Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou
Populace keporkaků, kdysi významně ohrožena komerčním lovem velryb, se v posledních letech obnovuje. Stále však musí čelit možným srážkám s loděmi, zamotání se do rybářského náčiní a měnícímu se klimatu. A Pack si dělal o Old Timera starosti. Naposledy ho totiž viděl v roce 2015, uprostřed rekordní a roky trvající vlny veder. Mnoho mořských ptáků a savců, včetně keporkaků, uhynulo.
Po devíti letech se Pack ale na vlastní oči přesvědčil, že Old Timer přežil. "Byl to dojemný okamžik," usmívá se.
Dříve bylo sledování míst výskytu keporkaků náročné. Vědci se při porovnávání starých fotek hrbolků s novými spoléhali jen na své oči. Nyní vše urychlila umělá inteligence (AI). Pack doufá, že mu to pomůže zjistit, proč některé velryby dokážou přežít i v náročných podmínkách.
Značná část světové populace keporkaků přebývá v Tichém oceánu. Old Timer patří k té části populace, která v zimě loví ve vodách okolo Havaje a v létě v oblasti jihovýchodní Aljašky. Živí se rybami a krillem. Právě tato populace se stala předmětem výzkumu, který funguje už od roku 1976. Tehdy Louis Herman, Packův bývalý učitel, začal fotografovat velryby a jejich jedinečné hrbolky.
V každoročních průzkumech shromažďuje Herman ohromnou databázi fotografií ocasních ploutví, pomocí které vědci mapují život jednotlivých velryb. Nasbíraná fotodokumentace přinesla i nové poznatky o migraci a chování keporkaků. Nyní ji má modernizovat i on-line platforma Happywhale, která čítá přes milion fotografií pořízených vědci i laickou veřejností z celého světa.
Algoritmus vytvořený umělou inteligencí automaticky rozezná, o jakou velrybu na vybrané fotografii se jedná, čímž pomáhá vědcům i jiným, kteří hledají předešlé záznamy o daném kytovci.
Vědci už rozeznávací metodu z Happywhale letos použili na sledování populace velryb v Tichém oceánu. Ta v roce 2012 dosahovala počtu až 33.500 jedinců. Pak ale významně poklesla. Úbytek souvisí se stejnou vlnou veder, za které v roce 2015 Pack viděl Old Timera naposledy.
"Je tu hodně věcí vyplývajících z této události, které chceme zjistit, ale jedno je jisté. Teplejší vody znamenají méně dostupné potravy," popisuje Ted Cheeseman, spoluzakladatel Happywhale.
Přečtěte si také |
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řečProč tedy Old Timer přežil, zatímco řada jeho druhů nepřežila? "Je možné, že Old Timer je na světě už tak dlouho, že se dokáže adaptovat na kolísání potravy," míní Pack. Nadále ale zůstává záhadou, zda je Old Timer výjimkou, nebo běžným zástupcem svého druhu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
15.9.2024 19:49Honza Honza
16.9.2024 07:59To nám zajistila věda, technologický pokrok, průmysl, zemědělství, který nyní intenzivně ničí přírodu.
Zajistilo nám to zdravotnictví, jednak jako prevence- odhalování počátečných stádií = ještě léčitelných forem rakoviny, léčení cukrovky, vysokého tlaku atd. Nových léků, operač. postupů apod. Osvěty = zvyšování kulturnosti člověka, vzděláváním, boj proti škodlivinám kouření, alkohol. To vše zajišťuje technolog. pokrok, oddalování se od přírody. V budoucnu bude umělá = robotická civilizace, která již přírodu nebude vůbec potřebovat a svůj vývoj a regulaci svých nedostatků a chyb bude mít plně pod kontrolu.
Zvířata toto nemají, ještě jsou vystavena zhoršujícímu se prostředí - oteplování, odpady, ničením celé přírody. Jsou závislé jen na své biolog. adaptaci, imunitě atd.
Jaký je závěr? Přírodovědci by si vše toto měli uvědommovat. Nelze zabrzdit technolog. pokrok. Přírodě je právě proto třeba uměle pomáhat, nemyslet si že vše zvládne sama - např bezzásahové NP. Na prvním místě je třeba vracet přírodu k přírodě, ne si myslet, že to zvládneme jen technologicky (snížením CO2), zároveň ale je nutné i toto (i technologické) odpřírodňování - spíše napřírodňování - např. zachycování vody nad kapacity současné přírody.
Anyr
16.9.2024 19:44 Reaguje na Honza HonzaNaopak, obrovskou ostudou dnešní doby je, v jak tristním stavu dnešní lidé vstupují do etapy stáří, právě navzdory "pokroku".
Trochu fikce, co jsi napsal. :)
Karel Zvářal
16.9.2024 19:59 Reaguje na Anyrhttps://www.dotyk.cz/magazin/smrt-deti-stredovek-30000207.html
Honza Honza
17.9.2024 10:25 Reaguje na AnyrTakovýto naivní názor je i glorifikace přírody- vymanit se z ní byl pro člověka ohromný pokrok. Žít jako indián v krásné přírodě je ohromně náročné a nebezpečné.
Za pravěku: sežrali vás predátoři, umřel jste na nemoci.
Ve středověku: zabil vás nějaký potulný zloděj (např. J. Žižka) (lesy byly extrémně nebezpečné)