Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět let

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Doba minimálního věku pro těžbu u běžného lesa se sníží z 80 let na 60 let, což má podle Výborného umožnit přeměnu lesa na les bohatší na druhy stromů. "Nadále bude možné vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, bude možné tam sbírat lesní plody a klestí pro vlastní potřebu," zdůraznil Výborný. Při dalším projednávání předlohy čeká debatu o vytváření spolků v lesním hospodářství a o vytvoření lesnicko-dřevařského fondu.

Vlastníci lesů budou mít podle novely méně povinností, zůstane ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.

Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.

Organizace Hnutí Duha tvrdí, že navrhované změny k ozdravení lesů nepovedou. Novela umožní poprvé od roku 1995 vysazovat do nestátních lesů monokultury, když ruší povinnost alespoň minimálního podílu listnáčů a jedlí při jejich obnově, uvedla organizace. Zaváděné platby vlastníkům lesů podle ní nezaručují to, že podpora bude výrazněji zlepšovat zdravotní stav lesů. Novela podle hnutí navíc nesnižuje nejvyšší povolenou rozlohu holosečí a nezlepšuje ochranu lesní půdy před poškozením těžkou těžební technikou. Lhůtu pro obnovu lesa by hnutí zcela zrušilo, aby se vlastníci mohli sami rozhodnout, jestli využijí sazenice nebo obnovu přirozenou.

Zachovat povinný minimální podíl listnáčů a jedlí při obnově v nestátních lesích požaduje iniciativa Vědci pro les, která sdružuje víc než 360 odborníků včetně profesorů z Botanického ústavu a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

"Ministerstvem navržená změna lesního zákona nepovede k potřebné adaptaci lesů na změnu klimatu, dostatečnému ukládání uhlíku v lesích ani zabránění úbytku biodiverzity. To jsou přitom spolu s trvale udržitelným lesnictvím největší výzvy, které by měl zákon řešit," uvedla iniciativa. Ve své výzvě žádá výraznější prodloužení lhůty pro obnovu lesa, omezení velikosti úmyslných holosečí, zákon by měl podle vědců také bránit vytváření erozních rýh a plošnému poškození půdy při těžbě.