Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje
Proti palmovému oleji se podepisují petice, environmentálně uvědomělí spotřebitelé jej vyřazují z konzumace a výrobky z něj jsou v důsledku tlaku rozhořčené veřejnosti stahovány z trhu. A že jich je. Kokosový olej si zatím stojí o poznání lépe, ve srovnání spotřebitelských hodnocení je vyzvedávána jeho prospěšnost pro zdraví a nezávadnost. O negativním vlivu plantáží kokosových palem na životní prostředí se už většinou nehovoří. Přestože jsou dnes pěstovány na ploše 12,5 milionu hektarů. Jak to? Zásadní rozdíl mezi palmou olejnou a kokosovou je v tom, kde jsou komerčně pěstovány.
Palmy olejné se pěstují obvykle na místě vyklučených pralesů (což přispívá k jejich děsivé reputaci), kokosové pak na izolovaných tropických ostrovech. A z těch se obvykle zprávy o zničené krajině a zbídačelých orangutanech do světa nedostanou. Přitom ostrovy často hostí unikátní faunu a flóru, která – ani teoreticky – nemá možnost, kam před zakládáním kokosové plantáže utéct. Devastace zprostředkovaná kokosovou plantáží je tedy totální. Což se odráží i v počtu druhů, které už má na svědomí. Kritizované plantáže palmy olejné významně přispívají „jen“ k ohrožení druhů, ale k jejich úplnému vyhubení zatím nikoliv.
Zajímavé srovnání v tomto ohledu nabízí Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), respektive jejich aktuální studie. Ta porovnává počet ohrožených druhů živočichů připadající na každý milion tun vyprodukovaného oleje. Sójový olej, v nepoměru k tomu, že sója je dnes pěstována na 122 milionech hektarů, ohrožuje na každý milion vyprodukovaných tun 1,3 živočišných druhů. Palmový olej pak 3,8 druhů, olivový (pěstovaný na 10 milionech hektarů) 4,1 druhů. A nakonec populární palma kokosová: ta má na svědomí 20,2 druhů, na každý vyprodukovaný milion tun oleje. Je tedy pětkrát škodlivější, než palma olejná. V posledních dvou dekádách přispěl kokosový olej k tomu, že bylo na Červený seznam ohrožených zapsáno 66 druhů.
Jak zmiňuje Erik Meijaard, profesor ekologie z univerzity v Kentu, paradoxně k tomu přispěl i odklon spotřebitelů od palmového oleje. Protože hledali alternativu a zvolili kokosový olej. Což vedlo k nastartování poptávky a zakládání dalších plantáží. „Pokud chtějí lidé bojkotovat palmový olej, protože přispívá k odlesnění pralesů, měli by pravděpodobně také zapudit kávu, čokoládu, a samozřejmě také kokos. Jde o to, že všechny potraviny by měly být pěstovány udržitelně. Jenže to chce celosystémovou změnu. A jiný, komplexní pohled na věc, který se nesoustředí jen na pár zkažených jablek.“
reklama
Dále čtěte |
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Lukáš Kašpárek
17.7.2020 07:51Pavel Hanzl
17.7.2020 09:06 Reaguje na Lukáš KašpárekTenhle proces přece proběhl v Evropě už někdy ve středověku a půda nás živí stále.
Klíčový problém je stále se množící lidská populace.
Lukáš Kašpárek
17.7.2020 11:56 Reaguje na Pavel HanzlPodstatnější změny v zemědělství přišli až po průmyslové revoluci a nejvíce až intenzifikací posledních pár desetiletí. A také ruku v ruce s tím se až poslední dobou akceleruje vymírání druhů a celková degradace ŽP.
Jiří Daneš
17.7.2020 14:51 Reaguje na Lukáš KašpárekPoznámka pro Lukáš Kašpárek : Podstatnější změny ... se píše přišly a nikoliv přišli, (ty změny).
Bohužel poučení si z toho nevezmou. Tisíckrát se může opakovat, že zákaz výroby biopaliv z palmy olejné k omezení ekologických škod nepovede. Tisíckrát se může opakovat, že škody způsobené biopalivy se tak akorát přesunou někam jinam. Tisíckrát se může opakovat, že jediné co pomůže, je zcela přestat dotovat a legislatvině zvýhodňovat tzv. biopaliva a tzv. oze, ale je to marný, je to marný, je to marný.


Krmítka jako past? Kontroverzní výzva Jacka Baddamse rozděluje milovníky ptáků
Phytomining aneb když kovy vzácných zemin těží místo rypadel rostliny
Kaňon, který by neměl existovat. Sedmý div Georgie vznikl chybou farmářů


