Proč nikdy nevyhazujeme rorýse do vzduchu?
Rorýsek Merlin se do mé péče dostal 16. května. Několik lidí mělo pocit, že mu nic není a že by se mohl hned vypustit, ale mému vytrénovanému oku bylo hned jasné, že Merlina něco trápí. Jen jsem ještě v tu chvíli nevěděla přesně co.
Na rorýse se specializuji už třetím rokem. Za tu dobu mi prošlo rukama a péčí zhruba 200 až 300 rorýsů. Proto už při prvním pohledu dokážu celkem dobře posoudit stav rorýse.
Merlin nechtěl moc mávat křídly a projevoval se bolestivě. Rorýsi, které něco bolí, mají při manipulaci často mnohem pevnější stisk v nohách a mnohem bolestivěji vás nohama svírají. Veterinární kontrola neodhalila žádné fraktury. Rorýsi však mají velmi husté peří, které často skrývá mnohá zranění a také mnohá vysvětlení. Je potřeba se skutečně podívat pod peří. Po zevrubné kontrole jsem odhalila, že má Merlin drobné ranky pod oběma křídly a pod levým křídlem navíc obrovský hematom přes celé rameno, který je zřejmě původcem té velké bolestivosti.
Nálezce našel Merlina na zemi. Pravděpodobný scénář je, že se Merlin někde zasekl za obě křídla, podařilo se mu nějak vyprostit, jedním křídlem snáz (tam má jen drobné oděrky), druhým křídlem hůř (tam má kromě oděrek i velký hematom), ale kvůli velkému bolestivému hematomu nemohl létat a tak zůstal na zemi.
Merlin dostal antibiotika a potřebuje teď hlavně klid a šetrnou manipulaci. Dobrá zpráva je, že bude pravděpodobně zase v pořádku a bude moct létat, jakmile se hematom vstřebá a rameno přestane být bolestivé. Můj hrubý odhad je, že by si mohl pobýt v péči zhruba týden, ale vše bude záležet na Merlinovi.
Hematom pod levým křídlem Prosím, nikdy nevyhazujte rorýse do vzduchu. Až někdy najdete rorýse na zemi nebo vám někdo bude radit, ať rorýse vyhodíte do vzduchu, vzpomeňte si na Merlina. Spousta lidí by řeklo, že mu nic není, ale pod tím NIC se skrývá velké trápení a velká bolest. Merlina bolí pohybovat křídlem. Merlin proto teď nemá takový rozsah pohybu v křídle a nemůže proto létat. Jeho vyhození do vzduchu by podle mě hraničilo s jeho týráním.
Přesto stále spousta lidí radí jako první pomoc při nálezu rorýse ho zkusit vyhodit do vzduchu, jestli neodletí. To je špatná rada! Rorýse NIKDY není potřeba vyhazovat do vzduchu. Každý zdravý letuschopný rorýs v dobré kondici dokáže odletět z rozevřené dlaně. Pokud neodletí sám a na dlani setrvává, má pravděpodobně nějaký problém. Nenuťte ho odletět a nevyhazujte ho do vzduchu. Vyhledejte odbornou pomoc!
Jiného zraněného ptáka byste do vzduchu také nevyhodili. Prosím, nedělejte to ani rorýsům. Pokud vyhodíte do vzduchu rorýse, který z jakéhokoli důvodu není schopen letu, může si při pádu způsobit další rozsáhlé hematomy či jiná zranění, která však pod hustým peřím rorýsů málokdo zkoumá.
Děkuji všem, kteří k rorýsům přistupují citlivě a pomáhají šířit tuhle osvětu dál.
Nevyhazovat! Každý letuschopný rorýs v dobré kondici odletí z rozevřené dlaně:
reklama
Eliška BartošováAutorka provozuje facebookovou stránku Zachraň ptáče a pracuje v záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Věř a víra tvá tě uzdraví.By mě zajímalo kde sesbírám 200-300 zraněných rorýsu během tři roku.
Odpovědět
třeba v situaci, kdy blbí fasádníci zalepí vstupy k rorýsím hnízdům a příjde se na to včas. nebo cérka pracuje v nějaké záchranné stanici...
Odpovědět
třeba v situaci, kdy blbí fasádníci zalepí vstupy k rorýsím hnízdům a příjde se na to včas. nebo cérka pracuje v nějaké záchranné stanici...
Odpovědět
Dobrý den, pracuji v pražské záchranné stanici. Každý rok se k nám dostává kolem 130 rorýsů. Jsou to jak jedinci zranění, vysílení, hubení, tak i nesamostatná mláďata, která se předčasně dostala z hnízda. Takže ten údaj není nijak přemrštěný, ale zakládá se na pravdě. Touto dobou se k nám skutečně dostává téměř každý den jeden dospělý zraněný rorýs.
Odpovědět
Děkují za informaci.Žíjí Beskydy,pobeskydí kde je rorys celkem rarita tak jsem článku nevěřil.At se vám vede.
Odpovědět
Rorýs přílítá koncem dubna odtahuje koncem července a začátkm srpna.Takže v čr se z břicha zdržuje ročně nějakých 100 dní krát tří roky máme 300 dní no i slečna píše ,že za tři roky 200-300 rorýsu.Tak jo chodí a sbírá rorysy jako brambory.
Odpovědět
Za celý svůj život jsem držel rorýse v ruce dvakrát. Evidentně na to jdu špatně.
Odpovědět
Ja jednou.Placal se na zemi.Vzal jsem jej nadhodil odletěl
Odpovědět
Radím všem, když najdou v červenci rorýse, ať ho zkusí lehce vyhodit do vzduchu. Nejčastěji se po zemi plazí mláďata, která nezvládla výlet z hnízda z důvodu jeho nízkého umístění. Pokud se to nepodaří ani na druhý-třetí pokus, má zřejmě vážnější problém, a je třeba se o něj zajímat více, příp. odnést do záchr. stanice. On z té výšky 4-5 metrů si pádem nijak neublíží, ze čtyř nalezených tři odletěli, jeden stařeček byl evidentně u konce sil...
Odpovědět
Zdravím p.Zvářal zajímal by mě váš názor na to jestli je možné během tři roku sesbírat tolik zraněných rorysu.Nevěřím tomu.
Odpovědět
Tak v květnu nalezený rorýs evidentně nebylo mládě, ale dospělý pták s nějakým vážnějším problémem, než je nezvládnutý první start. Tam je namístě ho hned dobře prohlídnout. A stovky rorýsů projdou záchrannou stanicí za spoustu let... Za tři roky tolik - to snad musí být pod nějakým parazity promořeným hnízdištěm. Nebo pod stěnou smrti (vysoko umístěné sklo/místo "zábradlí" na střeše paneláku), ale takoví se rozlétají už těžko...
Odpovědět
Jarní záběry, z ruky vzlétá vylétaný (dospělý) rorýs. Mládě při prvním "výletu" nemá někdy možnost si v těsné dutině rozvičit křídla (svaly) a pokud je hnízdo nízko (7 m a níž) nestačí nabrat výšku a spadne na zem. Když je na zemi den, dva i více, létací svaly vychladnou a necháme-li ho na dlani, nemá často chuti vzlétnout, jen kouká. Proto se musí trochu nutit, svaly se po 1-2 pohozeních a záběrech zahřejí a při třetím pokusu už zpravidla letí. Pokud ne, je bez energie a je nutno ho řádně nacpat, stačí moučňáci a druhý den ráno vypustit.
Odpovědět
Ď!-) Ono je otázka, jak daleko doletí. Jestli několik dní nežral, může po pár kilometrech padnout vyčerpáním. Spíše bych tedy v článku očekával apel na nakrmení a potom vypustit. Jiný pták vzlétne i ze memě (po odpočinku), u rorýse to je téměř vyloučeno, a spadne-li do obilí, vysoké trávy či lesa, je jeho osud zpečetěn. Na chodníku či nízkém trávníku ještě má šanci, ale zdaleka ne všichni se dočkají lidské pomoci. Poštolka nebo straka se postarají...
Odpovědět
To je tím jeho rozpětím a stavbou těla.Zvedal jsem jej ze silnice.
Odpovědět
Krpaté nožky, akorát na zavěšení na stěnu a šmrdolení se po kameni (dřevu) k hnízdu. Ve vyšším porostu kovčí...
Odpovědět
Dobrý den, každý rorýs v dobré kondici a stavu odletí z otevřené dlaně. I mládě, které ještě nikdy nelítalo. Pokud neodletí, má nějaký vážnější problém nebo potřebuje ještě čas. Pokud rorýse někdo vyhazuje do vzduchu na několikrát a teprve na několikátý pokus odletí, rozhodně to není rorýs v dobrém stavu, který zvládne vydržet několik dalších měsíců ve vzduchu. Takový doletí tak maximálně několik stovek metrů, možná i desítek kilometrů dál, ale pak z největší pravděpodobností znovu skončí na zemi. Rozhodně takový nemá šanci venku přežít a já bych takového nikdy nevypustila. Pracuji v pražské záchranné stanici. Rukama mi prošli stovky rorýsů. A všechny , i mláďata, vypouštím z ruky. Pokud jsou v dobré kondici, bez problémů odletí, klidně i z metru nad zemí. Pokud se rorýs najde na zemi, často má nějaký vážný problém a je namístě to probrat s odborníky a zavolat do záchranné stanice. Rorýs je velmi náročný pacient a rozhodně by jeho krmení nemělo patřit do rukou laiků.
Odpovědět
Dobrý den, kdybych s každým nalezeným ptákem běhal za odborníky (na stanici) nedělám pomalu nic jiného. Státní ochrana neřeší dlouhodobé problémy (stěny smrti: prosklené zastávky, chodby, krčky, verandy, ploty, zrcadlové stěny domů…), el. sloupy, komíny, šachty, nezakryté jímky, sečení v době hnízdění, predátory atp., takže nelétající či špatně létající ptáci jsou jen zlomečkem zbytečných obětí způsobených vinou člověka. K jedné budově už raději ani nechodím – každoročně poshazovaná hnízda jiřiček, a to v době krmení mláďat. Zřejmě údržbář, pochybuji, že uklizečky či někdo jiný. Mluvil jsem o tom s vedením, rok byl pokoj, a potom zase. Suplovat práci kancelářských krys už nějaký čas odmítám.
Nalezené rorýsy vyhazuji vždy nad trávníkem, aby spadl do měkkého. Ono chvilku trvá, než se mu “nahřejí motory”, ale letuschopný vždy odletí. Starého kusa jsem více netrápil. Rorýsů je relativně dost v porovnání s dříve hojnými druhy, jejichž stavy šly strmo dolů, ale jejichž osud nikoho netrápí. Proč já bych měl prožívat, kam daleko plazící se rorýs doletí, toto už nechávám na přírodě. Když mu trčí prsní kost, večer nacpu červy, ráno už míň a vypustím. Nalezeného netopýra jsem futroval celý den, byl doslova bezedný, jak Otesánek (70 velkých červů). Večer jsem ho položil na betonový okraj balkonu, chvíli se rozhlížel, a po chvíli i s těžkým břichem v poho odletěl.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-ptakum-nebezpecne-sklo-a-nadrze
Odpovědět
Zřítil se do dvoumetrového porostu topinamburů a nehýbal se (kočky si jej nevšimly).Překvapila mne jeho mladistvá váha (skoro nic). Šel jsem s ním na dlani po silnici a když skončily stromy a on zahlédl modrou oblohu, odletěl do dáli, směrem k řece. Na ruce mi zanechal jakési znamení, asi nějakou dotaci z Bruselu
Odpovědět
|
|
Otřesný případ z Karvinska. Muži chytali ve volné přírodě dravce a sovy a pak je drželi v nevhodných podmínkách 
Ve Skotsku zahynul po nárazu do větrné turbíny orel skalní. Předcházet tomu má monitoring pohybu dravců
U rybníka v Záhlinicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, příčinou je ptačí chřipka
