Lesníci vypustili do beskydské přírody 26 tetřevů
11.10.2024 12:03
(ČTK)
Foto | Jakub Hrouda / Odchovna Krásná / Lesy ČR
"Vytváříme mláďatům co nejpřirozenější podmínky a veškerou péči o ně necháváme na samicích. Přechod do volné přírody pak zvládnou podstatně lépe," řekla Adéla Jonáková z Lesů ČR. Aktuálně zůstává ve speciálním objektu v Krásné pod Lysou horou chovné hejno, které se v posledních letech početně rozšířilo a geneticky obohatilo. Navrácení tetřeva považuje Jonáková za úspěšné.
"Přibývá hlášení o pozorování tetřevů i nálezech jejich pobytových znaků, jako jsou otisky končetin, trus i hlasové projevy. Znamená to, že se tetřevi postupně zase stávají součástí beskydské přírody," řekla.
Foto | Kamil Perutka / Odchovna Krásná / Lesy ČR
Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy. Vyhledává zejména jehličnaté lesy, v nichž se živí například borůvčím nebo jeřabinami. V tuzemsku žije málo početná populace na Šumavě, a právě v Beskydech.
Kromě vypouštění ptáků také lesníci tlumí v tetřevím teritoriu tlak predátorů a přizpůsobují i hospodaření, třeba výsadbou jedle, listnáčů a bobulovitých keřů. Upravují také turistické značení, aby veřejnost tetřevy zbytečně nerušila. Podnik spolupracuje se Správou CHKO Beskydy i Klubem českých turistů.
V roce 2018 dokonce lesníci společně s CHKO Beskydy v části pohoří vyhlásili tetřeví oblast. Zahrnuje téměř 1000 hektarů pozemků od Malého polomu až po prales Mionší. Na tomto území je od 1. prosince do 15. června klidový režim. V tomto období se tam dělají jen nejnutnější práce.
Kriticky ohrožený tetřev je mohutný pták velikosti krocana. U samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima. Samice jsou hnědavě zbarvené a výrazně menší - s váhou kolem 2,1 kilogramu. Samečci váží kolem 4,8 kilogramu. I přes svou velikost létají tetřevi poměrně dobře, a to i mezi stromy. Zdržují se v odlehlých místech a je těžké se k nim přiblížit nebo je vůbec spatřit. Při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají, i v době tokání.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Život čejek a sluk pod drobnohledem. Osudy ohrožených ptáků sleduje nový web v reálném čase
Remízky pomáhají zachovávat vysokou diverzitu ptáků v zemědělské krajině
Odlétají ptáci na zimu na Měsíc?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 18:28 Reaguje na Karel ZvářalNo četl jsem několik pojednání, že je to naprosto neefektivní, neb neodolávají tlaku predátorů. Jde spíše o vyhozené peníze, což je mi kvůli tetřevům ale líto.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2024 18:38 Reaguje na Slavomil VinklerJá zase nesčetněkrát slyšel/četl zelenou mantru, že predátor SVOU kořist SI vyhubit nemůže... - co by žral potom???. (P.S. děsně mu to pálí a umí počítat-)
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 18:51 Reaguje na Karel ZvářalAle no, nechtetoho, nebo zruší diskusi.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2024 19:00 Reaguje na Slavomil VinklerZkoušet se to musí, zařízení je vybudované, chytači a lovci se také zdokonalují.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2024 05:14 Reaguje na Karel ZvářalNo ba, zejména ti predátoři se učí.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 05:38 Reaguje na Slavomil VinklerTo taky, ale především velmi rychle zaplní volná teritoria.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
14.10.2024 11:15 Reaguje na Karel ZvářalA diskuze začala.Zákaz vstupu turistů,ruší tetřevy.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.10.2024 07:01 Reaguje na Emil BernardyJinde píšete, že plaší nejsou... Setkání s tůristou není fatální událost, pokud chodí po cestách a nepase po origo záběru.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 15:20Jak je to vlastne s rozsirenim tetrevu v sousednim Polsku?
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.10.2024 15:24Jak tlumí tlak predátorů ?
Takže loví vlky a médi , sem tam jestřáby?
Odpovědět
Takže loví vlky a médi , sem tam jestřáby?
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 10:09Pamatuji dobu, kdy každé myslivecké sdružení chovalo bažanty ve svých
uznaných bažantnicích, kde bylo možno bez omezení lovit predátory. Ta
místa byla oázou k rozmnožování i nelovných ptáků, kam se uchylovali
z okolních oblastí s výskytem predátorů. Odtamtud se pak šířili i do
okolí a bylo normální narazit na bažantí hnízda a rodinky bažantíků
v celém širokém okolí. Opakovaně navrhuji jeden kraj vyčlenit ze
současné ochrany predátorů na úroveň předchozí praxe a za pět let
ten kraj porovnat s ostatními kraji. Dávám hlavu na špalek, že tam
vzrostou nejen stavy drobné lovné zvěře, ale i chráněného ptactva.
Oni ti naši předci nebyli hloupí, když regulovali predátory na
takovou úroveň, aby nezkolabovala populace jejich kořisti.
Odpovědět
uznaných bažantnicích, kde bylo možno bez omezení lovit predátory. Ta
místa byla oázou k rozmnožování i nelovných ptáků, kam se uchylovali
z okolních oblastí s výskytem predátorů. Odtamtud se pak šířili i do
okolí a bylo normální narazit na bažantí hnízda a rodinky bažantíků
v celém širokém okolí. Opakovaně navrhuji jeden kraj vyčlenit ze
současné ochrany predátorů na úroveň předchozí praxe a za pět let
ten kraj porovnat s ostatními kraji. Dávám hlavu na špalek, že tam
vzrostou nejen stavy drobné lovné zvěře, ale i chráněného ptactva.
Oni ti naši předci nebyli hloupí, když regulovali predátory na
takovou úroveň, aby nezkolabovala populace jejich kořisti.
JK
Jana K
13.10.2024 10:26 Reaguje na Břetislav MachačekPodle současné, všude vnucované nauky o invazních druzích je bažant nepůvodní druh s velkým invazním potenciálem a je tedy v obecném zájmu jeho úplné vyhubení
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2024 11:24 Reaguje na Jana KBažant je při současných stavech lišek, kun, prasat, kání, jestřábů, výrů aj. naprosto marginální, umělý "problém". Za pozornost by stály spíše stavy predátorů, např. nepochopitelně chráněný krkavec.
Odpovědět
JK
Jana K
13.10.2024 12:31 Reaguje na Karel ZvářalZ vašich četných příspěvků jakoby plynulo, že drobného ptactva žije již jen naprosté minimum a naopak predátoři jsou strašlivě přemnoženi. Co tedy vlastně žerou? Není jejich hlavní potravou náhodou hraboš, kterého jsou obrovská množství? Pokud by byly lišky odkázány jen na zajíčky nebo kuřátka bažantů , dávno by pochcipaly hlady.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2024 13:27 Reaguje na Jana KStavy hlodavců (hrabošů, myšic, norníků) kolísají, v letech gradace jsou stonásobně i více početnější, než v letech latence, a v tom čase media vytvoří obraz o "trvalém ohrožení". Není tomu tak, i v letech gradace je úroda cca v normě.
V letech gradace mají typicky myšilovné druhy (sovy, lasice) početné snůšky a vrhy, v letech latence většina z nich nehnízdí. Zatímco všežravé prase, kuna, liška či krkavec si najdou kromě rostlinné potravy i jiné zdroje (zajíčata, srnčata, smeťáky, ptačí hnízda, zajetá zvířata...), takže stavy tzv. drobné zvěře jsou dlouhodobě na cca desetině (spíše méně), než v časech, kdy tu prase nebylo, lišku a kunu decimovala vzteklina, krkavec nebyl vůbec(!).
Koroptví bývalo dříve tolik, že na vycházce za humny jste napočítala několik desítek, dnes je to rarita. Vrabec domácí- dříve několikatisícová hejna v čase žní- dnes je nevidět. Prostě obrovský propad počenosti, a proběhlo to v těchto dnech i medii, za 50 let úbytek o 3/4. Jsem si jist, že roli v tom hraje i ochrana predátorů. Je to na delší rozpravu, jestli máte zájem, pogůglete v Myslivosti, tam je to rozepsáno podrobněji. Učit někoho abecedu ekologie nemíním.
Odpovědět
V letech gradace mají typicky myšilovné druhy (sovy, lasice) početné snůšky a vrhy, v letech latence většina z nich nehnízdí. Zatímco všežravé prase, kuna, liška či krkavec si najdou kromě rostlinné potravy i jiné zdroje (zajíčata, srnčata, smeťáky, ptačí hnízda, zajetá zvířata...), takže stavy tzv. drobné zvěře jsou dlouhodobě na cca desetině (spíše méně), než v časech, kdy tu prase nebylo, lišku a kunu decimovala vzteklina, krkavec nebyl vůbec(!).
Koroptví bývalo dříve tolik, že na vycházce za humny jste napočítala několik desítek, dnes je to rarita. Vrabec domácí- dříve několikatisícová hejna v čase žní- dnes je nevidět. Prostě obrovský propad počenosti, a proběhlo to v těchto dnech i medii, za 50 let úbytek o 3/4. Jsem si jist, že roli v tom hraje i ochrana predátorů. Je to na delší rozpravu, jestli máte zájem, pogůglete v Myslivosti, tam je to rozepsáno podrobněji. Učit někoho abecedu ekologie nemíním.
RP
Radim Polášek
13.10.2024 14:49 Reaguje na Karel ZvářalKoroptve doplatily na rozorávání mezí, protože se na rozdíl od bažanta nedokázaly přizpůsobit životu mimo pole, napůl v lese a napůl v otevřeném prostoru okrajů pole a trávy a zbylých remízků. Navíc to jsou silně teritoriální ptáci, vracejí se na místo, kde žijí a predátor tak může koroptve opakovanými návštěvami na jednom místě snadno úplně vyhubit.
Odpovědět
EB
Karel Zvářal
15.10.2024 07:25 Reaguje na Emil BernardyJsou roky, kdy v zimě nezaprší a téměř nemrzne, přesno vymizí (populace "zkolabuje"). Mráz jim pod sněhem nevadí, voda ano, ale přesto nacházejí suchá místa (ve svahu apod.).
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.10.2024 13:24 Reaguje na Karel ZvářalPravda je, že poprvé jsem krkavce viděl v r. 1974 v Martinských holích. O mnoho let později jsem jej viděl ve Chřibech. A zase o pár let později na Palavě. V současnosti v blízkém okolí mé chalupy v blízkosti Ústí nad Orlicí hnízdí několik párů a koncem léta pozoruji prolety obvykle 8 až 12 ks mladých.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.10.2024 19:25 Reaguje na Jana KExistují daleko nebezpečnější invazní tvorové než
ti bažanti, ale o těch se nesmí říci křivé slovo.
Odpovědět
ti bažanti, ale o těch se nesmí říci křivé slovo.
RP
Radim Polášek
13.10.2024 14:44 Reaguje na Břetislav MachačekTaky pamatuji. A sám jsem párkrát na bažantí hnízdo narazil, slepici vyplašil a nejméně jednou ty vajíčka donesl k dolíhnutí do elektrické líhně myslivcům.
Ovšem tehdy stačilo, když člověk na podzim slyšel v dne v sobotu bouchat v lese brokovnice, aby večer přišel k myslivcům na poslední leč a zajíce nebo bažanta si od nich koupil. Myslivci tehdy na podzim mohli jíst zvěřinu každou neděli daleko do Nového roku a ještě mohli po honu desítky kusů prodávat lidem. Tehdy drobná zvěř nejvíc doplatila na agresívní chemizaci zemědělství, kterou JZD rozjela někdy po roce 75. Kdy se počet drobné zvěře téměř skokem snížil na pětinu, desetinu předchozího počtu.
Odpovědět
Ovšem tehdy stačilo, když člověk na podzim slyšel v dne v sobotu bouchat v lese brokovnice, aby večer přišel k myslivcům na poslední leč a zajíce nebo bažanta si od nich koupil. Myslivci tehdy na podzim mohli jíst zvěřinu každou neděli daleko do Nového roku a ještě mohli po honu desítky kusů prodávat lidem. Tehdy drobná zvěř nejvíc doplatila na agresívní chemizaci zemědělství, kterou JZD rozjela někdy po roce 75. Kdy se počet drobné zvěře téměř skokem snížil na pětinu, desetinu předchozího počtu.
Karel Zvářal
13.10.2024 14:55 Reaguje na Radim PolášekNo, to je tradiční argument- "změna hospodaření", ale ony ty stavy poklesly i tam, kde se nehnojilo, nepostřikovalo, neoralo- na loukách a pastvinách!! V polovině sedmdesátek došlo k zákazu jednoho způsobu lovu, což se během pár let promítlo i v "biologické ochraně kultur". O pár let později se přistoupilo k vakcinaci proti vteklině, což byl další hřebíček. A ten pokles se týká všech druhů drobné (i lesní!), není to tak, že by některému tato opatření prospěla.
Odpovědět
JP
