Martin Mach Ondřej: Lidi, nepřehánějte to se zachraňováním „uškrcených“ stromků

Je to přesně tak. Uškrcený strom vypadá hrozně, může se i v oslabeném místě zlomit, ale obyčejně přežije, škrticí materiál- dráty přeroste.
Osvobozený strom naopak obyčejně jedna větší vichřice, silný vítr vyvrátí, ev. polovyvrátí a vznikne pololežící mrzák vhodný k odstranění.

Jedna z ukázek hurá systému -
zasadit a dál už se nestarat !

No jak kdy, obyčejně nepřeroste, zejména pásku ne a uschne. Pokud je to drátěné pletivo, tak to někdy zaroste a strom nezničí. Oba obrázky jsou dostatečně ilustrativní. Na tom dolním je to o 1-2 roky ořezáno dříve než bylo potřeba. Ale takové stromy je užitečnější zalévat.
Měly by je ty vysazující organizace vyvazovat tak, aby byly odolné jak proti vyvrácení, tak proti zarůstání. A zejména úvazy by měly být nikoli plastové, ale z materiálu, co po 3-4 letech sám steří.

Lepší tedy drát než páska, drát vždy přeroste, pokud se zcela výjimečně nezlomí. Nejlepší je samozřejmě včas úvazek odstranit- kdo to ale pozná, že už současný kořenový systém vydrží vichřici, to ani nejde! Lepší tedy úvazek stále povolovat do té doby než strom už je tak jednoznačně silný, že bude stabilní, kdo to bude dělat? Kolik to bude stát?

S tou regulací úvazu máte samozřejmě pravdu, ale to předpokládá pravidelnou péči, která pokud je ... myšleno skutečná ... tak samozřejmě vůbec nedovolí, aby k tomu zaškrcení kmene úvazem došlo.

Tedy pokud situace došla do stavu jako je na prvním snímku, tak je zaškrcení kmene už jen logickým důsledkem toho, že se na péči někdo vyprdnul.

Jutové nebo konopné úvazy by se ve vhodnou dobu samy rozpadly.

Radíte nesmysly. Drát nikdy. To by vám sadař dal.

Kolik to bude stát? Je to ocenené sumou 1,81 € za strom, normovaná prácnosť úkonu je 5,5 minúty.

Když vidím, jak se dnes provádí výsadba ovocných stromů u cest, už se snad ani nedivím , kolik to všechno stojí. Naprosto zbytečné konstrukce plus tři úvazky pevným materiálem, který strom škrtí a nedovolí přirozeně zvětšovat průměr kmínku. Nechápu, kdo si toto vymyslel. Naprosto by stačil jeden kůl a pružný úvaz ve tvaru osmičky. Jediné vysvětlení pro to mám, že lidé se chovají, jak se chovají a tyto habitace -snad- stromky lépe ochrání před vandaly, ale bohužel na úkor růstu a následného ošetření. Ale co vidím u nás, zasazením to končí a dále se o to nikdo nestará.
Nejsem ochoten poslouchat kecy typu nechat přirozenému růstu apod., protože pak nemá cenu vysazovat ovocné vyšlechtěné odrůdy a je lépe vysadit něco, co opravdu péči nepotřebuje. Jakýkoliv ovocný strom potřebuje alespoň základní výchovný řez, to jest založení pevné koruny, která se v pozdějších letech nerozlomí a tudíž je to řez po dobu tří let. Pak budiž, stromky se můžou ponechat přirozenému růstu.

A nejde zdaleka jen o korunku, je třeba odstraňovat i podrost, který vyráží z podnoží a to v případě takto provedené výsadby jde jen velice stěží, či spíše vůbec.

A to bývá pravidlem, že tam ten podrost vyráží.
Stromek bývá buďto roubovaný, pro městskou výsadbu a speciálnější dřeviny a potom podrůstá příliš vzrůstná podnož.
Nebo je sice pravokořenný, ale z komerčních důvodů bývají ty stromky tvarovány do příliš dlouhých rovných bezvětvých kmenů s korunkou příliš vysoko neboli je ten stromek u většiny druhů dřevin tvarován nepřirozeně. Běžně, pokud není v hustém zápoji, ale na volném místě, má stromek v takovém poměrně nízkém věku na takovém úseku kmenů plno větví. Když ty větve nejsou, oživují se na spodní části kmene a u země spící pupeny a z nich se objevují ty výhonky, aby ty větve nahrazovaly.

Ono ale třeba v extravilánu je taková ochrana konstrukcí nezbytná třeba u jabloní. Jabloně mají pro zvěř chutnou jedlou kůru a větvičky, stačí v zimě když je tak aspoň 14 dnů více než 10 - 15 centimetrů sněhu a jabloň je zvěří nalezena, dosažitelné drobné větvičky sežrány a kůra z kmene taky. Další na řadě jsou potom hrušně. Až teprve hodně staré jabloně s velmi silnou kůrou zvěř v zimě se sněhem neohlodá.
A kdybych měl navrhnout, čím drobné krajinné prvky pomohou zvěři přežít silnější zimu, navrhnul bych tam vedle některých druhů vrb a topolů taky osadit či lépe vysít některé odolné jabloně a vhodným řezem tam stále udržovat část toho porostu v keřovité formě s maximálně několikaletými tenčími kmínky a větvemi sahajícími nízko k zemi. Mohly by se například hodit semenáče osvědčené jinak v ovocnářství jako odolné podnože, třeba semenáče Jaderničky moravské nebo Antonovky.

Takže vám můžu říct, že s jedním kolíkem nepřežila v katastru Vojkovice Stč. kraj ani polovina. Srnčí se o to vytlouká, drbe a stromy zhynou. A nebyly to jabloně, část byly lípy a část nevím.

U jabloní jde o to, že je v zimě na sněhu okoušou do holého dřeva. Ne že o ně budou vytloukat.
Perlička, u nás na vesnici jeden člověk začal chovat na zahradě se starými stromy několik koz. Do dvou tří let byly jabloně, i s kmenem o průměru 10 - 15 centimetrů a stářím tak 50 let bez kůry, jenom holé dřevo . Hrušně částečně a slivoně nedotčené. Dnes tam až na oplocený kousek, kde má nové stromky a zeleninu nemá žádnou jabloň a hrušeň. A chová tam hovězí dobytek, asi býčky na výkrm, kozičky zmizely.

Ano, to je možné. Pak stačí místo nesmyslů okolo kmínku obalit pletivo. Sice se tím samozřejmě ztíží možnost vystřihnutí obrostu podnože, ale úvaz zůstane pružný a i celkově to vyjde nepoměrně levněji.

Podle mne je hlavní problém, že se sází už dospělé stromky. Asi proto, aby byly hned vidět výsledky nebo proto, že ty velké stromky je taky velký vývar pro všelijaká zahradnictví, která ty stromky zaplacené často státem dodává. Kdyby se ty stromky dodávaly ve stejném věku 2 - 3 let, jako se dodávají stromky na zalesňování pasek po kácení v lesích, bylo by to za pár korun a "zahradníci by neměli co žrát". Nebo dokonce kdyby se to vysévalo ze semen. Klidně i produkovaných speciální firmou a certifikovaných, nemusely by to být semena nabraná ze stromu v nejbližším lese. Nebo jednoleté sazeničky z nejbližšího lesa.
Přitom sázení takhle velkých stromků je v dlouhodobém horizontu z velké části zbytečná práce, i kdyby se stromky ujaly a lidi s o ně starali. U téměř všech dřevin je při takovém pozdním přesazování už trvale poškozená a méně cenná kořenová soustava, která tak hůře získává z půdy vodu a živiny a i hůře odolává větru. Takový stromek kdykoliv v dospělosti může snadno uhynout při suchu, poroste pomaleji a snadno se vyvrátí větrem a mnohem dříve obecnětak uhyne stářím než strom, který přímo na místě vyrostl ze semena.
Neboli sázení takhle velkých stromků je v podstatě plýtvání prostředky. Takhle vysázené stromky se až do konce jejich životnosti "odsuzují" k neustálé péči člověkem, nemají li velmi brzo uhynout. Zalévání v době sucha, možná i hnojení, pečlivé ořezávání, protože rostou nepřirozeně atd.
Proti tomu zařezávání úvazků do kmene při růstu je docela bagatelní.
Jinak já bych byl klidně i pro používat úvazky, které nezteří, jak je zachyceno na úvodní fotografii. Prosté projití vysázenou alejí a rozřezání takových úvazků ostrým nožem, pokud kmen vyrostl do úvazku natěsno, je práce na jeden stromek na minutu, maximálně tak 2 - 4 minuty, pokud je tam špatný přístup a je třeba řezat opatrně, aby se příliš nepoškodila kůra. Na to se nemusí žebrat u veřejnosti, aby zastoupila lidi, kteří tu výsadbu prosadili a udělali, to je snad u lidí, kteří u toho projektu byli samozdřejmé, že tu minutu na stromek, při nějaké jarní procházce tomu věnují.
A jestli se tomu i další roky po výsadbě nevěnují, tak je aspoň vidět, že tady nejde o přírodu, ale o sosání dotací a o snadné živobytí okořeněné zeleným zvaněním a zelenou propagandou a lhaním.

No problém se musí rozdělit na dvě větve - sázení ve městech a ve volné přírodě.
Ve městech je nutná výsadba větších stromků, protože 20-30 cm velké "stromky" by zničili lidé, psi, sekačky atd. Čili zde je to potřeba, ale - sázet s větším kořenovým balem - pokud je 2 m stromek s kořeny v 10-ti litrovém kbelíku, pak je to nějaké divné. Dále údržba - šlo by to jednoduše - firmě zaplatit po výsadbě 1/2, zbytek po 5-ti letech za každý přeživší stromek.
Problémem je taky druhová skladba - co tak vidím, sází se nějaké "nedomrdky" - jeřabiny o výšce v dospělosti cca 3 m. Co to proboha je, to není strom!!
V přírodě jsem pro semenáče, tam nevadí třeba i 30% úhyn, ale rostou přirozeně. Nějaká ochrana proti zvěři ano, ale ne tak, že pletivo zaroste do kmene !. Dále opět druhová skladba a péče.
Velký problém je i v tom, že výsadba vzrostlých stromů se stala "byznysem" a málokdy to dělají lidí se vztahem k přírodě. Dokresluje to celkový morální úpadek naší společnosti - jak se lidé chovají k sobě, ještě hůře pak k přírodě.

Souhlasím.
Jinak ve městě proti sekačkám a psům atd teoreticky není problém malinký stromeček nebo přímo místo na výsev stromku ochránit plůtkem třeba z dřevěných tyčí. a uvnitř plůtku odstraňovat trávu a plevel ručně. Otázka je, jak by to přijala veřejnost, když by trvalo minimálně několik let, než by ty stromky byly dobře viditelné.
Největší problém ale vidím v vandalech. Stromky by byly o mnoho let více snadno zranitelné a kdoví kolik by se v slušném vizuálním stavu dožilo takové velikosti, kdy by na nich vandalové už nezvládli něco podstatného zničit.
Musela by se pro aspoň prvních 10 let takového pěstování stromku vytvořit nějaká komplexní strategie, aby z toho byly nakonec pěkné a odolné stromy. Třeba jak na začátku dosáhnout, aby ten stromek rostl v půdě s množstvím živin, aby to kritické období bylo co nejkratší a podobně.
V přírodě by možná šlo osít tu plochu semeny stromů plošně a potom jednotit a nechávat ty nejlepší.

Vidím to stejně. Sázení už skro dospělých stromů je velmi divná móda, spíš jen byznys než užitek. Je to koncept "vše jako produkt", takže i hotová příroda. Objednávám jednu alej. Maličkost, za týden ji tam máte, doprava zdarma.

Možná by fungovalo, použít k takovému sázení velkých stromků přechodnou dřevinu. Třeba z řízků namnoženou stromovou vrbu nebo vrbu jívu. Vysadit, opatřit kmen pořádnou ochranou z plotu z dřevěných tyček a dovnitř k tomu kmeni zasít cílovou dřevinu. A ve vhodnou dobu přechodnou dřevinu vyřezat a ponechat rostoucí cílovou dřevinu.

Aneb jak praví staré rčení ... aktivní blbec je horší než třídní nepřítel.

A že jich je - těch horlivců, že !

Kapříci vypuštění o Vánocích do řeky, aby nedejBože neskončili na talíři, o tom taky vědí své...

asi je jednodušší následovat instrukce než myslet... :D