Nebezpečná cesta: Jaké smrtící pasti číhají na migrující ptáky

Tento migrační článek nebude na veselou notu. Ptákům během migrace hrozí mnoho nebezpečí. Je úžasné, když se na jaře vrátí na své hnízdo nebo do své rákosiny. Mnoho se jich ovšem nevrátí. Co vše jim na jejich dlouhé cestě hrozí? K těm přirozeným hrozbám patří predace. Někteří predátoři se na stěhovavé ptáky vysloveně specializují. Například středozemní ostříž jižní posouvá svoje hnízdění až do října, kdy se mu nabízí bohatý bufet v podobě táhnoucích ptáků.

Méně obvyklý predátor drobných pěvců je netopýr obrovský, opět středozemní druh. Netopýři sice na ptáky obecně moc neútočí, ale španělské populace netopýra obrovského pravidelně loví menší migrující ptáky jako jsou např. červenky.

Za většinou hrozeb ovšem stojíme my lidé. A že těch hrozeb není málo. Níže uvádím několik příkladů i to, jak na ně v České společnosti ornitologické reagujeme.

K těm nejvážnějším patří ztráta vhodných odpočinkových míst, tzv. stopovers sites – ptáci si pamatují místa, kde mohou načerpat síly a doplnit energii. Pokud ovšem dojde k jejich zániku, například odvodněním mokřadů, vyčerpaní ptáci už nedokážou najít náhradní místo. Ptačí parky od České společnosti ornitologické (ČSO) plní i tuto funkci.

Lov nebo odchyt. Jenom ve Středomoří je každoročně nezákonně zabito 25 milionů ptáků – často pro pouhou zábavu, ukojení loveckého pudu nebo obchod. Ptáci umírají většinou krutě, pomalu a v bolestech. Na Maltě, v Itálii, Libanonu nebo Řecku je střílejí, v Egyptě chytají do sítí, a Kypru je chytají na lep a dělají z nich zakázanou „pochoutku“ zvanou Ambelopoulia.

Na Balkáně často ptáky i tráví, s tím se ostatně setkáváme i ve střední Evropě. I proto má ČSO psí jednotku, která se věnuje vyhledávání otrávených návnad a mrtvých zvířat a díky jejíž spolupráci s policií již byli usvědčeni a odsouzeni tři traviči.

Pro ptáky jsou nebezpečné i tzv. antropogenní překážky. Známé jsou případy úhynů čápů, dravců a jiných větších ptáků na sloupech a drátech elektrického vedení. Proto napříč Evropou spolupracují partneři BirdLife International s energetiky na zabezpečení vedení elektřiny. Jako například ČSO a EG.D

Až miliarda ptáků ročně se celosvětově zabije o skla. ČSO se tomuto tématu dlouho věnuje, školí úředníky i stavitele v možnostech zabezpečení, spolupracuje mimo jiné s výrobcem tabulového skla AGC, ale je to běh na dlouhou trať. Uvítáme zájemce o spolupráci z řad projektantů, architektů a stavařů. Zabezpečení mohou být i velmi estetická, nepředstavujte si ojedinělé dravčí siluety, které navíc ani nefungují.

Nebezpečné jsou i větrné elektrárny. Podporujeme obnovitelné zdroje elektřiny, ale neměly by se stavět v migračních koridorech ani v blízkosti hnízdišť ohrožených druhů. ČSO právě spolupracuje na tvorbě mapy citlivých zón, kde by se větrné turbíny stavět neměly.

Česká společnost ornitologická v roce 2022 publikovala společně s Východoanglickou univerzitou a s univerzitami v Portu a Lisabonu rozsáhlou studii věnující se právě ohrožením, kterým musí ptáci čelit.

---

reklama

---