https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/experti-zelen-a-voda-ve-mestech-prinaseji-lepsi-klima-ale-i-ekonomicke-uspory
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti: Zeleň a voda ve městech přinášejí lepší klima, ale i ekonomické úspory

7.4.2025 02:35 | PRAHA (ČTK)
Investice do městské zeleně a hospodaření s dešťovou vodou se dlouhodobě vyplácí nejen ekologicky, ale i ekonomicky, shodli se experti z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Například hlavní město si pro zpětné vyhodnocení dopadů těchto projektů nechává vypracovat Metodiku pro hodnocení ekosystémových služeb, která by byla schopna vyčíslit dílčí přínosy a užitky, které jednotlivá opatření poskytují, řekla ČTK Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.
 
Modrozelená infrastruktura funguje na jednoduchém principu - využívá přirozené schopnosti přírodních nebo přírodě blízkých prvků zadržovat srážky, regulovat teplotu a zlepšovat kvalitu ovzduší. V praxi to znamená například více takzvaných zelených střech, nádrží na dešťovou vodu, propustných chodníků, městských parků a stromových alejí.

Vědci Jan Macháč a Marek Hekrle poukazují na to, že ačkoliv bývají počáteční náklady na výsadbu stromů, budování dešťových záhonů či přírodních jezírek často kritizovány, dlouhodobé přínosy tato čísla výrazně převyšují. "Přínosy lze měřit nejen na úsporách za energii či kanalizaci, ale i na vyšší atraktivitě veřejného prostoru a lepším zdraví obyvatel," uvedl Macháč.

Praha v posledních čtyřech letech investovala do podobných opatření a projektů 551 milionů korun. Mezi více než 230 dokončenými projekty byly například pásy zeleně podél cyklostezek, dešťové záhony v menších městských částech, výsadba stromů do speciálních substrátů na Ortenově a Strossmayerově náměstí nebo úpravy a oživení parků a zelených ploch ve Vinoři, Grébovce či Riegrových sadech.

Metodika, kterou si město nechalo vypracovat, neměří přínosy projektů v penězích, ale popisuje, jaké konkrétní užitky lidem přinášejí - třeba lepší ovzduší, příjemnější prostředí k životu nebo zadržování dešťové vody. "Většina těchto přínosů se nedá jednoduše spočítat v korunách. Přesto má smysl o jejich hodnotě přemýšlet i z ekonomického hlediska - třeba při plánování rozvoje města nebo v debatách s politiky a veřejností," řekla Líbová.

Například v Roudnici nad Labem město upravilo některé ulice tak, aby dešťová voda nezatěžovala kanalizaci, ale přirozeně se vsakovala do terénních prohlubní se zelení. Kromě estetického přínosu tato opatření přinášejí úspory v desítkách až stovkách tisíc korun ročně. A to bez započtení benefitů, jako je příjemnější klima nebo zlepšení podmínek pro městskou flóru a faunu.

Příkladem efektivního řešení je podle odborníků i Tábor, kde vzniklo propustné parkoviště se zelení, jež zachytává vodu a ochlazuje okolí. Investice se podle města vrátí za tři roky. V Ostravě mezi tramvajovými kolejemi vysadili rozchodníky, které snižují prašnost, hlučnost i teplotu, a zároveň zadržují vodu. Experti také uvádí, že zeleň zvyšuje tržní hodnotu nemovitostí.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.4.2025 06:36
A na to přišli experti sami, nebo se koukali po světě, jak to kde dělají,
co ?
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.4.2025 08:12
Zeleň se ekonomicky vyplatí: trochu vágní formulace, jakoby autor nikdy neslyšel o globálním oteplování, snižování CO2.
Snižování C02 je fiktivní, protože účinky jsou pouze globální, i kdyby celá EU snížila CO2, což se děje (i prostým snižov. spotřeby fosilních paliv, šetřením peněz), ke snižování teploty celosvětově nemusí dojít (což se také děje).
Zeleň ve městě snižuje teplotu tepelného ostrova, čímž rovněž působí i globálně, rovněž ale fiktivně - že by se to projevilo nějak globálně nikdo neví, ale působí regionálně: ve městě není takové vedro, čímž se lépe zachycuje voda + programy na zachycování vody.

Právě tyto programy jak v zástavbě, tak v agrotechnice v zemědělství, v lesnictví jsou základem boje s oteplováním, základem snižování teploty = záchrana života na zemi.
Přitom právě působí regionálně, ve městech zlepšují podmínky pro život, v lesnictví pro růst stromů a produkci dřeva a v zemědělství pro produkci potravin. Základem je zachycování vody, protože bez vody život není, na druhém místě i regionální snížení teploty.
Že se možná také projeví i globálně, podobně jako když nahradíme spalovací motory elektroauty (které mají své výfuky=komíny jinde než přímo v autě) lze optimisticky předpokládat, ale může jít také jen o fikci, nenaplněné přání.
Prostě krátce řečeno: zeleň ve městě, agrotechnika v zemědělství, lesnictví působí pozitivně na 100% alespoň lokálně. Snižování teploty Země snižov. CO2 globálně může být klidně jen fikce.

Zároveň zeleň ve městě vytváří nové přírodní prostředí. Je to něco podobného jako vytěžený povrchový důl. Není-li to jen beton a asfalt (a v případě povrch. dolu jen hlušina a kameny), může být město osídlováno životem (což se také děje), i vzácným (což se zatím neděje). Přibydou-li masivně močáloviště, jezírka, poldry, dešťová jezírka, rygoly pro zachycování a zadržování vody zastíněné a travinami = zamokřená místa podobně jako v přírodě, může dojít k osídlování tím nejvzácnějším životem = obojživelníky. Město ale by se muselo také o takovéto lokality starat, v případě extrémního vedra je udržovat, vodu dodávat.
Přitom zadržování vody je podstata ochlazování, smysl všech opatřeních.
Nepříjemný je zábor drahých ploch ve městě, komáři apod, peníze na péči o tyto plochy, ale právě že výstavba je v progresi, nelze ji zastavit, omezit, jak by si ekologové naivně přáli, bez těchto programů nelze stabilitu přírody udržet, v budoucnu prostě město, výrobní haly budou muset být v lese , v přírodě, (okolo výrobních hal funkční příroda, střechy zelené), nikoli zabírat stále další a další kus přírody a vytvářet další kus Sahary.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.4.2025 08:26
Ano, zasakování dešťovky v obcích by mělo být absolutní prioritou. Když pak bude v zemi dost vody, zeleň už tam ráda naroste.

Je ale třeba varovat před nějakým "megalomanstvím". Když se toho ujmou odborníci napojení na penězovody, můžeme se hodně divit, co to stojí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.4.2025 11:29 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
I jak to dopadá !
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.4.2025 21:49 Reaguje na Jiří Svoboda
No ano, ekologie vpřed! Ale také, převážně, pořádně ziskově.
Přitom mnohdy stačí nedělat nic, a Matka Příroda si poradí sama. A zadarmo. Vizte ty bobry.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist