Vojtěch Pecka: Nový report o stavu klimatu od významných světových vědců a vědkyň

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Kamil Czaiński / Wikimedia Commons

Hned první odstavec říká, že stojíme na pokraji klimatické katastrofy, že se jedná o celosvětový stav nouze, o němž není pochyb. Velká část tkaniva života na Zemi je ohrožena. Vstupujeme do nové kritické a nepředvídatelné fáze klimatické krize.

Povrchová teplota je rekordně vysoká a očekává se, že rok 2024 bude jedním z nejteplejších v historii. Každých 0,1 °C globálního oteplení způsobí, že se dalších 100 milionů lidí (nebo více) ocitne v bezprecedentně vysokých průměrných teplotách.

V loňském roce jsme byli svědky rekordních teplot povrchu moře, nejteplejšího extratropického léta na severní polokouli za posledních 2000 let. Tři nejteplejší dny v historii instrumentálních měření nastaly v červenci roku 2024.

Lesní požáry způsobily rekordní úbytek stromového porostu ve výši 11,9 milionu hektarů (Mha) v roce 2023. Celosvětový úbytek stromového porostu vzrostl z 22,8 Mha v roce 2022 na 28,3 Mha v roce 2023, čímž dosáhl třetí nejvyšší úrovně.

Vysoká míra úbytku stromového porostu může být příčinou řady souvisejících zpětných vazeb, kdy ztráta vázání uhlíku v lesích vede k dalšímu oteplování, které může vést k dalším ztrátám vázání uhlíku atd. V roce 2023 došlo také k dramatickému poklesu vázání uhlíku v půdě.

Stále zaznamenáváme prudký nárůst hladiny oxidu uhličitého. Kromě toho se zrychluje tempo růstu emisí metanu, což je velmi znepokojivé. Rekordně vysoké jsou také emise oxidu dusného; silného skleníkového plynu s dlouhou životností (růst mezi 1980-2020 zhruba o 40 %).

Zdroj | NASA

Kyselost oceánů a obsah tepla v oceánech jsou rekordně vysoké, což má řadu negativních projevů. Například vlny veder v letech 2021 a 2023 způsobily hromadný úhyn mořských živočichů.

Pokračující zvyšování hladiny moří může v průběhu století způsobit vysídlení stovek milionů lidí. Tání kontinentálního ledu se na zvyšování hladiny moří podílí zhruba 1/2 a nové údaje ukazují rekordní úbytek ledu Grónska, Antarktidy.

Rychlý nárůst průměrných globálních teplot vedl k masivnímu nárůstu výskytu extrémních teplot. To je spojeno s mnoha důsledky pro člověka, včetně přímé úmrtnosti, zvýšených nákladů na zdravotní péči, problémů s duševním zdravím a úmrtí na kardiorespirační onemocnění.

Vzhledem k tomu, že zemský systém je silně nelineární, může se v reakci na globální oteplování dramaticky zvýšit počet extrémních povětrnostních jevů a katastrof, včetně dopadů na život rostlin a živočichů.

Nedávno vědci zaznamenali novou hrozbu v arktických potocích, které se zbarvily do oranžova kvůli zvýšenému obsahu železa a toxických kovů. Toto zbarvení začalo v posledním desetiletí, což se shoduje s rychlým globálním oteplováním a táním permafrostu.

Obzvláště znepokojivá je zpětná vazba spojená s permafrostem, která spočívá v tom, že rostoucí teploty způsobují jeho tání. Tento proces uvolňuje více oxidu uhličitého a metanu, což vede k dalšímu oteplování.

Vzhledem k tomu, že zpětné vazby ještě nejsou plně integrovány do klimatických modelů, současné plány na snížení emisí nemusí nestačit k tomu, aby dostatečně omezily budoucí oteplování.

Některé klimatické zpětné vazby jsou spojeny s body zvratu, které mohou vyvolat zásadní a nevratné změny v zemském systému, aniž by na ně člověk dále působil.

Pět ze šestnácti klimatických bodů zlomu pravděpodobně překročí bod zvratu již při oteplení o 1,5 °C: grónský ledový příkrov, ledový příkrov západní Antarktidy, boreální permafrost, korálové útesy v nízkých zeměpisných šířkách a led Barentsova moře.

Několik klimatických bodů zlomu je propojeno. Pokud se zvrátí jeden, spustí další, což vyvolá kaskádu. Mohou se tak spustit samopodporující procesy, jež zesílí oteplování mimo lidskou kontrolu. Autoři reportu proto doporučují, aby IPCC zveřejnil zvláštní zprávu o bodech zlomu.

Autoři konstatují, že se obávají nebezpečí klimatického zhroucení. Dostupné důkazy jsou alarmující a nepopiratelné. Rychlé snižování spotřeby fosilních paliv by mělo být nejvyšší prioritou.

Zprávu napsal kolektiv autorů napříč přírodními i sociálními vědami, z předních akademických institucí po celém světě. Část je z Potsdam Institute for Climate Impact Research, jedné z předních institucí na analyzování klimatických dopadů. Jsou mezi nimi například:

Stefan Rahmstorf - přední světový oceánograf, který již několik desetiletí zkoumá například dopady klimatické změny na oceánskou cirkulaci a možný kolaps tzv. Golfského proudu.

Michael Mann - už od 90. let jeden z předních světových paleoklimatologů, který zavedl pokročilé statistické metody do analýzy paleoklimatologických dat. Díky tomu jako jeden z prvních ukázal, že skutečně dochází k bezprecedentnímu oteplení.

Johan Rockström - ředitel Potsdam Institute for Climate Impact Research, odborník na fungování zemského systému, autor konceptu „planetárních hranic“, který se snaží kvantifikovat problematické oblasti impaktu lidí na zemský systém (od chemického znečištění, geochemické toky, klimatickou změnu, stav biodiverzity atp).

Timothy Lenton - přední odborník na fungování zemského systému, především na problematiku nelineární dynamiky a bodů zlomu. Autor vynikající knihy přístupné i pro laiky Earth System Science: A Very Short Introduction.

Naomi Oreskes - historička vědy z Harvardu, jedna z nejcitovanějších sociálních vědkyň dneška. Odhalila spiknutí fosilního průmyslu, i to, jak používal know-how a organizační infrastruktury tabákového průmyslu, aby před veřejností zakryl nebezpečí klimatické změny. Zároveň dělala i první analýzy klimatického modelování Exxonu, kde ukázala, že už v 70. letech měl velmi dobrý výzkum, který předčil i akademii. A který pozoruhodně přesně předpověděl dnešní skutečně pozorované oteplení.

Přečtěte si také |

Miroslav Havránek: Hurikán Milton a efekt kompaktního oka

Celý report je volně ke stažení The 2024 state of the climate report: Perilous times on planet Earth.