Nigerijská podnikatelka objevila další černé zlato
"Částečně mě motivovalo vyrábět něco nového z toho, co by se jinak někde povalovalo jako odpad," vysvětluje Runseweová. "Kolem pneumatik jsme schopni vytvořit celý řetězec," dodává majitelka továrny ve městě Ibadan, mezi jejíž nejprodávanější produkty patří dlažební kostky vyrobené z recyklované gumy. V nejlidnatějším státě Afriky je však podle agentury Reuters velký zájem i o další zboží vyrobené ze starých gum.
"Je důležité podporovat každého, kdo v naší zemi recykluje," domnívá se Houssam Azem, zakladatel klubu vodních sportů ve městě Lagos, jenž od Runseweové nakoupil dláždění pro dětské hřiště. "Vzít pneumatiky, které zatěžují životní prostředí, a udělat z nich něco, na čem si mohou hrát děti, je podle mě výhra pro všechny," dodává Azem.
Likvidace odpadu v Nigérii je přinejmenším nerovnoměrná, píše Reuters. Ve vesnicích a městech jsou běžně k vidění hromady odpadků a lidé je také často v noci spalují, jelikož nemají jiné bezpečné metody, jak se jich zbavit. Pneumatiky se obvykle někde odhazují.
Firma nigerijské podnikatelky vykupuje ojeté gumy hlavně od sběračů odpadků, kteří za jeden kus dostávají od 70 do 100 nigerijských nair (zhruba čtyři až pět korun). Někdy jí surovinu dodávají také automechanici, jako je Akeem Rasaq, jenž si pochvaluje, že si tak může na starých pneumatikách trochu přivydělat. "Většina pneumatik končí ve veřejné kanalizaci a ucpává odtok, ale věci se mění," konstatuje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Tomas K
14.10.2021 22:50Radim Polášek
15.10.2021 08:21I u nás za komunistů se pneumatiky recyklovaly. Například kruhy z odříznutých bočnic pneumatik se kdysi používaly k upevnění břehů řek a snad i svahů proti erozi. Navlékly a upevnily se se na dřevěné sloupky zaražené do země a osázely řízky keřovitých vrb. U nás takhle upravili břehy řeky před takovými 70 - 80 lety a vydrželo to takových cca 40 let, než sloupy uhnily a břehy byly poškozeny povodněmi, u nás to načala asi povodeň v roce tuším 1969 nebo 70 a většinu zbylých potom povodeň v roce 1997. Tehdy asi, proti dnešnám podobným pracem, byla výhoda, že se jen malá část těch prací, snad zarážení těch sloupků do břehu v přesných rozestupech, musela udělat kvalifikovanými silami a stroji, zbytek šel udělat místními nekvalifikovanými či nezaměstnanými lidmi, nebo - byly to první desítky vlády komunistů, se to dělalo mládežnickými komunistickými brigádami.
A ti mladší z těch starších zase určitě pamatují všelijaké prolézačky, houpačky a další zařízení vyrobené z různých velkých starých pneumatik obvykle nabarvených pestrými barvami, které se ke konci vlády komunistů masově instalovaly k piskovištím všelijakých venkovních dětských koutků v mateřských školách nebo uvnitř sídlišť. Ty zmizely asi jednak kvůli hygienickým předpisům, jednak asi proto, že plácky pro děti uprostřed sídlišť se buď přeměnily v parkoviště nebo byly zprivatizovány a dnes tam stojí různé provozovny služeb.