MF Dnes: Modifikované potraviny se vrací do Evropy

"Cesta do Evropy" se po letech opět pootevírá pro nové druhy geneticky upravených rajčat, kukuřice, sóji a pro další geneticky pozměněné plodiny (GMO). Příslušný zákon, který včerana toto téma přijal Evropský parlament, však znamená, že tato cesta bude ještě tvrdší a kamenitější než dříve. Země EU smějí od podzimu opět povolovat geneticky modifikované plodiny. To bylo od roku 1998 nemožné a unie se kvůli tomu stala terčem ostré kritiky USA, které jsou hlavním zastáncem genetických úprav. EU má na stole tři desítky žádostí o povolení nových GMO. Předpisy pro jejich pěstování i použití se však velmi zpřísní. Předně bude opět snížen práh pro označování - nově platí, že pokud bude v potravinách a nápojích více než 0,9 % upravených plodin, musí nést jasné sdělení: "Tento výrobek byl vyroben z GMO." To platí i v případě, kdy se v potravině nacházejí geneticky upravené části plodin. Stačí, aby byl při výrobě použit třeba olej z geneticky upravené sóji, a věc musí být označena jako produkt z GMO. Laboratorní testy tu nestačí. Obchody proto musí vést evidenci o všem, z čeho jsou jejich potraviny vyrobeny. "Klade to finanční břímě na každého. Nutí to výrobce k takovým úrovním čistoty, jakých je obtížné dosáhnout," naříká Evropské sdružení bioprůmyslu, jedna z mála skupin, jež v unii hájí genetické úpravy. Co více, státy EU nyní mohou stanovit přísné předpisy pro pěstování GMO. Předpisy mají zabránit tomu, aby pyl či semena upravených plodin "nenakazily" ostatní plodiny. Prakticky tím vyloučí pěstování GMO v unii. Nedávná zpráva vědců EU totiž ukázala, že náklady na oddělení upravených a neupravených plodin jsou příliš vysoké. Například pro rolníka, který by pěstoval GMO nebo který by byl "ohrožen" těmito plodinami ze sousedství, by se náklady na pěstování normální kukuřice či brambor zvedly o dvě pětiny. "Sousedství" je tu navíc velmi volný pojem. Jak ukázaly francouzské výzkumy, lze semena z geneticky upravené cukrovky najít mnoho kilometrů od pokusného pole. Přísné zákony znamenají, že hned tak neskončí spor mezi EU a Spojenými státy. Ty už dlouho brojí proti překážkám, jež EU stanoví pro geneticky upravené plodiny a maso. Američané si stěžují, že tak ročně ztrácejí 300 milionů dolarů. Nedávno dokonce obvinili unii, že její postoj způsobuje hlad v Africe. Část afrických zemí loni odmítla potravinovou pomoc z USA, obsahující geneticky měněné plodiny. Američané tvrdí, že to bylo kvůli unii. Ta to však tvrdě popírá a tvrdí, že Amerika mohla jednat podle předpisů OSN. Ty stanoví, že dárci mají poskytnout peníze, jež se použijí na nákup místních potravin. Genetické úpravy byly provedeny u celé řady plodin, nejvíce u rajčat, kukuřice a sóji, ale také u řepky olejné, u cukrovky či u bavlny.

---

reklama

---