Zoo Brno odchovala kriticky ohrožené luňáky hnědé
Klíčové pro odchov bylo podle kurátora to, že je voliéra dostatečně velká, ptáci v hnízdě jsou daleko od lidí a mohou mít větší pocit bezpečí. Dalším z faktorů bylo i to, že jsou v dobré kondici. Oválný tvar Královy voliéry jim umožňuje létat dokolečka, tedy neustále si tím posilovat letové svaly.
Mláďata mají světlé konce per po celém těle a vypadají, jako by měla jemné proužky. Návštěvníci je mohli pozorovat v Králově voliéře v létě a na podzim. Nyní jsou přemístěná ve voliéře vedle výběhu vari černobílých, kde se budou připravovat na převoz do svého nového domova.
Luňák hnědý patří mezi dravce z čeledi jestřábovitých. V ČR se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Má rozpětí křídel 130 až 155 centimetrů a váží 750 až 950 gramů. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Hnízdí v lesích u řek a jezer, v mokřadech, ale i blízko lidských sídel. Hnízdo si pár staví vysoko na stromě, někdy využívá i stará hnízda jiných druhů ptáků, například volavek, kormoránů nebo vran.
Jde o potravního generalistu, který je schopen zkonzumovat vše od drobných obratlovců přes mršiny až po odpadky. V zemích třetího světa tito ptáci létají hledat potravu i do zastavěných oblastí. Mají letecké schopnosti na velmi vysoké úrovni a umí skvěle ukořistit sousto v letu.
V naší přírodě se dá dobře rozeznat od ostatních dravců. Na dlouhém ocase má jemně vykrojenou vidlici a má dlouhá špičatá křídla. Na území České republiky žije také jemu podobný luňák červený. Nejsilnější evropská populace chovaných luňáků hnědých je ve francouzských zoo, kde se i rozmnožují. V České republice hnízdí luňák hnědý vzácně, především na jižní Moravě a v jižních Čechách. Mimo to přes naše území migrují severnější populace.
reklama