https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/stromy-automaticky-neznamenaji-navrat-vody.vegetace-muze-vyvolat-i-sucho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy automaticky neznamenají návrat vody. Vegetace může vyvolat i sucho

28.11.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
S postupujícími klimatickými změnami bude na většině území Evropy a Severní Ameriky dostupný menší objem vody, byť se do budoucna očekává celkové zvýšení úhrnu srážek. Jak to? Příčinou tohoto jevu budou rostliny, které se v teplejším klimatu stanou o poznání žíznivější. / Ilustrační foto
S postupujícími klimatickými změnami bude na většině území Evropy a Severní Ameriky dostupný menší objem vody, byť se do budoucna očekává celkové zvýšení úhrnu srážek. Jak to? Příčinou tohoto jevu budou rostliny, které se v teplejším klimatu stanou o poznání žíznivější. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
S postupujícími klimatickými změnami bude na většině území Evropy a Severní Ameriky dostupný menší objem vody, byť se do budoucna očekává celkové zvýšení úhrnu srážek. Jak to? Příčinou tohoto jevu budou rostliny, které se v teplejším klimatu stanou o poznání žíznivější. Píše o tom ScienceDaily.
 

Rostliny, klima, oxid uhličitý v atmosféře, řeky a půdní rezervoár, celková dostupnost vody. Dohromady tyto jednotlivosti vytváří provázaný, vzájemně se ovlivňující komplex.

„Přes 60 % objemu vody, která se přesouvá ze země do atmosféry, prochází skrze rostliny, transpirací,“ vysvětluje docent Justin S. Mankin. „Rostliny tak můžeme vnímat jako brčko, které vytahuje vodu vzhůru. A nás zajímalo, jak se při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře změní průměr tohoto brčka, respektive, jak se změní objem do atmosféry vypařené vody.“

Dosud se mělo za to, že nás čeká spíše vlhká a deštivější budoucnost. Proč? Zatím očekáváme, že se koncentrace CO2 v atmosféře bude spíše zvyšovat. A za takových podmínek budou rostliny schopné lépe fotosyntetizovat i s částečně uzavřenými průduchy v listech. Pokud ano, budou do atmosféry transpirací vydechovat méně vody. A více jí zůstane v půdě, řekách. Pomyslné brčko prostě bude mít menší průměr.

Jenže co to? Výzkum badatelů z Dartmouth a Columbia University teď tuto předpověď dost nabourává.

Prokázali totiž, že popisovaný model reakce rostlin je platný jen pro vegetaci rostoucí v tropech a ve vysokých nadmořských výškách. V klimatu nížin středního pásma, kterému odpovídá většina Evropy a Severní Ameriky, to ale bude přesně naopak.

„Že tu rostliny budou potřebovat méně vody k fotosyntéze a tím budou zvyšovat objem vody v půdě, platí,“ říká Mankin. „Jenže v klimaticky teplejších regionech se současně bude prodlužovat i vegetační sezóna, doba růstu. Doba, pro kterou budou rostliny vodu z půdy čerpat. Půda se tak začne vysušovat.“

Nakonec, v některých regionech, budou „příhodné“ podmínky stimulovat růst rostlin (které budou více fotosyntetizovat) a tento růst se odrazí na celkové poptávce po vodě vázané v půdě. Celková transpirace tak bude větší.

„Dospěje to do stavu, kdy – i při zvýšeném srážkovém úhrnu – budou rostliny odčerpávat z půdy více vody. Velice pak bude záležet na tom, jak budou celkové srážky rozloženy v průběhu roku. V oblastech, kde krajina získává nejvíce vody se zimním sněhem a období největší spotřeby vody je přes léto, to může znamenat problém,“ popisuje Mankin.

„Do budoucna chceme dostatek vody a rádi bychom toho dosáhli s pomocí vegetace. Ale na základě našeho výzkumu to skoro vypadá, jako by lidstvo po cestě z bodu A do bodu B ztratilo směr. Vegetace není zázračný všelék, který by zastavoval klimatické změny a sucho. Vlastně v našich klimatických podmínkách může vegetace vodní stres ještě umocnit. Závěr naší studie tak má masivní dopad na miliony lidí.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

28.11.2019 05:43
Stačí se nad tím zamyslet. Ve stepích, kde je relativně málo vody, nejsou stromy, protože tam nemohou růst. Transpirační proud tam není dost silný pro vysoké stromy. A i u nás je na některých místech přirozené bezlesí, prales nebyl všude, jak se často tvrdí v hodinách dějepisu.
Odpovědět
JN

Josef Novák

29.11.2019 18:19 Reaguje na Katka Pazderů
Moc bych se nezamýšlel. Náš problém je zejména ten, že voda rychle odtéká, z viny zhutnění půdy, to je typické pro pole, v lese je vsakování vody podstatně větší, takže voda v přírodě zůstane. Sice může nastat větší odpar, ale z většího množství vody.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

4.12.2019 19:21 Reaguje na Katka Pazderů
Evropský prales s výjimkou hor byl opravdu praktiky všude. Jinak viz můj koment výše a souhlas s Josef Novák.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2019 07:32
Jedna studie popírá druhou a příroda si stejně udělá co chce. Jenom že na tom zájmové skupiny parazitují a krmí lidi nesmysly.
Jen taková hádanka- kde je nyní větší sucho? V jehličnatém nebo listnatém lese?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.11.2019 12:38 Reaguje na pavel peregrin
Příroda by si dělala svoje, kdyby jí člověk vší svojí činností neovlivňoval a nevychyloval z přirozeného chodu... každý z nás přírodu a ŽP poškozuje.. jde jen o to, jak moc to kdo dělá...
Odpovědět
VN

Vilém N

28.11.2019 07:50
Obří větrné parky v pobřežních oblastech. Odsolovací zařízení. Potrubí. Pumpovací stanice. Koloběh vody na střechu evropy uzavřen :-)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.11.2019 07:53
Je vidět, že odborníkům vycházejí i úplně opačné varianty. Hlavní ale je, aby jim vyšlo, že klimatické změny budou hrozné, je potřeba proti nim bojovat a nejlepší klima bylo to před 60 lety.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

28.11.2019 10:10
Studie je naprosto v pořádku , přestože pro někoho poněkud překvapivě konstatuje, že vegetace může vést k vysoušení krajiny.

Základní rovnice hydrologie tvrdí , že úhrn vodních srážek/území je dán součtem a) odtoku vody b) evapotranspirací c) průsakem vod do podzemí , k tomuto území se vztahujícím.

Studie uvádí, že díky oteplování (nepopiratelné) se prodlužuje vegetační období ,což vede k delší době vegetační transpirace než jaké bylo donedávna v severním mírném pásmu(což je pravda),což povede k úbytku vody v krajině. ( tady jsou však trochu mimo).

Pokud zkoumáme nějaký jev, vždy musíme přihlížet k okolním podmínkám.
V případě ČR to jsou dvě nepříjemné pravdy.

a) tisíce km2 zemědělských ploch byly v minulosti odvodněny
b) neustále zvyšujeme podíl zpevněných ploch ( cca 17ha/den)

V důsledku a) jsme pronikavě snížili možnost zasakování vody do podzemí (k tomu je nutno připočítat zhutnění půdy v důsledku nevhodného obhospodařování půdy) a v důsledku b) zrychlujeme odtok vody z území .

Tím jsme dokázali m.j. narušit malý vodní cyklus a pronikavě zhoršili podmínky pro zadržování vody v ČR.

Z tohoto pohledu studie vytrhává z kontextu transpiraci a neprávem tvrdí, že vegetace může zhoršit vodní poměry v krajině, přičemž se ohání dílčím zjištěním,že je-li delší vegetační období i vyšší průměrné teploty v území, odpařuje vegetace více vody a tím zhoršuje vodní režim.
Nádherná ukázka jak specializovaní odborníci mají klapky na očích a vidí pouze to své.
Abychom však byli spravedliví - v konkrétním článku na www.sciencedaily je napsána také tato věta.

