https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/skodi-vice-palmovy-nebo-kokosovy-olej-je-treba-vzit-do-uvahy-cas-rika-ekolog-stanislav-lhota
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Škodí více palmový, nebo kokosový olej? Je třeba vzít do úvahy čas, říká ekolog Stanislav Lhota

24.8.2020 04:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Nazarizal Mohammad / unsplash.com
V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.
 

Lhota hned z kraje upozorňuje na to, že článek Erika Meijaarda, opublikovaný v odborném časopise Current Biology není klasickým článkem o výsledcích výzkumného programu. Jde o krátký dopis - correspondence, ve kterém autoři vyjadřují svůj názor a dokládají ho jednoduchou analýzou dat. V tomto případě dat převzatých z Červeného seznamu ohrožených druhů živočichů a rostlin, publikovaného organizací IUCN.

Velkou debatu přitom mezi odbornou a ochranářskou veřejností nevzbudil samotný článek, ale spíše jeho populární verze, uveřejněná v online časopisu Mongabay, který je jedním z nejčtenějších zdrojů především mezi ochranáři. Zvláště těmi, kteří působí v tropech. „Pro řadu ochranářů tento článek představuje cílený pokus o očištění pověsti palmového oleje, který je zodpovědný za dalekosáhlou likvidaci deštných pralesů především v Jihovýchodní Asii, ale i jinde v tropech,“ říká Lhota.

Kokosový olej vychází ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Pouze v případě, kdy by měl  palmový olej nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace.
Kokosový olej vychází ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Pouze v případě, kdy by měl palmový olej nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace.

Omyl, který někomu mohl přijít vhod

Ať už Meijaardův článek takto míněn byl či nikoliv, není prý podle Lhoty sporu o tom, že ho nyní producenti palmového oleje využívají k tomu, aby oslabili celosvětové aktivistické hnutí, které se snaží zabránit dalšímu šíření plantáží olejné palmy na úkor deštných pralesů.

Lze také kriticky poukázat na to, že konzultační firma prvního z autorů článku dlouhodobě spolupracuje se společnostmi, které palmový olej produkují. Což působí poněkud rozporuplně. „Já osobně Erika Meijaarda znám už mnoho let a mám o něm coby o odborníkovi velmi dobré mínění,“ říká Lhota. „Jsem nicméně přesvědčený o tom, že společně se svými kolegy tento článek napsal záměrně tendenčně, byť i možná v dobré vůli. A co je podstatné, že se ve svých záměrech zásadně a nebezpečně mýlí.“

Pochybnost vyvolává už to, že vstupní data analýz Erika Meijaarda počítají s tím, že palmový olej ohrožuje 321 druhů, zatímco kokosový olej „jen“ 66 druhů. Tedy pětkrát méně. A proto se tedy může zdát nepochopitelné, jak mohlo dojít k onomu posunu významu, že produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů. Jak k tomu došlo? „Autoři totiž počítají s vyšší produkcí palmového oleje, což je mimochodem oblíbený argument jeho producentů,“ vysvětluje Lhota. „Srovnávají tedy počet ohrožených druhů na tunu výsledného produktu (oleje) a v takovém případě se daný poměr převrací.“

Má to samozřejmě svou logiku, protože coby konzumenti palmový i kokosový olej spotřebováváme v jednotkách objemu výsledného produktu, a nikoli v jednotkách plochy jedné či druhé plantáže. A spotřebou stejného množství kokosového oleje tedy ovlivňujeme větší plochu krajiny ve srovnání s olejem palmovým. Takže? „Problém je v tom, že tento jeden dílčí pohled na věc se pro autory stává hlavním a téměř jediným argumentem pro podporu palmového oleje vůči dalším alternativám,“ upozorňuje Lhota.

Pokud budeme ignorovat časový rozměr, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej. A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy až nyní.
Pokud budeme ignorovat časový rozměr, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej. A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy až nyní.

Kokosový olej je s námi mnohem déle

Analýzy Erika Meijaarda přitom opomíjí jeden zcela zásadní faktor. Čas. „Nedělá rozdíl mezi plantážemi, které vznikly před sto lety a těmi, které vznikly až nedávno, a zcela ignoruje plantáže, které mají vzniknout teprve až v příštích letech,“ dodává Lhota. V analýzách použitá data z Červeného seznamu nerozlišují, zda daná plodina přispěla k ohrožení daného druhu v dávné minulosti anebo ve žhavé současnosti.“ Kokosové palmy jsou totiž pěstované po mnoho staletích, přičemž k největší expanzi jejich plantáží došlo zhruba před pěti až deseti dekádami. Šíření olejné palmy je přitom záležitostí posledních dvou až tří desetiletí, a nadále intenzivně pokračuje.

Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.

Pokud budeme ignorovat časový rozměr, tak jako to udělal Erik Meijaard se svými spoluautory, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej. A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy právě teď, tedy palmový a sójový olej. V jejich případě se totiž výsledná škoda ještě zdaleka nestačila plně realizovat, k tomu má teprve dojít.

I když je plocha plantáží palem olejných (18,9 milionů ha) a palem kokosových (12,3 milionů ha) relativně srovnatelná, je podle údajů FAO současné tempo expanze kokosových plantáží víc než pětinásobě pomalejší.

Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.
Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.

Staré chyby nám mají pomoci vyvarovat se nových

„Ano, je pravda, že kokosový a nikoli palmový olej již vedl k vyhynutí zhruba dvou živočišných druhů,“ říká Lhota a dodává: „Ale stalo se tak ve 40. letech minulého století. Je to smutné, nicméně naše spotřebitelská volba již tyto druhy k životu nevrátí.“

Můžeme však předejít vymírání dalších druhů. Ovšem ne tím, že se budeme rozhodovat na základě informací téměř 100 let starých. „Naše spotřebitelská volba může pomoct zachránit ty druhy, které mizí právě teď, pokud se zaměříme právě na ty důvody a na ty suroviny, kvůli kterým tyto druhy mizí nyní,“ upřesňuje Lhota.

Palmový a sójový olej pak budou na nejvyšších příčkách našeho seznamu. A to, že se dnes aktivisté po celém světě zaměřují právě na palmový olej, je podle Lhoty zcela pochopitelným důsledkem této skutečnosti. Tím, co si dnes kupujeme, nijak neovlivníme škody, které člověk v přírodě napáchal před 100 lety. Můžeme však zmírnit škody, které se dějí dnes a třeba i zcela zvrátit škody, které se teprve mají stát.

To ovšem neznamená, že by řešením problému s neudržitelně intenzivní produkcí palmového oleje mělo být jeho nahrazení kokosovým olejem. „V tom musím s Erikem Meijaardem souhlasit, tím by se situace jen zhoršila,“ uznává Lhota. „Směšují se tu ovšem dvě různé věci. A to aktuální dopad současné produkce pro pokrytí jeho stávající spotřeby kokosového oleje versus potenciální dopad jeho mnohonásobně zvýšené produkce, pokud by měl kokosový olej začít nahrazovat olej palmový.“

V prvním případě vychází kokosový olej ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Ale v druhém případě, pokud by měl kokosový olej palmový nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace. Protože by se kokosové plantáže se svojí nižší hektarovou produkcí musely šířit několikanásobně vyšším tempem, než se dnes šíří palma olejná.

Plné nahrazení olejných palem kokosovými ale reálné není. Už proto, že kokosová a olejná palma mají velmi odlišné nároky na půdu a prostředí. „A o to se Meijaard a jeho spoluautoři ve svém článku opírají. Opět velice jednostranně,“ zmiňuje Lhota.

Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu.
Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Problém tropických olejů má řešení u spotřebitelů

Kokosovou palmu nelze pěstovat na svazích a ve vyšších polohách, což na jedné straně znamená, že tato plodina na rozdíl od olejné palmy nebude nahrazovat nejrozlehlejší plochy pralesů ve vnitrozemí. Na druhé straně by mohla nahradit poslední zbytky cenných přírodních biotopů podél mořského pobřeží a na ostrovech, pro které je charakteristická i mimořádně vysoká míra endemismu. Krátce řečeno, každá velkoplošně a intenzivně pěstovaná monokulturní plodina bude mít na biologickou rozmanitost vlhkých tropů negativní vliv. Olej z palem kokosových ale nelze jednoznačně brát za horší a favorizovat přitom ten z palem olejných.

A jaká řešení se pro krizi biodiverzity umocněnou plantážemi palem olejných nabízí? I tady přispívá Stanislav Lhota postřehem: „Především výrobci potravin by se měli snažit pracovat na změně stávajících receptur a sortimentu výrobků tak, aby bylo možné tropické tuky v co největší míře nahradit evropskými oleji, spíše než nahrazovat jeden tropický tuk jiným.“

Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu. A v neposlední řadě, nejen palmový olej, ale i ostatní plodiny by se měly pro potřeby mezinárodního trhu produkovat na základě mnohem přísnějších kritérií dlouhodobě udržitelné a přírodě blízké zemědělské produkce.

„To však nemění nic na skutečnosti, že je současná kritika palmového oleje a zaměření aktivistického hnutí právě na tuto komoditu naprosto oprávněné o odráží současný reálný stav problému,“ uzavírá Lhota.

Není palma jako palma

Mezi kokosovou a olejnou palmou je několik důležitých rozdílů, které článek v Current Biology opomíjí. Plantáže olejné palmy se pro svou vysokou produkci naprosto neobejdou bez intenzivního hnojení průmyslovými hnojivy, která se ve velkém splavují do prostředí. Zvyšují tak ekologickou stopu olejné palmy jak v místech, kde se produkují, tak i v místech, kde končí. Totéž se týká intenzivního používání pesticidů. Ohrožení vodních ekosystémů v důsledku chemického znečištění však Červený seznam IUCN neklasifikuje jako dopad pěstování dané zemědělské plodiny.

Olejná palma, opět v důsledku své mimořádně vysoké produktivity, významně snižuje hladinu podzemní vody a podporuje tak vysychání celé krajiny. Olejná palma také mnohem více vyčerpává půdu, už jen proto, že se čím dál častěji pěstuje na chudých půdách, které jsou pro intenzivní zemědělskou produkci vyloženě nevhodné, a kde by kokosová palma ani růst nemohla.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EH

Eco Hunter

24.8.2020 13:51
Jinými slovy vlastně v tom původním článku dospěli ke správným závěrům, jen je třeba spíš omezit spotřebu.
Odpovědět
sv

25.8.2020 09:35 Reaguje na Eco Hunter
Tedy okamžitě přestat dotovat a legislativně podporovat tzv. biopaliva bez ohledu původ oleje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.8.2020 09:04 Reaguje na
Nelze. Soudruh nejvyšší má v tom pohádkový byznys. A nic jiného ho nezajímá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 08:08
Z hlediska výživy při našem složení potravy škodí kokosový olej našemu zdraví méně.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 19:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Palmový olej obsahuje cca 50-55% nasycených mastných kyselin, které jsou označovány jak zdravotní riziko (aterosklerosa) a 36-37% mononenasycené kyseliny linolové (6-omeganenasycená),která je
"... nezbytným doplňkem stravy všech savců. Nedostatek omega-6 mastných kyselin způsobuje vysoušení a vypadávání vlasů a špatné hojení ran."
Kokosový olej obsahuje 90–92 % nasycených mastných kyselin.
Je tedy podle dosavadních znalostí škodlivější, ale má vyšší bod kouřivosti při smažení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 21:55 Reaguje na Jiří Daneš
Ty omega 6 nenasycené mastné kyseliny musejí být ve stravě vyváženy omega 3 (negativní zdravotní dopad má převaha obojího oproti ideálnímu poměru). Omega 3 nenasycené mastné se vyskytují hlavně v rybách (i sladkovodních), parybách, mořských plodech apod. To se u nás moc nejí z historických důvodů. Proto bychom měli přijímat olejů s omega 6 nenasycenými mastnými kyselinami méně, a proto je kokosový olej s jejich menším obsahem výhodnější. Za průšvih lze ovšem považovat skrytý palmový olej v kde čem, od levnějších čokolád, přes různé náplně až po polívky a omáčky z pytlíku (alespoň některé).
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

7.9.2020 03:23 Reaguje na Jiří Daneš
na tom kokosovém oleji smaží snad všichni stánkaři...!!!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

25.8.2020 16:18
Bez ohledu na druh - vysoká spotřeba olejů nám škodí. A nejlepší způsob jak chránit nejen životní prostředí, ale i nás samé, je omezit jejich spotřebu. Měli bychom ale bojkotovat nejen výrobky s obsahem palmového oleje (což se už děje) - měli bychom dát výrobcům najevo, že nechceme výrobky zbytečně přecpané JAKÝMKOLIV tukem!
A není sporu o tom, že většina toho co je v regálech obchodů obsahuje mnohem více tuku než je nutné a než je zdrávo.
Stejně jako cukru.
Důvod je v obou případech stejný: Tuk je tzv. posilovač chuti. Sladká chuť je příjemná. Takže když výrobce do produktu nasype cukr a napumpuje tuk, tyto složky zakryjí horší kvalitu ostatních surovin. Místo drahého prvotřídního materiálu se použije levný šmejd - ale spotřebitel je spokojený. Sladká chuť a "hladkost" způsobená tukem nedostatky zakryjí. Takže cesta nevede tudy, že nahradíme jednu palmu druhou palmou. Řešení je ve snížení spotřeby. VŠECH tuků.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 19:42 Reaguje na Karel Ploranský
Lepší řešení by bylo opětovné zavedení dřívějších závazných státních norem na potravinové produkty. To ale je pro "svobodnou" tržní ekonomiku nepřijatelné. Těm normám jsme odzvonili v listopadu 1989, aniž bychom to tušili.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 22:08 Reaguje na Karel Ploranský
Není to tak úplně pravda, cukr také zpomaluje kažení výrobků (stejně jako sůl) snižováním vodní aktivity potraviny. A motáme se mezi Skyllou negativních dopadů těchto látek na lidský organismus a Charybdou mikrobiálního rizika.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.8.2020 14:57
Nejlepší je vepřové sádlo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2020 21:45 Reaguje na pavel peregrin
Profesor Vondráček ve svých pamětech píše, že pamatuje mnoho kampaní proti máslu, za vyzdvihování margarínů, i mnoho kampaní proti margarínům, za vyzdvihování másla, "ale sádlo, které si každý může doma vyškvařit sám, bylo špatné vždy".
Odpovědět
J

Josef Mozek

1.9.2020 14:15
Nelze omezovat nákupy kosmetiky s obsahem oleje. Chceme, aby ženy, jejichž těl se dotýkáme, měly hebkou a vláčnou kůži.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

7.9.2020 03:35 Reaguje na Josef Mozek
to by měly i po použití sádla či másla. veganky by se mohly natírat měsíčním svitem...
Odpovědět
J

Josef Mozek

7.9.2020 09:10 Reaguje na radim buffalo tobias
Kdybych natřel partnerku sádlem nebo máslem, olizoval by ji můj pes. Nechci, aby se mi motal do intimních chvil.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist