Marcel Kolaja: Konec zbytečnému utrácení i odpadu. Europarlament schválil pravidla pro udržitelnější spotřebu
V reakci na to jsme tento týden v Europarlamentu přijali dvojici legislativ: směrnici o ekodesignu a takzvané právo na opravu. Ekodesign má zajistit udržitelnou podobu výrobků, právo na opravu zase možnost nezanevřít na něj po první závadě.
Nová pravidla o udržitelném designu obsahují například zákaz takzvaných kazítek. Jde o vlastnosti výrobku, které záměrně zkracují jeho životnost. Předmět v lepším případě začne fungovat hůř, v horším fungovat přestane. Kromě toho se legislativa zasadí i o lepší informovanost spotřebitelů. Takzvané „digitální pasy“ budou u vybraných typů výrobků informovat o původu různých součástek a možnostech recyklace. Vzhledem k tomu, že v Česku až 40 procent elektroodpadu skončí na skládce, pomáhají tato opatření jak zákazníkovi, tak naší přírodě.
Zbytečnému vyhazování předchází i druhá z legislativ, známá jako právo na opravu. Ta má zajistit snazší a dostupnější opravy, a to nejen u mobilů nebo tabletů, ale také třeba praček, sušiček, myček nebo baterií do elektrokol. Výrobce bude muset zajistit dostupnost náhradních dílů a nabízet opravu. Dostupnosti oprav přispěje i podpora malých a nezávislých opravářství.
Přečtěte si také |
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vodZa zmínku stojí ještě jedno z opatření, které společně tvoří významný krok směrem k cirkulární ekonomice. Jedná se o zákaz vyhazování vybraných kategorií neprodaného zboží. Nejkřiklavější jsou asi čísla z odvětví rychlé módy – každou sekundu skončí na skládce jeden kamion plný oblečení. To dá dohromady až 92 milionů tun odpadu ročně. A to jen proto, aby kousky ze straší kolekce nesnížily cenu těch nových. Problém textilního průmyslu je přitom mnohem širší. Celkově vypouští asi 10 procent všech emisí skleníkových plynů a pro výrobu jedněch kalhot spotřebují stejně vody, jako průměrný Pražan za 67 dní.
Planetu máme jen jednu, ale chováme se, jako bychom jich měli aspoň deset. Přijaté legislativy jsou dalším krokem k tomu to změnit.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
smějící se bestie
29.4.2024 06:29A jak prosadí, aby náhradní díly byly na trhu a hlavně laciné, na rozdíl od současnosti, no ?
smějící se bestie
29.4.2024 06:33 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
29.4.2024 08:39 Reaguje na smějící se bestieViktor Šedivý
29.4.2024 10:10 Reaguje na smějící se bestieFrantišek Dvořák
29.4.2024 06:33smějící se bestie
29.4.2024 06:35 Reaguje na František DvořákFrantišek Dvořák
29.4.2024 06:49 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
29.4.2024 07:11 Reaguje na František DvořákSlavomil Vinkler
29.4.2024 07:48 Reaguje na František DvořákViktor Šedivý
29.4.2024 10:11 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
29.4.2024 15:17 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
30.4.2024 00:02 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Řezáč
29.4.2024 08:38 Reaguje na František DvořákViktor Šedivý
29.4.2024 11:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
29.4.2024 10:09Protože ale v europarlamentu jsou chytřejší než my všichni, tak nám nařídí, abychom opravovali i tam, kde to podle našich představ nemá smysl.
Napadá mne jediný postup, jak toho dosáhnout - postarat se o tak dramatické zvýšení ceny výrobků, že bude mít smysl koupit drahé náhradní díly a zaplatit drahou práci servisního technika.
Takže trocha povinností, co všechno výrobce musí a to by bylo, aby se to nepromítlo do koncových cen.
Jiří Svoboda
29.4.2024 10:40Koneckonců by bylo záhodno i opravovat drahé součástky - třeba jen vyměnit gufero či rotor+gufero u protékajícho čerpadla pračky/myčky. Také by se měla výrazně zlepšit přístupnost součástek na výměnu. Je to vše dohromady těžké.
Viktor Šedivý
29.4.2024 11:05 Reaguje na Jiří SvobodaTo si fakt myslíte, že si asijští výrobci sednou na zadek kvůli kvákání nějakých bezvýznamných panáků z brusele?
Jiří Svoboda
29.4.2024 15:08 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
30.4.2024 11:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
30.4.2024 11:54 Reaguje na Viktor ŠedivýJistě to lze chápat jako zbožné přání. Více asi těžko.
Alena Lyskova
29.4.2024 11:47Trochu z jiného soudku. Po roce jsem přišla na to proč se vnašem potoce tak často objevují ojeté pneumatiky. Přitáhla jsem je domů a požádala manžela aby je odvezl do obecního kontejneru. Představte si co se stalo. Sběrné dvory odmítají převzít tento nebezpečný odpad protože je to povinnost autoservisů. To zas naši zákonodárci něco nedomysleli. Takže když to není kam dát, hodí se to do potoka velká voda to onese o kus dál.
Za svou ušlechtilou aktivitu jsem dostala od manžela vynadáno a teď budu mít skládku pneumatik nejspiš doma na věčné časy. Nebo mi někdo poradí co s nimi?
Vladimir Mertan
29.4.2024 12:03 Reaguje na Alena LyskovaOldřich Vašíček
3.5.2024 00:11 Reaguje na Vladimir MertanViktor Šedivý
29.4.2024 13:14 Reaguje na Alena LyskovaTam, kde se oprava vyplatí, tam opravujete, že?
No a opravovat tam, kde se oprava nevyplatí, to je přeci plýtvání zdroji, nemyslíte?
Viktor Šedivý
29.4.2024 13:19 Reaguje na Alena Lyskovaviz MŽP:
"Výrobce pneumatik má povinnost zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběru pneumatik v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v každém městském obvodě nebo městské části. Výrobce má povinnost zřídit veřejné místo zpětného odběru v každé obci, která o to projeví zájem, pokud už daný výrobce ve vzdálenosti do 10 km od ní již nezřídil místo zpětného odběru. Místy zpětného odběru mohou být jak pneuservisy, autoservisy, rovněž ale i obecní sběrné dvory."
Alena Lyskova
29.4.2024 14:45 Reaguje na Viktor ŠedivýLukas B.
29.4.2024 14:53 Reaguje na Alena LyskovaRadek Čuda
29.4.2024 15:43 Reaguje na Lukas B.https://portalzp.praha.eu/jnp/cz/odpady/pneumatiky_na_sbernych_dvorech_muzete.html