Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělství
Peníze z Národního plánu obnovy se k zájemcům dostanou přes Národní program Životní prostředí. Provozovatelé kompostáren a bioplynových stanic mohou na své projekty dostat 70 procent nákladů, malé a střední zemědělské podniky mohou na pořízení techniky potřebné k hnojení kompostem získat 60 procent nákladů.
Dotace je podmíněna smlouvami mezi provozovateli kompostáren bioplynových stanic a zemědělci o dodávkách a odběru kompostu. "Žadatelé se přijetím dotace také zaváží, že po dobu pěti let po realizaci projektu předají 100 procent kompostu k aplikaci na zemědělskou půdu," doplnil Hladík.
Žádat o peníze mohou obce, kraje, výzkumné instituce a vysoké školy, státní podniky, soukromé firmy, družstva i živnostníci. Příjem žádostí o dotaci spustí ministerstvo životního prostředí a Stání fond životního prostředí (SFŽP) od 1. září. Výzva se uzavře příští rok 1. května nebo vyčerpáním peněz. Podpořené projekty musejí být hotové do konce srpna 2025.
V Česku nyní podle Výzkumného ústavu zemědělské techniky funguje víc než stovka kompostáren. Provozují je zejména obce a soukromé firmy. Bioplynových stanic je zhruba 580, vyplývá z údajů České bioplynové asociace. V provozu jsou i na skládkách nebo u čistíren odpadních vod, zemědělských jsou z celkového počtu víc než dvě třetiny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
vaber
12.7.2023 08:49Jaroslav Bobr
12.7.2023 11:04 Reaguje na vabervaber
13.7.2023 07:47 Reaguje na Jaroslav Bobrnikdy, za mnoho a mnoho let, jsem nepoužil žádnou chemii a mohu říci ,že rajčata i papriky rostou úžasně,
asi by to chtělo nějakou podobnou zkoušku místo rozboru, ale já ji dělat na svém záhonu nebudu,
Jitka Chmelová
15.7.2023 08:25 Reaguje na vaberJitka Chmelová
15.7.2023 08:26 Reaguje na vaberJitka Chmelová
15.7.2023 08:26 Reaguje na vaberpavel peregrin
12.7.2023 17:18Jaroslav Bobr
12.7.2023 22:26 Reaguje na pavel peregrin"Technika potřebná na hnojení kompostem"-ta se asi nebude lišit od "rozmetadel" na hnůj, ale většina rozmetadel asi skončila ve šrotu vzhledem k omezení živočišné výroby.
Možná bude hlavním problémem, který je potřeba vyřešit, likvidace fugátu nebo digestátu o který zřejmě není zájem.
Vy se v tom orientujete i prakticky, takže Vaše připomínky akceptuji.
Petr Blažek
12.7.2023 18:28Břetislav Machaček
13.7.2023 09:16kompostáren, přičemž mimo jedné kompost využijí ve svých parcích a při
výsadbě zeleně. Pouze ta jedna ho prodává i zahrádkářům, ale do polí se
nedostane nic. Jeho výroba je nákladná a jsou velmi omezené vstupy
kompostovatelného materiálu. Vstupy se omezují většinou už pouze na
listí a ořezy větví, protože posečená tráva se většinou mulčuje. No a
v samotném zemědělství se bude kompostovat co? Sláma končí v kotlích
tepláren, kukuřice se mění v bioplynce na digestát, který má ke kompostu
sakra daleko a posečená tráva ze zatravněných polí končí buď zmulčována
a nebo hnije v balících smísená s plastovými obaly a sítěmi někde u lesa.
Jinak studený kompost budiž i u mne na zahradě, ale teplý musí být kvůli
zápachu daleko od lidských obydlí. Jinak kompostu fandím a nedám na něho
jako zahrádkář dopustit. Tomu studenému prominu i nějaký ten plevel,
kterým si záhon po aplikaci kompostu zaneřádím, ale to není tak hrozné.
Takže k využívání kompostu ke hnojení polí to vidím jako výstřel do
prázdna, protože zde schází potenciál vstupního materiálu. Něco málo
vy šlo získat při likvidaci vodních rostlin z vod bohatých na živiny,
ale to je tak nákladné, že se do toho málokdo pustí. Existují už na to
sice žací lodě, ale po zkompostování je z obsahu jedné lodě kbelík
kompostu. Jde tu tak spíše o likvidaci živin obsažených v rostlinstvu
a ne o získávání hodnotného kompostu. Ve spojení s bahnem by to už ale
bylo o mnoho větší množství, ale to by tu nesměl být k bahnu takový
odpor.
Tonda Selektoda
13.7.2023 15:32Zaujalo mě, proč jsou v těch hromadách filtry od cigaret, plastová víčka, občas i střepy a pivní zátky. Vedoucí mi sdělil, že vstupním materiálem je posečená tráva ze sídlišť, parků i příkopů kolem silnic. Občas mu prý někdo přiveze i odpad ze zahrady, větve z keřů a stromů, po Vánocích jsou k podrcení i ty Vánoční stromky. Na můj dotaz co s tím kompostem pak dělají, jsem se dozvěděl, že s tím akorát přihnojují stromy a keře v parcích, nebo květinové záhony. A když se prý toho kompostu nahromadí více, vyhlásí akční cenu a pak si pro ten kompost přijedou i z technických služeb ze sousedního města. Zemědělci prý o to nemají zájem. Levnější a aplikačně jednodušší je, nakoupit umělé hnojivo a mít jistotu, že si pole neznečistí.
Břetislav Machaček
13.7.2023 16:22 Reaguje na Tonda SelektodaVeškeré odpadky jsou mulčovači semlety na kousíčky plastů, skla
a plechovek od nápojů. Někde jsou semlety i puklice z kol aut
a jiné zbytky vozidel. Rok od roku toho nejenom přibývá, ale je
to čím dál více semíláno na menší kousky, které už nikdy nikdo
z přírody neodstraní. Před mulčováním by se měly nejprve ty
odpadky posbírat a ne je pouze rozemlít "do ztracena". Městský
kompost jsem si 2 x koupil a byl dá se říci bez těch odpadů. Co
tam však bylo, tak kousíčky mikrotenových sáčků a tašek. Při
rozhozu po zahradě se to dá vybrat, ale máte pravdu, že z pole
by to neměl kdo vybírat. Je to další tak trochu výstřel do prázdna, protože chybí hlavně tak velké zdroje surovin, aby se to na půdě nějak projevilo. Spálenou slámu v kotelně a kukuřici v biolynce
na poli nenahrádí fůra kompostu plného odpadků. Dát tu 1,6 miliardy
jako kompenzaci za to, že zemědělci prostřídají plodiny s osevem
biopásů s následným zaoráním, by bylo podle mne moudřejší. Jó
a taky zarazit topení slámou a cílené pěstování biomasy. No a
tím kompostem s odpadky je lépe rekultivovat skládky a plochy po bývalých městských stavbách, jako podklad tenké orniční vrstvě. Ono je paradox, když skládku rekultivují ornicí, na které sadí stromy
s namulčovaným městským kompostem se zbytky odpadků. Odpad dole
a už znovu i na hoře, tak nějak to leckde vypadá. Ono scházejí
ty pracovité lidské ruce, které ten odpad uklidí a neexistuje
žádná účinná motivace, jak tomu zahazování odpadků zcela zabránit.