MF Dnes: Antibiotika a chovy zvířat
29.8.2003 | PRAHA | MF Dnes
Nitrofurany se do krmných žlabů dlouho dostávaly téměř nepozorovaně. V současné době nikdo neví, jak hodně jsou rozšířené v krmivech zvířat. Od 50. let se používaly v chovech hospodářských zvířat všude na světě - především jako výborný prostředek proti bakteriálním střevním infekcím. Odborníci odhadují, že před zákazem nitrofuranů v Evropské unii jimi bylo ošetřováno až 17 procent prasat. A v zemích jako Thajsko, Brazílie a Indonésie jsou nitrofurany dodnes běžným a legálním veterinárním lékem.
Co se smí a nesmí
Stejně jako pro člověka, i pro zvířata je povoleno několik desítek různých antibiotik. Smějí se ovšem používat jen pro léčení nemocí. Problematické je, když se zvířatům předepisují neustále, aby se nemocem předcházelo. Používání antibiotik z preventivních důvodů je údajně běžné v intenzivních chovech drůbeže, prasat nebo telat, kde se nemoci rychle šíří. Další, ještě spornější praktika spočívá v přidávání malých dávek antibiotik do krmiva kvůli zvýšení váhové přírůstku. Až do konce 80. let byla v Evropě povolena ke stimulaci růstu řada různých prostředků. Poté, co začali lékaři upozorňovat na rizika pro lidské zdraví, Brusel zareagoval a kontroverzní látky zakázal. Dnes smějí chovatelé v Evropské unii přimíchávat prasatům do krmiva jen čtyři antibiotické účinné látky, ale i jejich přípustnost má vypršet do konce roku 2005.
Anabolika jsou tabu
Absolutní zákaz, u nás i v Evropské unii, platí pro hormonální látky neboli anabolika, která zasahují do metabolismu zvířete a podporují růst svaloviny. Povolena jsou ale ve Spojených státech. Zakázána jsou ještě další antibiotika, která by mohla mít nějaký nepříznivý vliv na zdraví člověka. Patří mezi ně například známý chloramfenikol. Nesmí se používat při léčbě hospodářských zvířat, aby se jeho zbytky nedostaly do potravin z nich vyrobených, třeba do masa nebo mléka. Na rozdíl od jiných zemí v tuzemsku se chloramfenikol nepoužívá ani k léčení nemocných včelstev, proto v českém medu nikdy nejsou jeho zbytky. Další skupinu představují léčivé přípravky, které se používat mohou, ale jsou u nich stanoveny maximální limity. Do oběhu smějí přijít jen ty potraviny, u nichž tyto maximální hodnoty zbytků nebyly překročeny. "Všechny antibiotické přípravky musí předepsat jen veterinární lékař. A ten musí poučit chovatele, že léčivo má ochrannou lhůtu, v níž se nesmí zvíře ani jeho produkty uvádět do oběhu. Tedy mléko nesmí do mlékárny ani dobytek nesmí jít na porážku," vysvětluje Jiří Drápal ze Státní veterinární správy. Pokud farmář ochrannou lhůtu dodrží, pak je garantováno, že zbytky léčiv jsou nižší než maximální limity. To vše se průběžně kontroluje.
***
Antibiotika jako stimulátory růstu budou definitivně zakázány v roce 2006. Odborníci se nicméně obávají, že z chovů jen tak rychle nezmizí. Jsou příliš výhodné. Například antibiotikum avilamycin podávané prasatům slibuje přírůstek 80 kilogramů za 100 dní. Místo aby prase přibralo za den 750 gramů, nabere 770 gramů. A to není pro chovatele málo.
Ve velkochovech prasat, drůbeže a telat se antibiotika používají nejen k léčení nemocí, ale i preventivně.
reklama
Stejně jako pro člověka, i pro zvířata je povoleno několik desítek různých antibiotik. Smějí se ovšem používat jen pro léčení nemocí. Problematické je, když se zvířatům předepisují neustále, aby se nemocem předcházelo. Používání antibiotik z preventivních důvodů je údajně běžné v intenzivních chovech drůbeže, prasat nebo telat, kde se nemoci rychle šíří. Další, ještě spornější praktika spočívá v přidávání malých dávek antibiotik do krmiva kvůli zvýšení váhové přírůstku. Až do konce 80. let byla v Evropě povolena ke stimulaci růstu řada různých prostředků. Poté, co začali lékaři upozorňovat na rizika pro lidské zdraví, Brusel zareagoval a kontroverzní látky zakázal. Dnes smějí chovatelé v Evropské unii přimíchávat prasatům do krmiva jen čtyři antibiotické účinné látky, ale i jejich přípustnost má vypršet do konce roku 2005.
Anabolika jsou tabu
Absolutní zákaz, u nás i v Evropské unii, platí pro hormonální látky neboli anabolika, která zasahují do metabolismu zvířete a podporují růst svaloviny. Povolena jsou ale ve Spojených státech. Zakázána jsou ještě další antibiotika, která by mohla mít nějaký nepříznivý vliv na zdraví člověka. Patří mezi ně například známý chloramfenikol. Nesmí se používat při léčbě hospodářských zvířat, aby se jeho zbytky nedostaly do potravin z nich vyrobených, třeba do masa nebo mléka. Na rozdíl od jiných zemí v tuzemsku se chloramfenikol nepoužívá ani k léčení nemocných včelstev, proto v českém medu nikdy nejsou jeho zbytky. Další skupinu představují léčivé přípravky, které se používat mohou, ale jsou u nich stanoveny maximální limity. Do oběhu smějí přijít jen ty potraviny, u nichž tyto maximální hodnoty zbytků nebyly překročeny. "Všechny antibiotické přípravky musí předepsat jen veterinární lékař. A ten musí poučit chovatele, že léčivo má ochrannou lhůtu, v níž se nesmí zvíře ani jeho produkty uvádět do oběhu. Tedy mléko nesmí do mlékárny ani dobytek nesmí jít na porážku," vysvětluje Jiří Drápal ze Státní veterinární správy. Pokud farmář ochrannou lhůtu dodrží, pak je garantováno, že zbytky léčiv jsou nižší než maximální limity. To vše se průběžně kontroluje.
***
Antibiotika jako stimulátory růstu budou definitivně zakázány v roce 2006. Odborníci se nicméně obávají, že z chovů jen tak rychle nezmizí. Jsou příliš výhodné. Například antibiotikum avilamycin podávané prasatům slibuje přírůstek 80 kilogramů za 100 dní. Místo aby prase přibralo za den 750 gramů, nabere 770 gramů. A to není pro chovatele málo.
Ve velkochovech prasat, drůbeže a telat se antibiotika používají nejen k léčení nemocí, ale i preventivně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
