https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/palmovy-olej-prirode-nepomaha-ale-jeho-bojkot-taky-ne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Palmový olej přírodě nepomáhá, ale jeho bojkot taky ne

17.12.2020 16:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají 35 % poptávky po olejích. Na obrázku plody palmy olejné
Byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají 35 % poptávky po olejích. Na obrázku plody palmy olejné
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Průmysl navázaný na produkci palmového oleje životnímu prostředí neprospívá. Pojí se s ním devastace tropických lesů, vysoušení rašelinišť a mokřadů, ztráta biodiverzity i emise skleníkových plynů. Omezit jeho produkci a spotřebu se jeví jako logické opatření. Jenže jaké jiné dostupné alternativy vlastně máme? Nad tím se pozastavuje článek v odborném časopise Nature, o němž referuje ScienceAlert.
 

Hlavním autorem, který spolu s desítkou kolegů aktuálně srovnává a vyhodnocuje kontext environmentálních dopadů produkce palmového oleje, je Erik Meijaard. Biolog, jehož perspektivu je možné vnímat z různých úhlů pohledu. Ostatně, o jeho počinech jsme referovali už v článku a reakci na něj. Své stanovisko zatím příliš nezměnil. Tvrdí a dokládá, že bojkot palmového oleje možná dává perfektní smysl ze sociálně-společenských a politických důvodů, nikoliv však environmentálních. Pro ochranu přírody by další snaha vymezit se proti palmovému oleji mohla vést k ještě závažnějším škodám na životním prostředí, míní.

Olej potřebovat budeme. Ale jaký?

Pokud se v nastavených trendech nic zásadního nezmění, poptávka po rostlinných olejích naroste do roku 2050 o 46 %. Kdo jí dokáže naplnit? Možných adeptů je celá řada, od řepky po sóju. Ale většina z nich by k dosažení cíle, efektivnímu zásobování světa rostlinným olejem, musela výrazně rozšířit svou stávající kapacitu, plochu plantáží. A tím zvýšit i odlesnění. V čem by olejové palmy měly být jiné? Podle článku v Nature například tím, že jejich výnos je na jednotku plochy až desetkrát vyšší. A byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají nyní 35 % poptávky po olejích.

Jinými slovy, do budoucna by teoretickým ideálem nemělo být méně plantáží olejových palem, ale naopak více, jen rozšiřovaných na plochy dosud osetých jinými konkurenčními olejninami.

A když přijde na zhodnocení škod způsobených zakládáním nových plantáží palem olejných? Meijaard spolu s kolegy zpochybňuje význam jejich přímé závažnosti a rozsahu. Podle 23 studií publikovaných v letech 2000-2013 byly plantáže s olejnými palmami odpovědné jen za 0,2 % rozlohy globálního odlesnění. Oproti tomu sója a její plantáže dnes odpovídají za dvounásobné tempo odlesňování Amazonie.

Vadí nám palmový olej jen z principu?

Olej z palem je vnímán v nepochybně negativní konotaci. Ta ale větším dílem vychází z toho, že jiné průmyslově pěstované olejniny nebyly v současnosti nikdy tak podrobně globálně evidovány a jejich přesný podíl na odlesnění hodnocen. Palmový olej určitě není dobrý pro přírodu, ale zrovna tak jeho alternativy určitě nebudou lepší. A z vyhodnocených známých rizik je pak možná schůdnějším řešením efektivnější produkce palmového oleje, než podpora alternativ spojená s dalším odlesněním. Alespoň podle Meijaarda.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi chápáním našeho vztahu k environmentálním, sociokulturním a ekonomickým dopadům pěstování palmy olejné a legislativním rozsahem, přísností a intenzitou iniciativ zaměřených proti palmovému oleji existují značné mezery,“ píše Meijaard.

Globální bojkot palmového oleje by prý přinesl změnu a dal prostor alternativám. Jenže o dopadech těchto alternativ na životní prostředí se zatím nepřemýšlí. „Ztráta biodiverzity a odlesňování pralesů pochopitelně musí ustat, ale k tomu bude zapotřebí mixu různých opatření,“ uzavírá Meijaard. „A vyškrtnutí, totální bojkot palmového oleje, by k nim patřit nemělo.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MD

Marek Drápal

17.12.2020 09:48
Nadpis článku je trochu zavádějící. Bojkot palmového oleje v praxi vede často k tzv. triviálnímu řešení, kdy nedochází k nákupu ekvivalentního substituentu. Pokud si tedy spotřebitel zcela odepře z environmentálních důvodů tukovo-cukrovou oplatku, bude to mít pozitivní dopad na jeho zdraví a zároveň klesne poptávka po palmovém oleji. Win-win strategie.
Odpovědět
sv

17.12.2020 11:44 Reaguje na Marek Drápal
Problém ovšem nespočívá v oplatkách ale v dotování tzv. biopaliv, nebo-li v klasické zelené lose-lose strategii.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.12.2020 11:52 Reaguje na
Stále ale většina palmového oleje končí v potravinách, kosmetice, atd. než v biopalivech. ;)
Odpovědět
sv

17.12.2020 12:58 Reaguje na Petr Eliáš
Stále platí, že růst spotřeby palmového oleje v posledních letech, díky kterému se rozšiřují kritizované plantáže, jde na vrub dotování výroby tzv. biopaliv.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

17.12.2020 17:30 Reaguje na
Biopaliva jako taková žádnou dotaci nedostávají. U nás je dotace na plochu, to znamená, že když sem dovezete olej z Asie tak na něj se žádná dotace nevztahuje.
A k tolik kritizované řepce -biopaliva jako taková nevymysleli zemědělci ani Babiš, ale zelení. Patří do kategorie obnovitelných zdrojů energie, pomocí kterých se společnost snaží dekarbonizovat. A jen tak mimochodem s tolik plánovaným ukončením spalování uhlí se mimo jiné počítá se zvýšením spalování obnovitelných paliv.
Zemědělci ( a potažmo i Babiš) se pouze přizpůsobily trhu. Z hlediska agronomického je řepka velice vhodným doplňkem do osevních postupů, jinak by se pěstovalo převážně obilí.
Z celého spektra energetických plodin (brambory, cukrovka, kukuřice) je nejšetrnější k půdě z hlediska eroze a utužení půdy. Neodváží se zdaleka tolik hmoty z pole jako u ostatních a sláma se zaorává.
Odpovědět
sv

17.12.2020 19:25 Reaguje na Petr Blažek
Blábol. Za prvé, téma je palmový olej a nikoli řepka. Za druhé, když už jste to téma načal, tak na výrobu metylesteru z řepkového oleje "u nás" dotace samozřejmě jsou. A za třetí, bureš to sice nevymyslel, to ale nic nemění na tom, že je to zloděj, dotační podvodník, co se vládnutí týče diletant, je ve střetu zájmů a bráním tomu, aby se tyto nesmyslné dotace zlikvidovaly.
Odpovědět
AM

Aleš Malík

17.12.2020 23:57 Reaguje na
Můžete prosím uvést konkrétní čísla? Podle mých informací bylo v roce 2019 celosvětově použito 15 % palmového oleje na výrobu paliv a energie. Jak se tento podíl, podle Vás, v čase vyvíjel?
Odpovědět
sv

18.12.2020 13:45 Reaguje na Aleš Malík
Od roku 2008 do roku 2018 vzrostl evropský import palmového oleje určeného pro použití jako biopalivo o 400 %. Viz https://chinadialogue.net/en/energy/11957-as-palm-oil-for-biofuel-rises-in-southeast-asia-tropical-ecosystems-shrink/
Jinými slovy je totální kravina řešit palmový olej v potravinách, kde by byl leda nahrazen jiným olejem, jehož pěstování škodí ještě víc, a stále provádět tu totální zhovadilost, jakým jsou dotace do tzv. biopaliv, které jsou hlavní příčinou růstu spotřeby a rozšiřování palmových plantáží.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.12.2020 17:40 Reaguje na
Žvaníte nesmysly na biopaliva žádné zvláštní dotace nejsou.
Odpovědět
sv

18.12.2020 18:23 Reaguje na Petr Blažek
Takovou míru sebekritiky bych od vás fakt nečekal. Biopaliva samozřejmě dotována jsou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.12.2020 09:18 Reaguje na
A navíc je stanovena povinnost je v palivu v určitém procentu mít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2020 10:19
1. Tak nějak nechápu, jak by mohla olejová palma nahradit řepku.

2. U té soje je důležité, že kromě oleje poskytuje ještě relativně kvalitní bílkovinu (50% kvality ovalbuminu). Tu olejová palma neposkytuje.

3. Lidé by měli mít především výběr toho, co chtějí podporovat nebo naopak blokovat, a ten v řadě případů nemají - viz nesmyslná a škodlivá, jak pro prostředí, tak pro motory, "bionafta", která se přidává do nafty povinně, takže tu prasečinu bojkotovat nelze.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2020 09:06
Ve jménu záchrany planety ji tak raději zničíme, ale mezi tím se z toho
někteří ještě napakují na dotacích a jiných pokřivených nesmyslech. Co
naplat, donedávna jsme se od palmového, kokosového a sójového oleje
obešli a dnes už údajně ne? Ano, pokud nám ho vnutí v potravinách, tak
nám často nic jiného nezbývá a pokud jako přídavek v ropných palivech,
tak taky ne. Jsou země, které od takových blbin buď odstoupily a nebo je
nikdy nerealizovaly a lidem to tam nechybí. Ani omylem nepomáháme těm
lidem v rozvojovém světě nákupem těch olejů, my pouze pomáháme majitelům
těch plantáží a zpracovatelských firem. Ti lidé tam živoří stále stejně
a navíc pláče kácený prales i se svými tvory. Zelená politika se zvrhla
na podporu zbohatlíků, kteří oklikou sponzorují zase ty zelené. Tak tu
máme nový zelený byznys založený na ničení přírody profesionály
v ochraně přírody a jejich pomýlenými sympatizanty. Byznys je byznys.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist