https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ryby-nejsou-potravina-setrnejsi-k-zivotnimu-prostredi.problemem-jsou-site-drasajici-dna-mori?fbclid=IwAR0rvZWt-wZr0TYiMF4HvMBhqwAKXegYcUmf2eeO4X6Iby3_P-bAzspsphs
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ryby nejsou potravina šetrnější k životnímu prostředí. Problémem jsou sítě drásající dna moří

4.6.2021 11:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tažnými sítěmi nedecimujeme jen mořský biotop a biodiverzitu, ale také uvolňujeme a znovu zpřístupňujeme uhlík, tisíce let odpočívající, a nově opět přispívající ke klimatickým změnám.
Tažnými sítěmi nedecimujeme jen mořský biotop a biodiverzitu, ale také uvolňujeme a znovu zpřístupňujeme uhlík, tisíce let odpočívající, a nově opět přispívající ke klimatickým změnám.
Foto | Ecomare/Oscar Bos / Wikimedia Commons
V dnes tolik populárních žebříčcích, ve kterých je připisována různá emisí zátěž jednotlivým zdrojům potravy, se ryby většinou drží na samém chvostu výčtu. Hluboce pod hovězím a vepřovým masem, dokonce i pod kuřecím a drůbežími produkty. Přesněji řečeno, slepičí vajíčka se obvykle vyskytují poblíž ryb z akvakultur, zatímco ryby „z volné vody“, tedy odchytů z moře, patří v takových seznamech k těm vůbec nejšetrnějším zdrojům živočišných bílkovin. Krása? Ne. Velmi pravděpodobně je iluze udržitelnosti rybího masa nepravda, jak nyní poodkrývá aktuální výzkum.
 

Je to vcelku prosté. Když budete ryby posuzovat podle jejich schopnosti vyšplhat na strom, v konkurenci savců zjevně neobstojí. A pokud budete posuzovat „emise s odérem rybiny“ na stejném principu jako u suchozemských hospodářských zvířat taky se nedopočítáte. Ryby z volné vody si sice nežádají výběh, pastvu a chlév, ale nemalé emise se s jejich "sklizní" rozhodně pojí. Termín sklizeň je vcelku na místě, protože tažení vlečných sítí a tralování je skutečně co do záchytné kapacity i efektu srovnatelné s kombajnem ve vzrostlé pšenici.

Pravda je na samém dně

Vodní prostředí má svou vlastní trojrozměrnou dynamiku, a vše tu dříve nebo později skončí na samém dně. Malé ryby, které se stanou potravou větších, budou přepasírovány zažívacím traktem predátorů a zamíří dolů jako trus. Mikroskopické řasy, sinice, plankton, veškerá havěť mořská, se po uplynutí své životní lhůty ubírá tamtéž a stává se součástí sedimentů. Našlapaného organickým uhlíkem, který se spolu s biologickým materiálem postupně rozkládá. Nerušeně, v klidu. Stovky a tisíce let. Pokud se tedy touto vrstvou sedliny nepřežene vlečná síť, která rozorá a zbrázdí povrch dna, a tento odpad znovu mobilizuje.

I když si tedy ryby nežádají 70 % veškeré pitné vody k zálivce, ani 29 % veškeré plochy souše ke své produkci, jako třeba zemědělské plodiny, úplně „laciné“ také nejsou. Nebereme si je z ničeho, ale z intenzivně narušovaného ekosystému, na který tahle extrakce neblaze dopadá.
I když si tedy ryby nežádají 70 % veškeré pitné vody k zálivce, ani 29 % veškeré plochy souše ke své produkci, jako třeba zemědělské plodiny, úplně „laciné“ také nejsou. Nebereme si je z ničeho, ale z intenzivně narušovaného ekosystému, na který tahle extrakce neblaze dopadá.
Foto | Alex Proimos / Flickr

„Dna oceánů jsou největším úložištěm uhlíku světa,“ říká Juan Mayorga, spoluautor studie. „A pokud chceme zastavit globální oteplování, musíme tato na uhlík bohatá hlubinná úložiště ponechat netknutá.“ V opačném případě totiž nedecimujeme velkokapacitním rybářstvím (s tažnými sítěmi) jen mořský biotop a biodiverzitu, ale také uvolňujeme a znovu zpřístupňujeme uhlík, tisíce let odpočívající, a nově opět přispívající ke klimatickým změnám. „Jen velmi těžko můžeme zajistit úspěch klimatických strategií a ignorovat přitom mořské dno,“ dodává Trisha Atwoodová, další autorka.

Pomohlo by nelovení

První zajímavostí je tu především nepoměr mezi plochou území (ovlivněného lovem s vlečnými sítěmi) a efektem. Moře a oceány pokrývají 70 % povrchu Země, ale k této formě rybolovu se zdají být příhodné jen lokality nacházející se víceméně při pobřeží, na pevninském šelfu. Pokud by tedy lov vlečnými sítěmi zakázaly pobřežní státy (a tím zatrhly tuto metodu do vzdálenosti 200 námořních mil od svého pobřeží) a k tomu bychom přidali ochranu dalších 4 % mořského dna v mezinárodních vodách, „uchránili“ bychom 90 % v sedimentech uloženého a sítěmi dnes vířeného uhlíku.

Kolik to tak zhruba je? To je druhá, velmi podstatná zajímavost. Taženými sítěmi se ročně mobilizuje kolem 1,04-2,08 gigatun uhlíku. Tedy zhruba stejně nebo jednou tolik, kolik ročně do atmosféry přenese letecká přeprava osob (pokud zrovna není pandemie). Emisní bilance ještě včera neškodných ryb se tím sune do vcelku extrémních výšin. A ani trochu s tím nepomáhá, když započteme i emise ze spotřebovaného paliva rybářských lodí.

Ty totiž od roku 1998 narostly o 28 % na 179 milionů tun CO2 (v roce 2011). Tedy zhruba na 4 % ze čtvrtiny veškerých emisí spojených s produkcí potravin. Což ryby, prohlašované za šetrný zdroj živočišných bílkovin, sune o poznání výše, k vepřovému a jehněčímu. A to jistě nejsou započtené všechny neduhy moderního rybolovu. I když si tedy ryby nežádají 70 % veškeré pitné vody k zálivce, ani 29 % veškeré plochy souše ke své produkci, jako třeba zemědělské plodiny, úplně „laciné“ také nejsou. Nebereme si je z ničeho, ale z intenzivně narušovaného ekosystému, na který tahle extrakce neblaze dopadá.

Pokud jste tedy v zájmu životního prostředí před lety rezignovali na leteckou přepravu a ušetřený peníz jste investovali do chutné rybiny na vlastním talíři, na své emisní bilanci jste tím nejspíš nezměnili zhola nic. Ale nebuďte z toho smutní. Poté, co se o hovězím mase a emisí spojených s jeho produkcí začalo hovořit jako o „novém uhlí“, obrátilo se k rybímu masu opravdu hodně konzumentů. Takže v tom rozhodně nejste sami.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Mi

Michal

4.6.2021 08:43
Tak jako z každým kvalitně zpolitizovaným tématem, se z co2 stala zázračná substance kterou řídíme klima celé planety. Reálně jde jen o výběr obrovského nmožství peněz na eko daních a strašení lidí z konce světa pokud nebudou platit. Nad klimantem nenáme žádnou kontrolu, skleníkový efekt je skoro celý tvořen H2O nad kterou nenáme žádnou kontrolu, a to malinké množství co2 co nepatrně ovlivňuje klima je z 96% přírodní. Iluze že člověk řídí klima, končí v momentě, kdy přiznáme že existují oceány a koloběh života.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.6.2021 10:28 Reaguje na Michal
my si to můžeme přiznat ale co si nepřiznáváme nebo nechceme vidět je ten odpad a dopad který si člověk nevybíravým zotročováním čehokoliv vytvořil a bohužel se zotročuje Homo Sapiens stejným způsobem jako předtím Zemi a to digitalizací, jenž zapříčiňuje odosobnění a likvidace přirozeného vnímání a schopnost žít v souladu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.6.2021 10:22
ono by bylo lepší si přiznat, že tohle miliardové obludárium Homo Sapiens už tohle uživit nemůže...
Odpovědět
JM

Joska Malý

7.6.2021 22:35
Já to říkám furt, že není dobré jíst mořské ryby. Má to ošklivé kosti a často parazity (sushi). Vraždí se kvůli tomu delfínci, velrybky, žralůčci a jiná krásná mořská stvoření, je to plné těžkých kovů a různých odolných toxických chemikálií, neb všechny sr... tečou nakonec až do moře, nyní možná i mikroplastů, drancuje se kvůli tomu mořské dno. Čerstvé ryby se dopravují letecky, nebo zamrazují, obé spotřebovává nemalé množství energie... Prostě fuj je to... Nakonec ten slaneček, či konzerva tuňáka je možná nejšetrnější ochutnávka moře u nás...
Odpovědět
VP

Václav Příhoda

30.11.2022 19:42
Já mám třeba chytání ryb rád, ale určitě ne tak ve velkém, jako to dělají někteří, většinou asijští rybáři. To taky úplně neschvaluji. Pro mě je rybaření spíš takový odpočinek. Fakt není nad to, když si člověk sbalí prut, rybářskou židli z https://entuzio.cz/rybarska-kresla/ a posadí se na půl dne k vodě, kde je absolutní klid.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist