https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/samotarske-vcely-zajimavi-ohrozeni-a-uzitecni-opylovaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

fotogalerie uvnitřJak pomoci samotářským včelám? Ubytujte je v hmyzím hotelu

24.4.2016 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ploskočelky, pískorypky, čalounice, zednice nebo třeba ruděnky. Málokdo zná samotářské včely podle jména. A přesto je většina z nás už viděla, i když si je mohla splést se známou včelou medonosnou
Ploskočelky, pískorypky, čalounice, zednice nebo třeba ruděnky. Málokdo zná samotářské včely podle jména. A přesto je většina z nás už viděla, i když si je mohla splést se známou včelou medonosnou
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Samotářské včely na rozdíl od těch medonosných nežijí v úlech. Vyhledávají si hnízda v různých škvírách a dutinách nebo si vyhrabávají nory v hlíně a písku. Zdálo by se tedy, že mohou žít téměř všude a pomoci nepotřebují. Přesto patří samotářské včely k nejohroženějším skupinám živočichů v ČR. Na úbytku těchto zajímavých a užitečných opylovačů se podepsala podle odborníků zejména lidská činnost, například insekticidy užívané v zemědělství. Naštěstí existuje řada způsobů, jak těmto zajímavým zástupcům blanokřídlého hmyzu pomoci.
 

Samotářským včelám chybí podle odborníků místa k hnízdění v blízkosti zdrojů potravy. Vzhledem ke krátkému doletu totiž potřebují hnízdit v bezprostřední blízkosti kvetoucích luk. „Některé druhy vyhledávají brzy kvetoucí rostliny, například vrby. Jiné naopak vylétávají ze svých kukel až později, třeba i v červnu, a specializují se na rostliny kvetoucí až v létě. Často jsou vázány pouze na jeden nebo několik málo druhů kvetoucích rostlin," vysvětluje biolog Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze. Menší druhy jsou navíc schopné za potravou letět jen desítky metrů a ani ty největší druhy nezvládnou podle Heneberga doletět více než jednotky kilometrů. Rekordmany jsou v tomto ohledu zejména čmeláci.

Zázemí pro včely samotářky však mohou na vhodném místě uměle připravit i lidé. Stačí k tomu, když například vyvrtají díry do dřeva, zastřeší jej a takto upravené hnízdo umístí poblíž kvetoucí louky, říká Jiří Řehounek, který se v českobudějovické organizaci Calla věnuje ochraně hmyzu. Takzvané „hmyzí hotely" totiž nejsou nic jiného než zastřešené různě velké „domečky“ s velkým množstvím otvorů, např. dutých stonků rostlin nebo dírek vyvrtaných do dřeva.

Pokud člověk nainstaluje takový „hotel" poblíž květnaté louky či hmyzem opylovaných dřevin, může se těšit na pozorování čilého ruchu hnízdících včel
Pokud člověk nainstaluje takový „hotel" poblíž květnaté louky či hmyzem opylovaných dřevin, může se těšit na pozorování čilého ruchu hnízdících včel
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pokud člověk nainstaluje takový „hotel" poblíž květnaté louky či hmyzem opylovaných dřevin, může se těšit na pozorování čilého ruchu hnízdících včel. A nejen jich. „Na samotářské včely je vázaná celá řada dalších, často vzácných a ohrožených druhů. Zejména jde o parazitické zlatěnky, kodulky a drvenky, anebo takzvané kukaččí včely, kladoucí svá vajíčka do hnízd samotářských včel," dodává odborník na včely a jim příbuzný hmyz z Univerzity Hradec Králové Petr Bogusch.

Hmyzí příbytek ale musí na místě vydržet celou zimu, protože nedospělé včely v něm přezimují, upozorňuje Řehounek.

Jiné druhy samotářských včel potřebují pro svůj život naopak holé plošky bez vegetace, do kterých si hrabou nory. Těm udělá podle Řehounka dobrou službu třeba hromada písku ponechaná v koutě zahrady, suchá zídka poskládaná z kamenů.

V Jihočeském kraji se ve větší míře vyskytují samotářské včely v opuštěných pískovnách, např. lokalitách Lžín na Táborsku, u Dračice poblíž Rapšachu na Jindřichohradecku nebo Cep II u Třeboně na Jindřichohradecku. „Právě tato stanoviště jsou však často paradoxně zničena při necitlivých a drahých rekultivacích. Stačí přitom ponechávat alespoň část pískovny po ukončení těžby přírodním procesům, případně ji ještě předtím vymodelovat do rozmanitých tvarů. Taková rekultivace vyjde levněji a ocení ji nejen blanokřídlých hmyz, ale prakticky všechny skupiny rostlin a živočichů, včetně velmi vzácných a ohrožených druhů,“ uzavírá Řehounek.

Zájemci o přírodu, kteří by samotářské včely rádi pozorovali nebo fotografovali, najdou tipy na nejzajímavější jihočeské lokality na webové stránce Objevte svou pískovnu. Zájemci z jiných krajů mohou napsat o tipy na výlety za samotářskými včelami přímo do ekoporadny Cally.



Samotářské včely a hmyzí hotely

předchozí    další
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Včela druhu Osmia rufa (či Osmia bicornis) u hmyzího hotelu
Pískorypka popelavá si vyhrabává hnízdní nory na řídce zarostlých místech.jpg
Pelonoska jarní umí sát nektar za letu podobně jako kolibříci.jpg
Zednice rezavá je bežnou obyvatelkou hmyzích hotelů.jpg
Hedvábnice jarní vyhledává na jaře kvetoucí jehnědy vrb.jpg
Ploskočelka šestipásá žije na písčitých místech a patří do červeného seznamu ohrožených druhů.jpg
Vlnařka obecná si staví hnízda z rozžvýkaných listů a rostlinných chlupů



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
zv
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist