesmíru. Debilní móda přinesená do domů z městských bytů, tohleto přetápění a "ono nám to utíká ven, musíme topit o to víc". Všichni jsou pak chcípáci. XD
Odpovědět
lu

5.9.2019 08:32 Reaguje na Anyr
pletete dohromady několik věcí;
1. vhodná a stabilní interiérová teplota (a vhodná vlhkost samozřejmě) pro život a zdraví, tady spolu asi víceméně souhlasíme
2. tepelné ztráty baráku; ztráty = více CO2 a více peněz, více dřeva/uhlí ve dřevníku, více popela....
3. tepelná kapacita domu. to je velký nešvar soudobé výstavby (především RD), kdy má barák sice minimální ztráty, ale jak se přestane na hodinku topit/klimatizovat, tak je v baráku velmi nevlídno.
4. okřídlené selské "barák musí dejchat". ano, starý barák z plné cihly nebo rovnou z vepřovic, sem tam zazděný kámen, vše na vápenou maltu, bez jakékoli izolace proti zemní vlhkosti. ten saje vodu jak knot, a odpařování vody barák "klimatizuje" zevnitř i zvenku. takový dům opravdu není vhodný na zateplování. dokonce není vhodný na výměnu oken za těsná. pokud nemáte svůj les a dřevorubectví nemáte jako koníčka, tak není vhodný skoro na nic - ale žije se v něm docela příjemně. případně po zateplení a zatažení rolet se v něm dobře pěstují žampiony, ale navěky.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

10.9.2019 12:51 Reaguje na
Nesouhlasím, že starý barák automaticky není vhodný pro zateplování. Jen je třeba volit správnou metodu - a vždy je s tím spojeno víc problémů, které je nutné řešit. Správně řešit.
Například překrytí staré fasády novou vrstvou s izolací vezme domu tvář; což u některého nevadí, u některého by to byl zločin. Liší se to kus od kusu. Není pravda, že když se dům opatří izolací, přestane dýchat. Dýchat přestane, jen když je izolovaný blbě.
Odpovědět
lu

11.9.2019 10:39 Reaguje na Karel Ploranský
to je na diskusi, jestli je takový barák vhodný na zateplování. asi se shodneme, že podmínečně, a jenom zateplení je zpravidla špatně, a že těch prací spojených se zateplením je více (omezil bych diskusi na stavební fyziku, architekturu a památkaření bych nechal stranou, jakkoli s Vámi souhlasím, že myšlenky o zateplení třeba románské rotundy jsou pitomé z principu).

a těch prací spojených se zateplením, má-li mít smysl, bývá někdy tolik a tak náročných, že, jak diskutér pan Čech níže vhodně napsal, je zhusta vhodnější barák strhnout a začít znovu.
Odpovědět
ig

5.9.2019 11:59 Reaguje na Anyr
Zateplit ne, ale jestli budete stavět, ONI vás donutí (tj. ekofašisti), už teď jsou na to dokonce zákony. Jinak samozřejmě souhlas.
Odpovědět
ji

5.9.2019 19:10 Reaguje na
Stavěli jsme nedávno, nesouhlasím s Vámi. Máme jednoduše zdi z ytongu, celkem silné. Je to prostě volba, buď člověk ušetří na cihle a dodá spoustu zateplení a je to naoko levnější a nebo si pořídí pořádnou cihlu a pořádné stěny. Obdobně to bude jistě i v případě staveb ze dřeva - různé možnosti a volby, ale to zmapované nemám, chtěli jsme cihlu. Volbu ale provádí majitel domu. Daných hodnot lze dosáhnout se zateplením i bez něj, jen s tím zateplením to je prostě levnější. Proto si to lidi volí. My jsme zvolili variantu bez zateplení a máme stejné hodnoty. Jen silnější zdi nám "ukously" něco málo z půdorysu domu, což nevadilo.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

8.9.2019 19:17 Reaguje na
hůř jste si už vybrat nemohli. Žádné hodnoty nemáme - to je jen vaše iluze vyčtená z prospektu. Naletěli jste na klamavou reklamu ytongu
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

8.9.2019 19:15 Reaguje na Anyr
Tak talhle to vypadá, když reaguje člověk, který naprosto nechápe podstatu problému a nemá nejmenší ponětí o stavební fyzice.
Člověče - čím krmíte toho koně, kterým jezdíte do práce . . . tedy pokud pracujete...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.9.2019 09:20
Problém vidím v tom, že krbové vložky spojené s ohříváním vody nedávno EU na tlak ekofašistů zakázala.
Odpovědět
lu

5.9.2019 10:31 Reaguje na Jan Šimůnek
o něčem takovém nevím. to si prověřím. kamna s teplovodním výměníkem jsou standardně vyráběna a používána po celé evropě.

problém systému s výměníkem je ten, že výměník je závislý na čerpadle (samospádové systémy už nikdo neumí, vyžadují tlusté trubky a jsou těžko vyladitelné). když vypadne elektřina a kamna jsou roztopená, tak nastává cirkus. řešením je samozřejmě bateriová záloha nebo elektrocentrála, to nemá zdaleka každý, obvyklé řešení je honem vynášení hořících polen na lopatě před barák a přikládání cihel na rychlé vychlazení topeniště. když pak napadne první sníh ještě v listopadu na neopadané listí a popadají listnáče na vedení, případně když trochu víc foukne a popadají stromy (nebo víc foukne v severním německu a nastane blackout, žánop), bývají celé vesnické rodiny několik dní zalezlé u peter ve vejminku, případně celé vesnice nalezlé v těch chalupách, které ještě mají ve světnici staré kachláky. takže správný prepper se od výměníku drží dál.
Odpovědět
ig

5.9.2019 12:05 Reaguje na
Na samospádové systémy existuje slušný software. Bohužel se o něm mezi stavaři moc neví, protože je to CAD na navrhování chemických reaktorů :-) Měli jsme tím navržené topení na jednom baráku a fungovalo to (a prý stále funguje) skvěle. Je škoda, že se věnuje tak malá pozornost pasivním systémům, ať už je to topení nebo větrání. Všude musí hučet čerpadla a větráky - při tom zrovna tohle je věc, která je výhodná dokonce i pro investora :-)
Odpovědět
lu

5.9.2019 12:56 Reaguje na
přiznávám, že tohle mě extrémně zajímá. až bude síla a nějaké prachy, budu zachraňovat víkendhaus, a takováhle hipsterská preppeřina mě velice láká. neexistuje na to nějaká kutilská příručka? a není nutný nějaký minimální počet pater mezi výměníkem a expanzkou, aby to vůbec fungovalo?
Odpovědět
ig

5.9.2019 13:37 Reaguje na
O příručce netuším, tohle bylo počítané Chemcadu (a myslím, že CFD v Nastranu, ale to už si nepamatuju přesně) a z něj automaticky vypadly (tedy ne až tak úplně samy, dělal to inženýr který normálně navrhuje chemické výroby) průřezy trubek pro dané výškové rozdíly (byl to barák s jedním patrem a s kotlem ve sklepě) a teplotní spády. O víkendu se podívám do papírů, tam mám napsané jaké konkrétní úlohy se tam řešily a hodím to sem :-)
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.9.2019 16:22 Reaguje na
Proč by si někdo nechal dělat systém, který má jen samé nevýhody?
1. pomalý náběh
2. velké ztráty
3. nerovnoměrné nahřívání radiátoru
To si radši dám k čerpadlu záložní baterii.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.9.2019 13:39 Reaguje na
Samospádový systém uměl kdysi naprosto samozřejmě každý slušný topenář. A z vlastní zkušenosti vám mohu říci, že na samospád nemusíte mít ani ty tlusté trubky, normálně to jde i z moderních měděných, akorát vám nebude topit poslední nejvzdálenější radiátor. Vyzkoušeno 20 lety provozu. Ale jak říkám- holt to musí být topenář, a ne "topenář" z leknutí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.9.2019 13:42 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě nebude topit, pokud nepůjde elektrika- čerpadlo tam samozřejmě mám, bylo tím myšleno, že to topí na samospád i v době, kdy elektrika nejde. To čerpadlo je výhodnější proto, že radiátorová tělesa lépe hřejí.
Odpovědět
lu

5.9.2019 13:49 Reaguje na pavel peregrin
ano, to je přesně to, co mám na mysli - aby to fungovalo perfektně s čerpadlem, a použitelně bez. teče to samospádem nasporosto okolo vrtulky, nebo tam máte nějaký bypass?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.9.2019 15:56 Reaguje na
Na tohle vám bohužel nejsem schopen fundovaně odpovědět, ale systém fungoval přes dvacet let, rozvody byly už z mědi a v celém systému bylo zhruba 80 l vody. Předpokládám, že mluvíme o kotli na tuhá paliva, v tomto případě stará dobrá H18. Myslím si, že tam byl ten bypass. Podle mě si s tím zkušený topenář poradí.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.9.2019 16:05 Reaguje na pavel peregrin
Takže tam žádný bypass nebyl, to by jste ho musel po vypadnutí proudu manuálně přepnout :)
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

8.9.2019 21:11 Reaguje na Čech M.
Bypass tam může být a nemusí se nic přepínat. Zpočátku jede čerpadlo, až se prohřeje celý okruh, čerpadlo se vypne, buď ručně, jednodušeji termostatem. Pak jede systém samotížně. Může jet bez čerpadla hned zpočátku, ale poslední radiátor začne hřát později.
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.9.2019 23:44 Reaguje na Josef Jakubů
Bez klapky vám bude hnát čerpadlo vodu přes bypass a přes kotel půjde minimum a pokud tam klapka bude, tak jiná než manuálně ovládaná nemá smysl, když vypadne proud.
Pokud tam bypass není, tak záleží kolik vody vám čerpadlo bez chodu pustí a ten objem bývá hodně malý. Není nic horšího , než mít roztopený kotel na tuhá paliva na 90°C a vypadne proud, pak se nejspíš ozve sykot z pojistného ventilu.
Odpovědět
lu

11.9.2019 09:23 Reaguje na Čech M.
sykot pojistného ventilu bude brzy následovat rozžhavení výměníku a jeho zkroucení až do nepoužitelna. tady právě přichází to vynášení polen a přikládání cihel do topeniště. tedy u krbových kamen, u nafedrovaného kotle na uhlí nezbývá než modlení, aby nevypadla kromě proudu i telefonní síť a aby hasiči brali telefon.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.9.2019 16:09
Jak na přestavbu starého rodinného domu, aby lépe odolal horku?
No to je jednoduché- zbourat ho a kámen z něho použít na základy nového!
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

8.9.2019 19:23
Ten článek je v podstatě zbytečný.
Pouze obecné informace, které nikomu nic neřeknou.
Beletrie. . . . vata . . . výplňovka.
Autorka by se měla zaměřit na technické detaily. . . . ty jsou důležité. . . a jestli tomu nerozumí - nechť si to nastuduje.
Uznávám, že jsem nepotěšil. . . .
Veliký neduh redaktorů tohoto časopisu je, že nemají slušné vychování - ani neumí odpovědět na e-mail.
Ale jsme v Česku - čemu se divím, že ??
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist