MF Dnes: Přehrada je drahá a neúčinná
12.7.2003 | PRAHA | MF Dnes
Doporučením stavby přehrady na Bruntálsku si ostravští krajští zastupitelé vybrali nejhorší z možných variant. Přehrada, která má zaplavit Nové Heřminovy, je zmiňována především v souvislosti s tragédií lidí, které by bylo nutno vystěhovat z jejich domovů. Zatím se nikdo nepozastavil nad ekonomickými aspekty problému, o ekologických ani nemluvě.
„Buď postavíte přehradu, nebo odejdeme,“ vzkázali zastupitelům krnovští podnikatelé. Jejich postoj má všechny atributy vydírání. Podobný model by mohli použít i lidé v obcích ležících na horním toku řeky Opavy a Opavice. Proč?
Veřejně prospěšná stavba?
V těchto obcích není řešena ochrana ani proti vodě pětileté a podle nově připravované koncepce Povodí Odry ani řešena nebude. Místo toho je stále rozpracována ochrana Krnova proti stoleté vodě: nesystémově a bez návazností. Pod hlavičkou veřejně prospěšné stavby jí má padnout za oběť jedna vesnice.
Postup, který navrhuje Povodí Odry a jejž krajští zastupitelé posvětili, je jako vystřižen z dob budování socialismu v ČSSR v polovině 20. století. To by možná leckomu nevadilo. Ale má to závažný důsledek. Megalomanská a neefektivní protipovodňová opatření nenacházejí pochopení v EU. Nemůžeme počítat s tím, že unie na výstavbu přehrady uvolní jediné euro. Všechno bude muset hradit ČR. V případě, že se vláda rozhodne pro přehradu, má se začít s přípravou projektu v roce 2010. To je příliš dlouhá doba.
Oproti tomu s alternativní protipovodňovou ochranou můžeme začít ihned. Nejenže uspokojuje potřeby široké veřejnosti a respektuje krajinu, ale splňuje také požadavky směrnic EU a lze na ni získat prostředky z evropských fondů. Tato opatření je možno na rozdíl od přehrady realizovat postupně, a tak dlouhodobě zaměstnat místní obyvatele. Tím lze v oblasti zajistit rovnováhu a přitom ji ochránit před povodněmi.
Alternativní opatření budou účinná na ploše celého povodí, a budou tak moci zmírňovat následky déletrvajících či přívalových dešťů všude. Na rozdíl od přehrady, která ztlumí nastupující povodeň pouze za předpokladu, že bude pršet na toku nad hrází.
Pokud chtějí krnovští podnikatelé chránit svůj majetek, měli by se zaměřit na urychlenou realizaci opatření v celém povodí. Možná je nezajímá bezpečí lidí ve Vrbně pod Pradědem či Městě Albrechticích. Ale určitě by je mohlo zajímat, že pokud se podaří vodu zadržet, či alespoň zdržet už tam, poteče jí méně do Krnova. Nástup povodňové vlny bude pomalejší a důsledky povodně budou mnohem méně ničivé.
Další otázka, která se naskýtá, je určení priorit: je sedm podnikatelů a jejich majetek důležitější než osudy 250 obyvatel Nových Heřminov, které by přehrada zatopila? Může vůbec nějaká státní náhrada vykompenzovat násilné vykořenění člověka z jeho prostředí?
Krajští zastupitelé, když doporučili přehradu, ignorovali zájmy většiny svých voličů. Udělá to i ministr zemědělství a potažmo celá vláda ČR, na níž leží odpovědnost za skutečné rozhodnutí?
reklama
V těchto obcích není řešena ochrana ani proti vodě pětileté a podle nově připravované koncepce Povodí Odry ani řešena nebude. Místo toho je stále rozpracována ochrana Krnova proti stoleté vodě: nesystémově a bez návazností. Pod hlavičkou veřejně prospěšné stavby jí má padnout za oběť jedna vesnice.
Postup, který navrhuje Povodí Odry a jejž krajští zastupitelé posvětili, je jako vystřižen z dob budování socialismu v ČSSR v polovině 20. století. To by možná leckomu nevadilo. Ale má to závažný důsledek. Megalomanská a neefektivní protipovodňová opatření nenacházejí pochopení v EU. Nemůžeme počítat s tím, že unie na výstavbu přehrady uvolní jediné euro. Všechno bude muset hradit ČR. V případě, že se vláda rozhodne pro přehradu, má se začít s přípravou projektu v roce 2010. To je příliš dlouhá doba.
Oproti tomu s alternativní protipovodňovou ochranou můžeme začít ihned. Nejenže uspokojuje potřeby široké veřejnosti a respektuje krajinu, ale splňuje také požadavky směrnic EU a lze na ni získat prostředky z evropských fondů. Tato opatření je možno na rozdíl od přehrady realizovat postupně, a tak dlouhodobě zaměstnat místní obyvatele. Tím lze v oblasti zajistit rovnováhu a přitom ji ochránit před povodněmi.
Alternativní opatření budou účinná na ploše celého povodí, a budou tak moci zmírňovat následky déletrvajících či přívalových dešťů všude. Na rozdíl od přehrady, která ztlumí nastupující povodeň pouze za předpokladu, že bude pršet na toku nad hrází.
Pokud chtějí krnovští podnikatelé chránit svůj majetek, měli by se zaměřit na urychlenou realizaci opatření v celém povodí. Možná je nezajímá bezpečí lidí ve Vrbně pod Pradědem či Městě Albrechticích. Ale určitě by je mohlo zajímat, že pokud se podaří vodu zadržet, či alespoň zdržet už tam, poteče jí méně do Krnova. Nástup povodňové vlny bude pomalejší a důsledky povodně budou mnohem méně ničivé.
Další otázka, která se naskýtá, je určení priorit: je sedm podnikatelů a jejich majetek důležitější než osudy 250 obyvatel Nových Heřminov, které by přehrada zatopila? Může vůbec nějaká státní náhrada vykompenzovat násilné vykořenění člověka z jeho prostředí?
Krajští zastupitelé, když doporučili přehradu, ignorovali zájmy většiny svých voličů. Udělá to i ministr zemědělství a potažmo celá vláda ČR, na níž leží odpovědnost za skutečné rozhodnutí?
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
