https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/pravy-norsky-vlk-uz-neexistuje-potvrzuji-genetikove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pravý norský vlk už neexistuje, potvrzují genetikové

7.12.2021 06:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Současná populace norsko-švédských vlků má blíže k vlkům z Finska, a velmi pravděpodobně se silně liší od vlků, kteří tu žili dříve. Tito vlci z Norska a Švédska jsou ale zároveň geneticky odlišní od současných finských vlků.
Současná populace norsko-švédských vlků má blíže k vlkům z Finska, a velmi pravděpodobně se silně liší od vlků, kteří tu žili dříve. Tito vlci z Norska a Švédska jsou ale zároveň geneticky odlišní od současných finských vlků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Současná populace norsko-švédských vlků má po stránce svého genetického profilu mnohem blíže k vlkům z Finska, a velmi pravděpodobně se silně liší od vlků, kteří žili ve Skandinávii dříve. Na bázi genetického profilování to tvrdí badatelé z Norského institutu technologie a věd.
 

Norsko se vlky intenzivně zabývá vlky od 60. let minulého století, kdy je na svém území nejprve téměř vyhubilo, aby posléze přistoupilo k jejich zařazení do Červeného seznamu ohrožených druhů a začali je proaktivně chránit. Nastavená ochranná opatření zjevně přinášela výsledky, místní vlčí populace se začaly pozvolna vzmáhat. Ve Švédsku byla situace prakticky totožná. Dnes se v obou těchto státech vyskytuje dohromady okolo 400 vlků. Nicméně od 80. let přetrvává nejistota a neexistuje shoda v tom, nakolik se jedná o vlky skutečně v místě původní, a nakolik jde o jedince zatoulané z finsko-ruského pomezí. Proč by na tom mělo záležet?

U chovatelů hospodářských zvířat a lovců nejsou vlci ve Skandinávii o nic víc oblíbení než před svým vybitím v 60. letech. Teritoria vlků v Norsku se totiž z 95 % překrývají s oblastmi, kde dochází k chovu hospodářských zvířat, a konflikty jsou tu časté. Emoce částečně mírní jen pravidelné regulační kvóty a každoročně vydávané povolenky k odstřelu. A aktuální pravidla ochrany norských a švédských vlků jsou od roku 1971 vztažena jen na druhy domácí, původní. Takže by případná genetická nepůvodnost mohla teoreticky posloužit jako záminka k vyvolání hlasování o vyškrtnutí vlka ze seznamu ohrožených druhů a jeho likvidaci. Zrovna v tomto ohledu je studie genetiků z NTNU špatnou zprávou.

„Vlci, kteří jsou dnes v Norsku a Švédsku viděni, nejsou příbuzní s vlky, kteří tu žili dříve,“ říká profesor Hans Stenøien, vedoucí geneticko-zoologického týmu NTNU a ředitel zoologického muzea. „Možná se ještě nějací původní norští vlci, respektive jejich potomci, nachází v regionálních zoologických zahradách. Zdá se ale, že současná vlčí populace kompletně pochází z jedinců, kteří přimigrovali z Finska.“ Tvrdí tak na základě na světě zatím nejrozsáhlejší série genetických analýz, zahrnující 1300 vlčích vzorků. Možné politické a legislativní důsledky zjištění svého týmu Stenøien komentovat nechce. Doplňuje ale pár dalších zajímavých zjištění.

„Poněkud nečekaně, současní vlci z Norska a Švédska jsou geneticky odlišní od vlků z Finska. Není to dobrá ani špatná zpráva, jen konstatování,“ říká Stenøien. Norští vlci si nevyvinuli žádné rozpoznatelné unikátní adaptace, jejich odlišný genetický profil vychází z toho, že se po léta vyskytují v malém zastoupení, s minimálním přílivem nových genů. S určitou nadsázkou se dá říct, že se v současných norských vlcích zakonzervoval genetický profil finských vlků z doby před padesáti lety. Kteří se od té doby dále vyvíjeli tak, že už jim nejsou nyní podobní. Nedostatečná variabilita genů ale může činit norské populace vlků výrazně náchylnější k přenosu dědičných nemocí, a činit je celkově náchylnější k neduhům příbuzenského páření, inbreedingu.

Dobrou zprávou naopak je, že k tomu nejspíš zatím nedochází, a také to, že v Norsku nebyl zaznamenán žádný případ křížení mezi divokými vlky a psy. Šanci na návrat „originálního“ norského vlka by mohla nabídnout spolupráce se zoologickými zahradami. „Je to pravděpodobně možné, ale zcela určitě by to bylo velmi nákladné a složité,“ vysvětluje Stenøien. Aktuálně ale po něčem takovém v Norsku rozhodně není poptávka. „Musíme se smířit s tím, že původní norský vlk je už pryč, napořád.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Jan Vašák

8.12.2021 13:02
Autor to už zmiňuje v textu, že vlci ze Švédska a Norska jsou nečekaně odlišní od vlků z Finska. Při geomorfologii Skandinávie a migračních schopností vlka by skandinávská populace měla být víceméně jednotná. Vysvětlení je z mého pohledu dvojí. Buď je populace ve Finsku více ovlivněna genetickou komunikací s populacemi ze západní Sibiře (a tudíž se liší od té norské, vyloženě okrajové populace, která je ohraničená mořem), nebo v Norsku a Švédsku nedochází k nadprodukci (vlivem perzekuce vlka nebo ekologických, respektive potravních podmínek) a tudíž z téhle oblasti nedochází k odlivu dospívajících, či spíše mladých dospělých vlků směrem na východ. Tím by mohlo docházet k founder efektu, ale podle mého názoru by tento byl stejně eliminován občasným přílivem nových zvířat z Finska respektive Ruska.

Introdukce "původních norských vlků" ze zoologických zahrad, kteří mohou být zatížení zmíněným fouder efektem, by mi na území zemí, jakými jsou Norsko a Švédsko, kde je spojitý biom s místy přirozeného výskytu vlka a kde se vlk vyskytuje, by mi přišlo jako mrhání časem a energií.

Jak bylo zmíněno, je to spíše zajímavost. Děkuji.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist