https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/afp-na-jihozapade-francie-pestuji-buraky-a-zazvor-umoznila-to-zmena-klimatu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na jihozápadě Francie pěstují buráky a zázvor. Umožnila to změna klimatu

20.10.2024 20:24 | Soustons (Francie) (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Arašídy, zázvor, sladké brambory... Ve snaze o inovaci pěstují nyní zemědělci v jihozápadní Francii tyto tropické nebo subtropické plodiny. Přizpůsobují se tak globálnímu oteplování, píše agentura AFP.
 
Farma Darrigade v obci Soustons v departementu Landes pěstovala chřest, jahody, kukuřici a chovala kachny. Teď k tomu přidali také pěstování buráků. Sází se v květnu, sklízí na podzim. Odrůda Valencia pochází z jihu Spojených států a ukázalo se, že je vhodná i pro písčité podloží a klima na jihu Francie u španělských hranic.

Arašídy farma prodává zejména v nedalekém větším městě Dax, kde vedle čokoládovny vznikla i firma vyrábějící lokální oříškové pomazánky a arašídové máslo.

"Poptávka po produktech z blízkého okolí strmě roste. Bylo by ale naivní si myslet, že tu arašídy může pěstovat každý. V průběhu let jsme výrazně zlepšili techniku, abychom zvýšili produkci," říká Mélanie Delestová, která farmu vede se svým bratrem a bratrancem.

Arašídy se musí po sklizni několik dní přirozeně sušit na zemi. Potom se převezou na sítích ve vyhřívaném přívěsu, který jim zajistí správnou vlhkost.

Záznamy v archivech departementu Landes dokazují, že se místní farmáři pokoušeli o pěstování exotických plodin jako arašídů a bavlny už na začátku 19. století. Tehdy ale na rozdíl ode dneška nebyli příliš úspěšní.

"Výnosy jsou velmi nepředvídatelné. V ne úplně dobrých letech sklidíme tunu na hektar, když se ale sejdou dobré podmínky, tak sklízíme i dvě nebo tři tuny," říká Delestová. Tyto výnosy přesto značně zaostávají za velkými americkými či brazilskými producenty. "Do hry vstupuje mnoho faktorů, klima, délka období produkce a další. Každý rok je tady jiný. Loňský rok byl velmi teplý, to bylo dobré. Letos je to ale mnohem složitější," říká Delestová.

Rodina Larrèreových začala na farmách v regionu Landes v roce 2021 pěstovat zázvor. Sklízí ho obvykle na konci září, letos ale sklizeň kvůli chladnému létu čekají až ke konci listopadu. Ročně vypěstují asi deset tun čerstvých oddenků.

V nevytápěném skleníku v Labouheyre "simulujeme subtropické podmínky a pěstujeme tam zázvor v biokvalitě z oddenků farmářů z Peru", popisuje Patrick Larrère. "Před 20 lety jsme byli průkopníky v pěstování biomrkve, takže je v naší povaze experimentovat. Země se otepluje a to nás bude omezovat. Řekli jsme si, že by to mohla být příležitost zkusit něco jiného."

Letos jako novinku začali nabízet květináče se zázvorem k pěstování v obývacím pokoji, aby "zapojili spotřebitele do snahy o lokální produkci".

Larrèreovi už také téměř deset let pěstují sladké brambory, které se podávaly v jídelně v olympijské vesnici na letošních hrách v Paříži.

"Řekli jsme si, že je potřeba se přizpůsobit současným stravovacím trendům a nabízet plodiny vypěstované v okolí, a ne na druhém konci světa. V Senegalu je sice teď výnosnost třikrát vyšší, než máme my, ale sázíme na budoucnost. Čím tepleji tady bude, tím lépe se bude sladkým bramborám dařit," je přesvědčen Larrère.

Přestože poslední pokusy s pěstováním kurkumy nebyly úspěšné, rodina ve skleníku zkusila vysadit také grapefruity a citrony yuzu.

"V roce 2100 budeme v Landes stále pěstovat mrkev... Ale Španělsko se vylidní a Francie se stane sadem Evropy. Už teď vidíme, jak v Gironde (na jihu Francie) nahrazují vinnou révu olivovníky. Možná, že kiwi už nebude růst tady na Adouru (na jihu), ale v Lotrinsku (v severovýchodní Francii). Je na nás, abychom se připravili!" předpokládá Larrère.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

21.10.2024 06:58
No ba. Pod Brnem dobře roste kivi, fikusy, kaki, zkouším pistácie a cicimek, asi by šel i muďoul, ale ten chce bohaté vlhké kyselé půdy. No jak dlouho to vydrží nikdo neví.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.10.2024 07:49
Nějak se pozapomnělo,že se neustále šlechtí nové odrůdy . Mění se samozřejmě klima,proč,to ví bůh ,a my měníme také ty kytky ku prospěchu svému .
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.10.2024 13:45 Reaguje na Emil Bernardy
to bylo první co mi napadlo. šlechtěné odrůdy do drsnějšího klimatu.
Odpovědět
Dorian Černý

Dorian Černý

21.10.2024 21:51 Reaguje na Emil Bernardy
"Mění se samozřejmě klima,proč,to ví bůh"
To myslíte vážně?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.10.2024 07:01 Reaguje na Dorian Černý
Chlapče.Jsem v chovatelství i pěstitelství....
Klima není počítání do desíti.Lidé nevzdělaní křičí jednoduchá vysvětlení.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.10.2024 09:15 Reaguje na Emil Bernardy
:D :D Mnohem vzdělanější lidé než jste vy se klimatu věnují. :D :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.10.2024 15:02 Reaguje na Petr Elias
jistěže. ale klimatologové (ti vědci, ne aktivisti) jsou zase zpravidla v oboru chovatelství a pěstitelství pouhými diletanty. jakož i v dalších oborech. časy Da Vinciho jsou už pryč.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2024 20:45 Reaguje na Petr Elias
Vy k nim nepatříte.
Odpovědět

Viktor Šedivý

21.10.2024 12:06
A britské vinice se rozrůstají. Zanedlouho se jejich rozšíření bude podobat tomu z římských časů.
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.10.2024 13:06 Reaguje na Viktor Šedivý
Jojo - a proto se odhaduje, že za časů Říma bylo v Británii nějakých 40-50 vinic max. A rozšířeny byly někam max. k Sheffieldu. A dnes tam mají víc jak 400 vinic a existují vinice i ve Skotsku. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.10.2024 18:07 Reaguje na Petr Elias
To sedí. Pokud v době římské bylo Britů desetina z dnešních
67 milionů, tak jim ta desetina vinic bohatě stačila. Leda,
že by chtěli z Británie vyvážet víno do Říma, což by asi
dělal jen idiot. Britské ostrovy jsou závislé na Golfském
proudu a nikoliv na globálním oteplování, či ochlazování.
Pokud by zeslábl, tak bude mít Británie sakramentský malér
a Evropa taky. To budeme oteplování vzývat, aby bylo větší.
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.10.2024 20:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale mě ty tvé zaručené pravdy nezajímají. Místní exoti ti to baští, ale já se raději podívám na to, co o pěstování vína říkají pěstitelé v Anglii. :D Ale musím přiznat, že jsem se pletl. Není jich teď 400, ale víc jak 800. :D https://www.uea.ac.uk/about/news/article/study-predicts-growth-in-uk-wine-production-due-to-climate-change
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2024 09:23 Reaguje na Petr Elias
Pokud se za vinici považuje i ta, jakou mám já
s desíti hlavami, tak jich může být třeba 10 000! Co se nehodí do krámu je lež a lež hodící se do krámu je pravdou, když někdo manipuluje s čísly,
o kterých lze pochybovat. Kdopak sčítal vinice
v době římské a kolikpak měly ty vinice hlav a výnos? To mohou být maximálně dohady a nepřesné
informace z druhé až desáté ruky, ale když mají posloužit ideologům, tak se klidně taky vymyslí.
Víno se v chladném středověku pěstovalo i v Praze
a v Polabí, dokonce i u nás na Ostravsku a to tu
bylo podstatně chladněji. Byly to ale jiné odrůdy
vhodné do chladnějšího podnebí schopné později
rašit a rychleji dozrávat. Problémem byl ale cukr
(zbytkový) o kterém se vyjádřil Bušek z Velhartic, že české víno je trpké při popíjení s Karlem IV.
I u nás jsou rozdíly v kvalitě co rok velmi
různé a nebo při "oteplování" zmrzne jako letos.
Ty vygůglené "důkazy" si strčte za klobouk, neboť
dnes mohou zveřejnit svá moudra i takoví Eliášové
a nemusí to být pravda.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.10.2024 09:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen žvaň dál, ať všichni vidí, co jsi zač. :)
Odpovědět

Viktor Šedivý

21.10.2024 12:09
Nevím, zda nejsou trochu naivní - rozhodně se ale chovají podstatně rozumněji než ti, co chtějí likvidací evropského průmyslu zastavit (možné) změny klimatu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.10.2024 15:16 Reaguje na Viktor Šedivý
to samozřejmě. podobně já také beru klimatickou změnu pozitivně a vysadil jsem v krkonoších jedlé kaštany.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.10.2024 18:49
Víno se ve VB pěstovalo vždycky, protože kvůli golfskému proudu prevládají mírné zimy bez mrazu pod 5°C, rostou tam i palmy, mají správné odrůdy, jednak jim ubyla EU byrokracie, takže se už nemusí nahlasovat nově zakládané vinice, a jak píše p. Machaček, vzrostl počet obyvatel. Pokud mají volná pole, protože jiné potraviny, které se tam pěstovaly dříve, se nyní dováží odjinud, tak proč tam nevysadit zase víno. Kdepak zmena klimatu...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2024 09:39 Reaguje na Jarka O.
Je to přesně tak. Nové odrůdy snesou podstatně větší výkyvy počasí,
ale ani ony nevydržely při "oteplování" vpád mrazivého vzduchu v
době rašení. Jsou ale natolik vitální, že obratem znovu narašily
a daly i nějakou úrodu, ale opožděně. Záleželo na stanovišti a
například hlava u zdi s tažněm 5 m dlouhým dala po redukci 60
zdravých sladkých hroznů. Víno v minivinohradu na zahradě po
zmrznutí narašilo znovu a zaplodilo taky, ale dozrává teprve
nyní s kvalitou vhodnou tak na alkoholově slabý burčák. Prostě
mu schází cukr z letního slunce, kdy se bobule teprve nalévaly.
Jinak Golfskému proudu vděčí za úrodnost celá Evropa a nebýt ho,
tak budeme za oteplováni dokonce rádi. Mi dokonce fíkovník
zmrznul až při tom vpádu mrazivého vzduchu, kdy už byl narašen
a plný mízy, ale z kořenů znovu obrazil a uvidím příště. Je
to totiž turecká odrůda z tamních hor, kde přežívá mrazy -15
a není to háklivý fíkovník z pobřeží Jadranu, kde mráz nezná.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2024 20:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Já pěstuju liánovitý keř kiwi, spíš pozdní angrešt, který mi pravidelně na jaře vymrzal a nezvládal pak nasadit květy. Naštěstí přišel rok, možná 2016???, výjimečně bez jarních mrazíků, keř zesílil, už měl i silné kořeny, a od té doby plodí, takže chválabohu za ten rok. Jenže kiwi z něj po 15 letech sklidím na váhu asi 300 g, 3 normální řecká kiwi...
Mořské proudy hrají největší roli, v jižní Skandinávii rostou moruše a fíkovníky, kde fíky dozrávají tedy až za 2 roky. Chuť je ok, ale rozdíl proti jižním fíkům poznáte. I víno pěstují, jako asi past pro turisty, kteří přijdou jen jednou. Moravská jsou lepší. :)
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.10.2024 08:50 Reaguje na Jarka O.
Známá má na Královéhradecku na zahradě zasazený fíkovník a tvrdila, že plodí jako divý. Dělá z fíků džemy, povidla, suší je. Už aby v Podkrkonoší přežily pomerančovníky. To bude super :-).
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.10.2024 21:19
Hm Buráky, zázvor - to znie ako predzvesť katastrofy. Začínam pociťovať klimatickú úzkosť.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist