https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zatepleni-tepelne-cerpadlo-zaruceny-recept-dekarbonizace-miji-ctvrtinu-britskych-domacnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zateplení, tepelné čerpadlo? Zaručený recept dekarbonizace míjí čtvrtinu britských domácností

22.12.2022 06:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Britové se do zvyšování energetické efektivity svých budov pustili s vervou. Začali s vystavováním průkazů energetické náročnosti, klasicky od A–G. Nejčastějším hodnocením většiny staveb bylo D.  Tu pomohla vnější zateplující izolace, jinde výměna oken nebo instalace tepelných čerpadel.
Britové se do zvyšování energetické efektivity svých budov pustili s vervou. Začali s vystavováním průkazů energetické náročnosti, klasicky od A–G. Nejčastějším hodnocením většiny staveb bylo D. Tu pomohla vnější zateplující izolace, jinde výměna oken nebo instalace tepelných čerpadel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V parlamentu Spojeného království panuje poměrně široká shoda na tom, že by bylo do roku 2050 záhodno dosáhnout u rezidenčních staveb možného maxima energetické efektivity. A rovněž že by bylo třeba dekarbonizovat jejich vytápění. Horší je, že britský parlament ani věci znalí odborníci zatím netuší, jak tuto výzvu u čtvrtiny britských domácností naplnit. Jde totiž o domácnosti, které standardně doporučovanými způsoby dekarbonizovat nejde. Ne každá britská domácnost je na to stavěná a ne každá si to může dovolit.
 

Britové se do zvyšování energetické efektivity svých budov pustili s vervou. Začali s vystavováním průkazů energetické náročnosti – štítkováním – které vycházelo z užitých stavebních materiálů, topných systémů, izolace a celkového zhodnocení energetických vlastností staveb. Klasicky od A – G, s tím, že A značilo ten nejúčinnější a nejúspornější model.

Zápal do zvyšování efektivity jim neubralo ani to, že nejčastějším hodnocením většiny staveb bylo D. Tu pomohla vnější zateplující izolace, jinde výměna oken nebo instalace tepelných čerpadel.

Z kategorie energetické náročnosti D se tak většina průměrných domácností začala sunout výše, k úspornosti a efektivitě.

Nicméně rezidenční budovy, spadající svou náročností do velmi neefektivních kategorií F a G, se za tu dobu nepohnuly vůbec nikam. Přitom právě ony jsou odpovědné za 25 % emisí, produkovaných v Británii celým bytovým sektorem. Otázka je, kde to tedy vázne.

Domy, se kterými jsou potíže

Tyto nemovitosti – vžila se pro ně zkratka HtD (Hard to Decarbonize, česky „těžko dekarbonizovat“) – zahrnují poměrně pestrou škálu obytných objektů, které je z principu nějak nesnadné zefektivnit a dekarbonizovat.

Typicky (z 60 – 80 %) jde o letité věžáky, dále domy nahusto vtlačené do uliční sítě s minimálním venkovním prostorem a domy se statusem památky, umístěné do historické zástavby.

Jejich majitelé by možná také rádi dekarbonizovali, ale nemohou. Nic jim nepomůže státem podporované dotační schéma na tepelné čerpadlo, protože si ho stejně nemají kam instalovat.

Nepomůže jim panská rada, že mají zateplit fasádu nebo střechu, protože něco takového na památkově chráněném viktoriánském domě žádný úředník neschválí.

Nemovitosti „těžko dekarbonizovatelné“ zahrnují pestrou škálu obytných objektů. Jde o letité věžáky, domy nahusto vtlačené do uliční sítě i domy se statusem památky, umístěné do historické zástavby. Nejenže jejich obyvatelé budou za vytápění platit pořád víc, jejich domy budou zároveň ztrácet na hodnotě.
Nemovitosti „těžko dekarbonizovatelné“ zahrnují pestrou škálu obytných objektů. Jde o letité věžáky, domy nahusto vtlačené do uliční sítě i domy se statusem památky, umístěné do historické zástavby. Nejenže jejich obyvatelé budou za vytápění platit pořád víc, jejich domy budou zároveň ztrácet na hodnotě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

A u výškových budov existuje rozpor mezi tím, co by chtěl majitel domu, a na co si mohou ještě dovolit připlácet jeho nájemníci.

Je to velké téma u sociálních a obecních bytů. Nedostatek peněz na celkovou rekonstrukci je velká brzda dekarbonizace a častý problém, který řeší nemovití majitelé nemovitostí.

Dochází tím k polarizaci v britské společnosti, při níž si lidé z domácností, kteří si mohou dovolit zefektivňovat a dekarbonizovat, zlepší svůj energetický průkaz a sníží si náklady na vytápění, zatímco lidé, kteří na to nemají, budou za energie a vytápění platit pořád víc, a ještě jim bude časem hrozit penalizace a vyšší zdanění, protože provozují neefektivní budovu.

Tohle nikdo nekoupí

Objekty z kategorie HtD jsou pro své obyvatele pastí ještě z jednoho důvodu. Nemovitosti, které je obtížné dekarbonizovat, totiž budou velmi brzy ztrácet na hodnotě. Předčasně zastarají, stanou se nezajímavé pro kupce, protože je v nich zima a jejich provoz je nákladný.

Průměrná hodnota rodinného domu v Británii je 296 000 liber (více jak osm milionů korun), takže se zatím majitel takového HtD domu může uklidňovat, že touto sumou může ručit, vzít si na ni hypotéku nebo za ni, plus mínus, svůj dům prodat. Ale ve velmi krátké době – s pokračujícím zefektivňováním a dekarbonizací – může jeho dům ztratit polovinu hodnoty a majitel tak může opravdu drasticky zchudnout.

Britské domácnosti letos připlácí o 90 % více za plyn a elektřinu, než loni touto dobou. A u domů s energetickým průkazem F a G je to ještě zhruba o 500 liber (14 tisíc Kč) více.

Pokud to tak bude pokračovat dál, hrozí, že už tak dost zranitelné domácnosti tlak rostoucích cen prostě neustojí. Doporučení, aby zateplovali fasádu a střechu, aby si pořídili tepelné čerpadlo – aby topili méně a raději si dali krátkou sprchu než koupel v plné vaně – u nich nepadá na úrodnou půdu. Řešení obtížně dekarbonizovatelných domů je totiž komplexní výzvou.

Ačkoli panuje široká shoda v tom, že do roku 2050 budou muset být všechny domy v Británii maximálně energeticky účinné, zatím se nedělá se nic pro to, aby se pomohlo lidem žijícím v domech, které je z principu nesnadné dekarbonizovat standardně doporučovanými způsoby.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

22.12.2022 10:59
Co stále chcete? Tak prostě umřete a je to!
Ekologové to jednou zakázali, tak se to musí plnit, i kdyby jste všichni měli zmrznout.
Putin: Rusko musí být velké a silné, i kdyby měli všichni jeho občané zahynout ve válce!!
Tak to přece musí být! Tak to ve světě chodí!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.12.2022 13:03 Reaguje na Honza Honza
Nevím , čeho se bojí, bez energie stejně vypadáme jako přerostlá šiška salámu. Ten, kdo se boji smrti, ještě žít nezačal.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.12.2022 14:24
Jednoduchá okna v anglických domech by se měla povyměnovat, to ano, jsou křivá a profukuje jimi. Ale jinak je snížení ceny skrz HtD a energetickou náročnost dobrý trik. Chudáci se odstěhují pod most, prodají byty nebo domky, a urcitě si je někdo, investoři, rádi levně koupí. No, a pak je zase zdraží, at je v nich zima nebo teplo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.12.2022 14:52
Tak ono všechno zelené prakticky bez výjimky přináší zdražování. A laťka, pod kterou lidi na zelené výmysly nemají a skončí tak ožebračení bez jakéhokoliv reálného výsledku a zlepšení je zelenými teoretickými ideology nastavena zatraceně vysoko. Desítky procent obyvatel to nezvládnou a i když byli doposud relativně movití a relativně žili v dostatku, kvůli nesmyslným zeleným reformám budou ožebračeni a skončí sociálně úplně na dně či téměř na dně. A úplně závislí na cozí pomoci, ať už soukromé charity nebo státu, kdy se budou muset chovat podle přísloví "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist