Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí dříve, MŽP a ČEZ se dohodly na roku 2033 Aktualizováno

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Předpokládá, že se bude jednat o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat. Dřívější ukončení těžby na Bílině dlouhodobě prosazovaly ekologické organizace. Požadavek zazněl i v rámci připomínek k procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ve kterém záměr společnosti Severočeské doly, jenž je dceřinou společností ČEZ, pokračovat v těžbě do roku 2035 získal v červenci 2019 souhlasné stanovisko MŽP. Proti tomuto rozhodnutí ale bylo podáno několik odvolání.

Český báňský úřad se obrátil na ministerstvo s žádostí o přezkum rozhodnutí EIA, ze kterého vyplynulo, že je věcně správné. V uplynulých měsících proto Hladík vedl jednání se zástupci těžební společnosti a dalšími aktéry. Výsledkem je rozhodnutí o zkrácení těžby o dva roky.

"Naším cílem bylo najít řešení, které bude právně čisté, ale zároveň naplní slib v oblasti útlumu uhlí, ke kterému jsme se jako vláda zavázali," uvedl Hladík. Dodal, že jde o rozhodnutí, které je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit.

Nejbližší obcí dolům jsou Mariánské Radčice. "Posun termínu na rok 2033 jsme očekávali. Bude to pro nás znamenat méně peněz do rozpočtu, ale na druhou stranu lepší životní prostředí," řekl ČTK starosta Jaroslav Sikora (nez.). V obci žije zhruba 460 obyvatel, podle starosty přímo v dolech už nikdo nepracuje. "Jsou tu podnikatelé, kteří fungují jako dodavatelé. Ti si poradí, takže ani z pohledu zaměstnanosti nás to nijak významně nezasáhne," uvedl Sikora. Obec s rozpočtem kolem 30 milionů korun má příjem z úhrad za vydobytý nerost několik milionů korun ročně.

Podíl uhelných zdrojů podle Beneše nyní tvoří 40 procent energetického mixu ČR a po roce 2030 se bude snižovat na nutné minimum. "Tento pokles se bude uskutečňovat ruku v ruce s náběhem nízkoemisních alternativ, zejména obnovitelných zdrojů a v přechodném období také moderních plynových kapacit, v dlouhodobějším horizontu nových jaderných bloků," řekl.

Dřívější ukončení těžby vítá ekologická organizace Greenpeace, která se proti dřívějšímu rozhodnutí o prodloužení těžby odvolala. "Původně jsme usilovali o to, aby ta těžba nebyla vůbec prodloužena a skončila v roce 2030, ale i tak vítáme rozhodnutí, které prodloužení zkrátilo o dva roky," uvedl vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace ČR Jaroslav Bican. Nyní bude podle něj potřeba začít řešit konkrétní plán rekultivace a budoucnost území.

V tuto chvíli horníci stále těží na ploše původních územně ekologických limitů těžby na Bílině, tedy změna limitů v roce 2015 se těžby na dolech Bílina dosud nedotkla, řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Odhaduje se, že na ploše vymezené současným povolením k hornické činnosti je zhruba 31 milionů tun hnědého uhlí. Na území o rozloze cca 5,5 kilometru čtverečních za původním územně ekologickým limitem platí odhad zásob ve výši 120 milionů tun hnědého uhlí. Na Dolech Bílina pracovalo ke konci loňského roku 1347 lidí.

---

reklama

---