Český svaz ochránců přírody vyzývá všechny, kdo vlastní zahrady: sledujte, co na nich létá a běhá
Foto | Jan Moravec / ČSOP
Máte na zahradě motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá, nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži Živá zahrada, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody. Jarní kolo pozorování začíná pro školy v pondělí 20. května, pro ostatní zahrady od pátku 24. května.
Byť se to na první pohled nezdá, i zahrady mohou být velmi zajímavými a cennými kousky přírody. Pokud se o ně ovšem vlastník vhodně stará. Cílem kampaně Živá zahrada je podnítit hravou formou vlastníky zahrad právě k takové péči o své pozemky, která z nich vytvoří oázy pro mnoho nejrůznějších živočichů. Dvakrát ročně se pak v rámci celostátního pozorování mohou přesvědčit, jak se jim to daří, a porovnat své úspěchy s ostatními.
Jelikož Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2024 Rokem motýlů, zaměříme se v této zprávě více právě na motýly.
Jak vypadá zahrada přívětivá pro motýly? Je hodně různorodá. Je kosená je po částech, což vytváří mozaiku menších ploch, z nichž některé jsou čerstvě posečené, některé byly posečené před dvěma měsíci a některé zůstávají neposečené až do dalšího roku. Do toho nějaké listnaté stromy a keře, které by však neměly tvořit souvislý porost (pro motýly ideální jsou třeba hlohy). Je potřeba, aby na zahradě byla jak místa osluněná, tak zastíněná. Dobré je, když se na ploše nacházejí třeba i hromady kamenů a nějaké drobné vodní plochy.
Čím více různých rostlin, a to jak kvetoucích, tak takových, které slouží jako potrava housenkám (hodně dobré jsou například různé jeteloviny), tím lépe. Ale i na zahradě se držme našich domácích druhů; chceme-li použít nějaké osivo na obohacení, podívejme se důkladně, z jakých rostlin se skládá a jakého je původu. Na motýlí zahradě mají místo i takové druhy, jako jsou bodláky či kopřivy, protože právě na nich také žije mnoho druhů motýlů (například babočky).
Obecně panuje přesvědčení, že motýli potřebují především květy, ze kterých mohou sát nektar. A když louka odkvete, je ji možné s čistým svědomím celou posekat. To je ovšem obrovský omyl! Květy potřebuje pouze dospělý motýl (a to ještě ne každý), což je ovšem v životě motýla jen krátká epizoda. Většinu života prožije motýl v podobě housenky. A tak klíčové pro přežití motýlů v naší krajině (včetně našich zahrad) je vytvořit vhodné podmínky právě pro housenky. A také pro zakuklení a přežití kukel. Vajíčka, housenky či kukly jsou samozřejmě i na odkvetlých rostlinách či na rostlinách, které nijak nápadně nekvetou (pro každý druh motýla jsou tyto podmínky specifické). A někde musí motýli, ať již v kterémkoli stádiu, přezimovat! Právě proto je vhodné část porostu ponechat po celý rok (tato část by ale měla být každý rok jiná).
Samozřejmě na zahradě nepoužíváme žádné chemické prostředky, zejména ne ty na hubení hmyzu.
Až budete pozorovat motýly, nezapomeňte, že krom těch nápadných, jako jsou babočky, žluťásci, okáči či perleťovci existují i stovky dalších, méně nápadných druhů (lišajové, přástevníci, můry, píďalky…), které také stojí za pozornost. Přejeme úspěšné pozorování a radost ze živé zahrady.
Veškeré potřebné informace o Živé zahradě (jak se přihlásit, jak a co sledovat a zapisovat) najdete na webu www.zivazahrada.cz. Další akce pořádané v rámci Roku motýlů pak na www.rokmotylu.cz.
reklama
Petr StýbloAutor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Jaký asi účinek, ta výzva může být - když je neustále přebíjena reklamou v televizích, na to haraburdí všelijaké, pro to zkrášlování zahrad, že !
Odpovědět
Výborně , jen je škoda že takhle neradí ČSOT vlastníkům lesů a zemědělské půdy . Jak mají chránit sazenice stromů které chutnají zvěři , jak mají sázet nový les tak aby ho nemohl zlikvidovat kůrovec , jak se mají starat o životní prostředí tak aby byl prostor pro zvěř drobnou , jak se strat o pudu aby mohla voda do země , jak provádět správný lov u zvěře černé tak aby bylo chrutí jednou v roce a nezvyšovaly se její stavy ……….je prostě hodně zvláštní že na zahradách jim jde o motýle a na půdě co je zemědělsky obhospodařovaná a v lesích jim jde jen o to jak tam všechen život utlumit tak aby vlastník nemusel činit žádné kroky k ochraně , dát vlastníkovi právo vše živé na jeho pozemku zabít a schovat to za ochranu sazenic ,nebo zemědělské plodiny a ještě se to snažit prosadit v novele zákona o lesích a MS .
Odpovědět
prosím Vás Pane ,vykašlete se už na tu debilní mysliveckou latinu a pište o ovulacích či co.V každém případě dát mysliveckým spolkům k úhradě za všechny škody způspbené jimi chovaným "dobytkem " neb tzv.zvěř už ničím jiným není.Pokud neuhradí škody ,tak pryč z honitby .Když neumím regulovat a střílím na první prase ,které vyběhne z kukuřice / Vám známou vůdčí "bachu" / a rozvrátím celou strukturu stáda / již jste to někde též zminoval/tak nemám co s flintou v krajině co dělat.Zel bohu ,je to ve VSECH MS,to mi nevymluvíte - mám to zoponovaně--sorry
Odpovědět
ČSOP nemusí radit těm co mají zahradu a starají se o ni. Sami nejlíp vědí co tam žije a proč. Spíše by se měli zaměřit na developery a zpřízněné úředníky a politiky, kteří často nejlepší půdu, i zahrady ve velkém uvolňují a pak za PR blábolení o potřebě vše regulovat, buzerovat občana a tvořit "bezemisní zóny", přetavují pole na betón a to vše pro byznys a skvělé investice....
Odpovědět
- co nejpestřejší les, zachycování vody, organiku do půdy, co nejméně chemikálií. To platí pro celou přírodu. Místo krásných cizokrajných druhů, pokud možno původní obyčejné. Ne golfová hřiště na celé zahradě ale i částečně neposekaná tráva. Místo krásné upravené zahrady i částečný bordel: hromada kamení, kompost, zbytky větví. Vše má i svá negativa- rozmnožení slimáci, dokonce zmije. Dokonce i mšice jsou potrava pro jiný hmyz a ptáky. Je to jiný pohled na přírodu, na krásu.
Změnit myšlení by měli nejen zahrádkáři, ale hlavně zemědělci a lesníci.
Změnit myšlení by měli i sami přírodovědci: místo snů o uhlíkové neutralitě, bezzásahových zónách a diverzifikaci skutečně efektivní činnost: zastínění, zalesnění, zavodnění, boj proti erozi, co největší pestrost přírody.
Odpovědět
No ba.
Doporučuji místo marného boje proti oteplování světu a zejména EU českou cestu:
... tam, kde hynuli vlci
tam, kde hynuli sobi
Čech se přizpůsobil
Odpovědět
Radek, Honza Honza - rozdíl mezi zahradou a zem. půdou, či lesem je obrovský. Na zahradu nemají přístup lidé a divá zvěř. Péče o zahradu má tedy smysl. To ostatní se nevyplatí dělat podle vašich představ ani s dotacemi.
Odpovědět
Dotace májí právě kompenzovat starost o životní prostření a měli by je pobírat pouze takoví vlastníci kteří mají půdu , les , tedy životní prostředí zdravé a hospodaří s ním v souladu z přírodou . ČSOT by mělo zajímat stav životního prostředí , početnost žijících druhů živočichů , schopnost půdy udržet vodu …... Měli by jednat v zájmu přírody . Je ale zajímají zisky vlastníků , je to organizace k ničemu .
Odpovědět
Zemědělec je podnikatel. Podniká se za účelem vytváření zisku. Dotace nefungují. Pokud by měly kompenzovat vše, co uvádíte, musely by býti nejméně stokrát větší.
Odpovědět
Já třeba chovám na zahradě tuším motýla Babočku admirál - roste mi tam dost kopřiv.
Odpovědět
Chemické přípravky samozřejmě používáme, zejména v situacích, jako když se mi předminulý týden podívaly housenky hřebenule ryšavé na borovici a snad během dvou dnů mi ji ze 3/4 oholily. Takové chuchvalce housenek jsem v životě viděl jen v s-f komiksech:-/.
Fuj tajbl.
A mravenců je v posledních letech taky jak ... no, víc než je zdrávo.
Já jsem sice příznivcem hesla o nechání brouka (nejen) žít a zahradní bezzásahovosti k tomu, ale co je moc, to je příliš.
Odpovědět
Ano, hřebenule rýšavá kalamitní škůdce na borovicích. Je potřeba je náležitě rozmnožit. Mají sousede v zahradách borovice? Určitě vám poděkují za váš příspěvek ke zlepšení tamní biodiverzity. Stejně tak okolní lesy. No a zemní mravenci? Všeho moc škodí.
Odpovědět
Ehm ... asi jste měl slabší chvilku a nějak vám to chápání psaného textu nešli.
Zkuste to schválně ještě jednou.
Odpovědět
Elegantní reakce na příspěvek svědčící o slabé chvilce pana Schindlera. Ten výraz "slabá chvilka" je tak laskavý, neagresivní. Snad si z toho Jarek vezme ponaučení.
Odpovědět
No jo Kletečková.....U vás je ta vaše " slabší chvilka" bohužel standartem.
Odpovědět
No a co se vám na tom co jsem napsal nelíbí? Není snad hřebenule kalamitním škůdcem který je schopen zlikvidovat borovice? Není snad cílem zachraňbrouků takové živočichy náležitě množit a případné použití Fuj chemie je pomalu hrdelním zločinem? Ano sousedé by vám měli za vaši reakci na problém poděkovat. Takže pouze výraz zlepšení nahradím výrazem udržení.
Odpovědět
Já mám každé jaro mravence v chalupě , venku je ještě sníh ale doma už jsou mravenci , jsou první co mi přijdou říct že už je jaro . Taky čekáme každý rok z děckama na vlaštovky , jak se pár dní opozdí už padají otázky , kde se letos zdržují . Na normální zahradě to prostě funguje , k tomu nepotřebujeme ČSOT . Lidem co to mají všechno posečené a ostřihané , uklizené , cestičkami propletené ,ptáci jim vše poserou , nikdo neporadí . Takoví žijí ve svém světě a žádný jiný pohled na život nepřijmou , jedině že by jim za to někdo platil
Odpovědět
Většina živočichů, ani divokých rostlin nepotřebuje lidskou péči, dokonce ani zvláštní ohleduplnost... Jediné co potřebuje, aby se jim lidi nepletli do života nějakou chemií, nebo nasazením něčeho invazivního, neznámého. Jestli je nějaká zahrada zrvna posekaná nebo zarostlá je jim v podstatě šuma fuk. A to vím z vlastní zkušenosti,jako majitel lesa, pole i velké zahrady. Posekaná zahrada je naopak rájem semen pro všechny ptáky, koníky, hmyz, plazy atd....
Odpovědět
Houby je potom ČSOP co mi po zahradě létá či běhá. Ještě by mi tam nakonec zakázali hospodařit, protože se tam vyskytují chráněné druhy.
Odpovědět
|
|
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
Textilka z Moravy vyvinula recyklovaný materiál pro snazší pěstování zeleně
Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou
Jak připravit v horkých dnech bezpečné pítko pro ptáky?
Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmeláky
Brouci na Ščúrnici. Výzkum prokázal, že jde o opravdový prales
Petr Stýblo: Lidské je mláďata nezabíjet. Ani srnčata, ani liščata! Pomohou poslanci?
