https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/roztomile-modrinky-zasobovane-kaloriemi-z-krmitek-dusi-ostatni-britske-pevce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Roztomilé modřinky, zásobované kaloriemi z krmítek, dusí ostatní britské pěvce

7.6.2021 03:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Modřinky si pro potravu zalétávají na krmítka. Zima tak pro ně nebyla obdobím mrazivého strádání a nedostatku potravy, ale spíš rekreačním lázeňským pobytem s celodenním výkrmem. A podle toho se jim vedlo i na jaře.
Modřinky si pro potravu zalétávají na krmítka. Zima tak pro ně nebyla obdobím mrazivého strádání a nedostatku potravy, ale spíš rekreačním lázeňským pobytem s celodenním výkrmem. A podle toho se jim vedlo i na jaře.
Foto | gynti_46 / Flickr
Loňská zima mezi karanténami udělala milovníky ptactva i z těch, kterým jindy nestáli opeřenci na pohled. Ptáci se totiž stali jedním z mála střípků živé přírody, které jsme z nepohodlí izolace mohli sledovat. Stačilo přisypání pár drobečků na krmítko za oknem, a už tu byly ukázky letecké akrobacie spojené s přehlídkou. Krása. Jenže se to v ekologicko-biologické rovině neobešlo bez následků.
 

V podobně pozitivním duchu přispělo krmením zimujícímu ptactvu mnoho lidí na severní polokouli. Někteří poprvé, jiní už tradičně. Ptáci to rozhodně uvítali. Snadno dostupné kalorie v nehostinném čase jim pomohly přežít zimu, a zasednout k prvním jarním snůškám v dobré fyzické kondici. Jenže právě tady nastává drobný zádrhel. Krmítka totiž nevyhledávají všechny zimující druhy bez rozdílu. A ti, kteří se stali našimi pravidelnými strávníky, tím získali trochu neférovou konkurenční výhodu. Nyní to dokládají britští ornitologové na příkladu svých sýkor modřinek.

Hodí se zmínit, že zimující ptactvo máme v Čechách rádi, ale na Brity rozhodně nemáme. Loni v zimě ostrované utratili za krmítkové směsi čtvrt miliardy liber (přes 7 miliard korun českých), aby opeřencům nabídli 150 000 tun nejrůznějších pochutin. To je dost na to, aby místní populaci deseti nejčetnějších druhů nasytili celoročně třikrát. Na každých devět pěvců tu připadá jedno krmítko. A možná právě proto jsou tu rozdíly mezi druhy ptáků, kteří se chodí bezostyšně krmit a těmi stydlivými, co se krmítkům vyhýbají, tolik patrné.

Co bude dnes ke svačině? Arašídy

Jack Shutt, který se na univerzitě v Edinburghu soustředí primárně na lesní ekologii a fenologii (a je samozřejmě i vášnivým ornitologem), se rozhodl prozkoumat složení potravy sýkorek modřinek. S pomocí nových molekulárních metod a rozboru jejich trusu. Povšiml si, že modravý ptáček, který má primárně holdovat drobnému hmyzu, listožravým housenkám a v zimě si tu a tam přilepšit oříšky, se napříč Skotskem živil v zimě primárně arašídy. Tvořily až 50 % jejich stravy. Je to problém? Arašídy jsou pochopitelně vydatné a tučné, našlapané energií, chutné a vynikající. Jen prostě nepatří ke krmení, které by bylo modřinkám ve volné přírodě běžně dostupné.

Modřinky si pro ně zalétávaly na krmítka. A nelitovaly přitom toho, že se odchýlily ze svých teritorií až o 1,4 kilometrů. To je pro sýkorky modřinky opravdu dost nápadná zacházka, kterou by určitě nepodnikaly, kdyby se jim to nevyplácelo. Jenže se to evidentně vyplácelo a podzemnice olejná (arašídy) původem z Jižní Ameriky se stala jejich novodobou zimní stravou. Zima pro ně nebyla obdobím mrazivého strádání a nedostatku potravy, ale spíš rekreačním lázeňským pobytem s celodenním výkrmem. A podle toho se jim vedlo i na jaře.

Shutt a členové Královské společnosti pro ochranu ptáků doporučují „srovnat šance“. Tedy, nabídnout těm utlačovaným jiné výhody. Například výsadbou původních keřů a stromů - jeřábu, hlohu, břízy, kaliny, které poskytují stanoviště pro volně žijící ptáky. Zřizovat ptačí napajedla, budovat tůňky a trávník sekat méně často. Jsou to maličkosti, které mohou zvrátit nerovnováhu, a přispět ke stabilizaci populací ptáků, které ti ostřílení ke krmítku nepustí.
Shutt a členové Královské společnosti pro ochranu ptáků doporučují „srovnat šance“. Tedy, nabídnout těm utlačovaným jiné výhody. Například výsadbou původních keřů a stromů - jeřábu, hlohu, břízy, kaliny, které poskytují stanoviště pro volně žijící ptáky. Zřizovat ptačí napajedla, budovat tůňky a trávník sekat méně často. Jsou to maličkosti, které mohou zvrátit nerovnováhu, a přispět ke stabilizaci populací ptáků, které ti ostřílení ke krmítku nepustí.

Ranní ptáče dál doskáče

Vykrmené modřinky zasedly na hnízdech v průměru o 5 dní dříve než modřinky lidmi nevykrmené. Vyvedly také čtyřikrát více mláďat. A v meziročním srovnání si vytvořily „nad svými“ krmítky monopol. Tam, kde býval k vidění jen jeden pár modřinek a několik dalších druhů pěvců, dnes uvidíte spíš jen čtyři páry modřinek, které k dobrotě jen tak někoho slabšího nepustí. Prosadí se mezi nimi ještě brhlíci, sýkory koňadry a strakapoudi velcí. Těm všem se – díky krmítkům – daří v posledních pětadvaceti letech nad poměry dobře.

Ke krmítku, kde šéfují arašídy posílené modřinky, se už ale nepropracuje sýkora babka, sýkora lužní, lejsek černohlavý, budníček lesní nebo strakapoud malý. Modřinky je šikanují a odhání. A nekončí to u krmítka.

O tom, že roztomilé modřinky umí uklovat lejsky na hnízdě a vyzobat jim mozek, jsme už psali. Touto gastronomickou libůstkou přitom vynikají i další druhy (třeba zrovna strakapoudi velcí), jejichž počty utěšeně narůstají. Vlastně, v profilu posledních pětadvaceti let v Británii co do početnosti posilují druhy krmítkové, zatímco s jinými to vypadá pořád stejně bledě. Krmítka totiž velmi pravděpodobně narušují a vychylují přírodní rovnováhu.

Pomáhejte všem férově

Co s tím? Přestat přisypávat na krmítko? Odhánět modřinky od krmítka anebo je rovnou poslat na kurz mezidruhové tolerance a ptačího porozumění? Ne. Shutt a členové Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) doporučují „srovnat šance“. Tedy, nabídnout těm utlačovaným také nějaké osobité výhody.

Jednou z možností je výsadba původních keřů a stromů: jeřábu, hlohu, břízy, kaliny. Všechny jsou krásné po celý rok, poměrně malé a poskytují vynikající stanoviště pro volně žijící ptáky. Zřizovat ptačí napajedla a budovat tůňky, trávník sekat méně často. Jsou to prý maličkosti, které ale mohou zvrátit nerovnováhu, a přispět ke stabilizaci populací ptáků, které ty ostřílené druhy v zimě ke krmítku nepustí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 07:24
Jack evidentně objevuje Ameriku. Jestli chce krmit lužku a babku, musí za nimi do lesa. Tyto druhy do měst na krmítka nezalétají, podobně jako parukářka. Naopak uhelníček nemá problém, stejně jako koňadra a modřinka. A pokud někdo "terorizuje" ptáky na krmítku, tak nejvíce strakapoud velký, dlask a brhlík. Modřinka vezme slunečnici nebo ovesnou vločku a odletí v klidu na větvičku poblíž.

A lejskům černohlavým, budníčkům a strakapoudům malým je třeba nabídnout pestrou krajinu s dutinovými stromy (duby, lípami) a nějakým podrostem. Jedná se o hmyzožravé ptáky, první dva jsou navíc tažní, takže v Africe a na tahu se krmí výhradně v přírodě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 08:30 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, co si myslíte o tom výrazném úbytku hmyzu? Není to jen humbuk? Já mám taky pocit, že hmyzu na zahradě, která není nijak chemizována, hmyzu výzrazně ubylo. Ale je to jen pocit.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 09:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je Vaše zahrada malý ostrůvek nechemizované přírody v oceánu přírody chemizované, i na tom ostrůvku zákonitě dojde k úbytku hmyzu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 10:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jsem toho názoru, že ten pesticidový "chvost" je mnohem škodlivější, než jsme ochotni si připustit. Tak jako Černobyl neohrozil jen nejbližší okolí, ale značnou část E., podobně mohou fungovat i chemikálie. Si vemte, z jaké vzdálenosti lákají feromonové lapače své oběti. Takže není to jen prostor pod rameny postřikovače či samotný sad, ale projeví se to i v bližším či vzdálenějším okolí. A všemu roušku nejde nasadit...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 10:33 Reaguje na Karel Zvářal
Zajímavé je, že ten úbytek zaznamenali na celém světě, i tam, kde vůbec žádní lidé nežijí (Tichomořské ostrovy).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Některé zprávy bych nebral úplně doslova, tím ale úbytek hmyzu v obecné rovině nezpochybňuji. Letos je třeba hodně čmeláků, snad nejvíc za posledních 10-20 let. Chtělo by to nějaký serióznějšé dlohodobý výzkum, např. na mravencích, kde ta mraveniště jsou dobře známá. A u nich, zdá se mi, to žádná velká katastrofa není...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 10:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Není. Je to městská vilová čtvrť s množstvím zahrad, kousek je velký lesopark na Šliberku a ještě větší Wilsonův les, který jen přes řeku navazuje na lesy Kohoutovické a jsme mimo Brno.
Nevím, jstli někdo ze sousedů něco chemizuje, ale silně pochybuji.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 10:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Vilová čtvrť s množstvím dnes tak moderních anglických trávníků?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To těžko. Celé území je velmi kopcovité a většinu plochy zabírají svahy porostlé křovinami a stromy, plácek s travičkou má každý jen na piknik a posezení. Dost ovocných stromů a ještě víc různých okrasných, od tůjí a borovic a smrků přes různé kultivary snad úplně všeho, okrasné keře i hodně plevelu a náletových dřevin. Biodiverzita skutečně velmi vysoká.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 14:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem se jenom ptal. Nedělám chytrého. Od toho máme lidi ve vládě. Ty anglické trávníky mě napadly proto, že jste zmínil vilovou čtvrť. Málokdo si nechá na zahradě nesekaný trávník s kvetoucími kytkami a pokud tam kvetou jenom vysazené trvalky, není to totéž jako klasická kvetoucí louka. Možná by to chtělo hmyzí hotely, nějaké komposty, ale to víte stejně dobře jako já.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Známý byl v květnu v Jeseníkách (lázních) a na túře po okolí narazili na chroustí kalamitu (s fotek na mobilu je). Tu jsem u nás (vých. Morava) nezažil spoustu let. Je to asi o vhodnosti prostředí a souhře příznivých podmínek. Třeba letošní jaro bylo studené a pomrzly (místy) nejen květy, ale i vylíhnuté housenky. Jsou, ale je to výrazně méně, než v průměrném roce. Také mšic je podstatně méně, to ale novinářům nebrání psát články, jak s nimi zatočit... Přitom na nich je závislaá spousta ptáků, zejména vlaštovek, jiřiček či rorýsů, neboť s hnojáky (jakožto velkými zdroji hmyzu) zatočily předchozí vlády při transformaci zemědělství na průmyslové odvětví (bioplynky, soláry). I tak se jich kvůli studenému jaru vrátilo méně, a ještě jim máme chemizovat své okolí???

Takže ten tlak na "čistou" přírodu ze strany člověka je soustavný a systematický. Měšťák na hmyz pohlíží úplně jinak než biolog (ekolog), pro něho je to všechno zbytný, resp. nevítaný "zdroj problémů". A pokud něco v okolí rozkvete, hned se objeví oslavné články, jak na té ekologii makáme-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
Kolem Brna je prý asi tolik koní, jak za Marie Terezie. Je více lesů a dobytek se taky chová, ováda ale těžko vidíte a vlaštovky se živí jimi.
To vše ale nemůže být tak razantní příčinou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 12:05 Reaguje na Pavel Hanzl
On není les jako les a i s tím dobytkem a koňmi je to trochu jiné. Kdysi byl les směska mnoha druhů dřevin, zatímco dneska je to hlavně smrková monokultura, kde nekomerční dřeviny a byliny prostě nejsou. A co se týče koní a dobytka, dneska se v chovech používá tolik nejrůznějších léčiv a preparátů, že to dobytče je vlastně chodící lékárna. Bavil jsem se se známým veterinářem a ten mi potvrdil, že do dnešních zvířat se cpe tolik růstových hormonů a léčiv, že jejich exkrementy jsou po opuštění těla autora pro hmyz a červy absolutně nepoživatelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 13:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Smrkové monokoltury tu rostou už asi 300 let, to není moderní vymoženost ale boj proti parazitům a hmyzu je asi fakt intenzivnější. Ale kolik zvířat je zase takto dopováno? Závodní koně a možná špičkové dojnice, jinak si nikdo.
Odpovědět
Ma

Martel

12.6.2021 10:38 Reaguje na Karel Zvářal
Vlaštovka živící se mšicema? To asi fakt nee...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2021 14:33 Reaguje na Martel
Možná určitě, tdubičko.-))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 12:12
Tady se z modřinek dělají doslova vyvrhelové, ale stačí, aby na krmítko přiletěla obyčejná koňadra a hned jsou modřinky v trapu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 12:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V minulém článku se kompetice s lejskem týkala koňadry. Modřinka s jejím titěrným zobáčkem a poloviční hmotností by toto nezvládla. Dělám budkařinu celý život, ale popsaný jev patří mezi výjimečné události. A určitě není způsoben změnou klimatu, spíše nedostatkem dutin (budek) ve sledované oblasti. Stačí vedle (10-15 m) pověsit jinou budku a je po problému "s klimatem". Druhou koňadru by domácí vyhnala, lejska bude tolerovat. Dokonce i ve dvojbudce se společnou vnitřní stěnou, kdy vlety jsou od sebe pár decimetrů.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

7.6.2021 13:44 Reaguje na Karel Zvářal
v Holandsku před pár lety dělali výzkum, protože nacházeli velké množství hnízd s uklovanými lejsky a zjistili, že pachatelem jsou sýkory, neb lejskové začali hnízdit o něco dříve a sýkorám se to asi nelíbilo či co. Odkaz na ten článek už ale nemám..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 14:04 Reaguje na Robert Jirman
Míval jsem 1200 budek, nyní asi 800, na jaře kontroluji jen nahodile, ale na podzim při čištění koukám do všech. Lejsci (bělokrcí i černohlaví) úspěšně vyvádí (sešlapaná kontlinka, mumifikované jedno mládě, záprtek - normální průběh). Početnější jsou na lokalitách s větší hustotou budek (po dvaceti metrech), protože první je zabírá koňadra. Když jsou po 70-100 metrech, je tam prakticky jen koňadra, brhlík, modřinka. Lejsci jen ojediněle. Přilétají v půli dubna, kdy už koňdra má posstavené. Někdy ji vyžene, většinou ale vyhraje koňadra. A pokud je to neústupný b*b, tak za to zaplatí životem.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.6.2021 17:25 Reaguje na Karel Zvářal
800 budek tak to všechna čest.Kdysi jsem míval tak oklo třiceti.Největší překvapení jsem zažil jednou v listopadu,když jsem budku kontroloval a pozvednutí stříšky jsem v budce viděl dva k sobě přitulené spící plchy zahradní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 20:01 Reaguje na karel krasensky
Plchů a plšíků mívám hafo, ale radost mi dělají zejména netopýři. Co mi ji kazí, jsou kousavé černé blechy, jejichž početnost v jednotlivých letech silně kolísá. Ani pračka je nezabije...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.6.2021 20:05 Reaguje na Karel Zvářal
Kdyby to byly blechy psí, tak ty na člověka nejdou. :)))
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.6.2021 20:14 Reaguje na Karel Zvářal
Budky už nemám.Míval jsem je smíšený listnatý porost okolo neregulovaného potoka,ale věčné mi je kradli a asi si je davali na zahrády tak jsem to vzdal.Budku se spícímí plchy jsem měl na zahradě na švestce ve výšce,asi dva-dva a pul metru okolo byly další švestky
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2021 20:34 Reaguje na karel krasensky
Proto dělám budky škaredé, natírám olejem a blatem, schvávám do hustníků a náletů, a i tak je kradou. Plši (velcí) jsou i ve městě, procházejí (městskou) krajinou podobně jako zajíci, kuny, lišky, prasata i vlci. Po půlnoci je všude klid, tak to zkoušejí.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.6.2021 20:42 Reaguje na Karel Zvářal
Jak je to z plchy ve městě nevím.Žiju na vesnici na okraji chko beskydy
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.6.2021 21:20
jeden dotaz pane Zvářal.Přes jaký pruměr vletového otvoru je schopen protahnout se plch velky a budku obsadit
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.6.2021 04:30 Reaguje na karel krasensky
Plch se hravě prokouše čímkoliv, dokonce i oplechovaným otvorem (dřevo kolem 26 mm otvoru). Vždycky hledím, jaký pecan na mě kouká a čím to vlastně prolezl. Něco jako Houdini:-). A třicítkou už zcela běžně.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

8.6.2021 19:46
Něco na to článku bude, četla jsem o tom i z jiných pramenů. Jakou výhodu mají ti zimující opeření vykrmenci oproti přilétajícím ze zimovišť.
U mě na krmítku se ale všichni krásně srovnají - kdepak nějaké modřinky utlačovatelky. Často sedí různé druhy na krmítku současně. A teď zas na pítku.
A velkou radost mi dělá, že v městě Brně, na sídlišti utopeném v zeleni a obklopeném lesy, vidím na krmítku i sýkorky babky, parukářku a dokonce mlynaříky. Zvonky, brhlíky, čížka lesního. Pán a paní dlaskovi se letos neobjevili.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist