https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/posvatna-ganga.-ziskala-statut-lidske-bytosti-a-hned-o-nej-zas-prisla.-jeji-hlavni-problem-ale-trva-dal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Posvátná Ganga. Získala statut lidské bytosti a hned o něj zas přišla. Její hlavní problém ale trvá dál

5.2.2019 13:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky.
Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky.
Foto | Jeevan / Pixabay
V březnu roku 2017 to působilo senzačně: Ganga získala právní statut lidské bytosti. Mediální sláva a radost těch, co věřili, že spolu s tím dojde i ke zlepšení kvality vody v řece však netrvala dlouho. Po čtyřech měsících byl statut Nejvyšším indickým soudem odvolán. Proč se vlastně nedaří Gangu vyčistit? Vysvětluje to VICE.
 

„Tudy do řeky přitéká 150 milionů litrů splašků denně,“ ukazuje na výpusť kanalizace u města Kanpur Rakesh Jaiswal, který v organizaci EcoWatch už pětadvacet let neúspěšně bojuje za čistší Gangu. „Výkaly jednoho milionu lidí se tu setkávají s Gangou. A to je jen jedna výpusť. Po celé délce toku je to miliardy litrů každý den. Nevidím zlepšení, jen horšící se situaci.“

Kanalizační splašky, průmyslový odpad z továren, barviva a chemické látky z koželužen, biologický odpad z nemocnic léčících pacienty s tuberkulózou. To vše svatá řeka přijímá na denní bázi. A současně přitom slouží jako zdroj vody pro 1,5 miliardy lidí. Negativní důsledky a hygienická rizika jsou zřejmé. Říká se, že spirituální potenciál této řeky místní nedokáží jiným kulturám vysvětlit, musíte jej procítit sami. A vzhledem k tomu, co v řece plave, jej skutečně nosem ucítíte.

Prostě to uklidíme!

Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky. Sama je totiž božstvem, symbolem koloběhu života od zrození po smrt, a k jejímu toku se přímo váže náboženství jedné miliardy hinduistů. Věří, že z této řeky vzešli, a že by se sem po skončení svého bytí měli ve formě popela navrátit, aby mohli být v budoucnu reinkarnováni. Sama posvátnost řeky ale nezajišťuje to, že se k ní lidé v Indii budou chovat nějak odlišně, a z hlediska kvality vody dnes patří mezi nejvíce znečištěné toky celé Asie. I když pro ně tolik znamená.

V roce 2014 se v Indii blížily volby do Parlamentu, což byl s velkou pravděpodobností ten hlavní důvod, proč tamní vláda zahájila program Namami Gange. Kampaň, jejíž název můžeme volně přeložit jako „Projevení úcty řece Ganga“, měla tehdy přislíbený rozpočet ve výši 3 miliard dolarů. Bylo to ale zjevně jen politické gesto. Skutečně profinancováno od té doby bylo jen 205 milionů, vesměs na studie toho, co by bylo zapotřebí učinit, aby se řeka stala čistší. Nedošlo ke slibovanému uzavření 48 průmyslových areálů ani vybudování sítě čističek odpadních vod u výstupu městských kanalizací do řeky. Připravený program měl dále zahrnovat přímé čištění řeky a sběr odpadků v toku i na březích, zalesnění a úpravu břehů, podporu biodiverzity, likvidaci skládek přetékajících do vody.

Kam zmizely želvy? Lidé je snědli

Jedinou poněkud kuriózní akcí, která byla ještě v roce 2014 učiněna, bylo vysazení 25 000 želv do řeky. Ty se měly postarat o „dekompozici organického materiálu“, včetně ročního příspěvku 200 tun nedokonale spálených těl zesnulých hindů. Tak „čištění“ fungovalo po staletí, než byly želvy vyloveny rybáři pro maso. Program na odchov a vysazení želv (za 32 milionů dolarů) se ale ukázal být katastrofou. Místní je snědli dříve, než se mohla nějaká pozitivní změna vůbec projevit.

Satelitní snímek delty Gangy.
Satelitní snímek delty Gangy.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Jacques Descloitres / Wikimedia Commons

Řeka vs. znečišťovatel? Ale jděte…

Podobně neslavně skončilo i gesto, které řeku Ganga v březnu 2017 prohlásilo za lidskou bytost a dalo jí stejná práva, jako člověku. Byla to velká sláva, ale v červenci téhož roku bylo toto vyhlášení zrušeno.

„Nedávalo to smysl,“ vysvětluje Shadan Farasat, advokát Nejvyššího soudu. „Dát řece stejná práva a legální status… to v zásadě neznamená nic, je to prázdná proklamace. Řeka sama nebude žalovat své znečišťovatele, nepřijde k soudu. Nikdo nevysvětlil, jak má takové vyhlášení přispět k tomu, že se řeka nakonec stane čistší. Ta myšlenka byla čistě symbolická. Nápad na vyčištění řeky je v pořádku, ale tohle je špatný nástroj.“ Indický Nevyšší soud tehdy upozornil i na právní rozpor, vyjádřený otázkou: „Žalovali byste v případě povodní a vlastních škod řeku?“

Zdá se tedy, že téma čištění Gangy se otevře až s dalšími blížícími se volbami. „Jinak ale této řece politici žádní zvláštní respekt neprojevují,“ říká Jaiswal. Podle něj navíc většina hindů vnímá problém znečištění řeky dost rozostřeně. „Lidé tu totiž věří, že Ganga je tak svatá, že se dokáže vyčistit sama.“ A dokud bude ve společnosti tento názor přetrvávat, budou se nejspíš i nadále chovat k Matce řece hinduisté jako její nepořádné děti.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

5.2.2019 08:44
Přelidněné země kde se nedá normálně žít.Hlavně,že my tady třídíme odpad jako správní pitomci.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.2.2019 12:38 Reaguje na Václav Kain
Jestli třídíte, tak by jste ze sebe měl mít dobrý pocit a ne se cítit jako pitomec.....
Odpovědět
VK

Václav Kain

5.2.2019 13:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Víte pane Kašpárku ono se to má tak,že třídíme a máme od toho barevně označené kontajnery.To je všechno v cajku,ale co se s tím všelijakým odpadem děje potom?Nakonec jak mám potvrzeno to všechno skončí na jedné skládce.Neviděl jsem barevně označené kuka vozy které by braly to,co my třídíme.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.2.2019 10:54 Reaguje na Václav Kain
Myslím, že by jste měl změnit své zdroje informací (vše na jedné skládce). Pokud si myslíte, že má existovat samostatná svozová vozidla na tříděné komodity, tak Vás lituji.
Odpovědět
mr

7.2.2019 16:36 Reaguje na Vladimír Hošek
Myslíte hlavou, aspoň svátečně? Nač to potom lidé třídí? Taky jsem kdysi viděl, jak všechny barevné kontíky vysypali u nás do jedné korby nahromadu. Od té doby se s tím n....u a používám leda popelnici. Umí leda zdražovat poplatky a z lidí dělat pitomce.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.2.2019 13:01 Reaguje na
No podle Vás se netočí svět a kdo ví jak to u Vás chodí, jak naznačujete. Je zcela normální, že svozové vozidlo jeden den sváží papír, druhý den směsný KO a třetí plasty a čtvrtý sklo a pak směsný KO.
To sesypávání odpadu zpravidla bývá způsobené tím, že ve všech nádobách je směsný komunální odpad, zásluhou některých jednotlivců, kteří nerespektují domluvená pravidla. Zpravidla je to jednotlivec vašeho typu.
Odpovědět
EH

Eco Hunter

5.2.2019 13:11 Reaguje na Václav Kain
1) a nejste lepší než oni? Nebo jste na úrovni nějakých zaostalých Indů?
2) i kdybychom nakrásně přijali premisu, že u nás nemá smysl třídit a chovat se ekologicky, protože přece "90% odpadu do oceánu doputuje z deseti řek v Asii a Africe", pak tím jen podpoříme jejich neekologické chování. Protože proč by se měli chovat ekologicky oni, chudí, kteří mají jiné problémy, když bychom to nedělali ani my, bohatí, kteří si to můžou dovolit?

Ano, pak doplácíme na jejich životní styl, ale řešením je pozvednout ten jejich a ne snížit ten náš.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist