https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-mach-ondrej-lidi-neprehanejte-to-se-zachranovanim-uskrcenych-stromku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mach Ondřej: Lidi, nepřehánějte to se zachraňováním „uškrcených“ stromků

10.10.2024
Tohle jo.
Tohle jo.
Foto | Eva Tylová
Dnešní doba je vysazená na výsadbu nových stromů. S tím problém není. Problém bývá s povýsadbovou péčí, na kterou se kašle.
 
Stromy v lepším případě uschnou, v horším případě se pomalu škrtí na úvazu, který jako na potvoru vydrží fakt hodně.

Leckdo si toho všiml a i na Ekolistu jsme měli články nabádající k tomu, aby lidé s sebou nosili kapesní nůž a uškrcené stromky zachraňovali.

Stromů, které čekají na prince či princeznu s nožem a na osvobozující řez, je v naší krajině jistě nespočet.

V naší krajině jsou ale i stromky, které úvaz stále ještě potřebují. Úvaz je neškrtí. A předčasné osvobození z úvazu jim naopak může uškodit, protože ve svých kořenech ještě nemají dostatečnou oporu.

Tohle ještě ne.
Tohle ještě ne.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Nedávno někdo takto osvobodil přes třicet stromků podél cyklostezky mezi Vinoří a Satalicemi. Muselo to dát docela práci. A přitom zbytečnou, vlastně škodlivou.

Proč to píšu. Je dobré osvobodit strom, který je zjevně zanedbaný a úvaz mu už neprospívá. Že už je úvaz stromu příliš těsný myslím pozná každý laik. Viz první foto.

A stromy, které škrcením netrpí, nechte být. Úvazy jim slouží dobře jako oporu proti větru.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

10.10.2024 06:34
Je to přesně tak. Uškrcený strom vypadá hrozně, může se i v oslabeném místě zlomit, ale obyčejně přežije, škrticí materiál- dráty přeroste.
Osvobozený strom naopak obyčejně jedna větší vichřice, silný vítr vyvrátí, ev. polovyvrátí a vznikne pololežící mrzák vhodný k odstranění.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.10.2024 13:09 Reaguje na Honza Honza
Jedna z ukázek hurá systému -
zasadit a dál už se nestarat !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.10.2024 07:13
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.10.2024 07:21
No jak kdy, obyčejně nepřeroste, zejména pásku ne a uschne. Pokud je to drátěné pletivo, tak to někdy zaroste a strom nezničí. Oba obrázky jsou dostatečně ilustrativní. Na tom dolním je to o 1-2 roky ořezáno dříve než bylo potřeba. Ale takové stromy je užitečnější zalévat.
Měly by je ty vysazující organizace vyvazovat tak, aby byly odolné jak proti vyvrácení, tak proti zarůstání. A zejména úvazy by měly být nikoli plastové, ale z materiálu, co po 3-4 letech sám steří.
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.10.2024 08:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Lepší tedy drát než páska, drát vždy přeroste, pokud se zcela výjimečně nezlomí. Nejlepší je samozřejmě včas úvazek odstranit- kdo to ale pozná, že už současný kořenový systém vydrží vichřici, to ani nejde! Lepší tedy úvazek stále povolovat do té doby než strom už je tak jednoznačně silný, že bude stabilní, kdo to bude dělat? Kolik to bude stát?
Odpovědět

Radek Čuda

10.10.2024 11:53 Reaguje na Honza Honza
S tou regulací úvazu máte samozřejmě pravdu, ale to předpokládá pravidelnou péči, která pokud je ... myšleno skutečná ... tak samozřejmě vůbec nedovolí, aby k tomu zaškrcení kmene úvazem došlo.

Tedy pokud situace došla do stavu jako je na prvním snímku, tak je zaškrcení kmene už jen logickým důsledkem toho, že se na péči někdo vyprdnul.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.10.2024 09:33 Reaguje na Radek Čuda
Jutové nebo konopné úvazy by se ve vhodnou dobu samy rozpadly.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.10.2024 20:46 Reaguje na Honza Honza
Radíte nesmysly. Drát nikdy. To by vám sadař dal.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

11.10.2024 21:34 Reaguje na Honza Honza
Kolik to bude stát? Je to ocenené sumou 1,81 € za strom, normovaná prácnosť úkonu je 5,5 minúty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.10.2024 07:21
Když vidím, jak se dnes provádí výsadba ovocných stromů u cest, už se snad ani nedivím , kolik to všechno stojí. Naprosto zbytečné konstrukce plus tři úvazky pevným materiálem, který strom škrtí a nedovolí přirozeně zvětšovat průměr kmínku. Nechápu, kdo si toto vymyslel. Naprosto by stačil jeden kůl a pružný úvaz ve tvaru osmičky. Jediné vysvětlení pro to mám, že lidé se chovají, jak se chovají a tyto habitace -snad- stromky lépe ochrání před vandaly, ale bohužel na úkor růstu a následného ošetření. Ale co vidím u nás, zasazením to končí a dále se o to nikdo nestará.
Nejsem ochoten poslouchat kecy typu nechat přirozenému růstu apod., protože pak nemá cenu vysazovat ovocné vyšlechtěné odrůdy a je lépe vysadit něco, co opravdu péči nepotřebuje. Jakýkoliv ovocný strom potřebuje alespoň základní výchovný řez, to jest založení pevné koruny, která se v pozdějších letech nerozlomí a tudíž je to řez po dobu tří let. Pak budiž, stromky se můžou ponechat přirozenému růstu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.10.2024 07:26 Reaguje na pavel peregrin
A nejde zdaleka jen o korunku, je třeba odstraňovat i podrost, který vyráží z podnoží a to v případě takto provedené výsadby jde jen velice stěží, či spíše vůbec.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2024 09:08 Reaguje na pavel peregrin
A to bývá pravidlem, že tam ten podrost vyráží.
Stromek bývá buďto roubovaný, pro městskou výsadbu a speciálnější dřeviny a potom podrůstá příliš vzrůstná podnož.
Nebo je sice pravokořenný, ale z komerčních důvodů bývají ty stromky tvarovány do příliš dlouhých rovných bezvětvých kmenů s korunkou příliš vysoko neboli je ten stromek u většiny druhů dřevin tvarován nepřirozeně. Běžně, pokud není v hustém zápoji, ale na volném místě, má stromek v takovém poměrně nízkém věku na takovém úseku kmenů plno větví. Když ty větve nejsou, oživují se na spodní části kmene a u země spící pupeny a z nich se objevují ty výhonky, aby ty větve nahrazovaly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2024 08:06 Reaguje na pavel peregrin
Ono ale třeba v extravilánu je taková ochrana konstrukcí nezbytná třeba u jabloní. Jabloně mají pro zvěř chutnou jedlou kůru a větvičky, stačí v zimě když je tak aspoň 14 dnů více než 10 - 15 centimetrů sněhu a jabloň je zvěří nalezena, dosažitelné drobné větvičky sežrány a kůra z kmene taky. Další na řadě jsou potom hrušně. Až teprve hodně staré jabloně s velmi silnou kůrou zvěř v zimě se sněhem neohlodá.
A kdybych měl navrhnout, čím drobné krajinné prvky pomohou zvěři přežít silnější zimu, navrhnul bych tam vedle některých druhů vrb a topolů taky osadit či lépe vysít některé odolné jabloně a vhodným řezem tam stále udržovat část toho porostu v keřovité formě s maximálně několikaletými tenčími kmínky a větvemi sahajícími nízko k zemi. Mohly by se například hodit semenáče osvědčené jinak v ovocnářství jako odolné podnože, třeba semenáče Jaderničky moravské nebo Antonovky.
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

11.10.2024 13:06 Reaguje na pavel peregrin
Takže vám můžu říct, že s jedním kolíkem nepřežila v katastru Vojkovice Stč. kraj ani polovina. Srnčí se o to vytlouká, drbe a stromy zhynou. A nebyly to jabloně, část byly lípy a část nevím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2024 16:45 Reaguje na Jitka Chmelová
U jabloní jde o to, že je v zimě na sněhu okoušou do holého dřeva. Ne že o ně budou vytloukat.
Perlička, u nás na vesnici jeden člověk začal chovat na zahradě se starými stromy několik koz. Do dvou tří let byly jabloně, i s kmenem o průměru 10 - 15 centimetrů a stářím tak 50 let bez kůry, jenom holé dřevo . Hrušně částečně a slivoně nedotčené. Dnes tam až na oplocený kousek, kde má nové stromky a zeleninu nemá žádnou jabloň a hrušeň. A chová tam hovězí dobytek, asi býčky na výkrm, kozičky zmizely.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.10.2024 18:25 Reaguje na Jitka Chmelová
Ano, to je možné. Pak stačí místo nesmyslů okolo kmínku obalit pletivo. Sice se tím samozřejmě ztíží možnost vystřihnutí obrostu podnože, ale úvaz zůstane pružný a i celkově to vyjde nepoměrně levněji.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2024 08:32
Podle mne je hlavní problém, že se sází už dospělé stromky. Asi proto, aby byly hned vidět výsledky nebo proto, že ty velké stromky je taky velký vývar pro všelijaká zahradnictví, která ty stromky zaplacené často státem dodává. Kdyby se ty stromky dodávaly ve stejném věku 2 - 3 let, jako se dodávají stromky na zalesňování pasek po kácení v lesích, bylo by to za pár korun a "zahradníci by neměli co žrát". Nebo dokonce kdyby se to vysévalo ze semen. Klidně i produkovaných speciální firmou a certifikovaných, nemusely by to být semena nabraná ze stromu v nejbližším lese. Nebo jednoleté sazeničky z nejbližšího lesa.
Přitom sázení takhle velkých stromků je v dlouhodobém horizontu z velké části zbytečná práce, i kdyby se stromky ujaly a lidi s o ně starali. U téměř všech dřevin je při takovém pozdním přesazování už trvale poškozená a méně cenná kořenová soustava, která tak hůře získává z půdy vodu a živiny a i hůře odolává větru. Takový stromek kdykoliv v dospělosti může snadno uhynout při suchu, poroste pomaleji a snadno se vyvrátí větrem a mnohem dříve obecnětak uhyne stářím než strom, který přímo na místě vyrostl ze semena.
Neboli sázení takhle velkých stromků je v podstatě plýtvání prostředky. Takhle vysázené stromky se až do konce jejich životnosti "odsuzují" k neustálé péči člověkem, nemají li velmi brzo uhynout. Zalévání v době sucha, možná i hnojení, pečlivé ořezávání, protože rostou nepřirozeně atd.
Proti tomu zařezávání úvazků do kmene při růstu je docela bagatelní.
Jinak já bych byl klidně i pro používat úvazky, které nezteří, jak je zachyceno na úvodní fotografii. Prosté projití vysázenou alejí a rozřezání takových úvazků ostrým nožem, pokud kmen vyrostl do úvazku natěsno, je práce na jeden stromek na minutu, maximálně tak 2 - 4 minuty, pokud je tam špatný přístup a je třeba řezat opatrně, aby se příliš nepoškodila kůra. Na to se nemusí žebrat u veřejnosti, aby zastoupila lidi, kteří tu výsadbu prosadili a udělali, to je snad u lidí, kteří u toho projektu byli samozdřejmé, že tu minutu na stromek, při nějaké jarní procházce tomu věnují.
A jestli se tomu i další roky po výsadbě nevěnují, tak je aspoň vidět, že tady nejde o přírodu, ale o sosání dotací a o snadné živobytí okořeněné zeleným zvaněním a zelenou propagandou a lhaním.
Odpovědět
PE

Petr Eko

10.10.2024 08:53 Reaguje na Radim Polášek
No problém se musí rozdělit na dvě větve - sázení ve městech a ve volné přírodě.
Ve městech je nutná výsadba větších stromků, protože 20-30 cm velké "stromky" by zničili lidé, psi, sekačky atd. Čili zde je to potřeba, ale - sázet s větším kořenovým balem - pokud je 2 m stromek s kořeny v 10-ti litrovém kbelíku, pak je to nějaké divné. Dále údržba - šlo by to jednoduše - firmě zaplatit po výsadbě 1/2, zbytek po 5-ti letech za každý přeživší stromek.
Problémem je taky druhová skladba - co tak vidím, sází se nějaké "nedomrdky" - jeřabiny o výšce v dospělosti cca 3 m. Co to proboha je, to není strom!!
V přírodě jsem pro semenáče, tam nevadí třeba i 30% úhyn, ale rostou přirozeně. Nějaká ochrana proti zvěři ano, ale ne tak, že pletivo zaroste do kmene !. Dále opět druhová skladba a péče.
Velký problém je i v tom, že výsadba vzrostlých stromů se stala "byznysem" a málokdy to dělají lidí se vztahem k přírodě. Dokresluje to celkový morální úpadek naší společnosti - jak se lidé chovají k sobě, ještě hůře pak k přírodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2024 09:20 Reaguje na Petr Eko
Souhlasím.
Jinak ve městě proti sekačkám a psům atd teoreticky není problém malinký stromeček nebo přímo místo na výsev stromku ochránit plůtkem třeba z dřevěných tyčí. a uvnitř plůtku odstraňovat trávu a plevel ručně. Otázka je, jak by to přijala veřejnost, když by trvalo minimálně několik let, než by ty stromky byly dobře viditelné.
Největší problém ale vidím v vandalech. Stromky by byly o mnoho let více snadno zranitelné a kdoví kolik by se v slušném vizuálním stavu dožilo takové velikosti, kdy by na nich vandalové už nezvládli něco podstatného zničit.
Musela by se pro aspoň prvních 10 let takového pěstování stromku vytvořit nějaká komplexní strategie, aby z toho byly nakonec pěkné a odolné stromy. Třeba jak na začátku dosáhnout, aby ten stromek rostl v půdě s množstvím živin, aby to kritické období bylo co nejkratší a podobně.
V přírodě by možná šlo osít tu plochu semeny stromů plošně a potom jednotit a nechávat ty nejlepší.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2024 10:52 Reaguje na Radim Polášek
Vidím to stejně. Sázení už skro dospělých stromů je velmi divná móda, spíš jen byznys než užitek. Je to koncept "vše jako produkt", takže i hotová příroda. Objednávám jednu alej. Maličkost, za týden ji tam máte, doprava zdarma.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2024 16:53 Reaguje na Petr
Možná by fungovalo, použít k takovému sázení velkých stromků přechodnou dřevinu. Třeba z řízků namnoženou stromovou vrbu nebo vrbu jívu. Vysadit, opatřit kmen pořádnou ochranou z plotu z dřevěných tyček a dovnitř k tomu kmeni zasít cílovou dřevinu. A ve vhodnou dobu přechodnou dřevinu vyřezat a ponechat rostoucí cílovou dřevinu.
Odpovědět

Radek Čuda

10.10.2024 11:49
Aneb jak praví staré rčení ... aktivní blbec je horší než třídní nepřítel.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.10.2024 13:14 Reaguje na Radek Čuda
A že jich je - těch horlivců, že !
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.10.2024 15:28 Reaguje na Radek Čuda
Kapříci vypuštění o Vánocích do řeky, aby nedejBože neskončili na talíři, o tom taky vědí své...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.10.2024 17:49
asi je jednodušší následovat instrukce než myslet... :D
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist