MF Dnes: Příroda se místy vzmáhá s potížemi

Životní prostředí v Libereckém kraji je jako černobílá šachovnice. Na jedné straně je v poměrně dobrém stavu. Ať už jde o ovzduší, vodu, lesy nebo ochranu přírody, nikde nepřekračují záporné hodnoty nějak výrazně celorepublikový průměr. Naopak v řadě porovnávaných skutečností je na tom Liberecký kraj, po hlavním městě rozlohou druhý nejmenší kraj v republice, ještě mnohem lépe. Je tady ale také řada ekologických problémů, o které už několik let bojují aktivisté a ekologové proti těžařům, provozovatelům spaloven a motoristických soutěží a někdy i úředníkům ochrany přírody. Ovzduší v kraji ovlivňuje vysoká koncentrace lehkého průmyslu a živočišné výroby. Na druhou stranu tu nejsou elektrárny, hutě, koksovny nebo cementárny. Vliv na ovzduší v kraji má však také polská elektrárna Turów, která leží nedaleko od hranic.
Poměrně výrazný je na znečištění ovzduší také podíl domácností. Ten je takřka stejný jako podíl velkých zdrojů. Může za to způsob vytápění v domácnostech, kde se ještě na řadě míst topí tuhými palivy jako je uhlí nebo koks.

Přestože od devadesátých let se v kraji provádějí na řadě míst plošné plynofikace, jsou v tomto směru v některých místech ještě velké rezervy. "To platí především pro Českolipsko, kde je využití tuhých znečišťujících látek v domácnostech stále vysoké," tvrdí Jitka Šádková.
O zhoršení ovzduší zejména v samotném Liberci se často mluví především ve spojení se zdejší spalovnou, která zahájila provoz v polovině roku 1999. Podle lidí z ekologického sdružení Arnika se tady ovzduší za poslední dva roky prudce zhoršilo. "Koncentrace dioxinů vzrostly až dvojnásobně," tvrdila ještě vloni na podzim Arnika. Dioxiny ohrožují obyvatele Liberce podle ní hlavně v létě. Jejich hodnoty ve vzduchu jsou podle výsledků, které získali z vědeckých kruhů, zhruba pětkrát vyšší než v Ústí nad Orlicí nebo Ostravě a dvojnásobně vyšší než například v Ústí nad Labem.
"Dioxinové hodnoty jsme snížili z 0,6 nanogramu spalin na metr krychlový na 0,15. Činíme vše, co je třeba," již dříve poznamenal ekolog spalovny Jiří Novák. Firma Termizo, provozovatel spalovny, instalovala předloni technologii, která vstřikováním aktivního uhlíku do proudu spalin snižuje výskyt jedovatých dioxinů.

Jaká je voda v kraji?

Velkými zdroji znečištění povrchových vod v liberecké oblasti jsou kanalizace nezakončené čistírnou odpadních vod, ale také obce, které sice čistírnu mají, ale dnes už nevyhovující. Do jejich výstavby nebo rekonstrukce budou muset města a obce v kraji investovat v následujícících letech více než dvě miliardy korun, aby splňovaly přísné evropské normy. Podle normativů EU musí mít všechny obce s více než dvěma tisíci obyvateli do roku 2010 čistírny odpadních vod.
"Původní termín byl do roku 2005, ale při vstupních pohovorech byl prodloužen o pět let," uvedl ředitel odboru vodohospodářského rozvoje a koncepce Severočeské vodárenské společnosti Martin Votava. Podmínky splňují všechna města s výjimkou Raspenavy, kde si splnění norem vyžádá investici minimálně sto milionů korun, což představuje pětinásobek ročního rozpočtu města. "Z vlastních sil to nezvládneme," prohlásil už dříve starosta Pavel Lžičař, který se obrátil s žádostí o dotaci na ministerstvo životního prostředí.
Pokud jde o pitnou vodu, pak problémem zůstává snížená kvalita vody v některých prameništích a studnách, a to zejména v obcích, kde chybí veřejný vodovod. Jde především o malé vísky na Českolipsku, například Svitavu, Lindavu, Mařeničky, Velenice nebo Heřmanice.

Velké investice si si vyžádají i odpady

S investicemi až za 528 milionů korun počítá koncepce hospodaření s odpady, kterou schválilo vloni na podzim zastupitelstvo Libereckého kraje. "V kraji chybí kompostárna, recyklační centrum i sběrné dvory, to vše bude nutné do roku 2005 dobudovat," říká krajský radní odpovědný za resort životního prostředí Radim Zika.
Většinu by přitom podle něj měly nést soukromé společnosti. Zbytek pokryjí ze svých rozpočtů města a obce. Kraj také počítá s tím, že část finančních prostředků poskytnou fondy Evropské unie.
Ročně se na území kraje vyprodukuje kolem šesti set tisíc tun odpadů, z toho zhruba dvacet sedm procent tvoří odpad komunální.

Lesy už tolik netrpí

Vcelku dobré vyhlídky do budoucna mají lesy ležící v Libereckém kraji. Poškození, ke kterému došlo v předchozích desetiletích, bylo opravdu významné, ale faktory, které k tomu přispěly, jsou už dnes výrazně eliminovány. "Jizerské hory a vyšší polohy Krkonoš a Lužických hor byly v sedmdesátých a osmdesátých letech významně poškozeny emisemi oxidu siřičitého ze zahraničních zdrojů, zejména z tepelných elektráren Turów v Polsku a Hagenwerder v bývalé NDR. Exhalace způsobily silné oslabení lesů. Spolu s působením kůrovce došlo v Jizerských horách k takovému poškození lesních porostů, že muselo být odtěženo přibližně osm tisíc hektarů lesa," říká Jitka Šádková z libereckého krajského úřadu. "V současné době jsou holiny již zalesněny." Dalším škůdcem, který trvale poškozuje lesy nejen v kraji, jsou kůrovci. Z dlouhodobého hlediska lze podle ekologů vliv kůrovců omezit jen změnou skladby lesa a jeho stromů.

Cíle kraje

Hlavní cíle Libereckého kraje v oblasti životního prostředí:

- zařadit do všech strategických rozvojovových dokumentů principy udržitelného rozvoje

- vytvořit systém ekologické výchovy na základě strategického plánu, který vytvořila organizace Společnost pro Jizerské hory

- více uplatňovat prosazení alternativních zdrojů energie

- společně s obcemi investovat do rekonstrukce a vybudování čističek odpadních vod, které by splňovaly normy EU

- schválit územní plán Libereckého kraje tak, aby nebyl v rozporu s ochranou přírody

---

reklama

---