Echolokace u kytovců funguje stejně rychle jako zrak u lidí, zjistila studie
Ozubení jsou podřádem kytovců, který k orientaci a lovu využívá echolokaci. Dlouho se ale nevědělo, jak rychle umí jejich mozek s informacemi získanými z těchto akustických signálů pracovat. “Například primáti umějí zaznamenat pohyb kořisti nebo predátora a reagovat na něj během padesáti milisekund - to je doba kratší než je mrknutí oka. Zajímalo nás, jak rychle umějí zareagovat kytovci, kteří se spoléhají na echolokaci,” vysvětluje spoluautorka studie Heather Vance.
Mezinárodní tým vědců ze čtyř univerzit sledoval, jak loví sviňuchy obecné volně žijící v okolí Dánska a vorvaňovci tropičtí obývající vody kolem Kanárských ostrovů. Výzkumníci jim připevnili na tělo speciální krabičku, která zaznamenávala, jak vysílaný tak vracející se signál. “Zjistili jsme, že změnu pohybu kořisti umí zaznamenat během 50-200 milisekund. To znamená, že jejich mozek funguje velmi podobně jako u živočichů spoléhajících pouze na zrak, jako jsou třeba opice nebo my, lidé,” komentuje Vance.
Zjištění jsou klíčová pro hlubší porozumění tomu, jakým způsobem přesně echolokace u kytovců funguje a jak se v průběhu času vyvíjela. Může také napomoci studiu vlivu hluku z přepravních lodí a jiných lidských aktivit na tyto živočichy. “Populace mnoha druhů kytovců se snižují. Když dobře porozumíme tomu, jaké podmínky pro život potřebují, může nám to pomoci v jejich efektivnější ochraně,” uzavírá další spoluautor studie Mark Johnson.
reklama