MF Dnes: Čeští farmáři letos v létě bojují o přežití

Zemědělci jsou zdánliví kverulanti. Rok co rok si stěžují na svůj osud. Letos však mají pořádný důvod. Vinou rekordního stoletého sucha začínají mnozí z nich bojovat o holou existenci. Prožívají jedno z nejtěžších období za celé dekády. Žluté listí padá ze stromů a vítr je rozfoukává po návsi malé vesnice Benešov na Vysočině, jako by byl konec října. Je polovina srpna a teploty už několik týdnů denně šplhají přes 30 stupňů. Pořádný déšť v tomto kraji, kde normálně prší skoro jako na Šumavě, tu do včerejšího rána byl naposledy 13. června. Krávy z blízké farmy se pasou na zbytcích rezavého, napůl uschlého jetele s trávou. V rybníku plném hnědých řas se koupe i kočka. Jen lehký vánek zvedá ze zoraných polí oblaka prachu. Po silnici přijíždí cisterna s pitnou vodou. Kvůli nedostatku ji vozí do benešovského vodojemu. Sporý vousatý muž kouká na tu spoušť a kroutí hlavou: "Tak tohle jsem ještě nezažil. Brzy budeme muset stáhnout krávy z pastvy. O celé dva měsíce dřív. Nemají už co žrát." Záchranná mise V neděli, hned co se rodina vrátí z kostela, vyráží Miroslav Šrůtek na obhlídku do okolí, aby zjistil, kde by si mohl za úplatu skosit louky, aby získal alespoň nekvalitní seno pro své padesátičlenné stádo (třicet dojnic, zbytek jalovice a telata). Nesmí to být daleko, protože je složité a velmi nákladné dopravovat zemědělskou techniku i balíky nasušené trávy. "Potřebuji dohromady hodně přes tři sta balíků, ale na kamion, který bych si mohl pronajmout, se jich vejde dvacet a doprava je drahá. Ještě že máme vlastní vodu. Za téhle situace, kdybychom museli brát pro krávy z obecního, už by nám ji asi zastavili..." říká Mirek Šrůtek, dlouholetý vědec a výzkumník Botanického ústavu v Třeboni, který se přestěhoval i s rodinou do Benešova v roce 1992. Měl jasnou představu, že bude ekologicky hospodařit, a navíc uvede alespoň kousek zdejší přírody do původního stavu. Vzal si státní úvěr, obnovil bývalé polní cesty, meze a remízky osázel stromy, pole zbavil chemikálií, loukám vrátil pestrost kvítí, místnímu potoku Včelnička mokřady, rybníky a meandry... A také díky tomu se dnes kolem záhybů a tůněk u potoka na jeho pozemcích ještě mohou krávy pást. "Ale stejně je budu muset zahnat do kravína o dva měsíce dřív než jindy. Znamená to začít je krmit senáží a senem, se kterým jsme počítali na zimu," vysvětluje nadšenec, který za krajinotvorné úsilí v Benešově získal první cenu v soutěži Ekologický projekt roku 1993. "Chybějící krmivo budu muset někde sehnat." Pokud by je nesehnal, jeho krávy skončí na jatkách. Když Šrůtkovi začínali, postupně převedli většinu orné půdy na pastviny. Stračeny je spásají jednu po druhé. Od dubna do října byly zatím každý rok venku na lukách. Čím pestřejší je strava, tím lahodnější bývá benešovské ekologické mléko. Jenže letos je všechno jinak. Louky uschly a krávy už okusují trávu skoro u kořenů. Začarovaný kruh "Problém je v tom, že krmení letos nemá nikdo, nebo má, ale prodá ho předražené a často v nižší kvalitě," vysvětluje Šrůtkův tchán Milan Teksl, také odborník na ekologické zemědělství. Zvlášť jarní měsíce, které jsou pro zemědělce nesmírně důležité, byly extrémně suché, což velmi negativně ovlivnilo na lukách první seč. Druhé seče pak už prakticky nebyly vůbec. "Balík obyčejného sena bude pravděpodobně třikrát dražší než normálně. Stojí 400-500 Kč, což je tolik jako jindy balík kvalitní senáže, po které mají krávy daleko víc mléka." Šrůtkovům, jejichž hospodářství je založeno hlavně na produkci mléka, se roztáčí začarovaný kruh potíží. Vinou nemilosrdného sucha neroste tráva a ta, co vyrostla, schne. Krávy tak na pastvině nemají dostatek potravy. Dojí tedy méně. Stádo se bude muset vrátit do kravína a začít žrát zásoby na zimu. Krávy budou přitom dojit ještě méně, protože čerstvá luční tráva z pastvin je hodnotnější. Mezitím farmář, který má nižší příjem z prodeje mléka, musí nakoupit spotřebované zásoby na zimu jinde. Sena je však nedostatek, navíc je kvůli suchu i horší než jindy a ke všemu předražené - tedy další nečekané výdaje. Výhled je pak takový, že krávy budou dojit ještě méně a farma bude mít ještě menší zisk. Ale ani to není všechno. Hrozí i katastrofická varianta: pokud by se krmení na zimu nepodařilo sehnat, musela by být část nebo celé stádo poraženo. Pro farmáře by to byl prakticky konec. Benešovští pochopili, že mají jen dvě možnosti: buď někde to drahé seno koupí, nebo najdou nepokosenou louku s tím, že na ní bude jen méně kvalitní stará tráva, což se opět projeví na snížení dojivosti krav. Malou náplastí na problémy by mohly být brambory, které Šrůtkovi také pěstují a prodávají. Když je poprvé nabízeli do zeleniny v nedalekém městečku a vysvětlovali, že jsou ekologické, pan prodavač reagoval: "To nevadí." V současné době se jejich zemáky prodávají samy. Kdo je jednou ochutná, už nechce jiné. Ale i brambory letos trpí. Kvůli suchu jim sice nehrozí plíseň jako jindy, ale jsou podstatně menší, takže i z brambor bude nakonec méně peněz než obvykle. Někde už není voda "Já mám naštěstí vlastní studnu a v ní vody dost," říká Šrůtek. "Ale v obci už se stav snížil natolik, že se musí dovážet cisternami." Nedostatek vody je další závažný problém. Průměrné roční srážky v Benešově bývají asi 800 mm. Letos to po půl roce vypadá, že naprší polovina. "Za srpen - máme třináctého - ještě nespadla ani kapka. Naposledy pršelo 31. července, ale jen dva milimetry. A to je nic. Poslední velký slušný déšť, kdy spadlo 30 mm, byl 13. června," ukazuje nemilosrdnou statistiku Milan Teksl, který srážky pečlivě zaznamenává už několik let. "Ransdorf" nedostala šanci "Tak jdeme, Barča. Natašo! Cikánko!" nahání mezitím stračeny z louky do kravína na dojení farmářova žena Ludmila Šrůtková. Na jejich statku má každá kráva své jméno. "Ta s tím flekem kolem oka vypadá, jako když má hubu nakřivo, tak jsme jí chtěli říkat Ransdorf, ale Mirek to zatrhl, že tu žádné komunisty mít nechce," vysvětluje při dojení Ludmila, jak se telata postupně dopracují ke svým jménům. Ale ani jí už moc humoru nezbývá. Denně vidí tu katastrofu. Za normálních podmínek nadojí jedna kráva v průměru 23 litrů denně. Už teď je to o pět litrů méně. A to Šrůtkovi považují ještě za velmi slušné. "Je to díky tomu, že nám zbyl kousek pastviny," říká Mirek Šrůtek. Ale za čtrnáct dní, až krávy definitivně zaženou do kravína, dojivost se ještě sníží. Tak na 18-15 litrů. Hrozné je, že nikdo z farmářů už nemá letos šanci nepříznivý vývoj zastavit a vrátit se do normálu. I kdyby teď začalo pršet a trvalo to čtrnáct dnů, situaci to významně neovlivní. V září bude počasí chladnější, takže objemové krmivo na loukách a pastvinách už stejně nenaroste. Šrůtkovům se výrazně sníží příjem za situace, kdy ročně splácejí statisíce za státní úvěr. Aby to farmář mohl zaplatit, už dnes ví, že si bude muset peníze na splátky někde půjčit. Na příkladu Šrůtkovy farmy je názorně vidět, že zemědělci, kteří letos tak naříkají nad svou situací, si nevymýšlejí. Ukazuje se, jak jsou v dobrém i ve zlém závislí na klimatických podmínkách a na konkrétním průběhu počasí. Někteří znalci tvrdí, že stát by přece jen za této kritické situace nějaké opatření udělat mohl. Zavést například stoprocentní bonifikaci úvěrů, které si zemědělci vzali počátkem 90. let na vybudování a rozvoj zemědělských hospodářství a které doteď splácejí. Tam je podle nich záruka, že se dlužníci skutečně věnují zemědělství a státní peníze nezpronevěřili. Nová energie V neděli večer klesá nálada na farmě pod bod mrazu. Mirek se ještě nevrátil ze záchranné mise a Ludmila nervózně přehazuje lívance na venkovské plotně v kuchyni. V tu chvíli venku zapískají brzdy a Mirek se vyřítí ze svého ojetého peugeota. Šibalsky se usmívá: "Tak jsme snad zachráněni. Ty louky jsem našel až skoro u Pelhřimova, je to asi pětadvacet kilometrů odsud. Dovoz bude sice dražší, ale můžeme začít hned zítra sekat." I když všechno dobře dopadne, Mirek Šrůtek odhaduje, že tuto spoušť bude dohánět celý rok. "Ale pozor! To jen za předpokladu, že se počasí co nejdřív umoudří a vrátí k normálu. Jeden rok výkyvu se dá ještě zvládnout. Ale dlouhodobé sucho by znamenalo konec naší farmy. Nezávidím těm, co jsou v podobné situaci, a přitom mají mnohem větší stádo. Pro ně bude daleko těžší sehnat chybějící krmení a možná budou muset v zimě i porážet."

---

reklama

---