https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ornitologove-chteji-s-pomoci-lidi-zjistit-jake-choroby-trapi-ptaky-navstevujici-krmitka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ornitologové chtějí s pomocí veřejnosti zjistit, jaké choroby trápí ptáky navštěvující krmítka

5.3.2021 12:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Získat informace o chorobách menších ptáků může pomoci veřejnost.
Získat informace o chorobách menších ptáků může pomoci veřejnost.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy krmítkové nákazy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologovéuž například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze – tzv. krmítkové nákaze přišla za posledních 15 let o milion ptáků.
 

V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá.

Zvonek zelený s příznaky trichomonózy – sliny u zobáku, zavřené oči a sedí na jednom místě.  Ani při bezprostředním přiblížení člověka neuletí daleko.
Zvonek zelený s příznaky trichomonózy – sliny u zobáku, zavřené oči a sedí na jednom místě. Ani při bezprostředním přiblížení člověka neuletí daleko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Mezulian / ČSO

Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu ptáků i jejich výzkum. Zapojit se může úplně každý. „Informace o jednotlivých případech se k nám dosud dostávaly jen obtížně. Proto jsme vytvořili jednoduchý formulář k ohlášení nemocných nebo uhynulých ptáků. A spolu s ním i návod, co dělat, když se nemoc u krmítka objeví,“ říká Alena Skálová, koordinátorka občanské vědy v ČSO.

Mapování je zaměřeno na choroby, jako jsou trichomonóza nebo sutonelóza, které postihují malé druhy ptáků často navštěvující zahrady. Naopak, na ptačí chřipku, která postihuje převážně vodní ptáky, toto mapování zaměřené není, má ji v kompetenci Státní veterinární správa. „Zajímá nás, jak se šíří choroby u malých ptáků, především na krmítku. Nemocného ptáka lze poznat poměrně jednoduše. Je netečný, načepýřený, často nemá sílu před námi uletět. Může mít přivřené oči nebo problémy s dýcháním. Zvonci nakažení trichomonózou mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti,“ popisuje Skálová.

Zvonek zelený s trichomonózou. Pták je nemocný už na první pohled. Načepýřený, s přivřenýma očima.
Zvonek zelený s trichomonózou. Pták je nemocný už na první pohled. Načepýřený, s přivřenýma očima.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Luděk Petrilák / ČSO

Pokud veřejnost takového, na první pohled nemocného (živého či mrtvého), ptáka ve svém okolí pozoruje, ornitologové žádají o dodržení jednoduchého postupu. „Jde o tři kroky – zamezit šíření nemoci, dodržet svoji hygienu a ohlásit výskyt choroby. To znamená okamžitě přestat s přikrmováním ptáků na krmítku a nepřikrmovat alespoň 2 týdny. Ptáci se přestanou shlukovat, čímž se ztíží šíření nemoci,“ vysvětluje Alena Skálová. „Je také důležité krmítka i pítka vydrhnout, vydezinfikovat slabým roztokem Sava, důkladně opláchnout a nechat vyschnout. Nemocného ptákaje vhodné vyfotit a oznámit nález pomocí jednoduchého formuláře. Pro výzkum jsou cenná i hlášení z minulosti,“ dodává Skálová.

Jednou z chorob, která se mezi ptáky přenáší, je trichomonóza, známá také jako krmítková nákaza. Napadá nejčastěji zvonky a další pěnkavovité ptáky. Způsobuje ji prvok bičenka drůbeží, přenáší se slinami, na zbytcích potravy nebo vodou. „Ve Velké Británii již vědci prokázali souvislost mezi šířením trichomonózy na krmítkách a úbytkem zvonků. Podle nedávno vydaných trendů početnosti se počet zvonků – častých návštěvníků krmítek – za posledních 15 let snížil o 70 %, což je milion jedinců. „U nás zatím chybí dostatečně kvalitní data o rozšíření trichomonózy – a právě s tím může nový program občanské vědy velmi pomoci,“ říká Skálová.

Zdravý zvonek zelený.
Zdravý zvonek zelený.

Další nemocí, se kterou se lze setkat, jsou ptačí neštovice (především u sýkor koňader) nebo sutonelóza (bakteriální onemocnění především u sýkor modřinek). „Žádná z těchto zmíněných nemocí není přenosná na člověka a není pro něj nebezpečná. Každý z nás ale může něco udělat pro to, aby se v jeho okolí nemoc nešířila. Nemoci se lépe šíří mimo zimní období, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat a naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku,“ upozorňuje Skálová.

Pokud už chceme přikrmovat celoročně, ČSO žádá o zodpovědnost. Pro volně žijící ptáky neexistuje smysluplná léčba chorob. O to důležitější je prevence – udržovat krmítka i pítka čistá a sledovat zdraví ptáků. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde nedochází ke kontaminaci trusem, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí. Pokud se nemocný pták u krmítka objeví, je nutné okamžitě zakročit. Pravidla hygieny je samozřejmě potřeba dodržovat i v případě, že přikrmujeme pouze v zimě.

Našli jste ptáka, který vypadá, že potřebuje pomoc? Postupujte podle návodu na https://www.birdlife.cz/ptaci-v-nouzi/.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

5.3.2021 13:38
Krmítko v Jistebnici mám umístěné tak, abych i fotoaparátem ( panasonic lumix dmc 300) zachytil detaily. Nemocného ptáka jsem sice neviděl, ale oproti loňsku pěnkavovití silně ubyli. Zob dávám do dvou čištěných záslepek potrubí KG DN 160.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 15:10 Reaguje na Michal Ukropec
Souhlas, zejména u pěnkavovitých je ten silný pokles početnosti nejmarkantnější. Tj. pěnkava, zvonek, strnad obecný, stehlík, ale i vrabec domácí. Naopak letos více čížků - ti už ale odletěli. Bylo i méně sýkor, ale ten pokles nebyl tak do očí bijící. Zvonci na okno nechodili letos vůbec, v okolí teď (do 300 m) 2-3 zpívají. Třeba to jsou ti s imunitou a nadějí na odolnější potomstvo.

Krmím ptáky celoročně, a to právě z důvodu nedostatku přirozené potravy. V období krmení mláďat bere slunečnici a vločky jak brhlík, tak koňadra i modřinka, kosi vločky. Podle mého tam může být koincidence s jiným patogenem, neb jak praví klasik "bičenky byly vždycky"...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.3.2021 07:20 Reaguje na Karel Zvářal
Chatku mám v zahrádkářské kolonii, a lidé tam krmí a chovají kočky. Ať se v době hnízdění zdržují jinde. Proto tam mám jen jednu budku.
Odpovědět
DA

DAG

9.3.2021 11:39 Reaguje na Karel Zvářal
U nás tedy pěnkavovití setrvalý růst po několik let. Sýkorek není tolik vidět, ale když přilítne ke krmítku dvacet stehlíků nebo dlaskové, tak si myslím, že se spíš bojí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist