https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/enviro-dan-z-dovozu-politicky-ekonomicky-a-legislativni-orisek-ktery-trapi-eu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekodaň z dovozu? Politický, ekonomický a legislativní oříšek, který trápí EU

19.12.2019 11:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pomoc evropskému těžkému průmyslu, zalepení děr v evropské emisní bilanci, šíření příkladů dobré praxe do světa. Uhlíková environmetální daň uvalená na dovoz ze zemí mimo eurozónu se jeví jako slibné opatření, které má ale jeden podstatný háček. Zbytku světa přijde nespravedlivé. / Ilustrační foto
Pomoc evropskému těžkému průmyslu, zalepení děr v evropské emisní bilanci, šíření příkladů dobré praxe do světa. Uhlíková environmetální daň uvalená na dovoz ze zemí mimo eurozónu se jeví jako slibné opatření, které má ale jeden podstatný háček. Zbytku světa přijde nespravedlivé. / Ilustrační foto
Pomoc evropskému těžkému průmyslu, zalepení děr v evropské emisní bilanci, šíření příkladů dobré praxe do světa. Uhlíková environmetální daň uvalená na dovoz ze zemí mimo eurozónu se jeví jako slibné opatření, které má ale jeden podstatný háček. Zbytku světa přijde nespravedlivé. Píše o tom Reuters.com.
 

Těžký průmysl, například ocelárny, produkuje nemalé emise a je významným přispěvatelem ke znečištění ovzduší. V Evropě stejně jako ve zbytku světa. Jenže v zemích EU je průmysl širokou škálou opatření veden k nápravě: jsou tu nejrůznější formy zdanění, environmentálních odpustků, offsetů. V konečném důsledku je tak evropská traverza z ocelárny o tyto legislativou vynucené poplatky dražší a vůči totožným výrobkům z oceláren zemí s ne až tak přísnou environmentální politikou coby produkt méně konkurenceschopná. Protože kupec na mezinárodním trhu má možnost volby a brát může totožnou kvalitu za nižší cenu.

Evropská unie se proto pokouší, alespoň „na svém území“, o ochranu vlastních producentů. Jak? O tom hovoří dokument, který ne zrovna oficiální cestou na začátku prosince unikl z jednání Evropské komise. V principu jde o soubor opatření, které by u dovozu ze zahraničí vyvážily rozdíl v cenách importovaných produktů tím, že by na ně uvalily uhlíkovou environmentální daň. Evropská ocelárna by se tak stala znovu konkurenceschopnou vůči ocelárnám řekněme v Indii nebo Číně, které zatím uhlíkovými daněmi stiženy nejsou.

Jak je z uniklé komunikace evropské Komise patrné, tenhle soubor opatření by se do startu (teoreticky v roce 2021) neměl týkat jen oceli, ale také cementu, hliníku. Postupně by pak měl být rozpracován na dovoz z dalších odvětví průmyslu. Jenže tu je jeden zásadní problém. Ať už tomu budeme říkat uhlíkové vyrovnání, environmentální poplatek nebo přeshraniční emisní clo, pořád to bude něco, co je po stránce legální, politické i ekonomické dost silně na hraně. Protože, když už nic jiného, dost jednostranně omezuje podmínky mezinárodního volného trhu.

V současnosti je v rámci systému ETS tuna oxidu uhličitého vyčíslena přibližně na 25 eur za tunu, ale vztaženo na objem importu oceli ze zahraničí, jde o desítky milionů eur. O ty by se, za hranicemi EU, dodavatelům a výrobcům snížil zisk. Proto se jim tenhle nápad ani trochu nelíbí. A buďme konkrétnější, největší problém s tím má zatím Čína.

Jak naznačila její delegace v Madridu: „Podobné návrhy přeshraničních opatření negativně ovlivňují dosud přátelskou atmosféru spolupráce v boji proti klimatickým změnám.“ Podobně to vidí i čínský ministr pro životní prostředí, Zhao Yingmin, který celý koncept označil za výrazně jednostranný protekcionismus. Proti evropské environmentální dani uvalené na dovoz by nejspíš vystoupily i organizace mezinárodního obchodu, včetně WTO (Světová obchodní organizace) a vlastně i OSN. Zbytku světa se nepozdává, že by EU chtěla mluvit do toho, o kolik dražší dovoz ze zahraničí bude.

Jsou tu samozřejmě i hlasy kladné, povzbuzující. Podle nich by se Evropská unie mohla, pokud v prosazování riskantního návrhu setrvá, stát světovým lídrem environmentální změny. Protože by skrze tuto daň tlačila příklady dobré praxe do světa a starala se o to, aby i ostatní země přijaly evropsky vysoký environmentální standard.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

19.12.2019 05:45
To by bylo sociální inženýrství s pochybným výsledkem. Byl by to pokus vrátit do Evropy některé výroby, které zhruba titíž myšlenkoví organizátoři z Evropy úspěšně vyhnali. Pochopitelně byl to vedlejší efekt jejich snah. Nechci domýšlet co by bylo vedlejšími efekty tohoto pokusu.
Odpovědět
VN

Vilém N

19.12.2019 06:40
Aby nakonec nebyla Evropa izolovaným opoceným skanzenem, který bude dávat svět jako příklad bláznivého idealismu šmrncnutého Marxem.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

19.12.2019 12:31
Hurá, jen odvahu. Je potřeba začít. Cíle 2 stupně oteplení jsou dané, realizace hodně pokulhává. Nebojme se být první!
A vy kritici sociálního inženýrství, příroda je krutá, a pro všechny tu místo není. Takže pokud uskutečňujeme kvadraturu kruhu, je třeba i nepopulárních opatření.
Odpovědět
sv

19.12.2019 14:14 Reaguje na Katka Pazderů
Už to z vás leze jak z chlupatý deky. Nebo možná jen nevíte o čem žvaníte. Pokud ano, tak mám pro vás novinku. Kvadratura kruhu je neuskutečnitelná. Ergo ta "nepopulární opatření" povedou jen a pouze k dalším škodám a devastaci, ostatně jako všechny nápady zelených magorů v minulosti (viz oze, viz biopaliva).
Dále místa je tu dost, stačí místo plundrování přírody tzv. tradičním nebo tzv. bio zemědělstvím aplikovat moderní technologie jako JE nebo GMO.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 15:22
Ekodaň z dovozu není nic jiného než clo a je zcela jedno čím jsou zdůvodněny.
Jakékoli bariéry v rámci svobodného obchodu jsou cestou do pekla.

Výsledek bude ten, že si špinavou výrobu vrátíme do Evropy.
Možný výsledek bude i takový ,že obchodovat mezi sebou budou regiony nepostižené tímto projevem duševní choroby a Evropa se dostane do izolace. ( Rusko -Čína,Indie , USA - Velká Británie apod.)
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 17:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
jo, tohle párkrát různé civilizace vyzkoušely, a splakali nad výdělkem. třeba číňáci někdy v pozdním středověku, když zatrhli mořeplavbu (čímž čínu na půltisíciletí zbezvýznamnili). tohle je podobně geniální nápad.

obecně se nápady dělí do tří skupin, pitomé na první pohled, pitomé po důkladném přezkoumání a vyzkoušení a ty ostatní. tohle je typická jedna mínus. ostatně - čtěte Bastiata, tam to všechno je.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 17:42 Reaguje na Lukas B.
pardon za tu tuplovanou hrubku. kaji se velice. zplakaly (civilizace).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.12.2019 20:41
Zde se jasně ukazuje, jaká je to blbost řešit globální problém ochrany klimatu ekonomickými nástroji na národní/lokální úrovni. Když je problém glogálního charakteru, je nezbytné použít např. globální uhlíkovou daň viz koncept

globalcarbontax.eu
Odpovědět
ČM

Čech M.

20.12.2019 00:57
Pokud to vezmeme do důsledku, tak by musel být přístupný i nějaký mechanismus, jak kontrolovat tu danou firmu mimo EU , jakou zanechává na svém produktu uhlíkovou stopu. Kdo jí bude kontrolovat, inspektoři EU?
To budou lítat po celém světě a zkoumat fabriky?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.12.2019 06:13
EU dělá možné a nemožné, aby se evropané měli hůře. A ono se jí to snad dokonce i podaří.
U nás tomu říkáme, že někoho pálí dobré bydlo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.12.2019 13:42 Reaguje na Richard Vacek
Proto je třeba z EU vystoupit, nebo ji cíleně rozbít. Není důvod, abychom se měli v budoucnu hůře než nyní, není žádný racionální důvod, aby se naše děti měly hůř než my. Jen zločinné aktivity bruselských politiků.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist