Čeští vědci v Antarktidě sledují rychlé změny klimatu i ztrátu mikroorganismů
Ve spolupráci s izraelskou univerzitou Češi zkoumali na Mendelově polární stanici na ostrově Jamese Rosse řasy, a to mořské i pozemské, a jejich potenciální využití v aplikacích využitelných průmyslem. Vědci také pokračovali v monitoringu tání trvale zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu, a sledovali vegetaci, kterou zde tvoří převážně mechy, lišejníky a řasové povlaky.
Kapler zdůraznil, že hlavním cílem české antarktické expedice je dlouhodobý monitoring prostředí a jeho reakce na klimatickou změnu. "Naše práce je především dlouhodobá mravenčí činnost, která nemívá překvapivé okamžité výsledky, ale je nezbytná pro pochopení trendů a změn v daném ekosystému," vysvětlil.
Klimatická změna s sebou přináší výkyvy. "Za více než deset let naší vědecké přítomnosti na ostrově Jamese Rosse jsme zatím změny v krajině vnímali spíš jen v číslech. Bylo jasné, že trend je oteplující, ale v terénu to nebylo příliš vidět," řekl Kapler. Teď je to podle něj však velmi výrazné a citelné i pro vědce, kteří na místě pracují.
"Má to vliv třeba na úbytek pitné vody, kterou čerpáme ze sněžníkového potoka, tedy z tání dlouhodobě akumulovaného sněhu. Ten se ukládá méně a rychleji taje, takže dostupnost vody pro naše výpravy je ohrožena," uvedl Kapler. Při práci na ledovcích čelí vědci novým výzvám. Dříve byly ledovce kompaktní a bezpečné, dnes jsou rozlitější, s povrchovými i podzemními toky a trhlinami, což zvyšuje rizika a vyžaduje, aby se pracovníci vyškolili na bezpečný pohyb na ledovcích, řekl vědec. Dříve to podle něj nebylo potřeba.
"Další výraznou změnou je to, že před 20 lety při našich prvních výpravách vůbec nebylo myslitelné, že by v této části Antarktidy, kde pracujeme, mohlo pršet. Dnes za letní sezonu zaznamenáme i jeden až dva skutečné lijáky. To všechno jsou jasné důkazy, že se klima opravdu mění," uvedl Kapler.
Antarktida je kontinent s rozlohou jedenapůlkrát větší než Evropa a podle vědců je klíčem k pochopení minulosti i budoucnosti planety. Je nejchladnějším a odlehlým kontinentem na Zemi. Hraje důležitou roli v globálním klimatickém systému. Její ledovce zadržují téměř 70 procent světové sladké vody, a proto i malé změny v jejich objemu mohou významně ovlivnit hladinu světových oceánů. Základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse provozuje brněnská Masarykova univerzita od roku 2007.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
vaber
16.6.2025 08:40Závěr byl ,že ukáže budoucnost. Dnes po 35 letech nevím, zda vědci vědí ,co budoucnost ukázala.
To ,že je na planetě tepleji ,než ve známé minulosti, je zcela zřejmé . A jaká bude reakce prostředí na klimatickou změnu v Antarktidě,ukáže budoucnout,možná.
Jaroslav Řezáč
16.6.2025 09:07 Reaguje na vaberje to tak trochu pošahané stejně jako to je měřit klimatickou změnu která probíhá miliony let akorát fokusem od roku 1850 to je tak krátké období, že nedává žádná relevantní data v čase a prostoru.
Jiří Svoboda
16.6.2025 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
16.6.2025 09:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJinak ,život je křehká věc a může zmizet velice rychle ,když nemá podmínky. V naprosto extrémním případě zmizí život vlastně okamžitě.
Petr Elias
16.6.2025 09:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle ono to smysl dává .. to jen slabší kusy tomu nerozumí. :D
Pavel Hanzl
16.6.2025 10:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
16.6.2025 10:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
16.6.2025 10:23 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
18.6.2025 08:23dalšímu zkoumání, aby nepřišli o práci. Občas revidují předchozí závěry
bádání, poopraví jiná a započnou bádání nová. U některé vědy se zmýlená
nijak nepostihuje, ač stála společnost majlant a tak se občas zmýlí, aby
měli co revidovat a mít stále co zkoumat. Jsem zastánce přizpůsobení se každé nové situaci, které je jediným receptem k přežití lidstva, které
díky té přizpůsobivosti je tak úspěšným druhem. Lidstvo přežilo tropy,
dobu ledovou a různé jiné změny a pokud bude chtít, tak přežije taky
klimatické změny současnosti. Musí ale chtít a to CELÉ. Je ale zajímavé,
že ti co křičí nejvíce ke změně přispívají více, než ti, co mlčí. Asi
by bylo zajímavé spočítat uhlíkovou stopu polárního výzkumu a srovnat
ji se stopou obyčejného občana, Totéž "zachránci" klimatu létající o
tom někam planě diskutovat a pozorovat dopady těch změn. No a pak tu
jsou i zdejší křiklouni chlubící se zcestovalostí za zkušenostmi a
plýtvající energiemi více, než nějaký důchodce se starým kotlem UT.
Na něho páky vláda a EU má, ale na plýtvání cestováním a přepychem
páky ani nehledá. Naopak leteckou dopravu osvobozuje od některých
poplatků, které jiné druhy dopravy musí platit. Je to systém, který
je založen na zvýhodnění sama sebe, když mám tu moc to zařídit a
přenést náklady na jiné.