Mýdlové ořechy ani prací koule neperou, ukázal test

TADY NEJDE O TO, ZDA - 27. 1. 2012 - Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Pane Dobrý, místo Pavla Činčery vám odpovím já. Váš příspěvek je obsáhlý. Snažím se odpovědět na všechny výtky a výhrady, které jste vznesl. Pro přehlednost jsem vzal váš text a své odpovědi do něj vepsal. Jednotlivé pasáže jsou označeny iniciálami.

PD: Velmi mě tedy zklamal váš jednostranný přetisk tohoto testu, ale i testu předchozího, ve kterém propadl Ecover a Qualt. Očekával bych od Ekolist na rozdíl od masmédií, kterým jde jen o senzaci (ta zvyšuje sledovanost) to, že dáte prostor třeba i výrobcům a prodejcům těchto výrobků. Protože se tak nestalo, napíšu několik poznámek zde.

MMO: Nerozumím výtce jednostrannosti. Spotřebitelské testy prostě porovnají výrobky podle dané metodiky. Vyjde výsledek a ten se čtenáři – spotřebiteli předloží. Když bychom dali prostor těm, co neuspěli, pak by bylo nutné dát prostor i těm, co uspěli nebo zůstali někde uprostřed. Ze zprávy by se stal maglajz PR prohlášení, text by byl k neučtení. Smyslem spotřebitelských testů je odhlédnout od reklamní masáže a přinést informaci o funkčnosti a vlastnostech výrobku.

PD: Ekolist provozuje i poradnu, takže se mi nechce věřít, že by nevěděl, že eko prášky neobsahují bělidla a že téměř všechny jejich výrobci doporučují na skvrny a na praní bílého prádla přídávat bělidlo, případně odstrańovač skvn. Běžné prášky to mají v sobě. To samozřejmě v obou testech neudělali a proto to nemohlo s eko prášky vs. běžné prášky jinak dopadnout. Testují přeci hlavně jak prášky odstraňují skvrny. Pokud zůstaneme u Ecoballs, tak tam je odstrańovač skvrn přibalen přímo k výrobku zdarma. Můžeme se tedy jen ptát, proč nebyl v testu použit.

MMO: Cituji z textu článku dTestu: „Prali jsme se samotnými koulemi (u těch, které jsou určeny
jako plnohodnotná náhrada pracího prostředku), tak s koulemi s přídavkem pracího prostředku (dle
doporučení výrobců).“ Pro srovnání byl použit prací prostředek, který bělidla neobsahuje. Test tedy nikomu nenadržoval a postupovat podle doporučení.

PD: Píšete, že test prováděl Dtest z nějakého grantu. Podle informací našich zákazníků, kteří po Dtestu chtěli doplńující informace, jim bylo řečeno, že tento test Dtest nedělal, že byl dělán někde v zahraničí.

MMO: Tohle zkusím u dTestu ověřit, tedy zda zadal test sám, či jej převzal. Nečekejte ale, že zjistím, jaká laboratoř test dělala. Dtest (podobně jako i jiné spotřebitelské organizace v Evropě) neprozrazuje, kde dané věci testuje – chrání tak laboratoř před tlakem výrobců a prodejců. Pokud vím, tak dTest je financován z předplatného a dotací (například o ministerstva průmyslu a obchodu). Peníze od firem nebere.

PD: O kvalitě komentáře Dtestu k "jejich" testu svědčí i jejich doporučení jak prát opravdu EKO - (kráceno): "perte BĚŽNÝM pracím práškem (možná zkuste dát trochu méně), ZVYŠTE teplotu, PRODLUŽTE dobu máchání. Opravdu poradna EKOLISTu souhlasí s tímto doporučením? Ne? Tak proč to objektivně nenapíšete? To už je moc práce? Nebo by to zpochybnilo odbornost testovatelů?

MMO: Nevím, odkud čerpáte. V článku s výsledky testu koulí stojí doporučení (uvedu také zkráceně): používejte o 1/3 menší dávkování prostředku, odolné skvrny namočte, pokud máte podrážděnou pokožku, přidejte máchání. V článku s výsledky pracích prostředků dTest konstatuje, že prací prostředky jsou optimalizované na praní na 40 °C, že lze prát i na 30 °C a že praní na 60 °C má smysl jen z hygienického hlediska a pro odstranění silného znečištění.
To jsou doporučení, která mi přijdou věcně správná. Prát běžným pracím prostředkem mi přijde šetrnější k životnímu prostředí, než prát prostředkem, který nepere. To se doufám shodneme.

PD: Skandalizovat prodejce je dnes snadné. Připadá nám, že po kampaní po OZE, BIO potravinách, pasivních domech (Klaus a jeho beseda), jsou na řadě eko výrobky a eko prodejci. Že se k tomu bez hlubšího zamyšlení bude přidávat i Ekolist jsem opravdu nečekal.

MMO: Naší snahou je poskytnout čtenáři – spotřebiteli takové informace, na základě kterých může dělat informovaná spotřebitelská rozhodnutí. Spotřebitelské testy prováděné nezávislou organizací nejsou žádnou skandalizací. Bylo by naopak skandální, kdyby Ekolist bezhlavě propagoval jakékoliv výrobky jen proto, že je prodávají ekoobchody nebo že na ně výrobce nalepil nápis EKO.

PD: Naštestí naši zákazníci mají svůj názor a rozhodují se na základě vlastních zkušeností. Že se o lidi, kteří se snaží alespoń něco dělat pro životní prostředí kdekdo otírá je vcelku běžné, takže i my jsme na to zvyklí. Ke každému výrobku se na našem webu snažíme poskytovat maximální informace, které jako prodejci máme. Nabízíme možnost vrácení peněz, pokud nebudou zákazníci spokojení. Nabízíme možnost nákupu malých testovacích balení atd. To je to dle Dtestu a pravděpodně i podle vás nekalé jednání?

MMO: Nenašel jsem nikde, že by dTest označil vracení peněz (které vám mimochodem ukládá zákon, nejde tedy o žádný benefit, ale vaši povinnost) nebo nákup testovacích balíčků jako nekalé. dTest prostě konstatoval, že prací koule neperou. A pak komentoval reklamní slogany, kterými prodejci lákají spotřebitele. Některá tvrzení jsou zavádějící a některá chybná (mimochodem: hypo a hyper jsou antonyma, i na vašem webu nabízíte hyperalergenní koule, což doufám nejsou).

Když jste zmínil nekalost. Obchodní zákoník označuje za nekalou soutěž takové jednání, „které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.“ Do nekalé soutěže patří mimo jiné klamavá reklama a klamavé označování zboží. Výrobci a prodejci koulí tvrdí, že koule perou a šetří životní prostředí. dTest ve svém testu ukázal, že tomu tak není. Je to teď tvrzení proti tvrzení. Pokud se cítíte poškozen coby prodejce, zažalujte dTest (potažmo Ekolist). Byl bych za to moc rád, protože pak by soud ukázal, jak to doopravdy je.

PD: Smutné, ale je to váš názor a vaše věc. Nám jen vadí, že děláte tak hlupáky i z našich zákazníků. Moc by mě zajímalo, proč si tedy v Indii stovky let přidělávají práci s trhání a sušením ořechů se kterým pak perou, když jim to prádlo vlastně špiní, jak senzačně kdosi kdesi odhalil a neméně senzačně Dtest prezentoval v TV. Lidé v Indii jsou možná prostější než naši odbornici, ale určitě nejsou hlupáci.

MMO: Ekolist z vašich zákazníků hlupáky nedělá. Pokud někdo dělá ze zákazníků hlupáky, pak jsou to výrobci a prodejci, kteří jim prodávají nefunkční věci. To, že v Indii jsou ořechy tradičně používány, je jistě zajímavé. Stejně tak je zajímavé, že se v minulosti pralo za pomocí sody a popelu. Ale to přeci není argument, který by zpochybňoval výsledky testu.

PD: Ano ořechy jsou z Indie, což ovšem také nikdo netají. Na rozdíl od běžných prášků to alespoń víme. Víme však odkud jsou třeba suroviny používané v běžných pracích práších. Možná se vyrábějí v Polsku, Rakousku nebo Česku, ale víme odkud jsou jednotlivé použité ingredience?

MMO: Nevíme. A je to prakticky nezjistitelné, jednak proto, že to málokterý výrobce prozradí, jednak složení prostředků se velmi často mění (proto také spotřebitelské organizace testy těchto výrobků po čase opakují). Obecně se dá jen velmi těžko spočítat nějaká ekologická stopa pracích prostředků. Co se ale dá vcelku dobře zjistit, jak daný prací prostředek funguje. A pokud v případě pracích prostředků nepere, je pak lživé označovat jej jako ekologický. Prací prostředek, který nepere, je neekologický, protože je vyrobený zbytečně.