https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/klimaticka-prospesnost-vetrnych-elektraren-stojicich-na-raselinistich-je-pochybna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatická prospěšnost větrných elektráren stojících na rašeliništích je pochybná

12.8.2020 18:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rašeliniště se sice jeví jako příhodná pro rozvoj větrných elektráren, ale je to velmi ošidné. Jsou totiž sama o sobě ideálním řešením a „přirozeným spojencem“ v boji proti klimatickým změnám. Pokud jim bude dopřáno zvýšené ochrany a nebudou ničena. Iustrační snímek.
Rašeliniště se sice jeví jako příhodná pro rozvoj větrných elektráren, ale je to velmi ošidné. Jsou totiž sama o sobě ideálním řešením a „přirozeným spojencem“ v boji proti klimatickým změnám. Pokud jim bude dopřáno zvýšené ochrany a nebudou ničena. Iustrační snímek.
Větrné elektrárny se nyní podílí na pětině produkce britské elektřiny a tvoří nadpoloviční podíl z tamních obnovitelných zdrojů energie. Ty, které jsou vystavěny na souši, momentálně patří i k cenově nejdostupnějším zdrojům energie. Mají ovšem své funkční limity. Schopnost efektivně bojovat proti klimatickým změnám a snižovat emise skleníkových plynů pak navíc pozbývají ty, které byly zbudovány na rašeliništích. A těch zrovna není málo. V Británii i v celé Evropě. Píše o tom Conversation.
 
Když postavíte větrnou elektrárnu na území, které má charakter ekologicky senzitivního habitatu, dojde nevyhnutelně k narušením určitých přírodních mechanismů. V případě rašelinišť, jež patří k zásadním suchozemským úložištím uhlíku, třeba k narušení schopnosti efektivně vázat onen uhlík.

Tým výzkumníků Univerzity v Trentu na tento vedlejší aspekt větrných elektráren poukázal na příkladu deseti rašelinišť ve Španělsku situovaných mezi Cantabrií a Castilla y León. Na místě jejich instalace zjistili geohydromorfologické proměny, odvodnění půdy drenážemi kvůli stavbě, změny větrného proudění, a to vše ještě umocněné částečným odhalením a ztužením povrchu rašelinišť.

K nežádoucím změnám tu došlo i přes to, že zmíněná desítka lokalit reprezentuje 10,5 % rozlohy zákonem chráněných území rašelinišť ve Španělsku. A tehdy si Nicholas Midgley, expert univerzity v Trentu na problematiku fyzické geografie a spoluautor studie, uvědomil, že podobným neduhem může trpět i řada jiných existujících i budovaných větrných elektráren. Jak ve Velké Británii, tak v celé Evropě.

Jde o to, že podobně jako ve Španělsku se ochranného statusu dobral jen zlomek rašelinišť, a to navzdory jejich zásadnímu významu.

Rašeliniště sice reprezentují méně než 3 % rozlohy zemské souše, ale zadržují v sobě více než 20 % uhlíku, celosvětově vázaného v půdě. Ukládal se sem po tisíce let, vyvázaný v organickém materiálu.

Dosavadní využití rašelinišť, s výjimkou přímé těžby, pastvy a vypalování, bylo spíše nižší a intenzita antropogenních vlivů tu narůstala jen pozvolna. S nápadem zužitkovat jejich jinak zdánlivě neužitečnou rozlohu stavbami větrných elektráren se ale nebezpečně snižuje jejich environmentální potenciál. Včetně schopnosti dál zadržovat uhlík. Což by mohl být zásadní problém v Británii anebo v Irsku, stejně jako všude tam, kde jsou dodnes rašeliniště nezmapovaná. Z přírodních úložišť se pak stane zdroj uhlíku.

„A tento efekt pak zcela neutralizuje přínos větrných elektráren,“ říká Midgley. „Větrná elektrárna může znamenat totální destrukci habitatu a jeho schopnosti přirozenou cestou bojovat proti klimatickým změnám.“ Midgley a jeho kolegové z Univerzity v Trentu upozorňují na to, že plochy (zvláště ne zcela zmapovaných anebo zákonem dosud nechráněných) rašelinišť se sice jeví jako příhodné pro rozvoj větrných elektráren. Ale je to velmi ošidné.

Rašeliniště jsou totiž sama o sobě ideálním řešením a „přirozeným spojencem“ v boji proti klimatickým změnám. Pokud jim bude dopřáno zvýšené ochrany. A nebudou na nich budovány větrné elektrárny.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.8.2020 11:27
Konečně se našel někdo,kdo správně vyhodnocuje "přínosy" OZE.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.8.2020 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale tento článek mluví o stavbě větrných elektráren na rašeliništích a závěr z toho není, že všechny OZE jsou špatné.... jen, že stavba větrných elektráren je kontraproduktivní pokud probíhá na rašeliništích... což je logické...

Nemám rád, když někdo takto pokřivuje výsledky něčí práce a zneužívá to pak pro svou osobní "kampaň"....
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.8.2020 15:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
OZE nejsou ani dobré ani špatné.
Neboli dát si za cíl xx% OZE do roku 20nn je možná dobrý nápad ale možná smrtící šílenost.
Jenže ideologické růžové brýle v bruseli nesundají - na věčné časy platí OZE=správně a nikdy jinak.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

12.8.2020 12:32
Z pohledu životního prostředí je pochybná prospěšnost větrných elektráren ať stojí kdekoli.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

12.8.2020 13:46 Reaguje na Karel Tejkal
To je jistě pravda. Totéž se dá říci i o dalších typech elektráren a vlastně o lidstvu jako takovém.
Odpovědět
MB

Michal Bureš

12.8.2020 13:45
Nejsem žádný odborník, ale ani mně to nepřijde jako vhodné místo pro postavení větrných elektráren, to bych spíš viděl někde na moři, kde vítr stále vane a lze tak energii lépe čerpat. Obnovitelné zdroje je určitě třeba podporovat, já to tak mám u bezDodavatele, ale nelze to zas dělat na úkor toho, aby příroda trpěla, když se jí tím snažíme uchránit.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.8.2020 12:23 Reaguje na Michal Bureš
Jenomze na mori je to drazsi... mate to daleko od spotrebitelu ktery jsou prekvapive nasousi...

a za 20 let budeme muset menit jak listy tak defacto vetsi cast pilonu a podobnych drobnosti...

jadernou elektrarnu muzete s drobnymi opravami provozovat 80 let... vetrnik a solarni panel 20.

tudiz budete muset investovat 4x zatimco do jaderky jen jednou.

A to jaderka zabere vyrazne mene prostoru na mnohem vetsi vykon.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.8.2020 18:34 Reaguje na Vaclav Sobr
Solární panel z Číny (které tu rozjely solární boom) má životnost ještě nižší. Pochopitelně, musí se zabránit tomu, aby FV elektrárna z jedno přípojky brala energii ze sítě a druhou ji pouštěla ven jako "fotovoltaickou". Docela by mě zajímalo, kolik takových na našem území "vyrábí elektřinu".
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.8.2020 18:35 Reaguje na Jan Šimůnek
pardon, ... z jedné přípojky
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.8.2020 15:26 Reaguje na Vaclav Sobr
Zase jen nesmysly. Jaderky můžou být prodložuvány klidně za horizont 60 let, ale skoro nikdo to nedělá, protože se to ekonomicky nevyplatí(Drábová). FVE panel má životnost 30 let a vypálený se může vyměnit v rámci normální údržby za nový levnější a výkonnější.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

12.8.2020 14:20
Z mého pohledu jde o selhání španělských odborů ŽP resp. toho, že rašeliniště nemá příslušnou ochranu. Pokud se prokousáte originálním článkem, zjistíte, že hlavním problémem nejsou vlastní větrné turbíny, ale přístupová cesta, která vznikla vybagrováním rašeliny a navezením kamení. Škoda, že to v článku není...
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.8.2020 15:36 Reaguje na Marek Drápal
Zapomeňte na nějakou ochranu - když se kácí les, létají třísky. Plán je jasný a musí být splněn. Nic nesmí stát v cestě budovatelskému úsilí naplňujícímu závěry sjezdu.

