Minimalismus jako cesta k udržitelnosti?
Jedná se o snahu žít pomalejší, skromnější a jednodušší život s méně věcmi.
Taková snaha nám má přinést do života více času pro to skutečně důležité, více spokojenosti a také značně napomáhá v omezování odpadu a snižování naší ekologické stopy. Když si totiž vystačíte s méně věcmi, méně nakupujete, méně spotřebováváte a méně vyhazujete.
Dá se říct, že minimalismus jde ruku v ruce s bezodpadovým způsobem života.
Má to ale háček. Z bezodpadového života se v poslední době stává trend, což je dobře, dostává se do povědomí lidí, kteří o něm doposud neslyšeli.
Na druhou stranu je to příležitost pro firmy, aby vyráběly stále nové eko vychytávky, které se nám snaží prodat.
Některé z nich se mohou pouze tvářit jako ekologické, abychom si mysleli, že jsme udělali zodpovědný nákup. Jiné skutečně mohou být ekologické, eticky vyrobené a mít ušlechtilý cíl, ale zůstává tu ve vzduchu viset jedna minimalistická otázka.
Potřebujeme skutečně všechny tyhle věci? Potřebujete desátou plátěnou tašku na nákup? Opravdu využijete nerezová brčka? Musíte mít designovou zavařovačku? Nevystačíte s tou, která vám zbyla od okurek?
A to je právě jednou z důležitých zásad minimalismu. Zastavit se před každým nákupem a pořádně si promyslet, zda danou věc skutečně potřebujeme, zda pro ni máme využití, anebo jen chceme ukojit touhu po něčem novém, co nám udělá chvilkovou radost, ale v budoucnu se stane dalším odpadem?
Protože eko shopaholic je pořád shopaholic.
Minimalismus zdaleka není jen o materiálních věcech, jako je oblečení, kosmetika, knihy apod. Je o celkovém zvědomení toho, co je pro nás v životě důležité.
Díky minimalismu můžeme ze života odstranit to, co je tam zbytečné a nepřináší nám radost a naopak se víc věnovat tomu, co nám dává smysl. Může se jednat o přehodnocení závazků, volnočasových aktivit, zaměstnání, ale třeba i partnerských nebo dalších vztahů.
Obvykle lidé s minimalismem začínají v materiální oblasti, ale mnohem větší výzvou bývá právě oblast mentální. Dnešní doba je zrychlená, klade důraz na výkon a produktivitu. Často lidé považují za úspěšného člověka toho, kdo je produktivní, neustále má co na práci, hodně toho zvládá, ideálně má i majetek a peníze.
Pravdou je, že majetek ani peníze štěstí nezajistí. Ano, zní to jako klišé, které jsme všichni slyšeli stokrát, ale kolik lidí se tím skutečně v každodenním životě řídí? Mnoho z nás podléhá tlaku okolí o tom, co by se mělo a jak by měl vypadat náš život.
Díky minimalismu můžeme zjistit, že to tak nemusí být. Odstraníme-li ze svého okolí ale i z mysli to neužitečné a přebytečné, můžeme jasně vidět, jak chceme žít svůj život, abychom byli spokojeni.
V září se konal v Brně festival Stačí málo, bylo možné si zde vysleschnout několik inspirativních přednášek a zúčastnit se workshopů. Pořadateli festivalu jsou tři minimalisti, kteří už několik let o minimalismu píší a jejich weby mohou být inspirací pro každého: Aneta Habartová (www.zamalem.cz), Alvin Korčák (www.minimalisticky.cz) a Patrik Zouhar (www.zjednoduseno.cz).
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
6.10.2019 18:45V dnešní době je minimalismus svobodnou volbou a pro mnohé i jejich nátuře adekvátní životní styl. Nevím ale, zda minimalismus nezminimalizuje i "tah na branku", který je potřeba k rozvoji společnost, aby mohla držet krok se zbytkem světa. A tak si raději přejme pestrou společnost v níž minimalismus nebude dominantně zastoupen.
Tomas Peltan
7.10.2019 15:57 Reaguje na Jiří SvobodaJinak minimalismus na individuální úrovni může prostě znamenat značnou míru specializace, která povede nakonec v celku k pestrosti. Je otázka, jestli to ne té individuální úrovni bude něco stát.
Karel Zvářal
6.10.2019 19:24Jan Šimůnek
7.10.2019 06:07 Reaguje naTomas Peltan
7.10.2019 15:50 Reaguje na Karel ZvářalTakže i když minimalismus je sympatickým směrem, nemusí být nutně bez problémů.
Karel Zvářal
7.10.2019 16:42 Reaguje na Tomas PeltanTomas Peltan
7.10.2019 19:36 Reaguje na Karel ZvářalLaik Obecný
10.10.2019 07:14Budeme-li se držet na materiální úrovni, neuvědomělé zbavování se věcí je stejně neminimalistické jako jejich neuvědomělé pořizování. Vyhodit všechno oblečení a pořídit si kapsulový šatník podle návodu někde na internetu, aniž byste se tak dříve oblékali, není minimalismus ale blbost. K minimalismu saháte, když konečně vyházíte všechny ty věci, které jste na sobě neměli léta, jsou vám malé, velké, spadají do stylu, který jste nosili naposledy na střední. Je to o tom, že si dáte stranou věci, které nosíte opravdu často, zamyslíte se nad tím, proč je nosíte, kolik jich reálně potřebujete, abyste nic nelámali přes koleno, ale aby vám také zbytečně zase roky neležely ve skříni, a podle toho si šatník do budoucna udržujete. Minimalismus je o tom, že vyházíte všechny tenisové rakety, lyžáky, deskové hry, upomínkové předměty a nechtěné dárky, na které se vám jen roky práší, a uděláte si místo pro vám blízké fotografie, oblíbený kaktus nebo kolo, na kterém jezdíte pravidelně, ale zatím jste ho pro nedostatek místa skladovali na balkoně. Všechno je to přitom strašně individuální. Jeden může bydlet ve velkém bytě a mít spoustu sportovního vybavení, sbírku knih nebo víc kuchyňského vybavení než jiné dvě domácnosti dohromady. Jiný může bydlet v garsonce s minimálním vybavením a jednou knihou z knihovny. Oba přitom mohou být minimalisté. Dokud se obklopují jen věcmi, které reálně využívají a dokud jsou spokojení, je to minimalismus.
Jak moc je pak zbavování se věcí ekologické, je zase jen o jedinci. Minimalismus má k ekologii blízko, ale není to to samé. Někomu vyhovuje to všechno vzít a prostě vyhodit do popelnice. Jiní věci přeprodají, darují nebo recyklují. Hlavně ale do budoucna nepořizují nic, co nepotřebují a co by jim zase jen bezcílně leželo ve skříni.