https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/cesti-vedci-v-antarktide-sleduji-rychle-zmeny-klimatu-i-ztratu-mikroorganismu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci v Antarktidě sledují rychlé změny klimatu i ztrátu mikroorganismů

16.6.2025 01:20 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. ČTK to v rozhovoru řekl manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler. Příprava na další expedici začala v květnu.
 
"Sledujeme dopady klimatické změny jak na prostředí, tak na živé organismy. Antarktida se před očima mění. Nejen z dat, ale už i z přímého pozorování vidíme, jak ledovce tmavnou a rychleji tají kvůli prachu a zemině unášené větrem," uvedl Kapler.

Ve spolupráci s izraelskou univerzitou Češi zkoumali na Mendelově polární stanici na ostrově Jamese Rosse řasy, a to mořské i pozemské, a jejich potenciální využití v aplikacích využitelných průmyslem. Vědci také pokračovali v monitoringu tání trvale zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu, a sledovali vegetaci, kterou zde tvoří převážně mechy, lišejníky a řasové povlaky.

Kapler zdůraznil, že hlavním cílem české antarktické expedice je dlouhodobý monitoring prostředí a jeho reakce na klimatickou změnu. "Naše práce je především dlouhodobá mravenčí činnost, která nemívá překvapivé okamžité výsledky, ale je nezbytná pro pochopení trendů a změn v daném ekosystému," vysvětlil.

Klimatická změna s sebou přináší výkyvy. "Za více než deset let naší vědecké přítomnosti na ostrově Jamese Rosse jsme zatím změny v krajině vnímali spíš jen v číslech. Bylo jasné, že trend je oteplující, ale v terénu to nebylo příliš vidět," řekl Kapler. Teď je to podle něj však velmi výrazné a citelné i pro vědce, kteří na místě pracují.

"Má to vliv třeba na úbytek pitné vody, kterou čerpáme ze sněžníkového potoka, tedy z tání dlouhodobě akumulovaného sněhu. Ten se ukládá méně a rychleji taje, takže dostupnost vody pro naše výpravy je ohrožena," uvedl Kapler. Při práci na ledovcích čelí vědci novým výzvám. Dříve byly ledovce kompaktní a bezpečné, dnes jsou rozlitější, s povrchovými i podzemními toky a trhlinami, což zvyšuje rizika a vyžaduje, aby se pracovníci vyškolili na bezpečný pohyb na ledovcích, řekl vědec. Dříve to podle něj nebylo potřeba.

"Další výraznou změnou je to, že před 20 lety při našich prvních výpravách vůbec nebylo myslitelné, že by v této části Antarktidy, kde pracujeme, mohlo pršet. Dnes za letní sezonu zaznamenáme i jeden až dva skutečné lijáky. To všechno jsou jasné důkazy, že se klima opravdu mění," uvedl Kapler.

Antarktida je kontinent s rozlohou jedenapůlkrát větší než Evropa a podle vědců je klíčem k pochopení minulosti i budoucnosti planety. Je nejchladnějším a odlehlým kontinentem na Zemi. Hraje důležitou roli v globálním klimatickém systému. Její ledovce zadržují téměř 70 procent světové sladké vody, a proto i malé změny v jejich objemu mohou významně ovlivnit hladinu světových oceánů. Základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse provozuje brněnská Masarykova univerzita od roku 2007.


reklama

Aleksandra Puzanova
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

16.6.2025 08:40
Kdysi v roce 1990 vyšel v NG článek ,který popisoval výzkum v Antarktidě v mořích.Zabývali se ozonovou dírou a jejím vlivem na mořský fytoplankton a celým dalším potravinovým řetězcem od fytoplanktonu až po velryby.
Závěr byl ,že ukáže budoucnost. Dnes po 35 letech nevím, zda vědci vědí ,co budoucnost ukázala.
To ,že je na planetě tepleji ,než ve známé minulosti, je zcela zřejmé . A jaká bude reakce prostředí na klimatickou změnu v Antarktidě,ukáže budoucnout,možná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.6.2025 09:07 Reaguje na vaber
když něčeho ubývá, tak něčeho jiného přibývá. Ono všude není stejně ale ty články jsou úzce profilované a i co se týká výzkumných dat. Ono totiž se ukazovalo, že někde led ubývá a někde přibývá.

je to tak trochu pošahané stejně jako to je měřit klimatickou změnu která probíhá miliony let akorát fokusem od roku 1850 to je tak krátké období, že nedává žádná relevantní data v čase a prostoru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.6.2025 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud se globálně za 50 let oteplí (bez zjevných přirozených příčin) o 1 °C, pak jsou historická data související s přirozenými změnami klimatu k ničemu. Ale dál si melte to svoje...
Odpovědět
va

vaber

16.6.2025 09:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono jde o to, aby neubývalo to co je nutné k životu.
Jinak ,život je křehká věc a může zmizet velice rychle ,když nemá podmínky. V naprosto extrémním případě zmizí život vlastně okamžitě.
Odpovědět
PE

Petr Elias

16.6.2025 09:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A kde toho ledu přibývá? :D :D

Ale ono to smysl dává .. to jen slabší kusy tomu nerozumí. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.6.2025 10:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Když něčeho ubývá, rozhodně to neznamená, že něčeho přibývá. Když vymře hmyz, vymřou obojživelníci, ptáci atd. atd. a nepřibude nic. Když krajina vyschne, život zmizí úplně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.6.2025 10:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nevím, co máte pošahané, ale historický výzkum klimatu nám přece jasně říká, že současná změna není přirozená a probíhá rychlostí nárazu asteroidu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.6.2025 10:23 Reaguje na vaber
Samožřejmě budoucnost ukázala a tento článek o tom je taky. Jako stovky dalších.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2025 08:23
Ryby si rybník samy nevypouští a vědci si nechávají vždy něco v záloze k
dalšímu zkoumání, aby nepřišli o práci. Občas revidují předchozí závěry
bádání, poopraví jiná a započnou bádání nová. U některé vědy se zmýlená
nijak nepostihuje, ač stála společnost majlant a tak se občas zmýlí, aby
měli co revidovat a mít stále co zkoumat. Jsem zastánce přizpůsobení se každé nové situaci, které je jediným receptem k přežití lidstva, které
díky té přizpůsobivosti je tak úspěšným druhem. Lidstvo přežilo tropy,
dobu ledovou a různé jiné změny a pokud bude chtít, tak přežije taky
klimatické změny současnosti. Musí ale chtít a to CELÉ. Je ale zajímavé,
že ti co křičí nejvíce ke změně přispívají více, než ti, co mlčí. Asi
by bylo zajímavé spočítat uhlíkovou stopu polárního výzkumu a srovnat
ji se stopou obyčejného občana, Totéž "zachránci" klimatu létající o
tom někam planě diskutovat a pozorovat dopady těch změn. No a pak tu
jsou i zdejší křiklouni chlubící se zcestovalostí za zkušenostmi a
plýtvající energiemi více, než nějaký důchodce se starým kotlem UT.
Na něho páky vláda a EU má, ale na plýtvání cestováním a přepychem
páky ani nehledá. Naopak leteckou dopravu osvobozuje od některých
poplatků, které jiné druhy dopravy musí platit. Je to systém, který
je založen na zvýhodnění sama sebe, když mám tu moc to zařídit a
přenést náklady na jiné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist