Odlétají ptáci na zimu na Měsíc?
Jaké pro to měli vysvětlení?
Aristoteles například předpokládal, že vlaštovky přežívají zimní období pomocí hibernace. Nedokázal jejich zmizení jinak vysvětlit, protože v tehdy známém světě se vlaštovky v zimě prostě nevyskytovaly.
Další možnou příčinou podle něj byla transformace v jiný druh. Tak například rehek zahradní, který Řecko na zimu opouští, se mohl měnit v červenku obecnou, jejíž evropské populace ve Středomoří naopak zimují. Podobně o kukačce si lidé mysleli, že se na zimu mění v krahujce.
Aristotelovy myšlenky se udržely téměř 2000 let, jak ukazuje dílo švédského učence a duchovního Olause Magnuse, který ještě v 16. století předpokládal, že vlaštovky na podzim zalézají do bahna řek, kde přečkávají zimní období. Vlaštovky totiž před svým odletem hromadně nocují v rákosí, což této teorii poněkud nahrává.
Sedmnácté století pak přineslo z dnešního pohledu asi nejbláznivější teorii, když Charles Morton, anglický ministr a vědec, propagoval názor, že ptáci odlétají na Měsíc, odkud se každoročně vracejí. Dokonce spočítal, že tuto trasu urazí za 60 dní! Je nutno připomenout, že se tehdy věřilo, že všechny planety naší soustavy jsou obydleny, a tudíž ptáci naleznou na Měsíci vhodné podmínky pro přečkání zimy.
V 17. století se však také poprvé objevila myšlenka, že ptáci spíše než na Měsíc odlétají do klimaticky vhodnějších oblastí severní Afriky, a to v díle anglického ornitologa Francise Willughbyho.
V roce 1822 se v severním Německu našel první jasný důkaz zimování ptáků v Africe - přilétl tam čáp bílý se zabodnutým domorodým šípem v krku. A bylo jasno.
Výzkum migrace ve 20. století (především pomocí kroužkování, později i s použitím telemetrie) vše potvrdil a odhalil také tři hlavní evropské migrační trasy do Afriky. Jejich podobu do jisté míry určuje první velká překážka – Středozemní moře. Přelet velké vzdálenosti nad mořem je většinou riskantní, a tak se ptáci snaží riziko minimalizovat a při cestě do Afriky překonávají moře v nejužších místech přes Gibraltar, Apeninský a Balkánský poloostrov.
Tento článek čerpá z textu Petra Klvani v časopise Ptačí svět 2017/3.
reklama