" Výsledek také podtrhuje , že je důležité zlepšit naše chápání, jak klimatické modely "nastavují" ekosystémy a jejich zpětnou odezvu na změnu klimatu."

S čímž nelze než souhlasit.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.11.2019 17:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zpevněné plochy jsou fajn - srážky z nich odtečou hned vedle a vsáknou se (pokud teda nejde o liják) a po dešti se ze zpevněné plochy už nic neodpařuje.
Odpovědět
kuba.jezek

29.11.2019 12:10 Reaguje na Richard Vacek
To možná platí u cesty, která má kolem sebe půdu, do které se voda může vsáknout. Což neplatí o smrkových monokulturách, polích, městech apod... ale jinak je to fajn.
Odpovědět
JN

Josef Novák

29.11.2019 18:15 Reaguje na Richard Vacek
Jenže ona je obvykle odvodněná i půda okolo zpevněných ploch, takže to odteče pryč
Odpovědět
JN

Josef Novák

29.11.2019 18:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Řekly bych, že tak nějak to bude, na zalesněných plochách bude lepší vsakování.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.11.2019 12:35
Realita je jen jedna. Je ale tak složitá (chápej komplexní), že nikdy nic nejde vytrhávat z kontextu. Každý výzkum ale je vytržený z kontextu, protože nikdy nemůžete zkoumat něco co je "nekonečně" komplexní. Na začátku každé analízy je zjednodušení a vytvoření určitého zkoumaného rámce. A z toho právě vyplívá to, že při každém pohledu na podobný okruh tématu vyjde jiný výsledek. Každý člověk hledající realitu se jí pouze dotýká a nachází v ní určité vztahy a pro lidský mozek srozumitelné vazby, které si pak nějak vykládá... nic víc...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

28.11.2019 14:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
souhlasím..i s tím neustálým vychylováním od přirozeného chodu
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

28.11.2019 14:43
pravda!
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.11.2019 17:05
ach ty studie. Co "vědec" ???? to názor a do toho politici se svými klimatickými fantasmagoriemi. Možná by stačilo pro zklidnění a léčbu ekodepresie míň koukat na katastrofické filmy......O koloběhu vody v přírodě jsme se učili někde na základní škole. A pořád to platí. Ale je zajímavé že se pořád podsouvají nové katastrofické teorie jak zanikne lidstvo, jednou že se udusíme, pak že se upečeme, pak umřeme žízní, nebo část světa zaplaví oceány. A jak to léta sleduji tak zůstávám v klidu, nic z toho nenastane my se totiž zasypeme odpadkami a odpadem všeho druhu z toho šíleně konzumního způsobu života...... ale holt byznys je byznys
Odpovědět
JN

Josef Novák

30.11.2019 06:38 Reaguje na Milan Milan
Ale my opravdu nakonec nějakým takovým způsobem zanikneme, o tom není pochyb.
Odpovědět
JN

Josef Novák

30.11.2019 06:38 Reaguje na Milan Milan
Ale my opravdu nakonec nějakým takovým způsobem zanikneme, o tom není pochyb.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

4.12.2019 19:19
Výklad významu lesů středního pásma při zvyšování klimatických dopadů je dost úzký. Vše je ještě mnohem složitější. Nitrátový stres mykorhiz, který sucho vyvolává, vede k totálnímu blokování odparu - stromy uschnou. Jedinou naší šancí je řešit krajinu jako komplex, zadržovat vodu celoplošně a samozřejmě sázet stromy. Jinak to panuje ještě jeden prvek, proč jsou stromy dobré - poskytují stín a tím zase menší odpar a hlavně vychytávají horizontální srážky, takže si tu vody seženou, jsou kropička sebe i krajiny
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist