https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/vsechno-co-jste-kdy-chteli-vedet-o-komunitnim-kompostovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o komunitním kompostování

22.10.2021 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na začátku jsou slupky od banánů, brambor, ohryzky a další zbytky z kuchyně.
Na začátku jsou slupky od banánů, brambor, ohryzky a další zbytky z kuchyně.
Zdroj | Ekodomov
Jestli žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti. Můžete si objednat hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně. Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál.
 
První český komunitní kompostér SIVA přišel na svět už v roce 2005, kdy ho vymysleli a vyrobili v neziskovce Ekodomov. V Praze se poprvé objevil na sídlišti v Řepích v roce 2007 a kompostování tu od té doby frčí dodnes. Místní komunita koordinovaná energickou správkyní Dušanou Kozlovskou tu momentálně zvládá spravovat a krmit šest společných kompostérů. SIVU (i další typy komunitních kompostérů) dnes najdete na desítkách míst nejen v Praze, ale po celých Čechách.

Kompostovat společně

V Praze se v posledních letech realizovalo hned několik větších projektů zaměřených právě na podporu komunitního kompostování v jednotlivých městských částech.

V roce 2018 se Ekodomov spolu s MČ Praha 8 pustil do pilotního projektu Spolu8bio, v jehož rámci vzniklo pět kompostujících komunit na Praze 8 – v oblasti Karlína, Libně, Bohnic a Troje, Kobylis a Čimic. O dva roky později začala Praha 3 na pěti místech kompostovat s Kokozou. Letos se městská část Praha 10 rozhodla přesně zmapovat současný stav komunitního kompostování, které na svém území podporuje už řadu let, a ve spolupráci s Ekodomovem prostřednictvím projektu Zelená zákoutí podpořit jeho další rozvoj.

Součástí všech těchto projektů byla i snaha shromáždit od správců kompostérů i od kompostujících komunit zpětnou vazbu a lépe tak komunitnímu kompostování porozumět. Proč se lidé do společného kompostování pouštějí? Jaké má tento způsob výhody, kde jsou jeho limity? Co představuje hlavní výzvy do budoucna?

Kuchyňské odpady jsou chvíli zavřené v takovémto kompostéru.
Kuchyňské odpady jsou chvíli zavřené v takovémto kompostéru.
Zdroj | Ekodomov

Proč do toho jít?

Žebříček motivací ke komunitnímu kompostování jasně vedou ekologické důvody, přesněji snaha s odpady správně nakládat a snižovat tak množství směsného komunálního odpadu.

Někteří v této souvislosti také zmiňují potřebu vychovávat děti k ekologickému uvažování a ukázat jim, jak přírodní proces kompostování funguje.

Druhou příčku obsadil sociální aspekt projektu – 42,9 % respondentů z Prahy 8 zdůrazňovalo, že se jim líbí, že jde o společný projekt podobně zaměřených lidí, pro respondenty z Prahy 10 je důležitý pocit sounáležitosti a přispění komunitě, ve které žijí.

Třetím, ryze praktickým důvodem byla chuť využít vyrobený kompost k pěstování – k přihnojení pokojových květin nebo ke zušlechtění záhonů kolem domu.

Nezanedbatelnou roli v rozhodnutí, proč do komunitního kompostování jít, hraje i skutečnost, že se žádné jiné přijatelnější možnosti nenabízejí. Více než 50 % těch, kdo se zapojili do projektu Spol8bio, před jeho zahájením vůbec nekompostovalo, protože k tomu neměli příležitost. Jen 5,7 % dotázaných odpovědělo, že kompostovali v domácích vermikompostérech a zanedbatelná část respondentů volila jiné způsoby, například kompostování na balkóně nebo odvážení bioodpadu do zahradního kompostéru na chalupě.

Kompostér se musí zamykat.
Kompostér se musí zamykat.
Zdroj | Ekodomov

Jak to udělat?

Komunitní kompostování se přirozeně rozvíjí v rámci komunitních zahrad nebo na školních pozemcích, kde ale kompostéry fungují v jiném režimu, než když jsou umístěné přímo ve veřejném prostoru.

Sousedské kompostování, které se odehrává jako „přívažek“ společného zahradničení nebo pěstitelských prací, podléhá jiným pravidlům. Komunita (parta komunitních zahradníků nebo rodičů) kolem nich už funguje a řada technických problémů, které jsou spojené právě s umístěním na veřejném prostranství, odpadá.

Čistě komunitní kompostování zpravidla iniciují městské části ve spolupráci s neziskovkami. Obce v takové konstelaci většinou fungují jako investor a hlavní správce, neziskovky jako odborný garant, realizátor a podpora komunit.

Tento model zásadně usnadňuje zapojení občanů tím, že na sebe městská část vezme počáteční břemeno – investici a koordinaci projektu, případně vytipuje vhodné místo, kam kompostér nainstalovat.

Z průzkumů vyplývá, že vítaná je i další pomoc s údržbou kompostérů, s kontrolou fungování i s podporou správců, kteří kompostování na jednotlivých místech organizují.

Běžně se ale komunitně kompostuje i v soukromě spravovaných kompostérech jako je tomu například na Praze 10 v ulici Macešková, Počernická, Hradešínská a Kazašská.

Jinak se v něm budou objevovat i odpady, které do něj nepatří.
Jinak se v něm budou objevovat i odpady, které do něj nepatří.
Zdroj | Ekodomov

Potkal potkan kompostér

„Pravé“ komunitní kompostování vyžaduje speciálně zkonstruovaný kompostér, u kterého se počítá s tím, že bude muset odolávat „přirozeným nepřátelům“. A těch je například uprostřed sídliště celá řada.

Namátkou jmenujme potkany, kteří jsou postrachem všech kompostářů a mohou se stát důvodem, proč komunitní kompostování ztroskotá.

Kompostér SIVA z dílny Ekodomova má na dně otvory, díky nimž dovnitř proudí vzduch, odtéká přebytečná tekutina a hlodavci sem mají znesnadněný přístup. Poté, co se do dvou kompostérů ve vnitrobloku v ulici Oblouková v Praze 10 prokousal potkan, se ale ukázalo, že stejně důležité jako perforace ve dně je i správné uložení kompostéru do štěrkového lože o výšce 15–20 cm, které brání prohrabání potkanů pod kompostér. Zároveň tzv. kačírek propouští pod kompostér vzduch a odvádí výluh.

Není špatné počasí

Je jen špatně izolovaný kompostér (chtělo by se dodat). Dvoukomorový komunitní kompostér SIVA je určený k celoročnímu zpracování bioodpadu.

Zatímco v zahradních kompostérech se proces kompostování s klesající teplotou postupně utlumí, SIVA musí fungovat dál, protože množství kuchyňského odpadu přes zimu nijak výrazně neklesá. Proto je kompostér vybavený izolací, která uvnitř (bez ohledu na počasí) zajišťuje stálou teplotu.

Více než patnáctiletá zkušenost s výrobou a provozem ukázala, že prostředí uvnitř kompostéru je agresivní a že je proto potřeba k izolaci používat vysoce odolný materiál – v inovovaném typu kompostéru je to pěněný PE materiál Mirelon.

Jednou za čas se kompostér překope.
Jednou za čas se kompostér překope.
Zdroj | Ekodomov

Zároveň musí být kompostér schopen čelit nečasu i z vnějšku. Proto je plášť kompostéru vyrobený z pevného recyklovaného plastu a veškeré kování je nově výhradně z nerezového materiálu, který se používá i v případě, že se starší typ kompostéru SIVA repasuje.

Sprejeři i náhodní kolemjdoucí

„Vandalové“, kteří by jen tak pro zábavu kompostér ničili, se dnes naštěstí ani na sídlištích příliš nevyskytují. Mnohem častějšími škodníky jsou pejskaři, kteří nechají své svěřence zvedat na kompostér nožičku, nebo náhodní kolemjdoucí, jimž to nedá a do otevřeného kompostéru „omylem“ vyhodí něco, co tam nepatří.

Při společném překopávání kompostérů na Praze 10 došlo k řadě kuriózních nálezů. Kompostér v ulici Jerevanská například ukrýval elektrickou zásuvku včetně klubka kabelů, v Oravské ulici jsme zase našli neporušené historické knihy (psané švabachem).

Proto, aby ke kontaminaci kompostéru nedocházelo, je kompostér SIVA uzamykatelný a přístup do něj by měla mít jen poučená kompostující komunita, která ve vlastním zájmu dodržuje základní pravidla.

Některé komunity hlásily problémy se zámkem, který se opakovaně (asi omylem) ztrácel. Problém vyřešilo připevnění nového zámku ke kompostéru „napevno“. Tam, kde se systém zamykání dařilo dodržovat, fungoval proti vnější kontaminaci spolehlivě.

Tohle byly kdysi odpady z kuchyně.
Tohle byly kdysi odpady z kuchyně.
Zdroj | Ekodomov

Dalším problémem může být (nevědomá) kontaminace zapojenými kompostujícími. Typický problém představují kompostovatelné sáčky na bioodpad, které se v prostředí komunitního kompostéru nerozloží a vytvářejí určitou bariéru pro rovnoměrné proudění vzduchu a vlhkosti, čímž proces aerobního rozkladu brzdí.

Řešením jsou sáčky s certifikací OK Compost Home, které jsou stoprocentně kompostovatelné i v prostředí domácího kompostu, kde jsou obvykle jiné (zejména teplotní) podmínky než v průmyslové kompostárně.

Použít lze i kraft-papírové kompostovatelné sáčky. Ty jsou mimo jiné užitečné také tím, že vysušují přebytečnou vlhkost, která je pro materiál kompostovaný v komunitních kompostérech typická.

Pro rychlejší průběh kompostování je nejlepší, když se odpad do kompostu volně vysype a papírový sáček se natrhá na drobnější kousky.

Zvláštní skupinu „vandalů“ tvoří sprejeři, které anonymní šedivá bedna kompostéru SIVA provokuje k tomu, aby ji nějak výtvarně pojali. Protože výsledky těchto akcí zatím nemají patřičnou úroveň, vznikla v rámci projektu Ekodomova Zelená zákoutí iniciativa, jejímž cílem je dát jednotlivým kompostérům vlastní tvář.

A všechno, co se přeměnilo na humus, se použije.
A všechno, co se přeměnilo na humus, se použije.
Zdroj | Ekodomov

Pilotně předělaný kompostér v Oravské ulici na Praze 10 tak od poloviny letošního srpna sbírá ze své „střechy“ vodu a distribuuje ji do připravených zahradních konví. Pohyblivý objekt s větrnou korouhvičkou má mimo jiné za úkol na sebe (a na komunitní kompostování) upozornit.

Průběh kompostování

Úkolem správce komunitního kompostéru, kterého si komunita volí ze svého středu, je nejen komunitní kompostování organizovat, ale také hlídat jeho správný průběh.

Postup je jednoduchý. Návod, co do kompostéru házet (a co tam nepatří), by měl viset na každém kompostéru i s kontaktem na správce.

V případě dvoukomorového kompostéru komunita postupně plní první (označenou) komoru. Po jejím naplnění kompost přehází do druhé komory, aby se provzdušnil. Po naplnění druhé komory se již jednou přeházený kompost vyndá a rozdělí se mezi kompostující, případně se jím například přihnojí společné záhony.

Pokud jsou v „hotovém“ kompostu nezetlelé kusy, je dobré ho přesít přes katrovačku a nehotový materiál vrátit k dokompostování. Po rozdělení kompostu se uvolní druhá komora, kam se přehází kompost z komory první, aby tu mohl zrát. Správce dohlíží na plynulé opakování tohoto koloběhu a zároveň průběžně kontroluje správnou vlhkost kompostu.

Z dlouholetých zkušeností je jasné, že materiál v jednotlivých kompostérech vykazuje rozdílnou vlhkost, což je dáno tím, že se složení bioodpadu od komunity ke komunitě liší.

Závisí na individuálních návycích jednotlivých kompostujících, hlavní vliv má způsob stravování, velikost rodiny, stáří a počet dětí, případně přítomnost domácích býložravých zvířat.

Ve většině případů ale vykazují komunitní kompostéry nadbytečnou vlhkost materiálu, která je daná převahou kuchyňského bioodpadu. Pomoci může konstrukční řešení – kompostéry SIVA jsou například nově osazovány větrací mřížkou, která umožňuje odvádět vlhký vzduch.

Svépomocné řešení vynalezla komunita kompostující v ulici Hrdličkova na Praze 11. Na zadní stranu kompostéru připevnili zásobník na piliny vyrobený z pytle od krmiva pro psy s chlopní, díky níž do pilin nenaprší. Každý, kdo vysype do kompostéru bioodpad, přihodí zároveň hrst pilin, čímž se vlhkost materiálu vyrovnává.

Třeba ke kytkám a keřům v okolí. Nebo do truhlíků na balkon.
Třeba ke kytkám a keřům v okolí. Nebo do truhlíků na balkon.
Zdroj | Ekodomov

Kapacita kompostérů

Dlouholeté zkušenosti Ekodomova ukazují, že i zpracovávané množství bioodpadu se kompostér od kompostéru liší. Zatímco někde kompostují v komorním duchu pouhé čtyři rodiny, jinde se zapojuje až 30 domácností. Obrátka materiálu je tak samozřejmě rychlejší a výsledný „kompost“ v některých případech nestíhá dozrát.

Z průzkumu udělaného na Praze 10 vyplývá, že jedno stanoviště v průměru využívá 40 lidí, čísla se liší v závislosti na typu, případně počtu kompostérů, přičemž nejčastější typ – komunitní kompostér SIVA – je výrobcem dimenzovaný na 15 – 20 domácností.

A názor samotných kompostujících? Půl na půl. Devět respondentů považovalo stávající kapacitu kompostérů za dostatečnou, deset dotazovaných si myslelo opak.

Obecně se dá ale říci, že v poslední době zájem o komunitní kompostování roste a s ním i počet zapojených sousedů. Většina správců komunitní kompostování raději příliš nepropaguje, protože současné kapacity kompostérů sotva zvládnou „zpracovat“ stávající porci bioodpadu.

Překopávání kompostéru.
Překopávání kompostéru.
Zdroj | Ekodomov

To může mít několik důsledků. Buď si komunita sežene další kompostér (jako se to například stalo už několikrát v Řepích), nebo vyhlásí stop stav.

Další možností je kompostér častěji vyprazdňovat a materiál dokompostovávat například kolem keřů a stromů.

Respondenti, kteří před dvěma lety hodnotili na Praze 8 projekt Spolu8bio, často udávali, že kapacita (5 komunitních kompostérů pro celou městskou část) rozhodně nestačí uspokojit všechny zájemce a že by jejich síť měla být hustší. Někteří si navíc stěžovali, že to mají k nejbližšímu kompostéru příliš daleko.

A kompostem to nekončí

Přehazování kompostu patří k hlavním společným sportům, které komunitní kompostáře zaměstnávají. Zhruba polovina respondentů průzkumu na Praze 10 uváděla, že se účastní nebo organizují tzv. doprovodné aktivity, jako je právě překopávání, ale i sousedské grilování a další tematická setkání komunity.

Velkou rezervu viděli kompostující ve větší osvětě mezi občany, hlavně těmi, kteří dosud bioodpad netřídí. Potřeba osvěty mezi sousedy se opakovaně objevila v odpovědích respondentů na Praze 10 jako něco, co jim v systému komunitního kompostování chybí.

Komunitní kompostování je příležitost potkat zajímavé lidi.
Komunitní kompostování je příležitost potkat zajímavé lidi.
Zdroj | Ekodomov

Proto začíná Praha 10 ve spolupráci se spolkem Ekodomov postupně propojovat jednotlivé správce kompostérů a nabízí jim poradenství při správě a péči o kompostér, respektive komunitu. Během jara proběhlo společné překopávání v ulicích Jerevanská a Oravská a v komunitní zahradě Na Barče, kde se odehrálo i první setkání správců komunitních kompostérů se zástupci Městské části Praha 10 a Ekodomovem, který tu představil projekt Zelená zákoutí. Cílem projektu je proměnit anonymní šedé kompostéry SIVA v „reklamu na komunitní kompostování“ a zkrášlit jejich okolí tak, aby se tu sousedé mohli potkávat a časem třeba využívat vyrobený kompost ke společnému pěstování.


reklama

 
foto - Doležalová Hana
Hana Doležalová
Autorka je pracovnicí spolku Ekodomov.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

24.10.2021 21:21
A ekonomické srovnání s hnědou popelnicí?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist