Na jihozápadě Francie pěstují buráky a zázvor. Umožnila to změna klimatu
Arašídy farma prodává zejména v nedalekém větším městě Dax, kde vedle čokoládovny vznikla i firma vyrábějící lokální oříškové pomazánky a arašídové máslo.
"Poptávka po produktech z blízkého okolí strmě roste. Bylo by ale naivní si myslet, že tu arašídy může pěstovat každý. V průběhu let jsme výrazně zlepšili techniku, abychom zvýšili produkci," říká Mélanie Delestová, která farmu vede se svým bratrem a bratrancem.
Arašídy se musí po sklizni několik dní přirozeně sušit na zemi. Potom se převezou na sítích ve vyhřívaném přívěsu, který jim zajistí správnou vlhkost.
Záznamy v archivech departementu Landes dokazují, že se místní farmáři pokoušeli o pěstování exotických plodin jako arašídů a bavlny už na začátku 19. století. Tehdy ale na rozdíl ode dneška nebyli příliš úspěšní.
"Výnosy jsou velmi nepředvídatelné. V ne úplně dobrých letech sklidíme tunu na hektar, když se ale sejdou dobré podmínky, tak sklízíme i dvě nebo tři tuny," říká Delestová. Tyto výnosy přesto značně zaostávají za velkými americkými či brazilskými producenty. "Do hry vstupuje mnoho faktorů, klima, délka období produkce a další. Každý rok je tady jiný. Loňský rok byl velmi teplý, to bylo dobré. Letos je to ale mnohem složitější," říká Delestová.
Rodina Larrèreových začala na farmách v regionu Landes v roce 2021 pěstovat zázvor. Sklízí ho obvykle na konci září, letos ale sklizeň kvůli chladnému létu čekají až ke konci listopadu. Ročně vypěstují asi deset tun čerstvých oddenků.
V nevytápěném skleníku v Labouheyre "simulujeme subtropické podmínky a pěstujeme tam zázvor v biokvalitě z oddenků farmářů z Peru", popisuje Patrick Larrère. "Před 20 lety jsme byli průkopníky v pěstování biomrkve, takže je v naší povaze experimentovat. Země se otepluje a to nás bude omezovat. Řekli jsme si, že by to mohla být příležitost zkusit něco jiného."
Letos jako novinku začali nabízet květináče se zázvorem k pěstování v obývacím pokoji, aby "zapojili spotřebitele do snahy o lokální produkci".
Larrèreovi už také téměř deset let pěstují sladké brambory, které se podávaly v jídelně v olympijské vesnici na letošních hrách v Paříži.
"Řekli jsme si, že je potřeba se přizpůsobit současným stravovacím trendům a nabízet plodiny vypěstované v okolí, a ne na druhém konci světa. V Senegalu je sice teď výnosnost třikrát vyšší, než máme my, ale sázíme na budoucnost. Čím tepleji tady bude, tím lépe se bude sladkým bramborám dařit," je přesvědčen Larrère.
Přestože poslední pokusy s pěstováním kurkumy nebyly úspěšné, rodina ve skleníku zkusila vysadit také grapefruity a citrony yuzu.
"V roce 2100 budeme v Landes stále pěstovat mrkev... Ale Španělsko se vylidní a Francie se stane sadem Evropy. Už teď vidíme, jak v Gironde (na jihu Francie) nahrazují vinnou révu olivovníky. Možná, že kiwi už nebude růst tady na Adouru (na jihu), ale v Lotrinsku (v severovýchodní Francii). Je na nás, abychom se připravili!" předpokládá Larrère.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Slavomil Vinkler
21.10.2024 06:58Emil Bernardy
21.10.2024 07:49Lukas B.
21.10.2024 13:45 Reaguje na Emil BernardyDorian Černý
21.10.2024 21:51 Reaguje na Emil BernardyTo myslíte vážně?
Emil Bernardy
22.10.2024 07:01 Reaguje na Dorian ČernýKlima není počítání do desíti.Lidé nevzdělaní křičí jednoduchá vysvětlení.
Petr Elias
22.10.2024 09:15 Reaguje na Emil BernardyLukas B.
22.10.2024 15:02 Reaguje na Petr EliasViktor Šedivý
21.10.2024 12:06Petr Elias
21.10.2024 13:06 Reaguje na Viktor ŠedivýBřetislav Machaček
21.10.2024 18:07 Reaguje na Petr Elias67 milionů, tak jim ta desetina vinic bohatě stačila. Leda,
že by chtěli z Británie vyvážet víno do Říma, což by asi
dělal jen idiot. Britské ostrovy jsou závislé na Golfském
proudu a nikoliv na globálním oteplování, či ochlazování.
Pokud by zeslábl, tak bude mít Británie sakramentský malér
a Evropa taky. To budeme oteplování vzývat, aby bylo větší.
Petr Elias
21.10.2024 20:25 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.10.2024 09:23 Reaguje na Petr Eliass desíti hlavami, tak jich může být třeba 10 000! Co se nehodí do krámu je lež a lež hodící se do krámu je pravdou, když někdo manipuluje s čísly,
o kterých lze pochybovat. Kdopak sčítal vinice
v době římské a kolikpak měly ty vinice hlav a výnos? To mohou být maximálně dohady a nepřesné
informace z druhé až desáté ruky, ale když mají posloužit ideologům, tak se klidně taky vymyslí.
Víno se v chladném středověku pěstovalo i v Praze
a v Polabí, dokonce i u nás na Ostravsku a to tu
bylo podstatně chladněji. Byly to ale jiné odrůdy
vhodné do chladnějšího podnebí schopné později
rašit a rychleji dozrávat. Problémem byl ale cukr
(zbytkový) o kterém se vyjádřil Bušek z Velhartic, že české víno je trpké při popíjení s Karlem IV.
I u nás jsou rozdíly v kvalitě co rok velmi
různé a nebo při "oteplování" zmrzne jako letos.
Ty vygůglené "důkazy" si strčte za klobouk, neboť
dnes mohou zveřejnit svá moudra i takoví Eliášové
a nemusí to být pravda.
Petr Elias
22.10.2024 09:58 Reaguje na Břetislav MachačekViktor Šedivý
21.10.2024 12:09Lukas B.
21.10.2024 15:16 Reaguje na Viktor ŠedivýJarka O.
21.10.2024 18:49Břetislav Machaček
22.10.2024 09:39 Reaguje na Jarka O.ale ani ony nevydržely při "oteplování" vpád mrazivého vzduchu v
době rašení. Jsou ale natolik vitální, že obratem znovu narašily
a daly i nějakou úrodu, ale opožděně. Záleželo na stanovišti a
například hlava u zdi s tažněm 5 m dlouhým dala po redukci 60
zdravých sladkých hroznů. Víno v minivinohradu na zahradě po
zmrznutí narašilo znovu a zaplodilo taky, ale dozrává teprve
nyní s kvalitou vhodnou tak na alkoholově slabý burčák. Prostě
mu schází cukr z letního slunce, kdy se bobule teprve nalévaly.
Jinak Golfskému proudu vděčí za úrodnost celá Evropa a nebýt ho,
tak budeme za oteplováni dokonce rádi. Mi dokonce fíkovník
zmrznul až při tom vpádu mrazivého vzduchu, kdy už byl narašen
a plný mízy, ale z kořenů znovu obrazil a uvidím příště. Je
to totiž turecká odrůda z tamních hor, kde přežívá mrazy -15
a není to háklivý fíkovník z pobřeží Jadranu, kde mráz nezná.
Jarka O.
22.10.2024 20:44 Reaguje na Břetislav MachačekMořské proudy hrají největší roli, v jižní Skandinávii rostou moruše a fíkovníky, kde fíky dozrávají tedy až za 2 roky. Chuť je ok, ale rozdíl proti jižním fíkům poznáte. I víno pěstují, jako asi past pro turisty, kteří přijdou jen jednou. Moravská jsou lepší. :)