Ještě větší šílenost je použití "biomasy". Jestli se nevrátí do elektráren uhlí, lesy na to doplatí naprosto fatálně.
Odpovědět

Jirka Černý

12.8.2020 18:44
Bude trvat ještě dlouho než všem dojde že nejmenší vliv na životní prostředí má jaderná energie. Samozřejmě i tady je ještě co zdokonalovat.
Odpovědět
ig

12.8.2020 20:36
Rašeliniště se budou těžit a rašelina pálit, protože biomasa za chvíli bude nedostatkové zboží. Pak se otázka vyřeší sama :-)
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.8.2020 12:25 Reaguje na
tak v roce 2050 uz zelene plany nebudou splnitelne se zemnim plynem...

cili ted nam rikaji "zainvestujte do plynu misto uhli" ale za 30 let zas budem muset cpat prachy do neceho misto plynu...

protoze ani ten nebude splnovat co zeleni chteji.

Vyhozene prachy... (raselina to tez emisne neda)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.8.2020 15:29 Reaguje na Vaclav Sobr
Amíci překopávají uhelny na paroplyn, což je finančně celkem v pohodě a až budou zase končit se životností, bude už něco zase úplně nového, takže něma problema.
jen u nás se furt mudruje a nic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2020 16:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Oni to dělají proto,že jim vázne odbyt(plynu).
Snaží se ho vnutit i Evropě,ale ta jde mimo pár
vlezdoprdélkovských zemí cestou plynu z Ruska.
To své uhlí pak nabízejí nám za podivně nízké
ceny a radí zavřít naše doly.Vy jako ekolog by
jste neměl horovat za spalování jakéhokoliv uhlíkového paliva a hlavně toho břidlicového plynu.Jeho produkce je jednak značně nákladná,
ale hlavně ekologicky sporná. Vliv na podloží
a možnost znečistění spodních vod je zatím
velkou neznámou .Produkcí se pochválí každý,
ale nějakým problémem už ne.Jde stále o pálení uhlíku,byť v čistější formě,než to uhlí.Pro nás
je zemní,tak i břidlicový plyn dovozový zdroj energie a dnes to vidím na došlé faktuře za plyn
a elektřinu.Čím více šetřím,tím i tak více platím
a do budoucna se zvedají u obou zase i zálohy na platby inkasa.Přes snahu šetřit,či měnit dodavatele je to lidem prd platné,pokud bude trh deformován podporou OZE a stoupat odběr plynu pro paroplyn.
Já to ustojím,ale i tak nesdílím vaše nadšení pro politiku OZE s podporou na účet spotřebitele a na výhled stále vyšší uhlíkové daně.Poptávka reguluje cenu a čím větší zájem o plyn,tak větší navyšování ceny a nakonec i ceny elektřiny vyráběné v paroplynovkách.Byl bych rači,kdybychom provozovali JE a nenechali si mluvit do všeho z EÚ.To už jsem si zažil,když o všem rozhodoval náš vzor a nyní máme pouze vzor zase jiný.Vzor určuje směr ve svém zájmu a nehledí na jiné.Vzor stanoví procenta OZE,ale nebere v potaz podmínky v různých zemích a taky jejich možnosti.Pro jednoho je cena energie pakatel,ale pro jiné značná položka v životních nákladech a těm je nějaký uhlík šumafuk.To,že jsme to podepsali je jako s podpisem smluv v RVHP. Dobrovolně,povinně s drobnými ústupky pro zdání suverenity před voliči.Těšil,jsem se kdysi z hesel
o suverenitě,ale byl jsem podveden a se mnou mnoho jiných.Bohužel chomoutu se kůň sám jen tak nezbaví,
i kdyby se stavěl na zadní.To dřív dostane bičem
a pak mu ty opratě přitáhnou ještě více.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist