Zamiluj si přírodu
Environmentální výchova dávno ví, že tento základ pro poznávání a ochranu přírody je klíčový v raném dětství, přírodu se musíme naučit vnímat a uvědomovat si její význam už jako miminko, jako batole či malé dítě. Tady je nezastupitelný význam rodiny, lesních mateřských školek, dětských oddílů i odpovědných školek, které tráví velkou část dne venku, a taky škol, především prvních stupňů. Zjednodušeně: děti v mateřské škole a první a druhé třídě si mají přírodu hlavně užívat a vnímat (válet sudy, běhat ve sněhu, zahrabat se do listí), starší děti ji pak mají poznávat (jednotlivé druhy, zákonitosti jako je fotosyntéza nebo potravní řetězec) a taky zkoumat (sami zjišťovat, jak příroda funguje), na druhém stupni by děti měly umět popsat problémy naší přírody a hledat příčiny (umírající lesy, eroze, úbytek druhů) a konečně se chovat s ohledem i na potřeby přírody (spotřebitelství, doprava, rozhodování u voleb).
Ale vraťme se ke zmíněnému základu, který budeme nazývat senzitivita (vnímání přírody). Abychom dětem zprostředkovali krásy přírody, je třeba ji udělat co nejvíce atraktivní, udělat výlet jako příběh, využívat všech smyslů (choďte třeba bosí), nehonit kilometry, ale umět si užít pěkných míst (potok, kaluž, mlází, remízek), nehledat exotickou přírodu, ale skončit v lese za městem, u rybníka.
Pro intimní pobyt v přírodě je důležitá samota. Jak jen toho jsou děti schopné, nechme je v přírodě co nejvíce o samotě. Každý vnímá přírodu jinak, jiným tempem, někdo raději hledí do koruny stromu, jiný se vrtá v blátě nebo pozoruje mravence. Čím déle v přírodě jsme, tím víc jsme její součástí, k nezaplacení jsou třeba i třídenní dětské stanové tábory, fenomén, který není nikde na světě tak rozšířen, jako u nás. A největší vliv na náš vztah přírodě má divočina, rozlehlé bukové pralesy, přírodně se klikatící řeky a skalnatá pohoří. Pro pravý pocit z divočiny vyrážejte alespoň na Slovensko.
Nespojujme poznávání přírody (určování druhů, výuku biologie) se senzitivitou, když si jdete přírodu užívat, děti nepoučujete, hledejte společně krásu přírody, povídejme si, jak na nás působí třeba východ Slunce nebo zážitek z nočního putování, brodění řeky nebo procházka pralesem.
A taky pozor na negativní zážitky, pokud chceme, aby se děti do přírody vracely, musí mít jen ty dobré zážitky, až zkušení oddíloví matadoři ocení i to, že zabloudili, zmokli, nebo měli hlad.
Pokud se chcete zamilovat nebo být průvodcem přírodou vašim dětem, sáhněte po osvědčené literatuře: Joseph Cornell a jeho Objevujeme přírodu.
Nebo si stáhněte novou aplikaci, která nabízí stovku aktivit pro vnímání přírody, či si kupte knížku Zamiluj si přírodu, kterou sestavili lektoři napříč středisky ekologické výchovy v ČR.
Přečtěte si také |
Je spousta dětí, kterým nevyhovuje sedět. Pojďme je učit venku, říká Justina Danišováreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Lukáš Kašpárek
15.1.2021 07:38Jak probíhá kontakt s přírodou u většiny lidí v ČR (a nejen tu) je krásně sepsáno v článcích třeba na ekolistu, věnujících se overturismu. Dalo by se to shrnout takto: sobectví, bezohlednost, nepřizpůsobivost, vytváření zkázy a destrukce všude kde takový lidé vkročí.... takový používají přírodu jen jako nástroj nebo kulisu a vůbec jim nejde o to co jí způsobují....
Tento článek je vyloženě pro ty, kteří mají nějaký ušlechtilejší hodnotový žebříček, a kteří přemýšlejí jak co nejméně škodit při návštěvě přírody. Kéž by jich bylo co víc a víc....
Jiří Daneš
15.1.2021 17:35 Reaguje na Lukáš KašpárekBlanka Lednická
15.1.2021 20:35 Reaguje na Lukáš KašpárekO to důležitější je nebýt součástí té mlčící většiny, která takové chování toleruje, ale ozvat se, holt i za cenu vlastního nepohodlí...
Karel Tejkal
15.1.2021 18:42Břetislav Machaček
16.1.2021 18:43samostatné myšlení. To je nenahraditelné, bohužel mnohým i vadí a tak
rádi jiným svá moudra vnucují.