Martin Mach Ondřej: Lidi, nepřehánějte to se zachraňováním „uškrcených“ stromků

Je to přesně tak. Uškrcený strom vypadá hrozně, může se i v oslabeném místě zlomit, ale obyčejně přežije, škrticí materiál- dráty přeroste.
Osvobozený strom naopak obyčejně jedna větší vichřice, silný vítr vyvrátí, ev. polovyvrátí a vznikne pololežící mrzák vhodný k odstranění.

No jak kdy, obyčejně nepřeroste, zejména pásku ne a uschne. Pokud je to drátěné pletivo, tak to někdy zaroste a strom nezničí. Oba obrázky jsou dostatečně ilustrativní. Na tom dolním je to o 1-2 roky ořezáno dříve než bylo potřeba. Ale takové stromy je užitečnější zalévat.
Měly by je ty vysazující organizace vyvazovat tak, aby byly odolné jak proti vyvrácení, tak proti zarůstání. A zejména úvazy by měly být nikoli plastové, ale z materiálu, co po 3-4 letech sám steří.

Když vidím, jak se dnes provádí výsadba ovocných stromů u cest, už se snad ani nedivím , kolik to všechno stojí. Naprosto zbytečné konstrukce plus tři úvazky pevným materiálem, který strom škrtí a nedovolí přirozeně zvětšovat průměr kmínku. Nechápu, kdo si toto vymyslel. Naprosto by stačil jeden kůl a pružný úvaz ve tvaru osmičky. Jediné vysvětlení pro to mám, že lidé se chovají, jak se chovají a tyto habitace -snad- stromky lépe ochrání před vandaly, ale bohužel na úkor růstu a následného ošetření. Ale co vidím u nás, zasazením to končí a dále se o to nikdo nestará.
Nejsem ochoten poslouchat kecy typu nechat přirozenému růstu apod., protože pak nemá cenu vysazovat ovocné vyšlechtěné odrůdy a je lépe vysadit něco, co opravdu péči nepotřebuje. Jakýkoliv ovocný strom potřebuje alespoň základní výchovný řez, to jest založení pevné koruny, která se v pozdějších letech nerozlomí a tudíž je to řez po dobu tří let. Pak budiž, stromky se můžou ponechat přirozenému růstu.

A nejde zdaleka jen o korunku, je třeba odstraňovat i podrost, který vyráží z podnoží a to v případě takto provedené výsadby jde jen velice stěží, či spíše vůbec.

Ono ale třeba v extravilánu je taková ochrana konstrukcí nezbytná třeba u jabloní. Jabloně mají pro zvěř chutnou jedlou kůru a větvičky, stačí v zimě když je tak aspoň 14 dnů více než 10 - 15 centimetrů sněhu a jabloň je zvěří nalezena, dosažitelné drobné větvičky sežrány a kůra z kmene taky. Další na řadě jsou potom hrušně. Až teprve hodně staré jabloně s velmi silnou kůrou zvěř v zimě se sněhem neohlodá.
A kdybych měl navrhnout, čím drobné krajinné prvky pomohou zvěři přežít silnější zimu, navrhnul bych tam vedle některých druhů vrb a topolů taky osadit či lépe vysít některé odolné jabloně a vhodným řezem tam stále udržovat část toho porostu v keřovité formě s maximálně několikaletými tenčími kmínky a větvemi sahajícími nízko k zemi. Mohly by se například hodit semenáče osvědčené jinak v ovocnářství jako odolné podnože, třeba semenáče Jaderničky moravské nebo Antonovky.