https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/kdo-nejvic-skodi-ovzdusi-v-kraji
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MF Dnes: Kdo nejvíc škodí ovzduší v kraji?

31.10.2008 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes
Továrny na severu Čech loni vypustily do ovzduší více rakovinotvorných látek a skleníkových plynů než v roce 2006. Ekologické sdružení Arnika sestavilo žebříček firem, které v kraji ovzduší nejvíce škodily. Vedou elektrárny v Prunéřově.
 
Kvalita ovzduší na severu Čech se za posledních patnáct let výrazně zlepšila. Vzduch v Ústeckém a Moravskoslezském kraji ale stále patří mezi nejvíce znečišťované v celém Česku. Zatímco dříve obyvatele kraje sužovaly husté nažloutlé mlhy z popílku z dolů a elektráren a s nimi související silné koncentrace oxidů síry, dnes jsou největší hrozbou fenoly, dioxiny, formaldehyd, azbest nebo rtuť -tedy látky, které mohou způsobovat rakovinu nebo mají negativní vliv na schopnost rozmnožování.

Žebříčky největších znečišťovatelů ovzduší v Česku každý rok sestavuje ekologické sdružení Arnika. Z čísel, která ekologové zveřejňují na svých webových stránkách, je patrné, že Ústecký kraj nejvíce doplácí na to, že je zde soustředěn těžký průmysl, těžba, ale hlavně na existenci velkých tepelných elektráren.

První místo v krajské tabulce znečišťovatelů totiž pravidelně obsazují elektrárny společnosti ČEZ v Prunéřově. Stejně tomu bylo i loni. Prunéřovské elektrárny za rok 2007 vypustily do ovzduší, vody či půdy nejvíce rakovinotvorných látek, ale také nejvíce skleníkových plynů nebo plynů způsobujících kyselé srážky. Vedle prunéřovských elektráren patří k největším krajským znečišťovatelům ještě další dva provozy ČEZu - elektrárny v Tušimicích a Počeradech.

Kromě elektráren se na severu Čech „činí“ také chemické závody a podniky vyrábějící plasty, stavební hmoty nebo izolaci. Například největší množství oxidu uhelnatého v Ústeckem kraji do ovzduší vloni vypustila cementárna Lafarge v Čížkovicích.

Co znamená zkratka IRZ Obecně se dá říci, že největší krajští znečišťovatelé meziročně zvýšili úniky skleníkových plynů a rakovinotvorných látek. Vyplývá to z údajů, které jsou shromážděny v databázi, jejíž název tvoří možná trochu tajemná zkratka IRZ. „Písmena IRZ jsou zkratkou pro Integrovaný registr znečišťování. Je to databáze úniků a přenosů toxických látek z průmyslových provozů z celé republiky. Příslušné údaje sem zasílají sami znečišťovatelé, protože jim to ukládá zákon. My pak sčítáme látky podle jejich působení na lidské zdraví,“ sdělil Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, které podle registru sestavuje žebříčky největších znečišťovatelů ve všech krajích.

Podle Petrlíka by uveřejněné žebříčky neměly mezi lidmi působit paniku. „Je třeba spíše chápat tyto údaje jako určité varování,“ uvedl.

IRZ navíc jednoznačně neříká, že se množství určitých vypuštěných škodlivin zvětšilo. „Zvýšilo se pouze množství ohlášených látek,“ upozornil Petrlík s tím, že znečišťovatelé mohli rok předtím vypouštět stejné množství látek, ale v plné míře to registru neohlásili.

IRZ také není nastaven tak, aby zjišťoval překračování norem a limitů pro jednotlivé škodliviny. To, že jsou některé firmy největšími krajskými znečišťovateli, tedy ještě neznamená, že tyto limity překračují.

O škodliviny by se měl zajímat krajský úřad Zvyšování koncentrací škodlivin je podle ekologů v Ústeckém kraji zarážející a zajímat by mělo hlavně krajský úřad, který smí průmyslovým podnikům udělovat takzvaná integrovaná povolení. V jeho pravomoci je například stanovení ročního emisního stropu nebo přísnějších limitů pro jednotlivé podniky. „Krajský úřad této pravomoci ale bohužel příliš nevyužívá,“ posteskl si Petrlík.

Příkladem může být ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu -podle ekologů největší původce takzvaných perzistentních organických látek v Česku. Tyto látky jsou pro lidské zdraví nebezpečné. „Spolchemie by měla změnit technologii výroby - může ji k tomu přimět právě krajský úřad změnou integrovaného povolení,“ doplnil Petrlík.

Další sledovanou látkou, která má negativní vliv na lidské zdraví -ovlivňuje nervovou soustavu, vyvolává bolesti hlavy, únavu či zvracení - je styren. Nejvyšší emise této látky v kraji hlásí společnost BV plast z Klášterce nad Ohří. „Lidé si tu již delší dobu stěžují na zápach z laminátovny. Podle našich informací se tu momentálně buduje zařízení na dopalování styrenu, což by mělo zápachu zamezit. Těmto situacím by se však mělo předcházet mnohem dřív, již při výstavbě takových provozů,“ podotkl Kamil Repeš, vedoucí děčínské pobočky Arniky.

