Jak paběrkovat? Poradí nový manuál iniciativy Zachraň jídlo

Paběrkování, tedy sbírání plodin, které by jinak zůstaly po sklizni na poli i sadu, je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Oživit dříve běžnou, nyní polozapomenutou tradici, a zároveň pomoci potřebným se v loňském roce rozhodla iniciativa Zachraň jídlo. O své získané zkušenosti a distribucí sebraných potravin Potravinovým bankám se dělí v Manuálu pro paběrkování.

Iniciativě Zachraň jídlo se loni podařilo sesbírat skoro osm tun zeleniny, která by zůstala nevyužitá na poli. Do paběrování v Polabí a na Litoměřicku se zapojila stovka dobrovolníků, sedm zemědělců a dvě potravinové banky. A ze své zkušenosti radí: Ideální čas na přípravu letní sezóny je právě teď.

“Poskytujeme ostatním naše know-how, aby se vyvarovali případných chyb a aby bylo jejich snažení co nejefektivnější. Rozjet paběrkování můžete už za jeden až dva měsíce, není to nic složitého,” říká Adam Podhola ze Zachraň jídlo.

Časově nejnáročnější je podle iniciativy navazování kontaktů se zemědělci. Radí je oslovovat nejlépe osobně a od začátku být pro farmáře spolehlivým a důvěryhodným partnerem, který dodržuje dojednaná pravidla. Někteří farmáři mohou být totiž k lidem, kteří mají zájem sbírat zeleninu na jejích polích, zprvu nedůvěřiví. Jiní zemědělci ale podobné aktivity vítají. „Dle mého názoru je lepší nadbytečnou produkci darovat, než vyhodit na kompost. Cením si veškerých projektů a hlavně lidí, kteří se tímto celosvětovým problémem zabývají. Budu určitě přispívat dál. Má to smysl,” říká soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora. Kromě pěstitelů zeleniny mohou zájemci o paběrkování kontaktovat i majitelé sadů. Nejlepší je, když si lidé také udělají úplně na začátku průzkum, co se v okolí pěstuje a v jakých termínech se plodiny sklízí.

Po úspěšné domluvě se zemědělcem následuje jednání s místní potravinovou bankou, oslovování dobrovolníků a organizace dopravy. Potřeba je dohodnout také dopravu sběračů a odvoz sesbíraných potravin. Někdy se ho ujmou samotné potravinové banky. Cenu za jeden výjezd odhaduje Zachraň jídlo na 500 až 800 korun.

„Zelenina zásadním způsobem obohatí jídelníček těch, kteří se ocitli v krizi a jsou po určité období odkázáni na pomoc druhých. Mnoho let jsme mohli našim klientům nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny a konzervy, ale čerstvá zelenina, ze které mohou matky uvařit svým dětem polévku a pak mnoho hlavních jídel, je zkrátka báječná věc. Je dobře, že neestetická zelenina nezůstane na poli jako odpad, ale potěší ty, kteří si ji z různých důvodů nemohou koupit,” říká Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha.

Plodiny zůstávají na poli, protože většinou nevyhovují obchodním řetězcům z estetického hlediska. Jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé, špatně uříznuté nebo mají nevyhovující barvu, popisují lidé ze Zachraň jídlo. Někdy se v některém období urodí více úrody, než je poptáváno, či ji konkuruje zboží ze zahraničí.

Samotné Zachraň jídlo bude v projektu pokračovat i v letošním roce. Do výjezdů na pole se budou moci zapojit i firmy formou teambuildingu. Chce také podpořit vznik dvou dalších “paběrkovacích epicenter”, která budou fungovat nezávisle na činnosti Zachraň jídlo. Lidé mohou na výjezdy za paběrkováním přispět i finančně.

---

reklama

---