Programy praček nejsou pro srandu králíkům!
Správné nastavení pračky totiž vede k optimální spotřebě vody, která je pro praní a máchání potřeba. Ušetřit lze i za elektrický proud na ohřev vody a praní, ale i za prací prostředek. V konečném součtu správné nastavení pračky šetří peníze. A životní prostředí.
Jsem od přírody šetřivý typ a tak jsem šel do sebe. Že lze nastavit různé teploty vody, jsem zvládl pochopit rychle, ale naučit se používat všechny ty různé prací programy podle druhu praného prádla, míry jeho zašpinění, tvrdosti vody a velikosti skvrn na slunci, a do toho všeho ještě správně dávkovat prací prostředek, to už je vyšší dívčí.
Vyhrabal jsem v šuplíku manuál k pračce a trochu se s ním popral. Vykoukla na mě tabulka s tím, jaký program spotřebuje kolik vody a elektrické energie a na jaký druh prádla je vhodný. Paráda! A protože není v mých silách si dlouhodobě zapamatovat všechna nastavení, vychytal jsem si jen ta, která opravdu využiju. Tip pro pradleny a pradláky, kteří mají příliš fajnovou paměť: udělejte si tahák! Z návodu si vypište nebo ještě lépe ofoťte patřičné pasáže a nalepte tak, aby byly u pračky a na očích.
Naprosto překvapující pro mě bylo zjištění, že moje pračka umožňuje nastavení pro velmi špinavé, normálně špinavé a málo špinavé prádlo. Výrobce sice blíže definoval, jaký je v tom rozdíl, ale nastavuje se to čudlíkem s ikonkou, u které jsem selským rozumem nebyl nikdy s to vykoumat, co asi znamená. Díky návodu je to teď jasné! Takže když teď navolím praní málo špinavého prádla, prací cyklus se zkrátí, sníží se spotřeba vody i elektřiny. Některé pračky mají dokonce speciální čudlík pro praní poloviční náplně prádla. Opět se tím sníží spotřeba vody i elektřiny.
Že je podstatný rozdíl mezí tím, když peru ve studené vodě a v horké, jsem zjistil už dávno, když jsem si doma hrál s wattmetrem. (To je mimochodem hodně dobrá „hračka“, díky které můžete zjistit, kolik žere jakýkoliv domácí spotřebič zapojený do zásuvky! Zabavilo mě to na několik dní.) Pračka na ohřev vody spotřebuje kvanta energie, v případě mé pračky stoupla spotřeba na dvojnásobek. Pohled na obal našeho pracího prostředku mě ale ubezpečil, že prostředek pere už od nízkých teplot. A i výstupní kontrola ukázala, že to, co jsem expertně vyhodnotil jako „normálně špinavé prádlo“, se vypralo i v úplně studené vodě.
Koukněte na prací prostředek
Jak jsem se dále dočetl v návodu k používání pračky, výrobci doporučují prát pokud možno vždy plnou náplň prádla. Trochu jsem s tou informací bojoval. Nemohl jsem uvěřit, že by si někdo dal tu práci a pral třeba jen jednu ponožku extra. Ale výrobci zřejmě vědí své a do návodu to píšou z nějakého důvodu. Výrobce mé pračky chce, abych v ní pral pět kilo prádla. I zapůjčil jsem sobě od sousedky dbalé dobré životosprávy osobní váhu a odvážil pět kilogramů prádla. Jen pro jednou, abych to dostal do oka. Naprosto exaktně řečeno, je to téměř stejné množství prádla, které jsem do pračky dával vždycky. Ale díky návodu vím, že když budu potřebovat vyprat malou kupičku ponožek, aby bylo v čem druhý den vyrazit, je tu ta možnost režimu pro poloviční náplň.
Výrobce mi také doporučil používat funkci předpírky nebo namáčení pouze pro velmi špinavé prádlo. Jak už jsem nadhodil, je pro mě dosud nevyřešené, co přesně je velmi špinavé a co málo špinavé prádlo, ale intuitivně jsem si to stanovil tak, že když se vrátím z kola „zahnojený“ od hlavy k patě, je už povoleno použít předpírku. Byť já to zpravidla dělám tak, že takhle velmi špinavé prádlo naložím do kýblu s vodou a nechám chvíli dekontaminovat.
Zbývalo vyřešit poslední úskalí: dávkování pracího prostředku. Výrobce mi v návodu poradil dávkovat prací prostředek podle náplně prádla, stupně jeho znečištění a podle tvrdosti vody. To mě coby právě zrozeného vyznavače exaktního praní příliš neuspokojilo. Naštěstí mě zachránil návod k použití na pracím prostředku. Jeho výrobce mi přesně podle zmíněných kritérií dávkování doporučil. Musel jsem jen zjistit tvrdost vody, což jsem si jednoduše vygoogloval přes heslo "tvrdost vody" a jméno svého města.
Teď už peru pěkně v souladu s návody. K radosti králíků a výrobců praček.
P.S. Pročtení návodu se hodí nejen v případě praček. V bleděmodrém je to u myček nádobí. Já ale žádnou myčku nemám. Pokud ji máte vy, napište své zkušenosti do diskuze.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Nová publikace by měla pomoci sjednotit praxi pořizování forenzních důkazů v případech tzv. wildlife crime
Novým ředitelem Národního parku Podyjí bude Pavel Müller
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Další články autora |
Rozhovor s lesníkem Janem Kadavým o středním lese, výstavcích a polykormonechOnline diskuse
Suché praní ? - 27. 6. 2011 - AlešJá Vám rozumím a máte pravdu jenže Mička , Miele spotřebuje 7 litrů vody za mytí a cca 0,9kWh. Možná že za 10 let budou myčky , které spotřebují jen 5 litrů vody a ještě méně energie , ale ten rozdíl už nebude zajímavý. Také záleží jak často spotřebič používáte. Rodina používá myčku třeba i 400x ročně , takže pokud levné myčky vydrží jen 1500 cyklů -za 4 roky je po ní. Kdo myje ob den - 180 cyklů tomu taková myčka vydrží 10 let.Mě osobně nevyhovuje časté měnění spořebičů , nemám čas na to , abych řešil nějaké opravy, rozmontování kuchyňké linky a smontování , protože nová myčka je o 1,5cm širší. To skutečně nemám zapotřebí,takže já si raději připlatím a myčku vyhodím až s novou kuchyní, kterou nehodlám kupovat dříve než po 25 letech. Snažím se kupovat si takové věci , aby mi sloužili a ne abych já byl jejich otrokem. Takže mám třeba satelitní parabolu od roku 1991 a vypadá jako nová , protože je hliníková nemusím se o ni starat. Soused si koupil během 10ti let satelitní paraboly 3 (nejdříve malou , pak větší , která mu zrezla a teď má novou). Ne jen že ho ty paraboly už stály 2x tolik než mě, ale ještě je musel odmontovávat, montovat nové držáky namontovat a ladit. Já vím o nic nejde jenže to je tak ze vším - barvy , omítky. Podlahy do místností - koberce, nábytek , auto. Ve výsledku je pak člověk skutečně jen otrokem věcí a stará se o to aby vše fungovalo. |
