Dnešní domácí koně pocházejí z jediné linie z oblasti dolní Volhy a Donu
Při výzkumu vědci využili genetické metody, které umožnily analyzovat archaické genomy přímo z nálezů kostí. Tento postup umí odhalit skutečnou příbuznost jedinců. Dřívější teorie o historii koní se opíraly hlavně o analýzu znaků z morfologie kostí a nalezených artefaktů, což má však podle odborníků mnoho omezení. Nynější tým analyzoval data z pozůstatků pravěkých kostí z 25 zemí v Evropě a v Asii. Zkoumal genomy 273 koní. Tým určil, že domestikace koní vzešla z ponto-kaspické oblasti, konkrétně území dolní Volhy a Donu, která je spojována také s archeologickou kulturou jámovou.
"I když se domestikace koní někde ve východních stepích nabízí, naše práce lokalizuje oblast konkrétně a vyvrací některé dřívější kandidáty na domestikační centrum v Ibérii a Anatolii," vysvětlil Kyselý. "Identifikovány byly celkem čtyři hlavní holocenní linie koní, dnešní domácí koně jsou ale beze zbytku představiteli pouze linie DOM2,“ dodal vědec. Ostatní linie podle odborníků zanikly s výjimkou linie asociované s kulturou Botai, jejíž jedinými žijícími představiteli jsou koně Převalského.
Dřívější studie lidské archaické DNA prokázaly masivní imigraci lidí ze stepní kultury jámové, ztotožňovanými s Protoindoevropany, do Evropy, doloženou od počátku třetího tisíciletí před naším letopočtem. Přestože by podle vědců mohlo dávat smysl, že se domácí koně do střední Evropy dostali s touto migrační vlnou z oblasti jejich původu, výzkum také prokázal, že se tak stalo později.
"Ve střední Evropě se nová linie domácích koní (DOM2) objevuje až ve starší době bronzové, zhruba od 2000 př. n. l. Invaze stepních nájezdníků z východu s pomocí velkého počtu koní, známé z pozdějších dob, lze proto ve 3. tisíciletí př. n. l. stěží předpokládat, lidé se museli pohybovat jinak," uvedl Kyselý. Oproti tomu šíření genetické linie DOM2 po Asii se šířením indoíránských jazyků podle AV dobře časově koreluje. Stejně jako se šířením lehkých vozů s loukoťovými koly z kultury Sintašta na hranici východní Evropy a Asie, která je podle odborníků nejpravděpodobnější kulturou jejich vynálezu.
Analýzy také přinesly odpověď na otázku ohledně původu tarpana, který vyhynul na počátku 20. století. Podle vědců má kombinovaný původ z více linií. Vyvrací to předchozí hypotézy, které ho považovaly za divokého předka dnešních domácích koní nebo křížence s koněm Převalského.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Břetislav Machaček
21.10.2021 20:09v Milovicích? Je divoký a nebo pouze zdivočelý?
Marcela Jezberová
22.10.2021 10:26 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.10.2021 11:54 Reaguje na Marcela Jezberovápo republice, kde má spásat jako spása louky, které před
pár desítkami let spásaly krávy, kozy, ovce a i tažní
koně sedláků. I sakra mírného koně musíte na přepravu
zvykat a hlavně na jeho nakládku. Přeprava bez sedativ
je pro skutečně divoké zvíře rizikové, ne-li zhoubné.
Je to pouze dobře odůvodněný podvod na laiky, kteří si
neumí dát do souvislostí to, proč k zarůstání došlo a
proč to musí provádět pouze ti "divocí" kopytníci.
On takový "nájem" spásačů není zadarmo, ale platit ho
za spásání kravami by asi nebylo "ekologické", protože
hospodářský dobytek prdí methan, což u "divokého" nevadí.
Nakonec mě zajímá využití "divokého" koně po smrti, kde
ho nebude jako chráněného tvora jatečně zpracovat a tak
zatíží přírodu spálením v kafilérii. Doporučuji v Milovicích vysadit vlky na likvidaci přestárlých koní, neperspektivních
hříbat a březích klisen, jak je doporučováno vlkomily
u vysoké zvěře.
Radim Polášek
22.10.2021 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
22.10.2021 12:53Je ale zajímavé, že první imigrace indoevropanů do střední Evropy ještě byla bez koní. Že by v té době koně chovali jen na maso a mléko, ještě je nenapadlo na nich jezdit? Či teprve dlouhodobým výběrem se vyvinul kůň, který byl geneticky pozměněn přítomností člověka a jeho výběrem tak, že byl ochotný dlouhodobě nosit nějaké sedlo a na něm člověka a poslouchat ho?