https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kam-s-nim-problem-psich-exkrementu-nema-uspokojive-reseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kam s ním: problém psích exkrementů nemá uspokojivé řešení

28.2.2020 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kromě chlupaté radosti a roztomile uslintaného štěstí váš čtyřnohý miláček produkuje také exkrementy. Otázkou je, jak se přiměřeně psího trusu zbavit.  / Ilustrační foto
Kromě chlupaté radosti a roztomile uslintaného štěstí váš čtyřnohý miláček produkuje také exkrementy. Otázkou je, jak se přiměřeně psího trusu zbavit. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Máte psa? Pak jste už jistě zaznamenali, že kromě chlupaté radosti a roztomile uslintaného štěstí váš čtyřnohý miláček produkuje také exkrementy. Ano, je až opravdu zarážející, jak moc společného s nimi máme. Otázkou je, jak se přiměřeně psího trusu zbavit. Protože zase tak snadné to není.
 
Výmluvy, proč psí trus nesbírat, všichni známe. Třeba že bobky jsou tak malé, že vlastně nemá cenu je sbírat. Nebo jsou tak s prominutím tekuté, že se ani nabrat nedají. Bolí nás záda a kolena, takže se k nim ani neohneme. A nakonec, není to spíš povinností rychlé roty, tedy úklidové čety města? Zvlášť, když u odpadkových košů kolem cestičky trestuhodně chybí sáčky, viďte? Ne, je to opravdu jen naše povinnost. A slušnost.

Sbírat a uklízet nepořádek po pejskovi, ať už je to čivava nebo irský vlkodav, prostě musíme. Městské a obecní vyhlášky jsou v tomto ohledu velmi jasné a pokuty za znečišťování veřejných prostranství více než motivující. Pochopitelně, protože nikdo si nechce po podrážce rozmáznout něco psího, co už pak bude jenom jeho.

Alíku, nepřerušuj koncert, nikdo se nedívá

Nejde tu samozřejmě jen o estetické hledisko. Vzhledem k psí stravě je jejich trus docela solidní biologickou náloží, která své okolí znehodnocuje. Bakterie, viry a další cestující v psím trusu se nevyplatí brát na lehkou váhu: je to bohaté naleziště adenovirů a parvovirů, giardií (střevních labmlií), hlístic, tasemnic, kokcidií. Určitě je nechcete potkat volně odložené vedle trávníku dětského hřiště nebo na piknikovém pažitu v parku. Rozkládají se jen zvolna, usazují se v půdě, může je rozmočit první déšť. Stanou se problémem, kterého se dá zbavit jen obtížně. Platí, že každý bobek se počítá.

Řekněme, že venčíte dvakrát za den. To je 14 hromádek za týden, vcelku solidní minové pole. V Praze, při evidovaných +/- 83 000 hafanech? To je kalamita. Proto sbíráme.

A ze stejných důvodů bychom je neměli nechávat za sebou ani „v přírodě“. Protože psí trus je prostě cizorodá záležitost, nadupaná parazity, se kterými zvířecí obyvatelé lesa (a jejich imunitní systém) nepočítají. Kromě šíření neviditelných bakteriálních prevítů je ve hře třeba znečištění vodních a půdních zdrojů, eutrofizace.

Kde je ten sáček? Před chvílí tu byl!
Kde je ten sáček? Před chvílí tu byl!
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pexels

Bobky sice hnojí, ale tady by neměly. Cokoliv si do přírody přinesete, to si z ní také odneste. Včetně nevonících psích hromádek.

Bobek na skládce nebydlí

Tím se dostáváme přímo k jádru pudla. „Ano, sbírat. Jinak pokuta.“ hučí na nás každá druhá cedulka v parku. Jenže co s tím nadělením dál? Hodit úhledně zavázaný balíček v sáčku do odpadkového koše? Samozřejmě je to lepší, než jej šoupnout sousedovi pod rohožku, ale k dokonalosti to má daleko.

Psí trus je stejně jako každý jiný trus při svém rozkladu výrazným zdrojem metanu. Takže jestli skončí s netříděným odpadem na skládce, zaděláváme si vlastně na nehezký klimatický problém. Ono není moc skládek, které by byly na příjem takto znečištěného, biologicky závadného odpadu přímo stavěné.

V roce 2013 sesbírali v úzkém centru Olomouce kolem 30 kilogramů za den. Raději nedomýšlím, kolik to musí být dnes a hlavně, kolik to bude dohromady ve větších městech. Tuna nebo dvě?

Proč na tom záleží? Protože na fekálie není běžná infrastruktura sběru veřejných odpadků primárně stavěná. A ty tisíce plastových sáčků s psími bobky uvnitř, které na skládce hezky zrají, v pořádku nejsou. Situace nebude o mnoho lepší, když plastové sáčky nahradíte těmi „eko“, z recyklovaného papíru. Pořád je to bobek a pořád končí na skládce. Takže co jiného?

Kompostér nás tentokrát nevytrhne

Zatímco v jiných případech bychom nabízeli univerzální odpověď – zařiďte si kompost (tím se nic zkazit nedá), tentokrát přibrzdíme. Na kompost psí bobky taky nepatří. Jde o to, že podmínky rozkladu nejsou ve většině domáckých kompostů ideální pro zpracování exkrementů.

Abyste neutralizovali ony bakterie uvnitř hromádek, potřebovali byste skutečně dobře provzdušněný kompost, přehazovaný řekněme pětkrát do roka, ve kterém navíc teplota vyvolaná tlením přesáhne hranici alespoň 55°C. Což se v domáckých podmínkách dost obtížně zjišťuje a udržuje.

Výsledný kompost navíc nikdy nebude vhodný pro hnojení klasických zeleninových záhonků nebo na plnění květináčů. Rizika kontaminace prostě přetrvávají. Můžete jím maximálně tak oblažit trávník nebo přilepšit ovocným stromkům.

Kampaň zaměřená proti pejskařům, kteří po svých psech neuklízí, proběhla o prázdninách 2011 v Praze 6.
Kampaň zaměřená proti pejskařům, kteří po svých psech neuklízí, proběhla o prázdninách 2011 v Praze 6.
Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Při kompostování psích exkrementů si musíte také pohlídat pevnost podloží kompostéru. Aby se z něj ty ne zrovna příhodné „šťávy“ neluhovaly do půdy vaší zahrady a třeba do studny. Podtrženo sečteno, psí bobky na kompost taky nepatří.

Vlny šumí…

Jaké je tedy ideální řešení? To, které zatím nemáme. Vypadalo by nejspíš jako celorepublikový centrální systém sběru psích bobků. Při kterém by každá hromádka, úhledně zabalená do kompostovatelného nebo recyklovatelného sáčku zamířila do sběrné budky a v té by pak putovala do nedaleké kompostárny s bioplynovou stanicí. Tam by se psí odpad „zneškodňoval“, a ještě by se z něj získávala energie.

Ale co to? Závan budoucnosti? Něco takového, jen trochu méně komplikovaně, už přeci děláme. Čímž se dostáváme k tomu ne úplně uspokojivému, ale funkčnímu řešení.

Psí bobky, které při venčící procházce sesbíráte, si odneste domů. A až bude vhodná chvíle (raději to moc neodkládejte) nakrmte svůj záchod. Kanalizace je na znečišťující fekálie stavěná a někde na jejím konci čeká čistírna odpadních vod, která se umí vypořádat s trusem a nejrůznějšími kaly. Obvykle přitom dojde i na to energetické zhodnocení. Závěr?

Bobky rozhodně sbírat; doma i venku, na zahradě, v parku, na poli i v lese. Klidně sbírejte i do plastových sáčků, aspoň jim prodloužíte dobu smysluplného využití. A pak je – ty bobky, nikoliv sáčky – spláchněte do záchodu.

Ano, asi to zvýší vaši spotřebu vody. Ale pejsek je tak trochu člen domácnosti, takže s nějakými výdaji navíc musíte počítat.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

28.2.2020 07:36
Každý normálně vychovaný a slušný člověk exkrementy po psovi sebere. Ve městě logicky poputují do odpadkového koše či do popelnice, pořád je to asi nejjednodušší a dostupné řešení. Z hlediska nebezpečnosti bych viděl horším problémem exkrementy kočičí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.2.2020 08:04
Já všem pejskařům nutím, ať s tím mignou pod keř, příroda už se postará. Protože je toho plné zatravněné hřiště, kde se vyhýbáte jednomu a div netrefíte druhé. Na chodníku to nechávat je úplné po-fa, hlavně když nasněží... Dával bych za to mastné pokuty, nebo VPP - sběr "vlastních" produktů. A jinak potřebný článek. V první řadě je třeba vycvičit pejskaře:-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.2.2020 09:39
Typicky bláhové sbírání bobků i tam kde asi nikomu nevadí, vyrobí se víc odpadu, a pohopitelně hůře rycyklovatelného než samotný bobek, nemluvě o hygieně v době epidemií. Řešení by mělo být z gruntu jině než samozběr. Pes je zvíře a má pudy, zažité zvyklosti. Takže možná by šlo vymyslet nějaký ten "veřejný psí kadící prostor" aby si jej oblíbili a bylo by jednodušší jej i strojově vyčistit. Za psi se platí přece dost peněz.
Odpovědět
ig

28.2.2020 12:17 Reaguje na Milan Milan
"Psí záchody" existují, viděl jsem různě po světě, většinou šlo o vyhrazený kus trávníku. Bohužel u nás to trošku zdegenerovalo, že např. celá Praha je jeden psí záchod a znamenalo by to vyvinout na lidi silný nátlak, aby na ně začali své psy vodit. A dost možná to nepůjde vůbec, psů je už příliš mnoho a lidi vnímají zásahy do psích práv velmi emotivně.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.2.2020 14:02 Reaguje na
Ale není toto útok proti osobní svobodě pejskařů?
Nehraničí to tak trochu s nacismen nebo komunismem?

Samozřejmě, že v tomto s Vámi souhlasím. Kdysi jsem šel
Prahou od Letný k Vltavský. A člověk opravdu musel vážit
každý krok, aby...Docela obtížně pochopitelné, že se tohle děje v kulturním hlavním městě, které by mělo nějak reprezentovat. Od té doby jsem v Praze, jestli se věci pohnuli nějakým směrem

A samozřejmě má pravdu i Milan Milan v tom, že sbíráním
exkrementů do plast.pytlíků vzniká nerecyklovatelný a nehygiencký odpad.
Odpovědět

Pavla Žídková

28.2.2020 19:01
Že se má po psovi sbírat, považuji za samozřejmé. Ostatní myšlenky uváděné v článku považuji slušně řečeno za směšné. Že se od psů nakazí zvěř? Že se bude uvolňovat metan? Že si to máme donést domů a spláchnout do záchodu? To je přesně typ myšlenek, které způsobují velké části obyvatelstva znechucení z "těch zelených". O jejich smysluplnosti lze s úspěchem pochybovat, jak by řekl diplomat.
Odpovědět
JV

Jarmila Vavrochová

29.2.2020 06:51 Reaguje na Pavla Žídková
Jsem téhož názoru. Mimochodem, všimla jsem si, že psí hovínka velmi chutnají těm velikým slimákům a že jich dokáží zkonzumovat docela slušné množství; nedalo by se to nějak využít při hubení slimáků?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 12:03
Slušný člověk sbírá zcela automaticky a samozřejmě. Nikdy nevycházím ven bez pytlíků v kapse.
V parku se snažím nedovolit Bertíčkovi, aby to udělal v místech, kde lze předpokládat, že tudy někdo půjde a mohl by si našlápnout. Když ale hodí bobek v místě kde to nehrozí, např. těsně u křoví, jsem přesvědčen, že sebrat to by byla škoda! Ten keř za to bude vděčný.
A sbírat v lese? Na poli? To je fakt naprosto ujeté.
Stejně jako starost, že psí lejno je zdrojem metanu.

Má zkušenost je takováto:
My majitelé pejsků se navzájem známe. Mezi majiteli malých psů nevím o žádném, který by nesbíral.
Znám ale jen málo majitelů velkých psů, kteří sbírají...
Takže si občas vyslechnu posměšky, že jsem blázen, když večer hledám s baterkou v listí malý bobeček a okolo leží několik půlkilových hromad.

A pokuty? Ať jde o pobíhání bez vodítka, nebo cokoliv jiného - když jde o velkého psa (a zejména bojové plemeno), městští strážníci se zásadně koukají jinam. Statečnost se jim ovšem vrátí, když přistihnou bez vodítka voříška, který se šourá stejně pomalu jako stará paní, které patří.
Odpovědět
ik

i k

29.2.2020 15:03
mám pidi psi a poctivě sbírám - na chodníku, v trávě, v parku. Ale v přírodě? Když v lese vadí hromádka po psovi, tak "hromadu" po sobě si mám taky odnést? Asi ne :) Tu jen zasypu, trávou, listím ...
Odpovědět
Anyr

Anyr

2.3.2020 14:03
Já si dovolím malinko odbočit, jak je mým milým zvykem.
Nekritičtí psomilci ať to nečtou. :D

A zamýšlel se někdo nad tím, jak antiekologický počin - ve všech ohledech - vlastnictví psa je? Krmení, potřeby a pomůcky, péče, chemie, obrovská administrativní zátěž (povinné čipování, registrace na úřadě, u veterináře, v registrech na dohledání majitele psa,...), v článku zmíněná produkce odpadu (nějak mi nejde do hlavy, co se s těmi tunami hoven v igelitu skutečně dělá), veškerá doprava a přeprava a výroba všeho zmíněného... a to všechno proto, že nejsme schopni navazovat a udržovat vztahy s lidmi, od dětí po kmety, a potřebujeme mít doma kníkající alergickou potvoru, které se nevejde mozek do hlavy nebo nedokáže pořádně dýchat, ale za to jde skvělě pomuchlat na gauči? :) Nebo že šílení stavitelé a obyvatelé měst potřebují suplovat vztah k přírodě tím, že mají doma chudáky kytky a psy a u domku zakrslé hnusné zdegenerované zamulčované jehličnany?

Nehledě tedy na šílené rasy, které člověk bez mrknutí oka pro své zájmy a bez absolutního ohledu na zvířata "vyšlechtil" v trpící monstra. Nemluvě o stvoření cukrovkářů, epileptiků, alergiků, plemen s různě degenerovanými a špatně funkčními částmi těla - nemluvě o anglickém buldokovi, který bez císařského řezu není schopen porodu.

Díky za pozornost - teď jdu nakrmit tu naší patnáctiletou retrívří slečnu, která mě přímo i nepřímo naučila všemu výše zmíněnému. I tomu, že až odejde na další štaci, psa už mít jistě nebudeme - i když to obrečím zcela jistě, potvoru jednu vyčuranou. A budu se těšit na setkání tam někde jinde. :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.3.2020 15:18 Reaguje na Anyr
Anyre, zcela jistě máte v něčem pravdu, minimálně v tom, že z chovu psů a přístupu lidem k nim se stal byznys a nekritické zbožštění. Ale jedno vím jistě- kdo jednou psa měl, nedokáže se od něho odloučit, protože pes dokáže dát něco, co žádný člověk. Ale musí se to brát s rozumem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist