Ornitologové chtějí s pomocí veřejnosti zjistit, jaké choroby trápí ptáky navštěvující krmítka

Získat informace o chorobách menších ptáků může pomoci veřejnost.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | Pixabay

V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá.

Zvonek zelený s příznaky trichomonózy – sliny u zobáku, zavřené oči a sedí na jednom místě. Ani při bezprostředním přiblížení člověka neuletí daleko.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Pavel Mezulian / ČSO

Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu ptáků i jejich výzkum. Zapojit se může úplně každý. „Informace o jednotlivých případech se k nám dosud dostávaly jen obtížně. Proto jsme vytvořili jednoduchý formulář k ohlášení nemocných nebo uhynulých ptáků. A spolu s ním i návod, co dělat, když se nemoc u krmítka objeví,“ říká Alena Skálová, koordinátorka občanské vědy v ČSO.

Mapování je zaměřeno na choroby, jako jsou trichomonóza nebo sutonelóza, které postihují malé druhy ptáků často navštěvující zahrady. Naopak, na ptačí chřipku, která postihuje převážně vodní ptáky, toto mapování zaměřené není, má ji v kompetenci Státní veterinární správa. „Zajímá nás, jak se šíří choroby u malých ptáků, především na krmítku. Nemocného ptáka lze poznat poměrně jednoduše. Je netečný, načepýřený, často nemá sílu před námi uletět. Může mít přivřené oči nebo problémy s dýcháním. Zvonci nakažení trichomonózou mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti,“ popisuje Skálová.

Zvonek zelený s trichomonózou. Pták je nemocný už na první pohled. Načepýřený, s přivřenýma očima.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Luděk Petrilák / ČSO

Pokud veřejnost takového, na první pohled nemocného (živého či mrtvého), ptáka ve svém okolí pozoruje, ornitologové žádají o dodržení jednoduchého postupu. „Jde o tři kroky – zamezit šíření nemoci, dodržet svoji hygienu a ohlásit výskyt choroby. To znamená okamžitě přestat s přikrmováním ptáků na krmítku a nepřikrmovat alespoň 2 týdny. Ptáci se přestanou shlukovat, čímž se ztíží šíření nemoci,“ vysvětluje Alena Skálová. „Je také důležité krmítka i pítka vydrhnout, vydezinfikovat slabým roztokem Sava, důkladně opláchnout a nechat vyschnout. Nemocného ptákaje vhodné vyfotit a oznámit nález pomocí jednoduchého formuláře. Pro výzkum jsou cenná i hlášení z minulosti,“ dodává Skálová.

Jednou z chorob, která se mezi ptáky přenáší, je trichomonóza, známá také jako krmítková nákaza. Napadá nejčastěji zvonky a další pěnkavovité ptáky. Způsobuje ji prvok bičenka drůbeží, přenáší se slinami, na zbytcích potravy nebo vodou. „Ve Velké Británii již vědci prokázali souvislost mezi šířením trichomonózy na krmítkách a úbytkem zvonků. Podle nedávno vydaných trendů početnosti se počet zvonků – častých návštěvníků krmítek – za posledních 15 let snížil o 70 %, což je milion jedinců. „U nás zatím chybí dostatečně kvalitní data o rozšíření trichomonózy – a právě s tím může nový program občanské vědy velmi pomoci,“ říká Skálová.

Zdravý zvonek zelený.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Donald Macleod / Flickr.com

Další nemocí, se kterou se lze setkat, jsou ptačí neštovice (především u sýkor koňader) nebo sutonelóza (bakteriální onemocnění především u sýkor modřinek). „Žádná z těchto zmíněných nemocí není přenosná na člověka a není pro něj nebezpečná. Každý z nás ale může něco udělat pro to, aby se v jeho okolí nemoc nešířila. Nemoci se lépe šíří mimo zimní období, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat a naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku,“ upozorňuje Skálová.

Pokud už chceme přikrmovat celoročně, ČSO žádá o zodpovědnost. Pro volně žijící ptáky neexistuje smysluplná léčba chorob. O to důležitější je prevence – udržovat krmítka i pítka čistá a sledovat zdraví ptáků. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde nedochází ke kontaminaci trusem, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí. Pokud se nemocný pták u krmítka objeví, je nutné okamžitě zakročit. Pravidla hygieny je samozřejmě potřeba dodržovat i v případě, že přikrmujeme pouze v zimě.

Našli jste ptáka, který vypadá, že potřebuje pomoc? Postupujte podle návodu na https://www.birdlife.cz/ptaci-v-nouzi/.