Klimatické změny přinesou do ČR vedra a sucho. Adaptovat na nové podmínky lze i budovy

Častější vlny veder, sucha a méně mrazivých dní a sněhu na horách. Tak se podle nové studie Katedrz fyziky atmosféry MFF UK projeví změna klimatu na území České republiky. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou. Na klimatické změny je možné podle Aliance Šance pro budovy adaptovat i domy.

Odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK) modelovali vývoj klimatu v ČR ve dvou časových období (2015-2039 a 2040-2060), a to ve dvou scénářích: první scénář počítal s regulací skleníkových plynů, druhý nikoliv. Jedná se o první studii pro území ČR, která pracovala s daty z poslední 5. zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).

Teplejší léta, mírnější zimy

Podle jejích závěrů stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou.

Zvýší se počet tropických a letních dní, tedy takových, kdy teplota přesáhne 30 °C, respektive 25 °C. S tím přibude i tropických nocí, při kterých maximální teplota vzduchu neklesne pod 20 °C. V období 2015-2039 vzroste počet tropických dní v průměru o 2-6 ročně, v období 2040-2060 může být v Česku podle studie o 8-12 tropických dnů více. Ještě více poroste počet tzv. letních dní, v polovině století jich může být až o 35 dní více. Počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami (často se jako hranice uvažuje 30 °C a více) tak bude pravděpodobně více. Zatímco mezi lety 1971-2000 se na území Česka objevují 1 až 2 vlny za rok, v období 2015-2039 může přibýt další 1 až 2, v období 2040-2060 pak 2 až 4.

Horké dny budou častějí po celé ČR, nejvíce ale zasáhnou jižní Moravu, zejména oblast mezi Znojmem a Hodonínem, a Prahu a okolí. Nárůst počtu tropických a letních dnů se projevé také v oblasti České tabule, v oblasti kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech anebo severní části Moravské brány.

„Z teplejšího počasí možná mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku Česka budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělskou produkci. Vedra mohou také výrazně ovlivnit zdraví lidí,“ upozorňuje František Marčík z analytického centra Glopolis.

Na druhé straně se naopak sníží počet ledových (maximální denní teplota je nižší než 0 °C) a mrazových dnů (minimální teplota klesne pod 0 °C). Ledových dnů bude podle studie během roku až o 14 méně. Právě vzrůst teplot v chladné části roku bude podle studie relativně významnější. Modely zároveň ukazují pro nárůst teplot v zimních měsících i největší regionální rozdíly. Pro různé scénáře a oblasti se pokles počtu ledových dnů pohybuje v intervalu 2-16 dnů a pro mrazové dny 5-30 dnů. Vyšší nárůst teplot v zimních měsících bude patrný zejména v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a rozsáhlých oblastí Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Na horách zároveň ubude sněhu. Modelové simulace ukazují v polovině století při nejkritičtější scénáři až třetinový pokles množství sněhu.

Přestože pro srážky jako celek neukázaly modelové výsledky jinak výraznější změny, ukazují poměrně výrazný nárůst počtu epizod sucha. V Jihomoravském a Středočeském kraji bude podle modelů v období 2040-2060 až více než třetina roku bez srážek. Epizody sucha, tedy období, kdy během 6 a více dní spadne méně než 1mm srážek, budou na těchto místech častější, opakovat se budou 20 i vícekrát za rok. Pozitivní zprávou je že s ohledem na teploty a relativní vlhkost se významně nezvyšuje riziko požáru.

Městský tepelný ostrov

Studie také předpokládá, že v následujících desetiletích dojde k zesílení projevů tzv. tepelného ostrova města. Jak už samo pojmenování napovídá, jedná se o městskou oblast, která je významně teplejší než okolí. Za vznik tepelného ostrova si můžeme sami tím, jak ve městě měníme prostředí, připomíná Michal Žák z MFF UK. Podílí se na něm zástavba, průmyslová činnost i intenzivní doprava. Město navíc funguje jako jakýsi "kaňon", jehož stěny efektivně pohlcují teplo. Svým dílem přispívá i kanalizace odvádějící srážkové vody a solení sněhu. „Voda odteče, sníh odteče velice rychle a teplo, které se v přírodě použije na výpar, se ve městě využije na jeho další ohřátí, protože tu není co vypařovat," vysvětluje Michal Žák.

Existence městského tepelného ostrova je patrná po celý den, největší rozdíly mezi teplotami ve městě a na venkově ale nastávají v noci, upozorňuje Michal Žák. Vyššími nočními teplotami se snižuje tepelný komfort obyvatel velkých měst a případná pozitiva teplých nocí jako je úspora za vytápění nebo prodloužení doby, kdy je možné posedět venku, se umenšují naopak vyššími náklady na klimatizaci, dodává Michal Žák.

Tepelné ostrovy se týkají zejména Prahy a Brna. Konkrétně v Praze je dle studie nutné počítat s delším trváním vyšších teplot v centrální části města a samozřejmě i se zvýšením nočních minimálních teplot. Počet tropických nocí, tedy takových, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se může do roku 2060 zvýšit až dvojnásobně, o pět nocí ročně.

Jak "ochladit" budovy

„Městské oblasti jsou všeobecně teplejší než okolní venkovské oblasti, protože jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech jako je asfalt, beton a sklo, které udrží teplo i celou noc,“ vysvětluje Petr Holub z aliance Šance pro budovy. Podle něj to ale můžeme změnit, a to tím, když na změnu klimatu adaptujeme samotné budovy a jejich okolí. „Už teď je jasné, že je třeba se na vyšší teploty připravovat," říká.

Přehřívání budov podle jeho slov neprospívá ani zdraví, ani produktivitě práce. Úspory za topení jsou malé, na druhé straně roste spotřeba energie vynaložené v létě na chlazení budov, byť může být energie na klimatizační systémy získávána z fotovoltaických panelů.

Kromě klasické klimatizace může být dům ochlazován i alternativními způsoby: nočním předchlazením nebo řízeným větráním rekuperací. Pomůže také vnější stínění budovy. Důležitá je podle Petra Holuba i kvalitní obálka budovy. „Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží i riziko přehřívání a zajistí celoročně stabilní vnitřní prostředí. Pomůže také instalace venkovních stínících prvků," vysvětluje.

Důležité je podle něj i zapojení zeleně v rámci konstrukcí budovy. „Je důležité, aby v okolí budov byla zeleň, tráva stromy," říká a připomíná, že například Francie se touto cestou už vydala. Její zástupci letos rozhodli o tom, že každá nová budova v komerční zóně bude muset mít zelenou střechu.

Vzrůstající teploty a častější sucha povedou také k větší spotřebě pitné vody. Častěji by se proto měla využívat i tzv. šedá voda, pocházející např. ze sprchování, k dalším účelům, jako je splachování.

Šance pro budovy na základě studie dopadů změn klimatu MFF UK připravuje navazující studii, která již má prakticky odpovídat na hlavní problémy Česka spojené s klimatickou změnou. Některé závěry vláda zahrnula do svého strategického plánu Adaptace na změnu klimatu ČR. Celá studie adaptace budov na změnu klimatu bude představena v srpnu.

---

reklama

---