Částečně pozitivní zprávy Analýza Arniky však přináší i pozitivní zprávy - některé severočeské průmyslové provozy se oproti loňsku polepšily. „O polovinu nižší emise formaldehydu oproti roku 2006 ohlásila továrna Knauf Insulation v Krupce. O více jak polovinu se také meziročně snížily úniky látek poškozujících vodní organismy z Lovochemie,“ uvádí příklady Petrlík. I tak je ale Knauf na 2. místě v žebříčku producentů formaldehydu v kraji. Jedničkou je společnost Union Lesní brána z Dubí, která stejně jako Knauf vyrábí izolační materiál. Její emise formaldehydu se vůči loňskému roku více než zdvojnásobily.

***

* Znečišťovatelé

Firmy, které v roce 2007 vypustily nejvíce škodlivin

Rakovinotvorné látky

Jedná se o arzen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Uvedeny jsou celkové úniky do ovzduší, vody a půdy v kilogramech za rok.

1. Union Les. Brána Dubí 4 821

2. Knauf Ins. Krupka 1 465

3. Lidru Libotenice 775

4. Chemopetrol Litvínov 394

5. Elektrárny Prunéřov 363

6. Elektrárna Počerady 329

7. HP Pelzer Žatec 200

8. Elektrárny Tušimice 189

9. Mondi Štětí 164

10. Lidru, farma Libotenice 150

Možná či pravděpodobně rakovinotvorné látky

Proti první skupině sem navíc patří například polychlorované bifenyly, naftalen, nikl, olovo či rtuť. Uvedeny jsou celkové úniky do ovzduší, vody a půdy v kilogramech za rok.

1. Elektrárny Prunéřov 8 663

2. Union Les. Brána Dubí 4 821

3. Elektrárna Počerady 3 179

4. BV plast Vernéřov 2 419

5. BV plast Klášterec 2 332

6. Elektrárny Tušimice 1 805

7. Knauf Ins. Krupka 1 465

8. Mondi Štětí 1 028

9. Lidru, farma Libotenice 775

10. Elektrárna Ledvice 766

Reprotoxické látky

Látky, které mají negativní vliv na rozmnožovací schopnosti.

Patří sem například hexylchlorcyklohexan, benzen, toluen a xenyly. V Ústeckém kraji se nejčastěji jedná o rtuť, kadmium a arzen. Uvedeno bez oxidu uhelnatého v kilogramech za rok.

1. Elektrárny Prunéřov 598

2. Elektrárna Počerady 512

3. Chemopetrol Litvínov 443

4. Elektrárny Tušimice 432

5. Mondi Štětí 195

6. Slévárna Chomutov 143

7. UE, teplárna Komořany 131

8. Elektrárna Ledvice 125

9. Lovochemie Lovosice 91

10. Geosan Ústí 51

Oxid uhelnatý

Nejvýznačnější reprotoxická látka.

Uvedeno množství látky

vypuštěné do ovzduší v tunách.

1. Lafarge Čížkovice 1 704

2. Elektrárna Počerady 1 418

3. Elektrárny Prunéřov 1 380

4. Chemopetrol Litvínov 1 025

5. Energy Ústí 53

* Znečišťovatelé

Firmy, které v roce 2007

vypustily nejvíce škodlivin

Skleníkové plyny

Jedná se o plyny, které mohou přispívat ke vzniku skleníkového efektu. Jedná se o oxid uhličitý, oxid dusný a metan. Údaje jsou uvedeny v tisících tun přepočtených na skleníkový potenciál.

1. Elektrárny Prunéřov 10 104

2. Elektrárna Počerady 6 896

3. Elektrárny Tušimice 4 107

4. Chemopetrol Litvínov 3 933

5. Elektrárna Ledvice 1 923

6. Dalkia Trmice 948

7. Mondi Štětí 927

8. UE, teplárna Komořany 884

9. Lovochemie Lovosice 740

10. Lafarge Čížkovice 566

Plyny způsobující kyselé deště

Patří sem amoniak, fluorovodík, chlorovodík a oxidy síry a dusíku. Množství je uvedeno v tunách.

1. Elektrárny Prunéřov 35 183

2. Elektrárna Počerady 23 693

3. Elektrárny Tušimice 15 843

4. Chemopetrol Litvínov 15 649

5. Elektrárna Ledvice 12 998

6. Dalkia Trmice 8 190

7. UE, teplárna Komořany 5 260

8. Rafinérie Litvínov 3 794

9. AGC Teplice 3 307

10. Energy Ústí 1 409

Látky nebezpečné pro vodní organismy

Například arzen, chrom, kadmium, nikl či olovo. Uvedeno množství těchto látek vypuštěných do vody v kilogramech.

1. Lovochemie Lovosice 11 842

2. Elektrárny Prunéřov 2 003

3. Mondi Štětí 1 619

4. Chemopetrol Litvínov 372

5. Elektrárna Ledvice 324

6. Elektrárny Tušimice 110

7. Setuza Ústí 106

8. Měď Povrly 59

9. Preciossa Jirkov 28

10. Elektrárna Počerady 28

Rtuť a její sloučeniny

Rtuť je pro lidské zdraví velmi nebezpečná, patří mezi jedy. Uvedeno množství emisí do ovzduší a vody v kilogramech.

1. Elektrárny Prunéřov 182

2. Elekrárna Počerady 178

3. UE, teplárna Komořany 125

4. Elektrárny Tušimice 89

5. Elektrárna Ledvice 81

6. Geosan Ústí 51

7. Chemopetrol Litvínov 49

8. Lafarge Čížkovice 46

9. Spolchemie Ústí 41

Zdroj: Integrovaný registr znečištění


reklama

Lucie Chlebná

| MF Dnes

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist